Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 85
U Crysis 2 nebudu komentář nijak rozvádět. Jedná se o celkem atraktivní hru, příběh hry není žádné terno, ale bezvadně zapadá do konceptu. Akční i stealth stránka vyvolává slušný prožitek. Grafická stránka hry je hodně dobrá, i přes stáří se neztratí mezi novinkami (ostatně v době vydání plné detaily zvládla málokterá sestava, možná až další generace). Ozvučení a ovládání bez výhrad.

Jediné s čím mám problém, a to už na druhém notebooku, že v průvodních filmečcích se mi zadrhává zvuk. V menu i ve hře není problém. Asi nemá ráda Realtek zvukové čipy :-)

Crysis 2 je solidní hra, poskytne velice slušný zážitek, ale pro další procházení toho nemá tolik co nabídnout, je lineární a příběh není tak zajímavý, aby to stálo za opakování (hold to není Mafia). Nicméně se jedná o hodně solidní střílečku, kterou můžete proložit plížením, když se nechcete prostřílet.

Pro: Grafika, ozvučení, zážitek z akční i stealth části

Proti: Lineární a průměrný příběh

+16
  • PC 70
Když už se mi trilogie Crysis, za ty léta co vychází, nahromadila na herních účtech, řekl jsem si proč sakra nenavázat na první díl hned tím druhým. Kašlat na nové hry, které čekají na dohrání, ty můžu hrát za 10 let.

Oproti jedničce bych druhý Crysis, i po těch zhruba 7 letech, označil za opravdu hezkou hru. I přesto, že se jedná o městskou džungli, dokáže předvést i poměrně hezké scenérie a dokáže dost dlouho točit stejné modely bez toho, aniž by se člověk cítil jako by hrál jednu a tu samou část dokola.
Místo otevřenější mapy vydal cestou "otevřenějších levelů" ve stylu posledních her od Arkane, i když samozřejmě nenabízí takovou volnost a možnosti. Právě díky koncipování hry do úrovní se mohli tvůrci trochu vyřádit a připravit hřiště, které nabízí zábavný postup jak stealth stylem, tak tím (mým oblíbeným) rambo stylem, který jsem si díky změněnému/zjednodušenému/příjemnějšímu ovládání obleku (pár tlačítek na klávesnici) vychutnal o to víc - změna herního stylu je znatelně hladší.
Filmečky mezi úrovněmi se snaží nějak polepovat to, co se na Manhattanu děje, co se děje s postavami a co se děje mimo hlavní dění. Příběh (ne)navazuje na první díl a pokračuje v krásné béčkové krasojízdě a končí grandiózním, a zase a opět přehnaným, soubojem s desítkami nepřátel. Dokáže skvěle nastínit atmosféru Manhattanu, který byl napaden emzáky a stejně tak dokáže přiblížit atmosféru bojů, ve kterých proti nim stojí vojáci americké armády.


Co se bohužel ozývá a to ve velkém, je technické zpracování. Hra samo o sobě běží krásně, ale je plná bugů a není úroveň, ve které by se mi nezasekli nepřátelé o neviditelné (či dokonce viditelné) překážky. Několikrát jsem se zasekl pod předměty, pod kterými byla možnost projít. Jindy jsem zase nemohl projít dveřmi. A dokonce se mi stávalo, že nepřátelé po mě střílí skrz překážky, což při pokusu o stealth určitě neudělá radost, protože v takové situaci ani znovu zamaskování nepomůže na AI restart a zbude jen možnost jít po cestě plné olova a krve. Ke konci hry se dokonce nepřátelské výsadkové lodě jen tak vznášely nad hlavou, ale při snaze je sestřelit prolétaly kulky skrz model lodí.
Druhá část (stejně jako v díle prvním) by se dala shrnout do "kos všechno co jde, tohle ubraň a tohle rozstřílej". Tady mě to ale zamrzelo víc, protože to byla kolikrát vyloženě nuda - uzavřený na menším prostoru, tady slabší nepřátelé, tady silnější a tady dva ještě silnější - vzorové spawnování nepřátel.
Nemluvný hrdina je záležitost legendárního Half-Lifu a protože jsem ho nikdy nehrál, nedokážu říct, jestli je to v Crysis udělá hůře, ale každopádně můžu říct, že to do hry nesedí. Alcatraz se probere s oblekem, jedinou zprávou od YouKnowWho a jediným úkolem - bez otázek, pochybností jde a nechá ze sebe udělat pěšáka mastermindů. To i ten Nomad sem tam prohodil nějakou tu větu a hlavně, Nomádovo chování je možné odůvodnit tím, že se jednalo o vojáka, který měl jasné rozkazy.

Crysis 2 jsem si užil víc, než díl první, ale kvůli plno bugům neodcházím o tak s lepším pocitem. Kdyby nebylo bugů na (zhruba) 7 hodin, jako je jich na 100 hodin ve Skyrimu, určitě bych si tuhle nadupanou jízdu plnou výbuchů a výborné akce užil víc.

Pro: grafika, připravené úrovně, ozvučení

Proti: haprující AI, bugy, Silent Bob

+16
  • PC --
Příběh původního Crysis je relativně druhořadý a pokleslý, nicméně daří se mu obstojně nést motivy, které naplno rozvíjí až pokračování. Tuctová zápletka, v jejímž čele stojí americký patriot ve speciálním obleku, jenž z něj učiní nepokořitelný vraždící nástroj, začne sebe sama shazovat ve chvíli, kdy metamorfuje v technické soupeření dvou mocností, aby nakonec vyústila v civilizační boj, v němž proti lidstvu povstanou stroje.

Druhý díl, stejně jako Deus Ex: Human Revolution, naznačuje nenávratně blížící se terminus lidstva. I never asked for this Adama Jensena resonuje touž měrou i v Crysis 2, když Alcatraz využívá nanoobleku, podobně jako Jensen augmentací, zcela nemetaforicky k záchraně vlastní existence. Klukovská rozjařenost ze získaného bojového brnění se záhy mění na palčivé tázání v první osobě: Mohu tenhle oblek ještě někdy sundat a fungovat bez něj? Mimozemšťané si v této sérii osvojují podobu technologické hegemonie a predestinace, jíž konkurovat znamená přikročení k dalšímu výzkumu, vývoji a výrobě. Panorama zdevastovaného New Yorku zvěstuje nový řád, v němž je adynamický člověk bez nanoobleku zbaven nároku na přežití. Námitka, že oblek neslouží nám, ale my závisíme na jím poskytovaných vymoženostech, tu začíná být universálně srozumitelná.

