Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Gothic II

Gothic II Complete Classic

13.06.2003
29.11.2023
88
577 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Po zničení bariéry kolem hornické kolonie vás Xardas znovu přivádí k životu, oslabeného, ale připraveného na další dobrodružství. Čeká vás prozkoumávání ostrova Khorinidu a za horami se již k útoku formují draci...

Gothic II přichází s pompou a grácií - máte celý nový ostrov k prozkoumání a podíváte se i do staré dobré hornické kolonie (ta však ve své rozloze tvoří jen část celého celku). Připravte se na desítky hodin strávených nad promyšlenými questy a širý žijící svět propracovaný do těch nejmenších detailů. Stejně jako u prvního dílu (Gothic) i zde zažijete to zadostiučinění, když získáte první brnění a také tu euforii s první ulovenou stínovou šelmou. Můžete se stát mágem ohně, paladinem nebo žoldákem, ale nebudete úplně sami - staří známí z jedničky jsou zde také a rádi si s vámi jen tak pokecají nebo i pomohou ve vašem snažení. Mnohdy se neubráníte záchvatu nostalgie - protože brzy s úlevou a nadšením zjistíte, že tohle je prostě Gothic.

Nedlouho od vydání pak základní hru rozšířil datadisk "The Night of the Raven".

V roce 2023 vyšel Gothic II Complete Classic pro Nintendo Switch. Součástí této verze je Gothic II: Night of the Raven a hra byla uzpůsobena pro hraní na přenosné konzoli, tzn. zejména její ovládání a uživatelské rozhraní.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 90
Gothic II je jedno z nejlepších RPG co jsem kdy hrál - pro mě osobně je jeho největší síla ve velkém živém světě plném zvířat a lidí, ze kterého si po několika hodinách hraní (spíše desítkách :)) budete pamatovat každý metr a to díky jeho detailnosti - každé místo je svým způsobem unikátní. Je velký tak akorát aby jste si ho zapamatovali, ale zároveň aby nebyl moc velký a anonymní (pro mě Morrowind, Oblivion). Velmi mě potěšily odkazy na první díl v podobě přátel, ale i hornické kolonie, do které se v jednom aktu podíváte. Jelikož jsem dvojku hrál hned po jedničce, byl jsem z toho nadšený. Skvěle vyvážený je RPG systém - začátku jste jako obvykle totální nula a stále potkáváte adekvátní a těžší soupeře, málokdy narazíte při postupu vpřed na něco co si dáte levou zadní. Parádní hra.

Pro: excelentní svět a příroda, soubojový systém, narážky na první díl, detailnost, grafika

Proti: závěrečný boss je parodie na závěrečného bosse...:)

+48
  • PC 90
Radost z úspěchu a chtíč. Nejlepší adjektiva pro Gothic 2. Středověk jsme nechali zničit draky a nově ještě připravili renesanci. Takže véééélmi pestrá plejáda přesně dávkovaných úkolů (když mě přijímali do zlodějský guildy málem jsem se vzrušením sesypal), skvěle koncipovaný příběh (schématem tak dobrý, až vás zamrzí, že z toho nevznikla série knih, ačkoli se fandom snaží) a kvalitně zpracovaná grafika v prostředí vynahrazující pestrostí, co měla jednička na atmosféře. Hratelnost (pořád to samozřejmě není o akci, ale o kecání, jak to máme rádi) vylepšena (jednoduchý, přehledný inventář a staty).

Co dělá sérii (a v druhém díle je to dotaženo) výjimečnou, je perfektní rpg koncept. Každá nová zbroj, každej hierarchickej postup jsou takový vánoční dárky, který jste si přesně přáli a ještě jste k tomu celej rok měli dobrý známky i chování. Tedy vynikající souhra komplikovaných questů s náležitou odměnou pomocí důmyslné kombinace lineárního a nelineárního hraní, civilnosti a té nezvyklé míry kreativity a obsahu, kterou do toho Pyraně vložily. (Třídně rozdílné pikle v Khorinisu, obléhání Starého Tábora, pronásledování Pedra, Pátrači, několik simultánně se odvíjejících vedlejších rovin a tak dál.)

