Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 95
Od dob, co na svět vylezl kostičkovaný virus Minecraft chtějí lidé ve hrách volnost. Ubisoft ve svém novém Asasínovi lidem volnost dal, avšak mnohým to přesto nestačilo. Tím se tu ale zabývat nebudu, budu se tu zabývat tím - také od toho komentář je - jaká hra je. Pravdu řeknu hned ze začátku, je skvělá.

Skutečně jsem se bavil, přesně tohle je hra posledních let podle mého gusta. Hrdina je charismatický, ač s tím nebude spousta lidí souhlasit, možná je i charismatičtější než Ezio. Hra má celkově šmrnc, příběh je také skvélý a hlavní je to, že asasínský řád opět vyniká. Ve dvojce (BH a RVL) mi připadalo, že jde hodně o Ezia a jeho pomstu a spravedlnost v Itálii a ve trojce vlastně řád vůbec nebyl. Zde si však náš přítel Edward hledá cestu k celkem rozrostlému bratrstvu.

Největším tahákem byly určitě námořní bitvy, avšak ty po několika hodinách hraní člověka dosti omrzí a aby se plavil ještě na nějaké ostrůvky, kde najde maximální vylepšení pro svou loď už nepřichází v úvahu vůbec. Po zábavných hodinách na moři, které se po čase stanou nudnými, se rádi uchýlíte do měst, kde si budete běhat po stříškách, a to mě osobně nikdy neomrzí.

Příběh je vcelku poutavý, dobře vyprávěný i docela propracovaný, a to se u Asasínů zas tak často nevidí. Je vidět, že si na něm Ubisoft dal docela záležet. Postavy jsou hlavní "atrakcí" příběhu. Hlášky jsou super a občas jsem se z plna hrdla smál. Edward je, jak jsem již řekl, velmi charismatický a i když dělá blbosti, stále mu musíte fandit, protože je to klaďas od srdce, i když si to moc nepřiznává.

Soundtrack, z rukou Briana Tylera je skvostem v herní branži a patří k mým nejoblíbenějším a já ho mám již v MPtrojce. je skutečně parádní a dokonale podmalovává pirátské prostředí karibiku.

Ten konec to zabil, jak tam byla ta poslední herni cutscena (nemyslim to video) tak jsem si říkal: SKANDÁL!! Haythem je ženská!! :D Naštěstí to spravili tím videem :D Konec byl skutečně povedený, nebudu tu nic mimo spoilery prozrazovat, ale můžu lidi ujistit, že z něho nebudete nešťastní a za to jsem rád, protože poslední hry které jsem dohrál byl Bioshock Infinite a Dishonored, takže to byla příjemná změna.

Grafické zpracování bylo opět skvělé, i trojka má dobrou grafiku a tohle je ještě lepší. Optimalizace mi nepřijde vůbec špatná. Nejsem majtelem zrovna ultra silného stroje, mam vlastně notebook, sice z notebooků mírně výkonější, ale bylo to v cajku. V rozlišení HD+ jsem měl bezpečně na střední detaily 35+ FPS.

Závěrem: Hra byl velmi odvážný krok, protože piráti a asasíni nějak do sebe nešlo, avšak Ubisoftu se to podařilo skloubit a já jsem dostal přesně to, co jsem od hry čekal, a nečekal jsem toho zrovna málo. Pro mě jedna z nejlepších her letošního roku. A komu se hra nelíbí, ať mi stěžeň políbí!!

Pro: Příběh, Edward, skloubení pirátství a asasínů, charakterní postavy, soundtrack, grafika, krásná města

Proti: očasné bugy při boji nebo prolínaní textur při šplhání a skákání

+30 +32 −2
  • PC 85
It´s a pirate´s life for me
Like an eagle I´m free
I can live by my own creed
With just a ship and open sea!


Hrálo mi to pokaždý v hlavě, když jsem hru zapnul. Byl jsem naladěnej optimismem a touhou loupit. A loupil jsem. Piráty miluju už odnepaměti a jelikož tahle hra měla jméno jakožto jedna z nejlepších pirátských her všech dob, musel jsem to ozkoušet. A nelhali.
Hra by ve své podstatě vůbec nemusela být jednou ze série AC. Téměř tak vůbec nepůsobí. Klidně by to mohla být samostatná pirátská hra, kde by žádné nadpřirozeno, což je věc, kterou na sérii AC fakt nesnáším, vůbec nemuselo být.
A teď rovnou k vrcholu hry... K nejúžasnější věci veškeré hratelnosti... námořní bitvy a plavení se po kubánských vodách. Už v prvních fázích hry jsem prozkoumal polovinu mapy, vylepšoval Jackdaw a zpíval společně s posádkou parádní sea shanties. A to nahlas. Bylo to neskonale osvěžující a povznášející pocit řídit kormidlo vstříc vzdáleným břehům a do toho nahlas pět a přes celej byt křičet Running down to Cuba!/ That´s a lie!/Bully in the alley... A pak ty bitky. Byl jsem v sedmém nebi. Assassins creed jsou obecně lehké hry. Souboje jsou vždy velice jednoduché, a to i když selže veškeré plížení. Zde je to však těžší. Vaše loď je velice zranitelná, musíte se naučit s ní správně manipulovat a ovládat ji. A když se to rychle nenaučíte, zhebnete. A to rychle. Proto mnoho námořních bitev byly nervy jak prase. Ale zároveň to byl taktéž vzrušující a nadupaný pocit, obzvlášť s úžasnou atmosférou doplněnou křikem zadáváním rozkazů a samozřejmě naprosto úžasnou hudbou. Jakmile začal hrát track The High seas během bitky na moři a následně Take what is ours! během nalodění, usmíval jsem se od ucha k uchu, po zádech mi běhala husina a měl jsem pocit, že právě hraju nejlepší díl z celé série. Všechno zde působí uvěřitelně. Strategická manipulace s lodí během tuhých bitev, slastný pocit odhodlání a oblíbenosti, když vás při příchodu ke kormidlu přivítá s křikem vaše posádka, která vám při nalodění pomáhá řezat španělské a pirátské prdele, je slyšet řež a kulky jak sviští vzduchem. Jako by to bylo real! A bitvy s legendárními loděmi... to nejsou lodě, to jsou velká nasraná zvířata! Tak rychle mi srdce nepumpovalo adrenalinem už dlouho. Vynikající! Námořní sekvence jsem si zde zamiloval. Takovouhle erekci při hraní jsem neměl už dlouho.

Hlavní hrdina Edward je sympaťák každým coulem. A to především tím, že je to prostě syčák. Musím říct, že z celé série jsem si ho zatím oblíbil nejvíce. Byl lepší než chladnej a prázdnej Altair, přehnaně dramatickej Ezio (kterého jsem měl ale jinak hodně rád a doposud byl mým favoritem) a nudnej Connor, kterej mi silně připomínal Jacoba ze Stmívání. Ta sympatie možná vychází především z toho, že na rozdíl od zmíněných tří, kteří svou roli a úlohu ve hře berou až moc vážně, je Edward takovej chaotickej neutrál. Kde ostatní berou assassinské crédo moc vážně, Edward z něho má prdel, kde se ostatní hrdinové šlechetně snaží zastavit mocichtivé templaře, Edward se z toho snaží vytěžit především prachy. A chlastá. No kdo by ho nemiloval! A hudba... říkal jsem už, že hudba je skvělá? Protože kurva je!