Schvaluji přechod druhého dílu od realismu ke stylizaci, navozující dojem horečnatého deliria umírajícího kolemjdoucího, jehož zachránil oblek, nyní před jeho očima zhmotňující výsledky mesianistického blouznění. Nasvícené prostory a práce s filtry zvyšují podmanivost mediace. Letmé povědomí o cyberpunku mi napovídá, že scenárista je příznivcem bazálních okruhů daného subžánru; Crysis 2 proto neustále otevírá problematiku těla vypovídajícího poslušnost, závislosti na technologii a pokroku a jejich prorůstání s organickým, budoucnosti pod nadvládou korporací a žoldnéřských uskupení nejasného původu, ale i invaze cizorodé entity, která reprezentuje konečnou dominanci mechanizovaného světa a rozklad biomasy v odpudivou směs šťáv a tkání.

Všechny animace a záznamy navíc fungují jako nahrávky uložené v paměti a strukturách nanoobleku: Alcatraz je tak skutečným lidským vězením, chřadnoucí lidskou skořápkou, na jedné straně pohlcenou exuberantní dimenzí augmentované reality zprostředkované oblekem, na druhé straně ochromenou všudypřítomným vymíráním lidského rodu, upomínající na prostřelené srdce, které tam uvnitř stále z posledních sil bije. Celý konflikt tím nabývá na skrytém a mimořádně hořkém významu.

(Napsáno při příležitosti druhé sezóny Altered Carbon, jíž jako předloha posloužila trilogie knih od Richarda Morgana, scenáristy této hry.)
+14 +16 −2
  • PC 80
Crysis 2 jsem si pustil hned po dohrání jedničky, protože i když jsem trochu kritizoval šablonovitost příběhu prvního dílu, je třeba uznat, že invaze mimozemských chobotnic byla díky atmosféře a stylu vyprávění dobře nastartována. O to větší zklamání pro mě bylo, když jsem zjistil, že druhý díl příběhově navazuje jen velmi volně a co víc, velmi zmateně. Celé příběhové pojetí druhého dílu mě nesedlo a popravdě jsem ho po čase téměř přestal vnímat. Slabý příběh a celý styl vyprávění a postupu ve hře jsou naštěstí jedinou vážnou slabinou této hry.
Menší kritiku si zaslouží i občasné bugy a technické problémy, které se v jedničce téměř nevyskytovaly a ocenil bych i větší variabilitu nepřátel a větší nosnost zbraní. To jsou však již pouze drobné nedostatky.
Crysis 2 je krásnou hrou, která se vizuálně vyrovná i současným titulům. Četl jsem mnoho připomínek o tom, že jednička měla větší wowefekt a je to pravda. Je to však dáno hlavně změnou prostředí z otevřené džungle na rozpadající se město. To je však ztvárněno opravdu dobře a ani jednou jsem se prostředím ve hře nenudil. Lokace jsou dobře zpracovány a člověk nemá pocit deja vu, což u her odehrávajících se ve městech není samozřejmostí.
Hratelnost zůstala na vysoké úrovně, možná ještě výš než v jedničce. Využívání nanosuit je zde přirozenější a ocenil jsem i lepší UI nepřátel. Akce je velmi zábavná a ani jednou jsem se hraním nenudil. Mírné přidání RPG prvků (sbírání jakýchsi nanobodů z mrtvých emzáků, za které si můžete vylepšovat své schopnosti) hru obohatilo, i když popravdě nijak zvlášť neposunulo a dokázal bych si klidně představit, že tato vsuvka ve hře vůbec není. Obtížnost je v základu nastavena výše než v předchozím dílů, což podtrhují někdy dost vzdálené checkpointy. I na nižší obtížnost se v soubojích hlavně s mimozemšťany někdy dost zapotíte. Zvuky a pocit ze střelby mi přišlí lepší než v jedničce, naopak hudební podkres jsem téměř nezaznamenal.
Crysis 2 zůstala v jádru zábavnou střílečkou ve skvělém vizuálním kabátě, která mě za celou dobu nezačala ani na chvíli nudit. Hlavní zklamání je z příběhu a zmateného vyprávění. Drobné technické problémy vynahrazuje atmosféra a celkový pocit ze soubojů, která Vás naštěstí neustále udržují ve střehu. A tak to má být.

Pro: Hratelnost, atmosféra, nanosuit a taktické možnosti hry

Proti: Příběh, občasné technické problémy

+14
  • PC 80
Movement mi vyrazil dech. Crytek to po dvou hrách v kleče a stealthu dotáhl do zdárného konce. Oblek poladili, takže štíty už nejsou jen pasivní snížení obtížnosti (nebo v případě obtížnosti delta v prvním Crysis neexistující featurou), ale nepostradatelná metamorfóza v tank. Rambo styl tu dostal taktický rozměr. Energie máte mnohem víc i díky ingame upgradům a kloukem jsem například celou poslední misi prošel bez škrábnutí. Ze zbraní si vyberete. Blbě se mi přepínají, protože stejně jako v originále je to na kategorie ne 1:1, navíc chci mít všude, že granát házim, ne si ho vyberu a házim, ale co už. Zvuk! Tahle hra má gunplay tak dobře ozvučený, že nepotřebuje ani surround.

Levely NY prostředí jsou tu takový ideální kompromis mezi reálem a designem. Otevřený, arénovitý a tunely (sewers, chodby, baráky, znáte to; v podstatě opak nekonečnýho procházení paneláků na Chodově v Halfu 2) slouží především k přechodu. Někdo nad tím přemýšlel. Jen bych se chtěl víc kochat though. LOD u mrakodrapů strmě klesá a některý efekty (kouř) vypadaj kolikrát jak z GTA 3. Chybí mi v jedničce skvěle udělaný motion blur a shaderama narvaný facial animace. Edit remaster: mírnější, respektive střízlivější downgrade z Crysis, nyní bez Abramsova modrého bloomu, s plastickým nasvícením a hi-res texturami tohle na 83,9% zmizíkuje.

Kvituju, že studio se snaží příběhový béčka co dělá, trochu nápaditěji opsat. Je to o krok civilnější, expozice delší a nepatetický. Ten styl se mi líbil i v prvním díle. Dvojitý konec, chaotická prezentace mimozemské technologie, ve dvojce celkem dobrý kecy (jak si CELL povídá o čistce u jámy mrtvol) a reakce (jak se Gould dozví, že nejste Prophet, protože je mrtvej). Nijak zvlášť se na to nemusí soustředit a to je u akčních fláků bod k dobru. Jednička měla výhodu, že hlavní postava disponuje minimální a sympatickou osobností. Alcatraz naproti tomu nemá žádnou vůli a když Prophet převezme jeho tělo ani si nevzdychne. Hráč si pak připadá jako loutka. Taky mi vadilo, že emzáci jsou tu jen kanónfutr bez kultury a že celá ta záležitost s nákazou a evakuací nedává smysl. Slouží jen jako prostředek, ale protože se na to nijak zvlášť nemusí soustředit, tak je to vlastně fuk.

Pro: Neskutečně dravá hra navozující pocit z bitvy. Ozvučení. Crytek na vrcholu fpsek.