Edit 2020: Dohráno potřetí a naposled. Vypněte si v .ini animaci sbírání. Je to balzám na duši. I když je lepší mít jedno akční tlačítko (a skoky jsou dobrý v takhle jednoduchym systému dát na pravý tlačítko), nikdy nebyl problém postavu ovládat (tutoriál by se sem nehodil), ale pohybovat s ní. Hejbete se v kruhu jako auto nebo po čtverci a je to pomalý, což dělá ze soubojů lahůdku, zvlášť když jste věčně proti skupině. Pomůžou úskoky dozadu, univerzální krytí, kterýmu sice chybí štíty, ale zas je příjemně jednoduchý, a luk, který je pro začátek nepostradatelný. A samozřejmě správná strategie pohybu po mapě na kterém tu celý koncept expení stojí.

Beru za dnešní standard, že G1 a G2 je G Part 1 a Part 2 s addonem jako patchem. Je to dáno v návaznosti lokací, stejnym vizuálu a surové atmosféře, kde se s váma nikdo a nic nemazlí. Part 2 má horší bosy a ne tak dobře vygradované zvraty (jak mimochodem a bez skrupulí zradíte obléhaný Starý Tábor je nesmyslně nereflektovaný), ale zato je mnohem víc komplikovanější a bohatší na questy a ten rozdíl, kdy se vypracováváte v měšťana a pak úctyhodného člena nějakého řádu je opravdu znát (proto jsem se už nepřidal k Leemu; ať už mi ty násilnický hovada z Kolonie daj pokoj :); než že je budu muset zase polovinu zrubat pro respekt). Ok, G2 má zanedbatelně ostřejší textury, alchymii, hezčí itemy a lepší inventář, se kterým se ale stejně špatně pracuje, protože dobrý je až kombinace - všechno mít v jedný tabulce + rychle dostupný kategorie - jako v G3, kde je samozřejmě všechno ostatní, ještě kromě grafiky (a právě pohybu) a možná, jen možná hudby, peklo. S obtížností addonu jsem neměl vůbec problém a ještě víc jsem si hru užil. Vždycky vám někdo pomáhá a kdo bude gothicovsky trpělivej, ten datáč ocení formou i obsahem. (Hardcore je to teprve s polským patchem YAUP. To už je pro fajnšmekry, co znají přesně jak dát dohromady build a jak procházet svět).

Ve fantasy rpg žánru exceluje Gothic oproti nerdíkovskému Morrowindu, hipsterskýmu Zaklínači a fantasmagorickýmu Warcraftu svojí obyčejností. Přirozený kecy s parádnim dabingem, kdy vám každá pitomá stráž poví něco autentickýho (jsou hrubý a primitivní protože celý dny jen čumí před sebe a stojí jak sochy; obchodník je v různých formách podbízivej, kovář drsnej, řemeslník ustarenej, vymahač dluhů šišlá a hulí a práce ho nebaví, lichvář nebezpečnej, mág vody, co žije sám moudrej, mág vody co vede skupinu přísnej), a společensko-ekonomický; ve dvojce uz i náboženský systém, který si ty postavy na základě daného prostředí vytvoří (respektive on vytváří je) je důvodem, proč tuhle hru má smysl pořád udržovat při životě: Gothic není vůbec patetický. Všichni jsou oběti svého prostředí a všichni se snaží hlavně přežít. Komu je na blití z toho věčnýho hrdinskýho patosu, kdy se postavy nejdou ani nudně vychcat a trpí, ach jak trpí, může si do Khorinisu přijít vydělávat peníze, budovat postavení a schopnosti hlavně v rámci nutně otravných institucí a prozkoumávat svět, kde zabíjet draky je největší zábava, když se s ostatníma drakobijcema bavíte o využití jejich šupin ve zbrojířství.

Jednoduchost až lacinost fantasy prvků v Gothicu (draci, amulety, pozadí vzniku bariéry a standardní magie na první dobrou) ukazuje, že vlastně vůbec nejde o to jak porazit Spáče nebo draky nebo sejmout Bariéru jako takovou. Hlavní soupeři tady pro vás nejsou démoni ani orci. Jsou to lidi a jejich chování na základě toho v co věří. V čem žijou. Zkuste si schválně představit příběh Gothicu bez fantasy tajemna. Funguje to stejně dobře, protože nejzajímavější na závěru jedničky není Spáč, ale fanatický Cor Kalom nebo ve dvojce děsivý chrám černoprdelníků.