Je veliká škoda, že hl. příběh je celkem na prd. Byť se hra snaží zaujmout linkou s nalezením tajemné Observatoře, vůbec děj neuměla odvyprávět. Výsledek byla celkem nudná dějová linka bez pořádného záporáka, kde to zachraňovala především osobnost samotného Edwarda a někdy i Kidda. A na konci jsem čekal nějakou mega epic námořní bitvu. :( Plus sekvence v současnosti v Animu jsou naprosto zbytečné. Kdykoliv jsem se odpojil, říkal jsem si: ,,Nééé, ciweee. Nezájem! Já chci zpátky!" Jinak další chyby jsou klasicky assassinovské. Edward někdy neposlouchá, blbě skočí, včas se nezachytí, nebo se včas nepustí, což už tisíckrát vyústilo v jeho odhalení strážemi.

Black Flag je každopádně pro mě druhým nejlepším dílem série, jednu dobu jsem si myslel, že snad bude úplně nejlepší, ale kvůli příliš klasickém assassinování na souši a chabému příběhu zůstává AC 2 na topu. I tak jsem si ale parádně zapirátil, zachlastal a zazpíval. Byla to prostě taková osvěžující dovolená od vážnosti a komplikovanosti předchozích dílů. Pecka!
Tak co říct... Hey, lads! Finish this! Goodbye fare thee well! Goodbye fare thee well!

Pro: Veškeré námořní sekvence, Edward, hudba, úžasná hratelnost

Proti: blbě podaný příběh, zbytečná současnost, Edward občas neposlouchá

+28
  • PC 90
Moje osobní srdcovka, na kterou jsem se kdysi po dohrání trojky neskutečně těšil a nakonec jsem si ji hned po vydání opravdu neskutečně užil. K sérii Assassin's Creed mám obrovské citové pouto, naprosto zbožňuji veškerý lore, který je tu vymyšlen, a byl jsem proto nadšený, že po z mého pohledu hrozně nedotažené a krapet odfláklé trojce i katastrofálnímu Liberation tu opět máme zábavný a originální díl, který se sérii snaží někam posunout. Jak moc se posun povedl a proč teprve zjistím při aktuálním replayi celé série, protože jsem žádný následující díl už nehrál.

Asi bych měl začít u nejzásadnější role hry - navázat na zpackaný konec trojky a pokračovat v příběhu Assassin's Creed i po smrti Desmonda. To se podle mě stroprocentně povedlo. Začínáte prologem, který představí charismatického privatýra Edwarda. Spatříte prvního asasína, jste obeznámeni s existencí templářů a všechno tak nějak působí jako nový začátek, přístupný i pro lidi, kteří ani jeden z předchozích dílů nehráli. Pak se děj přehoupne do současnosti. Tentokrát hrajete za bezejmenného kariéristu, který se rozhodl pracovat u společnosti Abstergo Entertainment, templářů v přestrojení za pseudo-Ubisoft. Někdy uprostřed práce si začnete všímat nastrčeného barmana, kurýrky a IT experta. Toho třetího nepoznáváte, ale první dva jsou bezpochyby Shaun a Rebecca z předchozích dílů, kteří kopou za asasíny. Příběh prvních tří (pěti) dílů se definitivně bere za uzavřený a boj dvou středověkých frakcí začíná odznova.

Současnost obecně se tentokrát bere lehčeji, je z ní víceméně sebeparodická lore studna a hlavní děj se pro další díly připravuje v pozadí. Není to úplně ideální přístup, mně ale překvapivě docela vyhovoval. Zjišťování informací pro asasíny pomocí hackování mě dost bavilo, zvlášť když při procházení získaných souborů uslyším i takové milé tečky za některými příběhovými linkami minulých dílů jako Desmondovy vzkazy otci a nakonec uvidím dokonce i jeho pitvu. Ale pokud bych se měl soustředit jenom na příběh, tak tam je to "pouze" v pohodě. Máme tu entusiastickou Melanie se sympaťákem Olivierem, kteří se snaží z Edwardova příběhu udělat celovečerák, a zvrchu na ně templáři tlačí, aby se soustředili na Úlomky ráje. Jde spíš o to tajné pomáhání asasínům a konečné napojení na minulost skrz Mudrce, dvakrát za příběh znovuzrozeného manžela Juno, který se snaží vědomí Juno přenést do těla protagonisty a společně s ní obnovit vládu První civilizace. To se mu samozřejmě nepovede a na rozřešení příběhu si musíme počkat do příště.

Všem ale jde hlavně o tu minulost a jestli se piráty do Assassin's Creed povedlo začlenit tak, aby nepůsobili výstředně. A za mě tu nedrhne vůbec nic. Tentokrát se Ubisoft vykašlal na revenge story jednoho asasína a rozhodl se příběh vzít do nepoznaných končin. Takových, kde hlavní hrdina stojí uprostřed konfliktu, ve kterém asasíni figurují anděla, templáři ďábla, Edward nechce být ani na jedné straně a zajímá se pouze o svůj zisk. Postupně na nezájem o ostatní doplácí a v krásně plynulém charakterovém vývoji ve skvěle odvyprávěném příběhu je nucen zaujmout svoje místo ve světě.

Samotné pirátění je neskutečně návykové. Lodní souboje s Kavkou jsou oproti trojce lépe ovladatelné, rychleji odsýpají a nestihnete se začít nudit ani když střílíte po pěti brigách najednou, díky maličko zvýšené obtížnosti a logičtějšímu plánování útoků. Po každém souboji máte následně možnost. Buď loď nekompromisně potopíte, nebo se rozhodnete na ni nalodit. Naloďování funguje, když bojujete proti jedné lodi, proti více jenom jestli nejdřív všechny pobijete. Pokud ale ne, nastává tu jedna z ubisoftích nesmyslných herních mechanik. Při intenzivním boji máte totiž možnost se kdykoliv nalodit na loď již vyřazenou v provozu a doplnit si hápéčka jejím rozmontováním kompletně ignorovaní ostatními loděmi, a dokonce při štěstí můžete poté daným lodím i uniknout. Určitě vám to občas pomůže, to ano, a nejspíš to tak bylo i zamýšleno, stejně to ale pěkně bije do očí. Takových věcí se ve hře postupně objeví i víc. Občas nedává smysl přesný kill count, někdy si řeknete, jestli vážně tři různé národy v Karibiku tolerují vaše zabrané pevnosti, délka výdrže dechu při potápění se magicky zvyšuje podle hloubky, a tak dále. Naštěstí tu alespoň odebrali to stupidní strhávání plakátů z minulých dílů.

Ještě víc než lodní bitvy mě však bavil openworld. Ten je nejlepší v celé sérii, a to nejen díky nejpřátelštějšímu rozhraní. V každé oblasti je collectibles tak akorát a díky hrozně pohodlnému ovládání mě ohromně bavilo běhat od jednoho k druhému, občas po cestě sejmout nějakého strážného a sem tam splnit i asasínský kontrakt. Na otevřeném moři máte poté k dispozici pevnosti, které můžete dobýt, a tím si na mapě odemknout okolní ostrůvky. Tam už se množství truhel a fragmentů maličko přehání, ale stejně posbírat všechny zabere maximálně tři hodiny. Po dokončení se můžete třeba uvolnit hrozně příjemným potápěním se k vrakům do hlubin moře. Velkým překvapením bylo první pročtení zkompletovaných dopisů z lahví a následné zjištění, jak promyšlená storyline s Mudrcem vlastně je.