Proti: Vymrdaný stuttery! DX9,11 vsync on/off, fullscreen on/off, custom .dll, afterburner, řvaní na to atd. kurvafixdoprdelepráce

+14
  • PC 100
HRÁNO NA XBOX360

První díl byl skvělý, ale co se dalo čekat od dvojky? Snad jen přiblblé střílení na vojáky a FPSka na styl Call of Duty. Až po vydání hra ukázala svou vizi - a ne náhodou ji hraji pořád dokola.
First Person Shooter, kterou budou hrát dost možná mé děti a nedej bože ještě vnuci. Cryteku se podařilo něco nevídaného a vytvořili legendu, která bude v srdcích hráčů ještě dlouho.
O této hře se už nemluví, ale na její genialitu by měli udělat nové DLC(dosud žádné nebyly) a další lepší díly(už se ovšem něco chystá).
Grafika patří mezi ty doposud(pokud nepočítám FrostBite2) nejlepší v herním průmyslu. Vše je filmově zpracováno a vše působí až přehnaně a to je dobře( postavy, charaktery, vymodelované město, zbraně,příběh) vše je naprosto fantastické a u hry jsem se bavil celou herní dobu, která se pohybuje okolo 20 hodin(záleží jak kdo hraje).
Není to na dlouhé psaní a pozitivní věci je zbytečné rozepisovat.

Verdikt je takový:
Jen tak dál, tvořte takové hry a budou určitě úspěšné

Pro: Vše

Proti: Za celé hraní menší bug(auto se samo převrátilo na střechu).

+13 +16 −3
  • PC --
Co je to za nápad nechat hrát FPS člověka, který střílečky nerad? Ale Crysis patří k vychvalovaným hrám a já se k němu dostal v Humble Bundlu. První díl jsem nehrál. Tento druhý je ze Steamu s češtinou. Hru jsem hrál, samozřejmě, na nejvyšší obtížnost.

Takže ještě jednou. Střílečky já zrovna nerad, tak jakpak bude taková osoba hrát střílečku? Tak jak nebyla naprogramována. Jako Sam Fisher. Celou hrou jsem se proplížil s aktivní neviditelností. A ono to tím pádem ztratí na hratelnosti, když ve střílečce nestřílím.

Grafika je hezká, zejména v přírodě za světla, ale jelikož na tu já si nepotrpím, nezíská za ni hra ode mne body navíc. V nastavení je nejnáročnější blur, se kterým se stejně nedá pořádně hrát.

Pravilo se tu o kvalitní inteligenci nepřátel. V boji jsem byl minimálně, takže z této stránky to toliko neposoudím. Pochválit mohu to, že se kryjí, cephové aktivují mobilní EMP a když vystrčím hlavu do zorného pole nepřítele, hned si toho všimne. A pak také bojové schopnosti ostatních. Když už bojují, tak jim to jde. Dokonce i když bojují mezi sebou. V některých hrách spolubojovníci jsou tragičtí a oproti nim vypadáte jako Rambo nadopovaný plasmidy a většinou je největší práce s tím, nenechat je zemřít. Jinde jsou nesmrtelní, ale také střílí asi slepými. Zde sice nemůžete spojence zranit, ale když se stáhnete a pozorujete dění, tak vojáci úspěšně zabíjejí cephy. Takže to nejsou jen figurky, které vlastní střelbou vytvářejí kulisu pro hráčovo zabíjení.

Ale jinak jsem se s inteligencí příliš nepotkal. Věčně nepřátelé koukají do zdi (doslova) a nechávají mi odkrytá záda. Když mě nevidí, tak do nich mohu střílet, ale oni se nehnou z místa, dokud je nezabiju. Když se něco děje, tak mnohdy stojí na místě a nic je nezajímá. Nejdou prozkoumat okolí. Naopak cephové, když jsem jednoho zabil, tak přišli k mrtvole a pak šli za mnou po trase, kterou jsem šel já. Pak se ale zasekli a já měl po problémech. Když se o něco zaseknou, nenapadne je překážku obejít. Nezajímají je zvuky kolem, dokud neprocházím těsně kolem nich. Dokonce když na mě šli s granátometem, jeho špatným ovládáním zabili několik svých. Naopak plus je, že i když při přestřelce nakopnu neviditelnost, ještě chvilku střílí na místo, kde jsem zmizel.

Bugy. Zasekávání běžné. Hra mi spadla dvakrát. Někdy se nespustí skript, což, pokud jde o skript, který posunuje postup hry, je zvlášť nepříjemné. Nanokatalyzátory mi nemizely. (To není bug. To jen, že mnohým mizely.) Párkrát při restartu po smrti nepřátelé v jedné lokaci zmizeli a zbyly po nich jen zbraně, některé dokonce ještě ve vzduchu. Jindy naopak zbraň v rukou chyběla. Jednou jsem se "zasekl" před cutscénou. Proskočím oknem a najednou nemám zbraň. Nemůžu aktivovat hledí. Jiná zbraň jde sebrat. Pak jsem pochopil, že jsem měl ujít ještě pár metrů a pak se spustila cutscéna. (A já tam právě chvíli zkysl na místě, protože jsem se neodvážil vystrčit čumák beze zbraně.)
A k tomu zdlouhavé načítání. Zapínání hry, načítání každé nové lokace, prohlídka nanoobleku. Průměrně dvě minuty. Navíc i při zapínání nepřeskočitelné reklamy s logy.

Když zabiju cepha, ostatní pokřikují "Alcatraz". Uniklo mi, jak mě znají. Podobně lidé ihned vědí, že je na scéně Prophet, ale o to nejde. Ale dokonce vždy vědí, kde jsem. Z vysílaček je slyšet, ač jsem neviditelný, "Prorok jde po ulici XY." Trochu nezvyklé byly pohyby. Lidští nepřátelé se pohybovali nepřirozeně rychle (Mám dojem, že ten pocit umocňovalo to, že se nekolébali. Že šlo o posunování postavy, které se hýbají nohy.) a vlastní přechod do podřepu a do stoje byl skoro skokový. Nejde zranit nikoho, krom nepřátel.

Na nejvyšší obtížnost je minimum místa na chyby.
Nejúčinnější zbraň je pažba. Umlátit nepřítele. Samozřejmě hned po noži.
Dobře je udělaný upgrade obleku. Ve některých hrách získává hráč za zabití nepřítele nějakým způsobem peníze (či body). A za ně si během hry vylepší něco. Zde získává nanokatalyzátory z mimozemských cephů a integruje je automaticky oblek. A oblek je promakaný, tak pak hráč jen vybere vylepšení a oblek provede aktualizaci. To dává smysl.
Nastavení je v této verzi podrobné, ne jen čtyři možnosti. (Ačkoliv to je jen rozdělené, že lze vodu a ostatní nastavení nastavit na ony čtyři varianty.)

