Call of Duty

První z dnes už peněženek ždímajících her série Call of Duty a zároveň zřejmě nejlepší díl. Nezapomenutelná atmosféra, která se dala krájet, plno filmových momentů a hlavně zábava.

Střílení z jedoucího auta, noční tajná mise, bránění mostu, jízda tankem a naprostým vrcholem (a zároveň pro mě jeden z nejlepších herních zážitků vůbec) bitva o Stalingrad. Řekl bych, že CoD vystihlo dobře sirovost a nesmyslnost války, i když na emoce se tu moc nehraje. Jediné, co bych uvítal, tak reálnější zbraně, jinak nejde CoD nic vytknout.

Když se kdysi z čista jasna objevil první díl dnes již mnohačetné série Call of Duty, zapůsobil na hráčskou obec jako blesk z čistého nebe. V době, kdy byla Medal of Honor: Allied Assault považována za nejlepší akční hru z prostředí 2. Světové války, nabídlo Call of Duty opravdu luxusní design úrovní, vynikající hratelnost a, přestože engine Quake 3: Arena nepatřil k nejnovějším, rovněž skvělou grafiku.

Autoři si byli dobře vědomi faktu, že hráči mají rádi pořádnou válečnou vřavu (mise na pláži Omaha ve vzoru filmu Zachraňte vojína Ryana byla z celé hry zdaleka nejoblíbenější) a chtějí, ať se kolem nich neustále něco děje, napěchovali hru obrovským počtem skriptů, které, ač nešly nijak ovlivnit, působily na hratelnost jako živá voda. Já osobně jsem byl ze hry unešen a vychutnával si každý její okamžik. Tahle hra se skutečně hrála!

Zajímavost: Tvůrce Quake 3 enginu a zakladatel id Software, sám John Carmack, pochválil Infinity Ward za to, co z něj dokázali vymáčknout. Tomu už se říká pocta.

Výborná leč koridorová FPS s druhé světové války. Perfektní ztvárněná konfliktu, ať už graficky, po stránce hratelnosti či atmosféry. Tři odlišné kampaně(americká, anglická a ruská). Po všech těch sci-fi FPSkách konečně spolu s Medalem střílečka s vlatního pohledu, která mě vtáhla a vyflusla, až na konci s klasickou větou ještě tuhle kampaň a jdu spát:-) Jediné co vadí je opravdu žádná volnost pohybu, což mě někdy štvalo zvlášť, když byla pěkně rozjetá bitevní vřava, já měl celý život a naráz smrt, jelikož jsem nebyl tam, kde jsem měl být. Jinak samo +10% k hodnocení. Kvalitně odvedená práce na zvuku zbraní a k tomu uderná a sluchu lahodící hudba. A taková třešnička na dortu jsou závěrečné titulky spolu s in game animací ala plošinovka.

PC-Polská verze:-)Orig. CD/ Grafika 8/10 Hudba 9/10 Hratelnost 9/10 Zábavnost 10/10

Singleplayer tehdy:
Call of duty přišla nečekaně. Přišla na podzim roku 2003 a v té době byly válečné akce teprve na vzestupu. Kraloval jim Medal of Honor a právě tomuto dílku zasadilo CéÓDéčko (jak se mu začalo říkat) slušnou ráno. Nebo jinak řečeno, byla to dobrá konkurence a díky svým naskriptovaným sekvencím možná dokonce i lepší. Já si tu hru v té době nijak moc nepřipouštěl, byla to pro mě cizí a neověřená značka. Dostal jsem se k ní až přibližně po půl roce, celkem rychle dohrál singl a vrhl se na mulťák. Tehdejší hodnocení 90%

Multiplayer tehdy:
To bylo něco neuvěřitelného. Do té doby jsem nepoznal nic tak zábavného. Jak jsem nikdy nebyl schopen u hry vydržet víc jak několik hodin, tak tady jsem byl k monitoru přibitý i víc jak deset hodin denně a úžasně se bavil. Začal jsem hrát DM a pochopitelně jsem byl rád když jsem měl score 5:25. Ze začátku jsem se moc nechytal a několik hodin trvalo něž jsem se doslat trochu do tempa a zjistil jak fungují zbraně apd. Dobrý ale bylo, že jsem se zlepšoval a to mě na tom hodně bavilo. Zhruba po měsíci hraní pro mě nebyl problém zahrát score 100:10. Protože jsem nehrál nic jiného než DM, tak jsem v té době patřil pravděpodobně mezi nejlepší hráče. A mohlo být všechno jinak, kdyby nám tehdy na 14 dní neodpojili net...(více o mém působení na CoD scéně v profilu). Tehdejší hodnocení 100%

Singleplayer dnes:
Dnes se na hru člověk dívá s úsměvem. Všelijaké skripty hned prokoukne, grafická stránka posmutněla, ale kupodivu není nejhorší. Obával jsem se, že hodně zestárne, dá se to ale přežít. Atmosféra zůstala, jen ji přebije dnes spousta novějších her a délka hry je vlastně ještě kratší než tehdy, kdy člověk jen deset minut koukal jak padá sníh a vaši vojáci umírají pod palbou. Hru jsem tedy prolétl za nějakých 6 hodin, což je i na dnešní poměry celkem málo. Dnešní hodnocení 80%

Multiplayer dnes:
Trošku se divím, že se ještě hraje. Důkazem jsou však hráči na serverech. Mulťák jsem si sice zkusil, ale už mě nějak neudržel. Moc se mi ani nedařilo a pochybuji, že bych narazil na nějaký killery, prostě jsem už zase lamka :-), tak jak jsem býval na začátku. Dnešní hodnocení 70%

I když už Call of Duty zaváli písky času, řadí se tato hra stále mezi mé nejoblíbenější a zároveň mezi takové perli jako Diablo, Starcraft, Unreal Tournament, prostě hry u kterých jsem strávil nejeden rok života.

Hru jsem začal hrát: 17.5.2010
Strávil jsem u ní: 6 hodin 40 minut

Tehdy:
Hru jsem začal hrál: 1.4.2004
Strávil jsem u ní: 42 dní 16 hodin 50 minut

Oproti srovnatelnému Medal of Honor: Allied Assault měl Call of Duty atmosféru na úplně jiné úrovni. Byla to jedna z prvních FPS, kde si nepřipadáte, že ve válce bojujete sami - vždy je kolem vás dost spolubojovníků, abyste si připadali jako v opravdové válce.
Také konečně nabídl možnost hrát i na jiných frontách, než jen za Američany v Africe a ve Francii - vylodění na druhý břeh Volhy ve Stalingradu je opravdu nezapomenutelné a řekla bych daleko zajímavější, než stokrát omílané vylodění v Normandii.