Tentokrát se porušuje tradice. Místo jednoho secretu na odemknutí několika sesbíranými předměty tu nyní máte dva, májský oblek a templářskou zbroj. Jednu otevřete vyřešením šestnácti hádanek a druhou splněním čtyř honů na templáře. Oba obleky Edwardovi seknou, jejich atributy stojí za odemknutí a cesta k nim je velmi zábavná. Zvlášť oceňuju, že dva asasíny z templářských honů nakonec potkáte i v hlavním příběhu, což pomáhá k začlenění vedlejších misí do hry. Na moři na okrajích mapy na poražení čeká celkem pět legendárních lodí, které figurují coby nejtěžší nepřátelé ve hře. Hrozně mě překvapilo, že boj s nimi funguje docela strategicky a nejdřív musíte několikrát prohrát, než vlastně přijdete na způsob, jak je porazit, a boje s nimi považuji za nejlepší části hry.

Edward má možnost si v kajutě sestavit svoji vlastní flotilu, kterou vysílá na mise podobně jako asasínské bratrstvo v předchozích dílech. Zpočátku to působí poměrně fajn, avšak když začnete bojovat a zjistíte, že boje lodí jsou jak z nějaké devadesátkové arkádovky, hnedka budete hledat, jestli to nejde nějak obejít. Byl jsem moc rád, že hra jde naprosto bez problémů dohrát na 100 % i bez jediné interakce s flotilou a dá se ji v pohodě odignorovat, což přesně jsem udělal.

Největším kladem je bezpochyby soundtrack a grafické zpracování. Jednotlivé detaily, animace postav a barevné prostředí podkreslené zase jednou výraznou a zapamatovatelnou hudbou v pozadí tvoří opravdu nádhernou atmosféru, zejména při plavbě lodí se skvostnými popěvky od námořníků. Dál mě poměrně zaskočilo při retrospektivním prohlédnutí zjištění ve sledování postupu, že si vlastně každičkou misi pamatuju díky opravdu fantastickému level designu.

Bugy tu samozřejmě jsou, někdy menší, někdy větší, ale většinou nejsou dostatečně zásadní na to, aby kazily zážitek nebo rozbíjely hru. Většinou. Však ono bude hůř.

Jako celek Black Flag rozhodně hodnotím jako jeden z nejlepších dílů Assassin's Creed a dost možná i můj nejmilovanější. Jasně, má své mouchy, ale na to už jsme si v sérii tak nějak zvykli. Důležité na něm je, jak neskutečně po celou dobu hraní baví, jak ambiciózní ve stylu vyprávění je a že se docela úspěšně snaží sérii kvalitativně i příběhově posunout. A závěr Edwardův příběh uzavře tak luxusně, že jít pod devadesátku by byl hřích, když pořádně ani není za co.

Pro: grafické zpracování, soundtrack, příběh, napojení na předchozí díly, Edward a jeho vývoj, originalita, level design, lore, většinou současnost, souboje, openworld, rozhraní, collectibles, vedlejší mise, potápění, legendární lodě

Proti: některé nesmyslné herní mechaniky, občasné bugy, flotila

+26
  • PS4 90
Herní výzva 2021 - Amerika, jak ji neznáte

Výborné pirátské dobrodružství, které vzalo spoustu mechanik s předchozích dílů, přidalo pár nových a vytvořilo velmi zajímavý a hlavně hodně zábavný guláš. Po dohrání tohoto dílu se v mém pomyslném AC žebříčku tento díl řadí na druhé místo (za Brotherhood), ale byl jsem až překvapen jak moc mě hra bavila.

Nejsem žádný pirátofil, ale v této hře jsem se do role dost ponořil a vlastně samotné pirátství mě na hře bavilo mnohem víc, než asasínství, které je přeci jenom už z předchozích dílů lehce přejedené. Jen tak se plavit po moři, občas zplundrovat nějakou loď, vytvořit svou vlastní pirátskou flotilu, ulovit si nějakého žraloka, probádat tajemná moře, nasbírat si různé poklady na romantických ostrůvcích v Karibiku, ale vlastně si i na hulváta občas někoho zavraždit, to všechno mě po celou herní dobu, která rozhodně není krátká, velmi bavilo.

Po delší době mě u AC série zase bavilo jen tak si procházet světem, objevovat tajemná zákoutí, hledat zbytečné poklady či se plavit po moři. Nepotřeboval jsem nějak extra být hnaný příběhem, ale hezky střídmě jsem si to prokládal. Chvíle plundrování na moři, pak posunutí v příběhu, občas nějaká asassínská zakázka a pak zase objevování krásných ostrovů.

Ačkoliv je grafická stránka hry již na PS4 zastaralá, i přesto má hra ve svém vizuálu velké kouzlo. Všechno působí tak krásně, barevně, romanticky, prostě tropický ráj. Navíc se zde vyskytuje poměrně bohatá fauna a flóra a když jsem poprvé spatřil velrybu, která mi vyskočila před mojí “Královnou Annou“, tak jsem byl v nemalém úžasu.

V rámci exploringu se jedná vskutku o velmi povedený kousek z této série a vlastně to dost táhne samotnou. Tím ovšem nechci říct, že se jedná po příběhové stránce o slabou hru. Příběh je na poměry této série velmi dobrý, sice nějak nevybočuje ve své kvalitě, ale rozhodně táhne a zajímá, opět tu máme spoustu známých osobností zapojených do tohoto fantastického světa, spoustu zrad, převratů a osobnostních vývojů. Navíc je závěr poměrně emocionálně silný a rozhodně ve mně hra zanechala svojí stopu.

Moderní část mě v AC sérii vždy bavila, v tomto díle mi přišla trochu na sílu, ale vlastně samotné hackování a objevování toho, co se skrývá pod pokličkou Absterga, moderních templářů a asasínů je pořád zajímavé a do hry to patří.

Pokud máte rádi exploring, poflakování se po rozlehlém světě, námořní bitvy a lore, který se pod celou sérií skrývá, tohle je ta správná volba. Teď jdu ještě dosbírávat collectibles a trofeje, ne protože bych měl nějakou úchylku (možná trochu), ale protože mě to u této hry prostě baví.

Pro: vše kolem pirátství, lodní bitvy, svět, exploring, hudba

Proti: lehká vyčpělost moderního příběhu, občasná dezorientace v postavách

+26
  • PC 75
Herní výzva 2018: "Nerozbalený dárek"

Nejsem nějaký znalec série Assassin's Creed, hrál jsem jen první díl, který se mi celkem líbil i přes stálé opakování misí to bylo něco nového a postupným dávkováním jsem hru za delší dobu dohrál. Ale chuť do dalších dílů, i přes řadu nových možností a vylepšení, jsem vůbec neměl. Navíc Uplay a nutnost stálého připojení u druhého dílu mě tehdy odradilo a Assassin's Creed šel na pár let úplně stranou.