Následně jsem zhlédl videorecenze, ze kterých je vidět, o co jsem se ochudil (já o polovině těch možností ani nevěděl). U mě nebyl v obleku Alcatraz, ale Sam Fisher. Nezabíjí zbytečně vojáky a cephům se vyhýbá, aby neriskoval zdržení či smrt, když má hlavní úkol. Hra se tak sestává z nudného plížení a je nemastná, neslaná. (Já se prostě do akce bezhlavě nehrnu.) Ale v těch videích plných akce uprostřed nepřátel rozhodně nehráli na nejvyšší obtížnost. Takže bych to viděl tak, že ačkoliv hra do střetnutí nenutí, měl by hráč v zájmu zábavy a užití si hry likvidovat všechny nepřátele po cestě. Na normální obtížnost si užije Alcatraze jako tank. Ale ve vyšších obtížnostech vidím tlačení hráče k opatrnému postupu a plnému využívání schopností. Což dělá z Crysis 2 jeden a půl hry. Obtížná strategická akce, kde přímý útok je sebevražda; a zábavná rubačka uprostřed víru boje.

-----
Tak potvrzuji. Nyní hráno (opět na nejtěžší obtížnost) stylem "zabij vše, co zabít jde" a hned se to hraje dobře. Ale nepřátele jsou vážně hloupí. Nejsměšnější bylo, když o mně ví a když zapnu maskovací režim, tak po chvíli prohlásí, že se jim to asi zdálo.

Pro: Variabilní bojová akce (lehká obtížnost = akce, těžká = stealth)

Proti: Bugy; AI; nutno bojovat, aby si hráč hru užil (lze i projít potichu, což je nuda)

+13 +14 −1
  • PC 75
V roce 2007 přišla dech beroucí hra Crysis s dokonalým prostředím, fyzikou, grafikou, zkrátka jako bych tam byl. Bohužel v životě nenašetřím dost, abych navštívil tak krásný exotický ostrov.
O pár let později jsme se dočkali druhého dílu. Ten je o něco slabší, než ten první, bohužel, ale zas o tolik slabší není. Příběh trochu navazuje, nicméně vraťte mi Nomáda! Rozhodně jsem neuvítal změnu hl. hrdiny. Děj je ale i tak nadprůměrný, hlavně když se jedná o střílečku, která je opravdu více než jen bohatá na akci. Zde je akce od začátku do konce a to mám rád.
Grafika se mi zdá trochu pokulhává oproti prvnímu dílu, ale může za to ta hrozná změna prostředí. Proč upustit od exotických ostrovů, stromů, skal a přejít k budovám, kde nám fyzika nedává skoro nic a nemáme zrovna mnoho možností. Dokonce jsme si mohli dalekohledem prohlídnout naskytující se taktické možnosti postupu. Já se omlouvám, ale neodpustím si ten komentář, že chci vést za ručičku a dudlík, jinak se rozpláču.
Hra je opravdu velkolepá svými velkými akcemi, dějem, novými nepřáteli a zbraněmi. Nejlepším krokem dopředu byli určitě nepřátelé, kdy v prvním díle zrovna velký výběr nebyl. Zde už to je lepší.
Hra baví od začátku do konce, nenechává vás sedět se svědomím, že jste hru hráli jen jednou jedinkrát a nejlepší na tom všem je... No nebudu napínat, určitě se mi nejvíce líbil hudební doprovod.
Třetí díl ale již radši nebudu komentovat a sdělím to tu, protože tam bych už tolik pozitivní nebyl, tam už opravdu nezůstalo nic než ta vizuální stránka.
+13
  • PC 80
Zásadní zlepšení oproti prvnímu dílu, ne jen graficky, ale také proto, že akce je na každém kroku a nemusíte běhat přes půl ostrova než si teda vystřelíte.

Grafické zpracování je s nejnovějším HD Texture patchem a DirectX 11 luxusní, střílení je zatím nejlepší, jaké jsem ve hrách viděl, avšak největším problémem této hry je příběh, respektive zápletka.

Zápletka je poněkud klišoidní, i když u takovýchto FPS her není tak podstatná, ale něco vás dopředu hnát musí. Je to jedna z her u kterých jsem se těšil na konec, ale ne z důvodu ukojení mé nedočkavosti na to jaký konec to asi bude, nýbrž z toho že hra mě prostě netáhla dopředu a jediné co mě táhlo trochu kopalo byly nové upgrady zbraní, nanokatalyzátory a stupňující se akčnost. Toť k příběhu vše.

Grafické zpracování a fyzika je důkazem toho, že Cry Engine 3 bude ještě dlouho IN. Nanooblek je určitě základní věc a snad jediná, ve které se hra odlišuje od většiny ostatních FPS her. Jsem za to rád, protože to již z počátku byl skvělý nápad a úpravy v ovládání oproti prvnímu dílu jsou příjemné.

Pocit ze střelby je hned po grafickém zpracování největší přednost této hry. Zvuky zbraní, zpětná ráz, účinnost zbraní, ale i jejich detailnost se podílí na tom, že tato hra vám poskytne unikátní pocit ze střílení. V tomto ohledu by se mohla ostatní vývojářská studia od Cryteku učit.

A ještě je tady soundtrack, který pochází ze zlatých Frankfurtských ručiček Hanse Zimmera, Myslím, že tato hra získývá své poměrně dobré hodnocení (i když si to spousta lidí neuvědomuje) právě kvuli soundtracku. Ten všechno dává dohromady. Někdo ani neví, že tam je, ale je tam, a na hru má zásadní vliv.

Na vzdory mému, poměrně kritickému komentáři dávam 80%, protože to je FPS a není příběhové, tak tam ani ten příběh být nemusí.

Pro: soundtrack, pocit ze střelby, rozmanitost zbraní

Proti: příběh, obšas chybující umělá inteligence

+11 +12 −1
  • PC 85
Cevat Yerli a jeho kumpáni snad byli u mě doma, když jsem spal a namontovali mi nějakou prapodivnou sondu, která jim ukazavala, co všechno na střílečkách miluju! Protože Crysis 2 obsahuje snad všechno, co na střílečkách bezbožně oceňuju a především takhle si představuju správnou akci. Původní Crysis jsem si totiž pořádně neužil, nedostal mě tak, jak jsem očekával. Dvojka na tom je ale jinak ...

Předně mám radši město, než nějakou rákosnickou džungli, která mi ve spoustě případů připadá totožná. New York je město sice herně a filmově provařené, ale vem to čert. V Crysis 2 jsem ten pocit neměl, tvůrci se snaží stále nahazovat nové scény, nepřátelé se střídají a když přijde na akci, jsem stejně v jednom ohni, takže nemám ani myšlenky, si nějak uvědomovat, že "je to zase ten New York."