Z kritiky mám kromě blbostí jedinou. A to, že je toho málo! Že bych chtěl aby vám v jedničce Fisk odmítl prodat zboží, protože dostal přes Gomézovi lidi hlášku, že na vás rudobaron nasadil špeha, kvůli až moc dobrejm vztahům k lidem v Novym Táboře a kdyby vám "omylem" prodal ten exkluzivní luk za 1000 rudy a vy byste s nim pak přepadli královskou zásilku, Goméz by mu nechal setnout hlavu! Že bych chtěl abyste se ve dvojce mohli při obléhání seznámit s mladým paladinem, co vám večer u ohně a pouze od vás dostupného chlastu a pečeně, povypráví svůj příběh o tom, jak vstoupil do služby jako pomstu za smrt bratra v orkské válce. A že bych chtěl aby trojka byla vyvrcholením a ne katastrofou.

Pro: Neskutečně silná komunita, která vedená Poláky nejenže neochabuje, ale děsivě nabývá na síle.

Proti: Pyraním se ani v jejich opus magnum stále nepodařilo vymodelovat schody.

+47
  • PC 90
Je léto 2006 a já směřuji ke svému dobrému kamarádovi, abych ho vytáhl ven a my mohli společně jít provést nějakou lumpárnu. Po zazvonění mi otevírá jeho mamka a oznamuje mi, že je nahoře u počítače a mám jít dál. Po příchodu do jeho pokoje se ptám zda jdeme ven, ale on mi hořce oznamuje: "Až dodělám quest". Když se dozvídám, že hraje Gothic 2, říkám mu že je to nějaká pí*ovina a že se na to má vy*rat a jít ven, tak mě jen pošle někam a hraje dál. Asi po hodině hraní, několika mých poznámkám a mé analýze této hříčky se nakonec zeptám, zda by mi jí mohl půjčit, že bych si to také chtěl vyzkoušet. Ještě tentýž večer tedy usedám k počítači a zapínám Gothic 2. První díl série, který jsem si zahrál a okamžitě se z tohoto setkání stává láska na velice dlouhá léta. Takto došlo k mému osudnému setkání s mým nejoblíbenějším RPG pod sluncem.

Gothic je vyjímečný tím, že má nenahraditelnou atmosféru a to především v prvních dvou dílech. Je to velice temné a bezútěšné prostředí, kde na vás za každým rohem číhá nějaké nebezpečí. Hra si mě především získala svým "literárním" stylem vyprávění a svým středověkým prostředím, na kterém je vidět, že hra pochází z Evropy. Živý svět je plný, barvitých charakterů, které se potýkají se svými každodennímy problémy. Hra by se také mohla pyšnit titulem "Hardcore RPG", protože ze začátku jste opravdu jedno velké nic, které sotva umí držet meč v ruce a zabije vás na dvě rány téměř cokoliv. Nemáte zde žádné ukazatele questů či míst. Vždyť i mapu se musíte nejdříve koupit za 200 zlatých. Hra se vás tak vůbec nesnaží vodit za ručičku jako to dělá většina RPG her. Dále se mi líbilo, když jsem si mohl vybrat k jaké frakci se mohu přidat. Nikdy jsem však ještě nehrál za mága. Získávaní dovedností přes učitele je také typické pro Piraně a jinde jsem tento způsob učení neviděl. Svět v Gothicu je obrovský a při každém dalším hraní jsem objevoval něco nového. Později jsem také začal využívat bugy ve svůj prospěch a tak jsem si dost usnadňoval hraní. Ovšem nepříjemné bylo ,pokud se vám bug objevil u některých z hlavních questů a bránil vám v postupu. Pak když nebylo cesty ven jsem toto musel řešit přes "MARVIN MODE", tedy přes cheaty. Ale to opravdu jen v krajní nouzi, kdy nebylo možné příběh posunout dál. Co se týče příběhu samotného tak, to není nic výjimečného. Vcelku průměrný příběh, který ovšem nijak neuráží.

Grafika mě v té době nijak zvlášť neočarovala, ale i přesto měla své kouzlo a atmosféru, kterou si drží do dnešních dní. Při posledním hraní jsem si do hry přidal grafický mód L'Hiver a Directx 11 a musím říci, že hře to velmi pomohlo a vypadá lépe.

Co mě velmi těší, tak je obrovská komunita hry, která je aktivní jak ve světě tak u nás. Do hry stále vznikají nějaké modifiakce, addony a také datadisky. Posledním velkým projektem je polský datadisk nesoucí název "Historie Khorinisu" a je ve vývoji již několik let. Poláci to dotáhli tak daleko, že si pozvali své původní dabéry a kompletně nadabovali celou hru. Myslím, že tohle mluví za vše. Žádná jiná hra snad nemá takto oddanou komunitu jako má Gothic a to protože je to výjimečné RPG, které se zapsalo do srdcí mnoha lidem a mě také. Žádnou jinou hru nehraji tak často jako je Gothic 2. Každý rok si ji nainstaluji i s datadiskem Noc Havrana a užívám si jí plnými doušky. Pro mě je Gothic 2 láskou na celý život, protože jsem u jiné hry nestrávil tolik času. Je tak skvělá, že se raději vykašlete na svého dobrého kamaráda a budete raději hrát. Pro mě další srdeční záležitost.