To se změnilo až s možností vyzkoušet Black Flag a Watch Dogs zdarma, takže druhá šance pro Uplay a hurá vyzkoušet kam se vlastně tahle hra posunula. Pozitivní pro mě bylo prostředí, Karibské moře, ostrovy, slunce a pláže :) Graficky to na mě docela zapůsobilo a chtěl jsem oběvovat nové lokace a nové možnosti. Hledání pokladů na mapách podle souřadnic mě rozhodně bavilo i když jsem se občas zasekl a poklad ne a ne najít.

Možnost mít svojí vlastní loď a posádku, paráda. Námořní bitvy jsou celkem slušně odvedené s různou obtížností, dobývání ostrovních pevností a postupné vylepšování lodě i hlavního hrdiny mě hnalo do drancování a oběvování nových lokací. Jediné co mě z vedlejších aktivit těžce nebavilo bylo potápění k vrakům lodí. Na papíře to zní zajímavě, ale v kombinaci se špatným ovládáním, houfem žraloků a hloupě vymyšleným systémem sudů se vzduchem, jsem potápění po třech pokusech vzdal.

Pokud by byl Assassin's Creed Black Flag jen sandbox s velkou mapou, vaším úkolem by bylo přivlastnit si celé Karibské moře a najít všechno ukryté zlato pirátů, docela bych se vyřádil a vše by bylo v rámci možností v pořádku, ale zde tomu tak bohužel není. U většiny her se těším na příběh, postavy a především hlavní mise hry. To jsou ty části hry které mě nutí se ke hře vracet a jít stále dál. Část vedlejších aktivit sice zkusím, ale později je už tolik nevyhledávám a pokračuju dál hlavním dějem.

A v tom je to negativní co sráží mé hodnocení u Assassin's Creed IV: Black Flag. Hlavní mise jsou to nejhorší co hra nabízí, stále se opakující princip, sleduj, nenech se odhalit, dostaň se na místo a zlikviduj cíl. Otravná omáčka okolo, která nedává moc smysl. Retardované rozhovory hlavních hrdinů, stupidní rozhodování všech aktérů téhle frašky mě nepřestávalo udivovat a stále jsem se ptal jestli to tvůrci myslí vážně, nebo z toho má být jen nějaká parodie na piráty. Vždy po dohrání hlavní mise jsem si říkal, že už tu hru nechci hrát. Dokonce i plavba lodí a různé bitvy které jsou jinak zábavné, tak v příběhu jsou úplně mimo a dostávají vás do předem určených situací bez možnosti hrát misi podle sebe.

A snaha o zajímavé zvraty či emotivní momenty? Zvraty jsou jen tehdy, kdy vás po páté zase někdo zradí a vy už po páté jste ten nejhorší a nejblbější pirát v tomhle příběhu.
K parťákům jsem si ani nestačil vytvořit žádný vztah, protože se to kolem mě střídalo jak na běžícím pásu. A proto když držíte v náručí umírající pirátku, vůbec to nemá ten efekt, ani trochu to na mě tady prostě nefunguje

Těžko se mi Assassin hodnotí, změna prostředí a možnost plavit se na moři je fajn, ale to hlavní kvůli čemu chci tyhle hry hrát je pro mě naprostá nuda a dokonale mě odrazuje od koupě nějakého dalšího dílu...

Pro: Prostředí, lodě, vedlejší úkoly...

Proti: Hlavní mise, příběh, potápění...

+25 +26 −1
  • PS4 95
S tímhle přímočarým pirátem jsem se setkal před nějakými šesti lety. Snad za to mohl dýchavičný herní stroj, který se pokoušel tropický ostrov z úvodní honičky rozpohybovat, snad svou roli sehrálo mírné přejedení se známou značkou, kdy jsem v krátké době hrál eziovská Revelations i divoký třetí díl. Tak jako tak jsme si do oka nepadli. Námořnické prostředí mi k Assassin’s Creed nepasovalo, marně jsem se prokousával prvními krůčky v Havaně, zkrátka jsem to záhy zabalil a myslel si, že když v AC III skončila velká kapitola celé ságy, bude to navždy konec i pro mě. Chyba lávky.

Relativně náhodná koupě více her v jednom balíčku mě snad i trochu z trucu nasměrovala zpátky k lodím a škunerům a k mému šoku všechno zacvaklo na první dobrou. Příběh se sice zpočátku vine jen tak ledabyle, ale ničemu to nevadí. Je patrný odklon od mysteriózních záhad a Mudrc nebo Observatoř plní úlohu téměř mcguffinovskou, hlavní hrdina nepřednáší řádové pravdy a jen jde sympaticky přímočaře po penězích, dobrodružství a zadostiučinění a vše se odehrává v nejlákavějším open worldu. Jak je mi tohle zaklínadlo pro desítky odehraných hodin většinou cizí, tady mi jen přecházel zrak. Místo abych se v kubánské metropoli naplno vrhl do další kapitoly půtek mezi templáři a hašašíny, začal jsem vybírat truhlice, pronásledovat poletující popěvky, zahrál si v taverně deskovou minihru a tak pořád dokola. A to ještě vůbec nic nebylo, tahle lokace je jen opatrný začátek. Když přibude hromada dalších aktivit v podobě lovu zvěře suchozemské i mořské, obsazování nepřátelských pevností, potápění se k pokladům nebo hledání map jak vystřižených z románu Roberta Louise Stevensona, vrněl jsem blahem.

V první řadě se ale všechno sbírání, vylepšování a nahánění podřizuje vlastní lodi. Byť jsem se na porci vodního dobrodružství, která je pro karibskou oblast logicky potřeba, příliš netvářil, protože mi plavební epizody v minulém díle příliš k srdci nepřirostly, tady to byla láska na první vlnu. Útěky před bouřemi a tornády, napadání čím dál větších lodí, dramatické ostřelování pevností, obsazování nepřátelských palub a v první řadě opravdu vydřené vylepšování korábu jménem Jackdaw. Sehnat potřebné množství materiálu (zejména kovu) je chvílemi slušná dřina, ale o to sladší je pocit, kdy po pár hodinách plavení se konečně mohu zlepšit harpuny / ostřelovací děla / těžkou palbu.
Dobrovolně jsem se tak celé hodiny plavil po moři, tu sebral nedalekou truhlu, tu harpunoval čím dál větší a respektuhodnější mořské tvory a jen sbíral zkušenosti a sílu, abych si postupně dávkovaný příběh mohl dát v plné polní skoro najednou. Minimálně jeho poslední třetinu jsem si vyzbrojen všemi zbraněmi, kostýmy či zbrojemi vychutnal ve dvou důkladných večerech a byl to zážitek, který mě napínal a s přibývajícími zvraty i patřičně emocionálně rozebral.

Doteď se totiž vzpamatovávám z toho, jakou silou na mě vyprávění o vzestupu a pádu pirátské republiky dopadlo. Při prvním uvědomění si, že v Nassau vypukl mor a nastalé krize patřičně využili zlotřilí templáři, jsem pochopil, že odteď už to půjde s přátelským naladěním celé party od desíti k pěti a s některými vedlejšími postavami až k nule. Každá Edwardova ztráta mě zasáhla, soundtrack rozechvíval a tuze jsem litoval, že je příběhových kapitol na můj vkus (vzhledem k počtu relevantních postav) málo a že děj někdy poskočí dopředu o pěknou řádku měsíců a někdy i let, protože s hlavním hrdinou a jeho spolupiráty bych času trávil klidně dvakrát tolik a uvítal nejedno DLC vztahující se právě ke Kenwayovi. Snad právě proto ve mně zůstane Black Flag jako něco nového a hlavně neopakovatelného.