Snad největším překvapením pro mě bylo, že nový CryEngine v3 už není tak náročný, co předchůdce a přesto nabízí bezkonkurenční grafické orgie, a ještě se to pohybuje ladně při standartních 60FPS, ať dělám vylomeniny jakékoliv. Podobně radostně na mě působilo zintuitivnění ovládání, co se obleku týče. V jedničce mě to děsně iritovalo, než jsem nacvakal, co chci aktivovat za funkci, byl jsem prozrazen a smysl obleku byl bez využití. Ve dvojce jsem si vystačil se dvěmi kláveskami a pobrukoval jsem si, jak se to těm šikulům povedlo.

A co že to vlastně Cevat vysondoval? Chování zbraní, inteligentní chování protivníků, grafiku, volnost v plnění úkolů, volnost celkově, napínavost příběhu, důmyslně rozložené skripty, delší kampaň, úpravu zbraní, jízdu nějakým tím vehiklem, ... kdo hrál musí vědět, že přesně tohle Crysis 2 nabízí ;-)

Crysis 2 boří mýty o tom, že na konkurenci se musí tím samým arzenálem, jakou má ona. Kdepak! Došlo to až týmu Crytek, který na konkurenci jde s naprosto jinými zbraněmi!

Pro: předposlední odstavec,

Proti: těch emzákl bylo v závěru nějak hodně :-)

+10 +13 −3
  • PC 75
Důstojné pokračování nás tentokrát zavedlo do města, co nikdy nespí. Poměrně prudká změna oproti předchozímu tropickému ostrovu. Ale změna, dle mého, povedená. Crysis 2 inovuje nástřel z prvního dílu a poměrně se mu to daří, i když škobrtnutí jsou poměrně četná.

Ke Crysis patří neodmyslitelně hodnocení grafiky. Ta doznala zhoršení, a šílené nasazení světelných efektů to fakt nezachrání. Přestože design města a jeho trosek je famózní, rozblajzlé čtverečkové textury na všem větším (asfalt, zdi budov) jsou ostuda (a je to vidět i na nejvyšší nastavení detailů). Osvětlení scény mi zezačátku nevadilo a vlastně se mi i líbilo, ale později mi přišlo, že se snaží jenom krýt hnusné textury. Efekty krve, slizu a všeho dalšího to naštěstí trošku vyvažují, ale stejně... Naštěstí se ale podařilo hru skvěle optimalizovat (možná právě díky výše zmíněným kompromisům) a běžela mi stabilněji, než první díl. Snímky za sekundu vzhledem k mé sestavě prostě musím trochu oželet, ale nezaznamenal jsem jediné seknutí, škobrtnutí nebo pád hry.

Příběh navazuje tak nějak přímo i nepřímo na původní díl. Zjistíme více o mimozemské rase Cephů (Cypů), o pozadí operace na Lingshamu a také o nano-obleku (jak se ukáže, není to jen uniforma pro vojáky budoucnosti). Mise na sebe navazují plynule a vaše přesuny jsou zobrazovány na poměrně efektivním loading screenu s mapou Manhattanu, doprovázené akčními monology a ppsky bz jkkchkli smhlsk... Vaše postava, voják Alcatraz, bohužel neumí mluvit, takže musí následovat pokyny kohokoli, kdo mu zrovna klábosí do levého ucha. Tenhle krok vážně nepochopím, zvláště když v prvním dílu byl Nomád nadabovaný. Několikrát jsem se vážně cítil jak blb, neschopnej jakýhokoli svobodnýho rozhodnutí nebo alespoň prezentování vlastního názoru.

Akce je svižnější a plynulejší, ale není to bezhlavé maso a nepostrádá prvek taktiky. Dokonce k němu hra sama vybízí taktickým módem hledí a super-future hláškou. Všude, kam teďka přijdu poprvé, budu hlásit "tactical options available". Hra už není rozdělená na boj proti lidem v první části a proti cypům v druhé. Cypové se totiž trošičku zabydleli na matičce Zemi a náš vzduch jim dělá dobře, takže se volně motají mezi armádními a soukromými vojáky. V arzenálu nejsou nijak výrazné rozdíly a bez většího odporu jsem si rád vyzkoušel všechno, ale žádní překvapení á la mimozemská zbraň z prvního dílu nepřišla. Překvapivě mi hraní nesklouzlo do stereotypu, což si neumím dost dobře vysvětlit, jelikož přestřelky byly prakticky stále stejné. Ohledně akce odvádí Crysis 2 kvalitní práci.

Nanooblek již do hry není napasovaný násilím. A je to velmi dobře. Jeho ovládání je daleko jednodušší a přirozenější. Q pro armor režim, E pro neviditelnost. Sprint a skákání je automatika. Trošku mi chyběla možnost čapnout někoho pod krkem a mrštit s ním napříč Times Square, ale což.

Celé je to ale opět takové nemastné, neslané. Wow momenty jsou povedené, ale velmi krátké a hra mě vůbec nevtáhla, navzdory poodkrývání roušky příběhu a událostí. Bavila mě akce a při různých povídáních a příběhových posunech jsem se zase těšil jen na další akci. Zápletka mě zkrátka nebrala a netáhla mě dál, což bylo v prvním díle rozhodně lepší. Po dohrání jsem Crysis 2 hned odinstaloval a znovu nainstaluji možná až budu chtít okusit ultra detaily na novější mašině.
+10
  • PC --
Nemůžu rozhodně říct, že se mi Crysis dvojka nelíbil. Po jedničce jsem věděl co očekávat a samozřejmě mi bylo jasné, že nidko nebude řešit neduhy jedničky, takže to samé dostanu i ve dvojce. V důsledku toho nemám ani co hře vytknout, protože naplnila má očekávání po všech stránkách.

Hráč jistě ocení volnost pohybu a z toho plynoucí nahodilé situace a mise, osobně se mi to celkem zamlouvalo a těšilo mě to. Krajina je krásná a nepřátelů je dost, přesuny na dlouhé vzdálenosti pak často otravné.

S hratelností je to na tom jako jednička a každej kdo má rád trochu akční zábavy musí být zákonitě spokojen.

verdikt: Dagon spinká spokojeně svalejen v klubíčku.
+8 +14 −6
  • PC --
Crysis 2 je možná tak audiovizuální porno, ale rozhodně mi to nepřijde, natolik inovativní co se týče hratelnosti, aby to nějak nakoplo FPS žánr. Přijde mi to jako Modern Warfare na steroidech, říznuté emzákama. Ale našel jsem i několik kladů, o kterých se též zmíním.

Zvuk. Jsem prostě náročný na zvuk jako takový a všechny zbraně působí správně kovově. Během střelby jsem cítil olovo na svým těle a poskakoval během hraní na své židli. Tlumiče jsou správně, "izolovaně" nazvučené a ve sluchátkách, je to bomba. A nejen to. Slyším dopad nábojnic po každým výstřelu, přebíjení a jak to krásně křupe - mám pocit, že ty zbraně a zásobníky, mají nějakou váhu. První třetina hry, kdy jsem se přestřeloval s armádou, patří mezi úžasné momenty. Užíval jsem si každou vteřinu hry a vychutnával si tichej postup. Na to, že mapy jsou jen nepatrně, otevřené a působí dost koridorově, jsem měl pocit absolutní volnosti. Nejen co se týče toho, že se zde dal využít tichej postup, ale i dynamické AI vojáků tomu dost napomáhalo. Jejich reakce, když jsem udělal sebemenší hluk, apod.