Pro: Atmosféra, živý herní svět, detailnost světa, barvité charaktery, mnoho míst k prozkoumávání, draci.

Proti: Některé bugy, průměrný příběh, občas příliš obtížné.

+37 +38 −1
  • PC 85
Není Drakorozený, zato je Bezejmenný. Nemá řev, zato má hubu plnou slov. Nemá nekonečný inventář, zato... moment... no inu, draky zabijí tak jako tak skvěle!

Stejně jako druhý díl Vetřelce, tak i Gothic dvojka je jiná, než byl její předchůdce. A vůbec mu nedělá ostudu, naopak, je velice příjemné se opět vrátit do role sympatického nonšalantně se vyjadřujícího hrdiny, který dokonce změnil v anglické verzi dabéra. A osobně myslím, že to byla změna k lepšímu. Je radost za něj hrát. Už jen proto, že ze všech dílů je právě tady absolutně nejvýřečnější a nejzajímavější. A to ať už se vydáte jakoukoliv cestou.

To, co Gothic má, je opět úžasný svět, který je do detailu přeplněn nejrůznějšími charaktery, tajemnými lokacemi a úctyhodných soupeřů, kteří vám mohou pořádně nakopat, pokud se zatouláte příliš hluboko do divočiny. Takže pokud jste v jedničce měli rádi prozkoumávání a hledání bizarních lokací, Gothic dvě si zamilujete, protože svět je fakt velký. A hezký. A je toho v něm zatraceně mnoho. A dá se v něm ztratit, což je úplně fantastický! To, co ale Gothic 2 FAKT nemá, je ona temná a depresivní atmosféra, kterou považuji za jeden z největších plusů minulé hry. Ale neberete to jako zápor, ono je to vlastně zcela pochopitelné. Už nejsme v drsné trestanecké kolonii, která byla prosáklá zločinci a vrahy, teď jsme na místě, kde jsou farmičky, ovečky, městečko s lidičky atd. Proto je pochopitelné, že atmosféra bude jiná. Ale i tak funguje velice dobře. Perlou hry však považuji základní město Khorinis. Na svou dobu to bylo jedno z nejmajestátnějších měst, jaké žánr RPG kdy viděl. Je tam toho spoustu - úkoly, postavy, zajímavá místa, je i dokonce hezky zkonstruované a fakt vypadá jako město, což je něco, co následující díl docela pohnojil. Co se týče progresu, tak je to v podstatě to samé, jako u předešlého dílu. Na začátku jste bábovka, a postupem času se z vás stává drsan. A jelikož svět Gothica dvojky je fakt velký, ten progres půjde pomalu, ale i tak ho budete vnímat. A bude se vám to líbit. Hudba je pěkná. Už jsem ani nebyl (na rozdíl od jedničky) připosranej strachy ze základní hudby hrající v přírodě, což považuji za jeden z největších úspěchů mého života.

Příběh je bohužel velice průměrný. Draci jsou vždycky fajn. Ale oproti zápletce z předchozího dílu? Pff... Dále mi přijde obrovská nevyrovnanost v obtížnosti bojů s některými postavami. Když mi nakopal zadek, nějaký kopáč ve Starým táboře, tak to ještě pochopím, asi to byl nějakej rváč, ale když mi ho nakope, mírně retardovanej mladičkej farmář nebo obyčejní měšťané a měšťanky ve městě, začnu si připadat trochu jako dement. Jinak nadále i zde se tu lze střetnout s nepříjemnými bugy, mezi které také patří ohýbání zákonů fyziky, což byla výtka i v předchozím dílu.

Gothic 2 je však úctyhodné pokračování bohužel nedoceněné RPG série, která toho s sebou do hráčského světa přinesla mnoho. Bitky jsou super, dialogy taky a prozkoumávání světa na vlastní pěst jakbysmet. V jistém ohledu by se mi i dvojka zdála lepší než jednička, ale přesto si nakonec vzpomenu na tu geniální atmosféru a zápletku, který tento díl bohužel tolik neměl. Ale i tak se to skvěle hraje. A je to radost.