Možná nebylo všechno dokonalé (viz zdlouhavé potápění, kde u mořského dna číhají nejrůznější agresivní tvorové), možná jsem musel absolvovat příliš mnoho misí ve stylu „nejdřív je sleduj a pak je poslouchej“, ale aby mě bavila drtivá většina vedlejších aktivit včetně podružných maličkostí jako řízení vlastní flotily, nákup nových plachet nebo třeba shánění potřebných kožešin pro vytvoření loveckého outfitu, to nepamatuji. Svět, kterému jsem propadl. Co naplat, asi jsem byl v minulém životě pirát.

Pro: Edward Kenway, proměnlivé prostředí (ostrovy, města, džungle, loď), nádherná kocábka Jackdaw, popěvky a pravověrná pirátská zábava po celých odehraných 53 hodin.

Proti: Potápění k pokladům

+25
  • PC 55
Hra Assassin's Creed IV: Black Flag je jak den a noc (moře/souš) , dokáže nadchnout, zaujmout aby vzápětí rychle zklamala a poslala vše k šípkům.

Začneme dnem:
Prosluněný Karibik, krásné moře, které hraje snad všemi odstíny modré a zelené. Vaše kocábka se hýbe na malých vlnách a vy čekáváte až se jedna loď oddělí od ostatních aby jste jí mohli přepadnou. Bohužel kořisti není nikdy dost, proto je potřeba si vyhlédnou další oběť nebo jet lovit ryby či zkusit štěstí prozkoumat vrak lodi.
Většina věcí, které se odehrávají na moři je krása pohledět, až na schovku se žraloky.

Podvečer:
Po dlouhém dni je potřeba si také zajet do města. Města jsou opět parádně vymodelovaná ale už tady začíná nekonečný kolorit synchronizací. Vylézt na kostel odkrýt kus mapy aby jste mohli o pět metrů udělat to samé a pročné rovnou 7x.

Večer:
Samozřejmě se neobejdete bez konfliktů ale nemusíte mít strach, vaše bojové umění je dech beroucí, že stačí mačkat dvě tlačítka. Kryt a zabití, kryt a zabití, kryt a zabití.

Půlnoc:
Piráti bezcharakterní hyeny, které jen rabovali, přepadávali, kradli, naháněli strach, nic pro ně nebylo svaté. Ale kdeže, boj za svobodu, skoncovat s Templáři, založit rodinu, za vyšší princip.

Černo černá tma:
Animus....

Konečně opět ráno:
Slunce vychází a vy se naloďujete na svou Kavku a vyrážíte na širé moře za zpěvu své posádky!!! Není nic krásnějšího!!

Verdikt: Tohle je obrovská škoda, Pirátské téma úplně zahozené a přebité Assassinovinou. Moře, bitvy, efekty, zpěv vše co je na moři je naprosto fantastické 85% Pak je druhá část, souboje, děj, Animus a to je utrpení 30%
Holt škoda 55%

Pro: Už nikdy na souš! Suchozemský krysy!

Proti: Promarněné téma

+24
  • PC 75
Uvidím, jestli to bude znovuhratelné tak dobře, jak jsou ostatní díly. I trojka byla, ale tam mě trochu zklamal příběh a hlavní postava. Tady je to jiné. Ubisoft má ve svém tématu neuvěřitelnou škálu možností. A klidně bych si po tomhle dalším supr díle dal další.

Graficky je to opravdu nádhera, taky mi to nejelo úplně lačně. Detaily, efekty počasí, voda, obličeje. Všechno je skutečně nádherné. Tradičně se tvůrcům povedla mimika obličejů a samozřejmě taky prostředí. To, že je mapa největší ze všech dílů je nejspíš pravda, ale ono to hlavně dýchá opět tou krásnou atmosférou, na kterou jsme zvyklí z předešlých dílů. Zase supr čupr a zase jinak. Z lesů mírných pásů nasáklých mlhou jsme se dostali k prosluněným plážím, průzračné vodě a ostrůvkům zarostlým džunglí. A k tomu se podíváme pod vodu k vrakům lodí atd. Architektura měst se rovněž taky hodně změnila.

Hratelnostně jako vždy dobré. Možností je plno, novinky nejsou tak přebytečné, jak v Revelations. Strašně hodně vedlejších úkolů a mnoho věcí na sbírání. Je toho skutečně mnoho. Čeho se z minulého dílu upřednostnilo určitě nejvíc je plavba na lodi. I tohle se jim povedlo, ještě když vám po cestě posádka zpívá. Nebo taková blbost - když plujete rovně a Edward jak frajer drží kormidlo jednou rukou.
Pirátská atmosféra - perfektní.
Jinak hlavní mise mají nejblíže k třetímu dílu, stejně tak animacemi a nevím čím ještě.

Co se výrazně změnilo, je příběh. Ten je spíš pirátský než asasínský. Je to příjemná změna, neboť je to zase něco nového a postupně tu v příběhu vyplouvá na povrch to templářsko/asasínské téma. Tvůrci to teďka uchopili z jiného konce. Jde o Edwarda, o jeho proměně v lepšího člověka. Jinak jsou tu tradičně povedené dialogy, skvělý dabing a dobře napsané postavy. Možná právě nejlepší postavou je právě Edward. Má charisma, ale přitom není jako Ezio. Je jiný, není tak uhlazený, je, nebo aspoň působí hrubě a trochu i jednoduše. Prostě "pirátsky". Ale to není vše - jeho proměna v asasína je zpracována velice dobře. Samotný závěr je společně s Eziovým závěrem v Revelations nejlepší v sérii. Je milý, osobní, zkrátka pěkný.
Současnost je tady tak nějak navíc. Když už tam je, tak by bylo lepší z ní příště vytěžit víc.

Pro: Hratelnost, možnosti, atmosféra, postavy, dabing, dialogy, grafika, Edward, příběh.

Proti: Současnost, a nějaké ty maličkosti.

+22
  • PC 100
4.diel Assassin's Creed s podtitulom Black Flag je podľa mňa jeden z najlepších, preto som ho ohodnotil 100%.

Príbeh sa odohráva v období pirátov v oblasti Karibiku. Hlavý hrdina Edward J. Kenway začína ako korzár, no neskôr sa stane pirátom. Na začiatku sa najprv oboznámite s ovládaním hry ako to už býva u každého assassina. Ovládanie je veľmi jednoduché a naučí sa ho zrejme každý. Na začiatku sa z ostrova, kde sa začína príbeh, dostanete do Havany, odkiaľ sa začína dlhá cesta stať sa assassinom-pirátom.

Hra má dlhú dejovú líniu, čo je veľké plus tejto hry. Hru obohacujú aj zberateľské predmety(fragmenty, truhly a pod.). Neskôr však aj vedľajšie misie a Hon na templárov, ktoré sú rozdelené na štyri časti so štyrmi kapitolami, kde musíte získať od templárov kľúče, ktoré vám odomknú templársky oblek. Kenwaya si môžete taktiež upgradovať, presnejšie vylepšovať jeho zbroj, veci atď., na ktoré potrebujete suroviny. Môžete loviť zvieratá ako v prírode tak aj na mori.