Bohužel, Crysis 2 pak na vás vytasí obrovské kvantum naprosto, absolutně, generické, přepálené akce proti emzákům, kteří jsou kolikrát obtížné dorazit, ale rozhodně to není tím, že jsou nějak vyspělé co se týče AI. Jejich AI působí jednotvárně a mezi sebou se neliší ničím jiným než to, že některý potvory vydrží víc olova. Nedá se zde moc taktizovat, natož to hrát stealth. Můžete se proplížit kolem nich, ale to není zábava. A jakmile sejmete jednu potvoru, všechny se na vás sesypou. Až v tenhle moment se ukáže, že Crysis 2 působí klaustrofobicky. Není kam utéct, není se kam schovávat, protože ty mrchy jsou kurevsky overpowered. Zbraní je navíc docela málo a za chvíli jsem už ani neregistroval ten skvostný zvuk, co mají, protože jsem toho kropil tak strašně moc, až jsem se toho přejedl. A tahle hra mimo tohle nic extra nenabízí, krom přepálené akce a špičkové technické strány. Možná soundtrackem, ale upřímně, já hrál celou dobu bez hudby, abych si právě užil veškeré to ambientní nazvučení hry a aby to působilo víc "autenticky" a přítomně.

Myslím si, že problémem hry je dost nevybalancované dávkování akce jako takové. Ten kontrast mezi taktickou, stealth akcí o proti té agresivní, je strašně moc znát. Když jsem pak asi po pěti misích s emzákama opět v jedné misi střílel proti speciálním jednotkám, ta hra měla absolutně jinou dynamiku. Když jsem třeba xkrát chcípl kvůli tomu, že těch emzáků bylo tolik, NEBAVILO mě to, projít si tou recyklací znova. Pokud se mi tohle stalo u přestřelkách se spec. ops, tak jsem měl o to větší chuť zkusit jiné postupy a tak podobně. Bylo to víc hravé. K tomu je třeba si započítat, že jakmile na vás dolehne ta generická akce s emzákama, flákne vás i to prostředí. Věřím, že NY je pěkné místo, ale ta betonová džungle, je jednotvárná. Možná za to můžou i dost bledé filtry. Ta hra vypadá fakt krásně, ale chybí nějaký kontrast barev.

Bohužel, skončil jsem někde v polovině příběhu a podle toho, co jsem viděl za další mise, to vypadá, že další 80% herní výplně, budu opět kosit emzáky. Rozhodně zkusím Crysis 3, kvůli luku a grafice, ale raději si nebudu dělat naděje, že gameplay bude nějak výživnej.
+8 +11 −3
  • PC 100
Komentář ke Crysis 2 bych pojmul velice jednoduše. Nebudu řešit věci, které tato hra kopíruje, čihrubé nedostatky. Zkrátka jen popíšu svoje dojmy a to v pěti bodech.

Tady bydlím Já
Blízkost městkého prostředí a jeho postapokalypčnost je až uhranující. Popravdě krásná prosvětlenost prostředí, výborně vytváří kontrast s poněkud depresivním dějem.

...avšak nemusíte o mně vědět
možnosti a volby jak řešit jednotlivé části hry, je velice osvobozující a nabízí opětovnou hratelnost. Hlavně tak hráč získává prostor, pro zisk svého jediněčného stylu.

avšak když se rozlobím, tak budu zlý
pořád je tu výborný prostor, pro solidní masakr, podle staré dobré školy.

je jedno, jak budete silní, či připravení, vždy si pro Vás přijdu...... zničím Vás
právě volené možnosti a samotný hráčův masochismus (jak je schopen plnit věci krkolomněji), dělají z této hry ultimátní zážitek.

Takže pac a pusu a zkontrolujte si, jestli nečíhám pod postelí.
A to je důvod, proč si stojí zato zahrát tuto hru a to ne jen jednou.

100%
+7 +11 −4
  • PC 50
FPS s decentní hratelností a velice impozantní grafikou. Dost mě štval (chybějící) systém ukládání. Odehrál jsem značnou část hry, ale nedokončil jsem ji, prostě mě přestala bavit. Neberu to jako chybu hry, zpracovaná je dobře, ale prostě mi úplně nesedla a já navíc nejsem nijak velký milovník FPS.

Celkové hodnocení: Dobrá 

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2015 v angličtině na Steamu).
+4 +5 −1
  • PC 85
...a jak mě dvojka bavila. Jsem rád, že jsem ještě nehrál jedničku, protože si jí nyní budu moci užít (méně výkonný oblek, méně lineární, lepší nepřátele, zkrátka co se mi bude líbit). Hrou jsem byl unešen (protože hra je k tomu určena), nad příběhem jsem příliš nehloubal (mozek jsem vypnul už dávno), nepřáteli jsem probíhal a používal nejčastěji neviditelnost (než cokoliv jiného). Co mě štvalo byl respawn na některých místech (kolem katedrály např.) - člověk si dává práci s tím zneviditelnit se, zaběhnout za roh, pomalu odstřelit, rychle se přemístit a být schován ... a oni mezitím přijdou posily (do kterých jsem narazil, myslíc, že už jsou všichni kaput - měli být).

Krátká hra ? Možná, dohrání mi trvalo pár dní (hrál jsem na nejtěžší), ale loadovat jsem moc nemusel, obtížnost nebyla příliš vysoká. OK, uznávám, to není zábava na desítky hodin, ale na těch 10 by to šlo (pokud hráč není superbůh, co jen běží dopředu, kosí a neloaduje - navíc mě valnou část hraní zabíralo obdivování architektury, okolí a tak - byla to totiž první nová AAA hra, kterou jsem za poslední roky hrál [dřív jsem neměl hardware]). Graficky byla hra v pořádku. Ne tak revoluční jako první díl, ale líbila se.

Crysis 2 potěšil. Není to superhra trhající žánry a dostávající nejlepší hodnocení, je to decentní střílečka, která zabaví a hraje se fajn. Nic víc.