P.S. Předabovali Diega :'(

Pro: Bezejmenný hrdina, větší svět a o to víc možností, grafika zkrásněla, bojový systém, postavy a dialogy, uspokojivě dlouhé

Proti: Moc průměrný příběh, nerovnováha v některých soubojích, bugy a fyzika

+36
  • PC 90
Hodnotím Gold Edici, která obsahuje datadisk Night of Raven. Původní verzi jsem nehrál.

I druhý díl se odehrává v otevřeném světě omezeném přírodní bariérou. Cestování na širokých cestách kolem hlavního města je relativně bezpečné, ovšem mimo ně jsem umíral co pár minut, protože vývoj postavy začal znovu od nuly. Pro autory hry to bylo určitě pohodlnější, ale já jsem jejich rozhodnutí neocenil. Gothic II (s datadiskem) je totiž hodně těžká hra.

Zvlášť první úrovně jsou pekelně náročné. S výjimkou těch úplně nejslabších nepřátel jsem šel v soubojích od porážky k porážce. Po čase mrchožrouti došli a já jsem běhal od ničeho k ničemu a pokoušel se splnit alespoň nějaký úkol. Když mě vývoj příběhu přivedl zpátky do bývalé Kolonie, ani po několika frustrujících hodinách jsem se nedostal ze břehu řeky a nakonec jsem musel zbaběle utéct. Hra umožňuje několik triků, díky nimž jsem zkušenosti přece jenom nasbíral, ovšem nepřemožitelný jsem se nikdy nestal.

Stálo za to zatnout zuby a počátečních deset hodin silou vůle přetrpět, protože odměnou mi bylo skvěle napsané epické dobrodružství v chytlavě vymyšleném a překrásně vymodelovaném světě. Všechno co bylo v jedničce skvělé, je ve dvojce ještě lepší. Dokonce i kritizované a nenáviděné ovládání se zlidštilo. Bojový systém mi přišel propracovanější a variabilnější. Zvěřinec se rozrostl, prostředí je pestřejší a paleta možností širší. Příběh je přísně lineární a výběr frakce ho ovlivní jen málo. K dispozici jsou tři, dvě válečné a jedna magická.

Datadiskový svět Jarkhendar je téměř samostatná hra. Dá se úplně ignorovat, ale byla by to věčná škoda, protože obsahuje unikátní nepřátele, charismatický svět s monumentálními stavbami a exotickou atmosférou. Navíc slouží jako zdroj cenných zkušeností a umožnil mi vycvičit postavu na úroveň, s níž jsem se odvážil vrátit do Kolonie a přežil tam. Po splnění tamního stěžejního questu skončila druhá kapitola a hra dostala nový náboj.

První dvě kapitoly je Gothic II výborná hra, ovšem v té třetí kvalita vystoupala do nebes. Nikdy bych neřekl, co pár strategicky rozmístěných nepřátel udělá s už docela známým a relativně přívětivým světem. Atmosféra znatelně zhoustla a potemněla. Paranoidní pocit neustálého ohrožení se stal mým nerozlučným společníkem a já jsem jenom zíral, co si pro mě Piranha Bytes připravili. K jednomu z důležitých úkolů, kdy jsem čelil skupině smrtelně nebezpečných protivníků, jsem se shodou náhod dostal v noci a i proto na něho dlouho nezapomenu. Protahovaný souboj s dynamikou - udeř, uteč a potom zírej s otevřenou pusou na tu skvělou grafiku, byl opravdu nervy drásající a strašidelný.

Chyb je jen málo. Vadilo mi pořád ještě trochu toporné ovládání, nebo zneužitelné bugy hry. Na druhou stranu, občas jsem jim ze srdce poděkoval. Jistou chybou je i obtížnost, které mě často pořádně zaskočila. Vyloženě zlomyslná je násobně se zvyšující náročnost na učební body při překonání určité hranice dovednosti. Část posilujících předmětů jsem vyplýtval už na začátku, místo abych je syslil pro podobné případy a pak jsem toho hořce litoval. Původně jsem chtěl zkritizovat i závěrečný dungeon, ale v pozdějších oblastech se vyrovnal svému protějšku z prvního dílu a možná ho i předčil.

Pro: atmosféra, dotažené mechaniky, skvěle vymyšlený svět, epický příběh, nekompromisní obtížnost

Proti: bugy, ovládání je stále toporné

+30