Kenway má v hre svoju vlastnú loď Kavku. Spoločnosť mu na nej robí Adéwale, ktorý sa stane neskôr assassinom. Kavku môžete taktiež vylepšovať pomocou surovín, ktoré získate drancovaním nepriateľských lodí. Avšak, musíte si dávať pozor na lovcov pirátov, ktorý po vás pôjdu keď budete "bez prestávky" prepadávať lode. Po Karibiku sú rozmiestnené pevnosti, ktoré keď obsadíte odkryje sa vám časť mapy. A v každom rohu mapy je jedna legendárna loď, ktorá čaká kým vám rozdrví vašu vyupgradeovanú Kavku. Kenway má aj svoju flotilu, ktorú ovládate vy a posielate lode na expedície.

Soundtrack je v tejto hre fantastický. Nemám k nemu čo dodať. Ale aj na lodi vás sprevádzajú pirátske popevky. Proste hudba v Black Flag je najlepšia. Aj dabing je veľmi dobrý.

V hre sú tri mestá Havana, Nassau a Kingston, potom sú tam aj osady, ostrovy a pod. Celé to obohacuje výborná a pekná grafika.

A koniec tejto hry je veľmi dojímaví, vlastne asi od polovičky hry keď všetci vaši priatelia piráti ako Blackbeard, Hornigold, Calico Jack a ďalší, jeden po druhom umierajú. Sám som vyronil jednu slzičku.

Tak to je asi všetko čo som chcel napísať. Ďakujem za pozornosť.

Pro: Kenway, Kavka, postavy, soundtrack, dabing, príbeh, vedľajšie questy, grafika, Karibik, atď.

Proti: Menšie bugy.

+21 +22 −1
  • PC 80
K sérii Assassin's Creed mám nejednoznačný vztah. Jedničku jsem skončil někde před půlkou pro její neuvěřitelnou repetitivnost, dvojku s jejími pokračováními jsem odehrál jedním dechem a dodnes na ně vzpomínám. Trojku jsem znuděně opustil zase před půlkou. A tak přišla na řadu čtyřka a ... sinusoida je zase nahoře :) Ne tolik jako to bylo u dvojky, ale slušná výška to je ;)

Byl jsem zvědav, jak si tvůrci poradí s pirátskou tematikou a jak tam zakomponují skutečné události a postavy. Povedlo se jim to dobře. Svět je uvěřitelný i když často vyhnaný do krajnosti. Postavy jsou většinou mírně psychicky vyšinuté, ale to asi piráti být musí, jinak by nedělali tuto profesi :) Ve hře bylo postav možná až moc a často se mi stalo, že se o někom mluvilo a já si nemohl vzpomenout, jestli jsem tu postavu už potkal, nebo kdo to sakra je. Ale to je už takový AC evergreen, že je děj často překombinovaný a plný zvratů (což je vlastně dobře).

Hlavní devíza nového dílu je moře a vlastní loď. To se vážně povedlo. Minimálně v prvních cca 20 hodinách je to hlavní tahák hry. Člověk se může kochat plavbou kolem krásných ostrovů a scenérií, sem tam potopit nějakou tu loď (postupně pěkně od těch nejmenších po válečné kolosy) a lze i lovit ty největší mořské obyvatele. Lov žraloka, nebo kosatky je impozantní a ač je to dost ožehavé téma, tak to k té době opravdu patří a je to takové chlapské dobrodružství. Stejné je to i potápěním u ztroskotaných vraků lodí, to má takovou tajemnou a nebezpečnou atmosféru, prostě paráda. Vylepšování lodi má také něco do sebe a žene člověka vstříc dalším cestám a bitvám. Ale časem se i tohle okouká a stá bitva už není oproti těm prvním takový zážitek.

Úkoly na souši jsou oproti tomu často velmi podobné, nejčastěji jsou o tom sledovat nějakou postavu, poslechnout si její rozhovor a pak jí sledovat dál, nebo jí zabít. Uvítal bych větší variabilitu, ale dá se to přežít. Avšak jsou i takové, kdy to není zrovna procházka a např. při tichém plížení na vás skočí krokodýl a začíná souboj s ním i s časem, to je pak teprve výzva :D Assassinsko-templářské téma je jen taková vata v příběhu, což je v tomto díle spíše výhoda a bylo to dávkováno tak akorát.

Čtvrtý díl byl pro mě takový lakmusový papírek v otázce, jestli mám v sérii nadále pokračovat a ač existuje plno kvalitnějších her a sérií, tak moje zabijácké srdce bude kráčet historií dál ;)

Pro: historie, krokodýli, žraloci, velryby, námořní bitvy, potápění

Proti: přehršel postav, repetitivní úkoly, po čase stereotyp

+20
  • PC 40
Black Flag je asi komerčně nejvypočítavější díl série, který jsem dosud hrál. Podle mnohých do série nezapadá, ale já tvrdím opak - čtvrtý díl je myšlence Assassin's Creed ze všech nejblíže. Jen ne hratelnostně, ale filozoficky.

V prvním díle žijí Asasíni v pevnosti Masjaf, kde se uzavírají před světem a nosí své typické bílé obleky, které slouží částečně jako kamufláž v davu a částečně jako poznávací znamení. Jejich cílem je boj za absolutní svobodu, jejich motto zní: "Nic není pravda, vše je dovoleno." Dá se to chápat jako jakási výzva ke kritickému myšlení, zpochybňování zaběhnutých pravd, k osobní odpovědnosti. Jejich úhlavním nepřítelem jsou Templáři, kteří usilují o svého druhu osvícenou theokracii, která má vést k harmonii mezi lidmi skrze absolutní kontrolu nad jejich myšlením.

Druhý díl pak na tento konflikt navazuje spíše povrchně. Na pozadí sice stále probíhá již mnoho stovek let starý konflikt mezi Asasíny a Templáři, ale prim zde hraje coming-of-age příběh charismatického Ezia Auditore da Firenze a jeho touha po pomstě. Přestože intelektuálně mi už Assassin's Creed II nemá dnes co nabídnout, díky tařka dokonalé fúzi skvělé atomosféry, krásné hudby, sympatického hlavního hrdiny, prostředí renesanční Itálie a toho, že jsem ho hrál ve správném obdobní svého života, patří tento díl mezi mé nejoblíbenější v sérii. Brotherhood a Revelations pak nenabízí z hlediska filosofie série nic nového, pouze rozvíjí lore, vybrušují hratelnost a nabízí nová prostředí.

Ve třetím díle řád Asasínů již téměř neexistuje a popravdě mi není jasné, nebo si už nevybavuji, co se snaží říct. Na jedné straně opěvuje svobodu a nespoutanost (idealizovaných) Indiánů a na druhou stranu, ba možná ještě silněji, vyzdvihuje americké libertariánství jakožto opozici vůči Templářům v podobě britských kolonialistů. Snaží se provokovat a naznačovat, že pravdu mají tak trochu obě strany. Jeho hrdinou je Connor, Indián, jehož zamlklý a melancholický charakter si průměrný hráč příliš neoblíbil, protože očekával... někoho jako je hrdina Black Flag.