^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^
KDY (poprvé) -------- 2011
KOLIK (hodin) ------- 10?
KDY (naposled) ------ N/A
DOJEM (ano/hmm/ne) -- ANO
OBTÍŽNOST (if it's) - nejtěžší
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Pro: Hratelnost, grafika, prostředí

Proti: Krátkost

+3 +9 −6
  • PC 40
Jak s oblibou říkala moje výborná, ale již mrtvá babička - "za co mě Pánbůh tak tresce!" V komentu Crysis 1 jsem psal, že Němcoturci zplodili zajímavý fenomén se značným potenciálem do dalších her. Crysis 2 ale není ten případ. Já si na to vůbec nevzpomínám (v posl. letech jsem vágně věděl, že nějaký Crysis existuje), ale očividně šlo o vyhypovanou hru s nejednoznačným přijetím, kdy se dva lidé ze tří (někdy dokonce tři lidé ze dvou!) neshodnou, který Crysis je vlastně ten nejhraťoulinkatější a nejcrysisovatější. Nepřistupuji ke hře jako škarohlíd, ani jako fanboy, neporovnávám, neočekávám - prostě mě od půlky srala až na půdu a to je celé.

Začínám pojímat podezření, že čím větší mají autoři vliv a škváru, tím horší hry jsou výsledkem. Totálně jsem jim přál úspěch Far Cry, které vedle D3 a HL2 začínalo jako nicka, ale po vydání skončilo jako král a přejelo minimálně D3 jako palačinku. Koridorové prostřední polo-apokalyptického NY je nedostačující a nehodné Cryteku (FC a Crysis interiéry nesluší). Emzáci a příběh jsou ještě o něco hloupější, než obvykle (ač má k tomu kvadrilion důvodů, hrdina vůbec nemluví a skáče na povel, jak si kdo do vysílačky pískne), jejich likvidace prostě není cool a jejich kvéry ostatně taky ne. Z AI člověkonepřátel šel místama strach a několikrát jsem si solidně nadělal do ponožek, když mě nějací lidičkové překvapili zezadu a odfragovali až do sklepa, a Crytek popiloval i využití toho jejich slavnýho nano-hadru, ale to opravdu nestačí.

Abych to tak shrnul. Vůbec mi nevadí, že jsou tyhle hry krátký jak předvolební lži - stejně nemám čas furt jen hrát a hrát. Je mi u prdele, že je grafika údajně horší, než u Crysis 1 - když po 7 letech nainstalujete áčkovou hru, každá bude vypadat dobře. Co ale nepřežvejkám - že příběh a místama gameplay je NUDA, a ještě k tomu bez mojeho milovanýho F4 quicksave čudlu. Řekl bych, že mě u hraní udržela jen AI enemáků, klíčový to pilíř každé kvalitní střílečky.
+2 +10 −8
  • PC 100
První spuštění a hned grafika a CryEngine 2.

Když už jsme u té grafiky , tak šikovně na tom zapracovali , a ještě na tu dobu.

Musím zmínit prostředí, kde už nejsme v džungli, ale v New Yorku, kde grafické efekty pracují na excelentní. Určitě akce ve velkoměstě je dobrý nápad.

AI je na výborné a kolikrát jsem měl problém zlikvidovat nepřítele.

Zvuky a soundtrack v jednom je brilantní. Z hudby někdy mrazí.

Nanooblek byl mírně předělán. Neviditelnost zůstala stejná, ochraná zbroj, která tlumí výbuch a vzedá šance na přežití(ještě se řadí do možností síla, kde můžete kopnout do auta a to se ve vzduchu převrátí nebo o velký kus popojede. Celé to vypadá velice akčně).

Příběh je skvostně zpracován a scénáristi mají 1000%.Nebudu ho tady vypisovat, přečte si to někdo, kdo to nehrál a potom už to ani hrát moc nemusí(je to totiž plné překvapení a velmi napínavé).
Postav je velice málo ,ovšem mají velký charakter(nejvíc se mi líbila postava Goulda), který zpestřuje hru a dělá ji zábavnější.

Můžete si zvolit styl "stealth" nebo "attack". Ale není to tak, že hru jednou dohrajete tiše a podruhé zase akčně. V pozdější fázi hry je to vše naskryptováno tak ,že si užijete obou stylů a na začátku hry máte spíše dostupnější stealth režimem , který jsem využíval hodně dlouho a chce to taky taktického zamyšlení. Zbrkle běžet mezi nepřátelské linie a sledovat nepřítele jak jenom čumí na a nehne prdelí je fakt zábava, v klidu ho obejdete a sejmete. Bohužel, takových situací je nejvíc na začátku a později jdete jen akčně a zapomene na neviditelnost...

Verdikt? :
Kdo si nezahraje, neuvěří. Neuvěří ani příběh, ani postavy a ani celou hru. Kdo si nezahraje, neuvěří nic.
Psal jsem jen pozitivně a asi budu u pár kolegů blbec, ale tato hra je bezchybná, za celou dobu hraní jsem nepoznal ani jediné seknutí(mám to na konzoli , na PC jsem to nehrál)a hra mi běžela až do konce ÚPLNĚ BEZCHYBNĚ. Ostatně, konzole to přežila a těžce přehrátý(velice horký) Xbox si zaslouží zlatou medaili, že herní dobu vydržel na 1čku.
100%

Pro: Zvuky , postavy , grafika , nanooblek , a vše co se ve hře vyskytuje ...

Proti: Nic.

+1 +9 −8
  • PC 70
V roku 2007 sme uzreli Crysis, hru ktorá nás ohromila skvelou grafikou, fyzikálnym enginom a taktiež zakomponovanými predátorskými stealth prvkami. Hra sa dočkala pokračovania v podobe paralelného príbehu za Psycha, ale až v roku 2011 sme sa dočkali plnohodnotného pokračovania s označením 2.
No je tento diel opäť revolučný, či len kopíruje prvky pôvodného dielu ?
Musím povedať, že bol by som radšej, keby sa príbeh niesol v podobnom duchu ako tomu bolo v prvom dieli. No nie je to tak, originálne prostredie Filipín bolo nahradené (ako vždy) lokáciou v USA – New York. Džungle, pláže a zamrznuté pustiny ma oslovili viac ako džungľa veľkomesta, ktorá pôsobí strašne okukaným dojmom a stereotypne.
Hra aspoň začína z trochu iného uhla pohľadu ako predchádzajúci diel(-y), tentokrát nie ste špeciálne vycvičený vojak v nanoobleku len jeden z mariňákov prieskumného tímu. Tak ako vždy sa všetko pokašle a vaša jednotka, ktorá má podporiť Proroka (aspoň jedna postava udržiava spojenie s 1, keďže okrem neho iných vojakov vybavených nanooblekom v hre neuvidíte, čo nechápem, v Crysis už aj Kórejci mali nanoobleky a tu ide Crynet naháňať jediného Proroka, čo ostatné nanoobleky zožrali mimozenšťania aj s Nomádom a Psychom alebo čo ! ), je zdecimovaná a Prorokovi sa podarí zachrániť iba vás aj to polomŕtveho. V New Yorku vypukla epidémia spôsobená mimozemským vírusom, tak toto ma dostalo, neviem či Crysis 2 mal vyzerať takto od začiatku, ale už len vďaka tomuto úvodu som mal pocit, že sa jedná o pokračovanie Prototype a nie Crysis. Nakazený Prorok sa odstrelí a vy (Alcatraz) ako nový nanovojak (zaujímavé, že hneď ste vedeli ako čo používať v nanoboleku, a už vôbec ako v tom chodiť) máte zachrániť svet.
V New Yorku prebieha vojna o osude sveta, tak jasne že jednotky CELL (polovojenská organizácia Crynetu) budú strieľať mariňákov a prenasledovať Proroka. Mimozemšťania sa objavia už cca. po 2 hodinách hrania a dokonca hry sa ich už nezbavíte. Celý čas sa nás tvorcovia snažia presvedčiť o tom, že ide o tých istých votrelcoch, pričom ich vzhľad je na 100% rozdielny, mohli zakomponovať aspoň pár pôvodných do hry. Príbeh ma vôbec neoslovil, je plný klišé, či už zrada a náhle odhalenia a koniec tak ten je zrejme na zasmiatie. Celá hra je o tom dostaňte sa z bodu A do bodu B, aby ste zistili, že máte pokračovať do bodu C. Oproti predchádzajúcemu dielu, kde ste mohli po džungli hľadať rôzne cesty k cieľu a využívať tak prostredie v svoj prospech, tu je hra úplná koridorovka, kde existuje viac ciest aj tak len jedna cesta je správna, keďže ak sa aj zdá, že môžete využiť nejakú taktiku, tak aj tak prídete do slepej uličky. Hra sa snaží ukázať nejaké taktiky, ale veľmi jej to nejde – keďže sa to týka tak miesta kde sa môžete kryť, skade môžete ostreľovať alebo obísť zátaras.
Využitie vozidiel je skoro nulové, aj keď sa na hernej scéne ukáže nejaký džíp CELL-u nemusíte sa báť že ho nejako využijete, keďže cesty sú neprechodné. V hre si tak celkovo zajazdíte cca. 10 minút, chvíľku po rovnej diaľnici a potom ešte raz, ale to už vám pre istotu volant do rúk nedajú.
Hneď po spustení intra hry som ostal zaskočený HW nárokmi ingame scén, ktoré sa na mojom stroji nedajú pozerať bez sekania ani na minimálnych detailoch, pričom hra ide plynulo aj na najvyšších detailoch.
Zbraňový arzenál je rozmanitý, od pištolí až po raketomety a experimentálne zbrane. Tak ako aj v prvom dieli zbrane si môžete upravovať. Ale aj táto možnosť je dosť orezaná. V prvom rade, kde zmizla prídavná baterka na zbraniach ! V druhom rade prečo sa na základnú útočnú pušku (myslím že SCARAB ) nedá pridať útočný zameriavač / odstreľovací ! Po tretie, kto kalibroval mierenie cez útočný zameriavač ! Prečo zmizla 3. voliteľná zbraň ! Taktiež mi chýbali pästné súboje, ktoré boli nahradené len akýmsi silným úderom, úderom pažbou a tichým zabitím. Na konci som sa konečne potešil, že sa mi dostala do rúk Gaussova puška, dlho som sa netešil, munícia sa nedá dopĺňať, takže naspäť zobrať do rúk sniperku. Aj ostatné experimentálne zbrane po vyprázdnení zásobníka môžete len vyhodiť. Ale zase páčila sa mi možnosť zobrať so sebou ťažký guľomet v spojení so štítom máte pocit akoby ste boli terminátor, len škoda že má tak málo munície
Najužitočnejším vybavením je aj tak samotný oblek. Ovládanie obleku je jednoduchšie, už sa nemusia prepínať jeho vlastnosti cez scroll myšky, ale pohodlne cez klávesy. Spočiatku som zostal zaskočený, že kde zmizol život, ktorý aj predtým fungoval na princípe autohealu, ale bol tu aj ukazateľ zdravia a energie, teraz ostal len ukazateľ energie (najviac mi to vadilo pri vozidle, kde som nevedel, kedy je už na čase z neho vyliezť pred výbuchom). V prvom diele bolo primárne nastavenie obleku na brnenie, teraz na to zabudnite, oblek je nastavený na výkon, čo znamená že mu môžete ďakovať, že sa hýbete. Takže zapnutá zbroj teraz berie energiu aj keď sa hýbete nielen keď ste pod paľbou. Na rýchlosť zabudnite úplne. Sila taktiež už nie je, podržaním tlačidla pre útok zblízka použijete silu alebo super skokom. Neviditeľnosť je ale na určite lepšej úrovni, vydrží dlhšie a s tlmičom môžete vystreliť niekoľko krát kým sa minie, taktiež tiché zabitie dopĺňa energiu. Len neviem, či to že vás nepriateľ cez maskovanie nezbadá je kladná stránka maskovania alebo demencie AI. Umelá inteligencia ma dosť sklamala, nepriatelia sú vážne nevyspytateľní, keď vás zbadajú na väčšiu vzdialenosť tak pália vkuse, čo sa nedá povedať o útoku zo zálohy, pokiaľ sa ich rozhodnete zbaviť zblízka je to rýchlejšie ako ich obstreľovať. Všetci sa rozprchnú a vy ich už len po jednom hľadáte a likvidujete.
Významným prvkom hry je zbieranie nanokatalyzátorov po mŕtvych mimozemšťanoch. Za nanokatalyzátory si odomykáte vylepšenia obleku, či už zlepšenie maskovania, vylepšené reflexy, rýchlejší beh, obnovu energie ...
V hre sú taktiež zakomponované zberateľské predmety (suveníry z NY, PSI známky, kľúče od áut a tablety), ktoré bohužiaľ odomykajú len artworky a pár mailov. Je to škody, čakal som, že keď ich nájdem všetky, odomkne sa aspoň nejaká nová zbraň alebo tá optika na SCARAB.
Keď beriem do úvahy to, že som na vlastnú päsť hľadal tie zberateľské predmety, hru som dohral za 14 hodín. Ale blúdením po mape som stratil minimálne polovicu tejto hernej doby. Takže dĺžka kampane je niečo pod 10 hodín s nulovou chuťou jej zopakovania.
Čo povedať na záver, keď už mám hru hodnotiť, tak dať hre viac ako 70% by bolo urážkou predchádzajúcich dielov. Po odohraní Crysis 2 už ani neľutujem, že Crysis 3 kvôli DX11 nespustím. Hra mala potenciál, ale nevyužila ho (aspoň podľa mňa), aj taká NOVA na mobilné platformy je zábavnejšia ako toto.

Pro: grafika, nanooblek, vylepšovanie obleku, česká lokalizácia

Proti: príbeh, postavy, AI, zberateľské predmety

+1 +5 −4
  • PC 60
Vizuálně nádherná a skvěle optimalizovaná koridorová střílečka s dobrým příběhem a skvělým AI, nicméně, z otevřených lokací byla hra přesunuta do koridorů, což je asi největší mínus
-1 +9 −10