Edward Kenway stále nosí asasínskou kapuci, i když jejich oblek jen náhodou našel a do světa koloniálního Karibiku zapadá jako pěst na oko. Používá čtyři pistole a dva meče, je to hezoun a sází jednu hlášku za druhou. Až na to, že vtip se kamsi vytratil a brzy vychází najevo, že Edward vlastně žádnou osobnost nemá. Chce peníze, hodně peněz, dokonale zvládá parkour, i když v Evropě to očividně byl ožralý budižkničemu, a loupení a zabíjení prostě miluje. Jestli většině lidí připadalo, že Connor z třetího dílu byl jakýsi nijaký, pro mě je takový Edward. Věčný boj mezi svobodnou disharmonií a nesvobodnou harmonií zde tentokrát reprezentují piráti, kteří se snaží uhájit svůj malý ostrůvek svobody před všemi monarchiemi koloniální Ameriky. To je dokonale v souladu s filosofií série, ale tahle příběhová linka do příběhu vstupuje jaksi chaoticky, přerušovaně a neobratně. A nakonec mi bylo celkem jedno, jak to s nimi dopadne, protože evidentně jejich představa svobodné utopie nakonec stejně znamená hlavně hodně chlastat.

Z hlediska hratelnosti hra spíše ubírá, než že by přinášela něco nového. Rozvíjí souboje lodí, které ale poměrně rychle omrzí. Města jsou malá a nezajímavá a repertoár zbraní, technik a různých pomůcek se zúžil, snad aby je hráč tentokrát všechy určitě pochopil. Svět se otevřel a na mapě je spousta malých ostrůvků, které lze prozkoumat, ale jak už u Ubisoftu v poslední době bývá zvykem, dohromady na nich nic zajímavého není.

Celkově na mě Black Flag působí jako zjednodušená verze původních dílů, z nichž autoři vyvařili to, co se nejvíc líbilo, vsadili na hrdinu, který působí jako zprůměrovaný výsledek marketingového průzkumu mezi fanoušky, příběh byl taková řídká vata, která nebrání akci, a celkově mi přijde, že to prostě nemá žádnou duši. Možná až na tu hlavní znělku.
+19
  • PC 90
Pro mě osobně měla tato generace Assassínů nejsympatičnější parkour a soubojový systém. Volný běh je možné vykonat držením jednoho tlačítka a kombinací dvou tlačítek seskočit na zem - jednoduše funkční. Souboje mají mnohem víc vrstev než třeba bezduché Odyssey. Animace při útoku zbraněmi nebo při vykonání finálního úderu jsou stále pohledné, což je u Assassínů asi taková jistota.

Hrozně mile mě překvapilo, že sadu pohybů a útoků mají zbraně, které nemůže Edward nosit u sebe. Dokončující kombíčko má třeba mušketa či dvouruční sekyra a ty se dají vypůjčit jen od mrtvých nepřátel. Stejně tak jsem byl potěšen tím, že je možné dvojím kliknutím tlačítka pro odhození nepřítele jej shodit na zem - souboje se surovci byly najednou lehčí. Nebo že je možné při proti útoku použít pistol pro efektní zabití. 

Co mě ale vůbec nepřekvapilo, jsou námořní bitvy a jak jsou pořád sakra zábavné. Už od prvních chvil když je Kavka nevylepšená loď. Bál jsem, že mě přepadávání lodí a nutnost je vydrancovat přestane rychle bavit a nebylo tomu tak. Měl jsem klidně herní seance kdy jsem dvě hodiny jen jezdil po moři a přepadával všechny lodě, které jsem potkal. Vůbec se nedivím, že někoho napadlo z toho udělat vlastní hru (hehe). 

Kenwayova flotila je další menší vrstva mořského řádění navíc. Sice je to jen o naklikávání úkolů pro zkonfiskované lodě, ale starat se o tenhle strategický mechanismus je super způsob, jak si zajistit pasivní příjem. Uvítal bych ale možnost přeskočit bitvy lodí jako to nabízel Rogue.

Potěšilo mě, jak je Black Flag stále zábavná hra. Jak je propracovaná a nesnaží se házet klacky pod nohy. Jak nabízí nové aktivity či nástroje po několika hodinách hraní. Všechno ve hře má své místo a když se člověk rozhodne vše využívat, má postaráno o čistou zábavu. Jde z ní cítit, že do ní někdo dal to srdíčko. Takový AC Origins předešlé generace. Během let nehraní tohoto skvostu jsem dokonce zapomněl na spousty jeho herních mechanismů. Tenhle průchod pro mě byl jako znovuobjevní Ameriky. Nečekal jsem, že mě dobrodružství Edwarda Kenwaye takhle jednoduše zaháčkuje na několik desítek hodin pirátského řádění. 

Pro: linka v přítomnosti tolik nevyrušovala při hraní

Proti: vlastně se nehraje za opravdového asasína, sledovací mise

+19
  • PC 90
Moc jsem se těšila, že si tuto hru zahraji znovu, protože vždy patřila mezi mé oblíbené a s láskou jsem na ni vzpomínala. Možná ale byla chyba se k ní vracet.
Je bezesporu, že Edward Kenwey má velké charizma. Líbí se mi jeho příběh i to, že není typickým kladným hrdinou. Nesnaží se zachránit svět, ale sleduje své cíle a při tom se mění a vyvíjí. I po grafické stránce je hra fajn. Samozřejmě jsem v tomto ohledu rozmazlená z nových her, ale s přimhouřením oka můžu říct, že mi přišla hra na pohled opravdu pěkná.
Jak jsem již naznačila, při hraní jsem se potýkala s řadou věcí, které mě vůbec nenadchly. Po celou dobu hraní jsem se prala s free-runningem. Edward mi velice často skákal na zeď, místo běhu vedle ní, vyskakoval na zábradlí, atd. Bylo to dost otravné, hlavně ve chvílích, kdy bylo potřeba někoho dohonit.
Další věcí, která mě rozčilovala, bylo sbírání toho obrovského množství beden a fragmentů z malých ostrůvků uprostřed moře. Pamatovala jsem si, že sbírání bylo hodně, ale že to bylo tolik otravné, to jsem zapomněla. Vím, že jejich sesbírání není nutností, ale bez nich nebudete mít 100% synchronizaci a z nějakého záhadného důvodu ji nutně potřebuji mít. Neptejte se mě proč, sama nevím :). Myslím, že právě sbírání fragmentů a pokladů udělali v této hře tak zdlouhavé (tím i otravné), jak to jen šlo. To věčné kolečko, přiblížit se s lodí k ostrůvku, vyskočit, zatím co se loď sama vzdaluje, doplavat na něj, sebrat věci a zase doplavat zpět na loď, bylo hrozné. Z odplouvání lodi od ostrůvku jsem byla až vzteklá. Téměř nikdy se mi nepodařilo skočit z lodi rovnou na ostrůvek a musela jsem plavat, což zbytečně zdržovalo. O cestě zpět ani nemluvím. To už byla loď daleko vždycky.
Snažila jsem se vše otevřít a vysbírat hned na začátku, abych si pak mohla užít příběh. Stejně sem ho ale měla rozkouskovaný neustálým sbíráním něčeho a to mě mrzí. Kdyby tam byla tak polovina předmětů k sebrání, určitě by byl zážitek ze hry o mnoho lepší.
Další věcí, která mě občas naštvala, bylo nenápadné zobrazování vedlejších úkolů, které je třeba splnit k 100% synchronizaci. Několikrát jsem musela opakovat celou kampaň?, protože jsem si nevšimla, že se objevil nový vedlejší úkol a nesplnila jsem ho.
I když se může zdát, že na hru jen nadávám, dám jí dobré hodnocení. Plavení se po moři za doprovodu pirátských písní bylo super a snaha získat 100% synchronizaci byla moje volba.

Pro: Příběh, plavení pomoři, pirtské píšničky

Proti: Příliš mnoho collectibles, free running

+18
  • PC 80
Následující recenze může obsahovat mírné spoilery!

Black Flag přichází s revolucí konceptu Assassínů, kdy nehrajete po většinu hry za assassína, nýbrž spíše za piráta nosícího assassínské oblečení a toužícího jak po pomstě, tak jako správný pirát i po kořisti.
K tomu se váže první ohromná novinka v sérii, a to sice, že budete mít svou vlastní loď - Kavku. Loď zprvu působící rozpadle si můžete postupně vylepšovat, až do krásné lodě, kterou si s největší pravděpodobností zamilujete hned na počátku, ale s postupem vloženého času, investic a prožitých plaveb a bojů, se k ní upnete ještě více.
Pro nejlepší vybavení je třeba najít plánky, které jsou rozmístěné různě po mapě, a není to úplně jednoduché. A samozřejmě, že to není všechno, vylepšení něco stojí, proto musíte na lodi loupit a bojovat, abyste cenné suroviny získali a pak je buď použili, nebo prodali.
Hlavním hrdinou je zde Edward, který má za cíl jediné, vydělat si a zabezpečit tak sebe i svou rodinu. Avšak brzy zjišťuje, že by mohl získat něco více než jen pouhé zlato. Mohl by se dostat k nástroji, kterým je možné ovládnout každého.
V cestě mu stojí staří známí templáři, kteří se ho budou snažit zastavit. Je zde několik hlavních postav, které budou Edwardovi zatápět, nebo kterým bude zatápět on. Zde vytknu, že záporné postavy nejsou vykresleny moc dobře, a jen chvíli před jejich popravou se z nich najednou stanou ukecaní parchanti, kteří vás chtějí co nejvíce našvat, abyste s nimi neměli žádné slitování.
Naopak na Kenwayově straně stojí mj. i velice známý Černovous nebo James Kidd. A že se jedná o velice sympatické postavy.
Jak jsem již zmínil, s Kavkou se nevyhnete bojům, ať už v misích, nebo mimo ně. Tyto boje značně usnadní obsazování 8 mořských pevností, které jsou seřazené dle náročnosti. K tomu se váže i rozdělení světa na severní - lehčí a chudší část - a jižní část - těžší a bohatší.
Grafika u AC4 je velice pěkná, zvláště pak zpracování moře a mořských hlubin, kam se také nejednou podíváte.
Hratelnost se krom pirátění příliš nezměnila, zůstává zde základ od ACII, jen s pár drobnými úpravami. Něco by to však chtělo vylepšit. Ať už opravdu zvláštní způsob sledování cílů nebo jejich "nenápadná" likvidace, které si nikdo nevšimne, i když ji provedete před někým z krytu.
Zároveň soubojový systém nedoznal krom pár nových pohybů žádných změn a je pořád stejně jednoduchý. Zde mohli vývojáři dát na výběr, zda by si hráči zvolili tento, nebo nějaký složitější soubojový systém.
Zbraní je tu habaděj, opět se vrací lov zvěře, známý již ze třetího dílu. Zvířat je tu více, jejich kůži a kosti můžete použít k výrobě či je prodat.
Prostředí je velice vydařené, zasazení naprosto perfektní a je až ohromná škoda, že z něj jste vyrušováni naprosto nezajímavým "příběhem" ze součastnosti.
Ač mnozí nadávali na Desmondovu linii z prvních tří dílů, která nebyla tak špatná, tak tady je to o mnoho mnoho horší. Jediné, co vás čeká, je být poskokem pro nějakýho vyšinutýho magora, který si léčí komplexy neustálými výhružkami, a dělat za něj hackerské věci, aby se pak chlubil, jak je hrozně dobrej. Zábava, že? A o minihrách v současnosti taky raději nemluvit, je jich jen pár druhů a z toho snad všechny jsou otravné.
Ani postavy ze současnosti, snad jen krom jedné, se nezaryjí do paměti, a už po dohrání nebudete vědět, kdo že tam vystupoval.
Nicméně to se naštěstí nedá říci o postavách v Animu, kterým vévodí již zmíněná trojice Edward, Černovous a Kidd.
Příběh je podařený, nastane v něm mnoho zvratů, které byste asi neočekávali. Nastane v něm mnoho smutných, někdy i veselých chvil. Chvil proher i vítězství. Jediné, co vytknout, tak je konec, který je předvídatelný, ale cesta, která k němu vede, ve Vás rozhodně něco zanechá.
Opět se vrací sběratelské předměty, truhly, poklady, mayské kameny, vzkazy apod. Je jich několik stovek a ti, které baví si vše vysbírat do posledního předmětu, budou naprosto spokojení.

Závěrem bych hru shrnul jako zajímavý pokrok v sérii, rozhodně musím Ubisoft ocenit za tento riskantní krok vstříc pirátské tematice, která se také částečně uplatnila v nadcházejícím díle Rogue, a uplatní v nově oznámené hře od Ubisoftu. Dále chválím grafiku, zvuk, hudbu (zejména námořnické popěvky) a především hratelnost, která je podpořena velice dobře napsaným příběhem se zajímavými postavami a zvraty, vedlejší mise a aktivity, možnost lovu, pirátské souboje (které obsahují výzvu na každém rohu mapy možnosti utkání se s legendárními loděmi) a množství vylepšení jak pro Kavku, tak pro Edwarda (počítaje i nové zbraně, brnění apod.) a jeho pirátský ostrov. Rozloha světa je obrovská a dává hráči naprostou svobodu, totéž většinou platí i o postupech při zneškodnění své oběti. Obrovskou pochvalu si zaslouží výborná česká lokalizace formou titulků.
Naopak záporně hodnotím otravné pasáže ze současnosti, minihry, nezajímavé postavy ze současnosti, až příliš jednoduchý soubojový systém a některé nelogičnosti při sledování cílů nebo tichém zneškodňování nepřátel, postupná stereotypnost při soubojích, kdy musíte sledovat neustále stejnou animaci a plnit asi tři typy úkolů pro obsazení lodi, pokud tedy nechcete shrábnout pouze poloviční odměnu. Také některé záporné charaktery mohly být napsány lépe a některé zcela vyškrnuty ve prospěch těch zajímavějších.

Jedno upozornění na závěr: Pokud máte rádi pirátskou tematiku či sérii AC, může být tento díl až nebezpečně chytlavý.
+18
  • PC 80
Tak dohráno. Veškeré úsilí a volný čas poslední doby jsem vložil do Black Flag. A na těchto řádcích dojde k zhodnocení plavby v Karibiku která zabrala okolo 27 hodin.

Piráti, Assasíni a Templáři
Příběh se klasicky točí okolo boje mezi zlými Templáři a hodnými Assasíny. Náš hrdina Kenway se ze začátku řídí jen obyčejnými pohnutkami, chce zbohatnout a stát se slavným. A na ty dvě strany ze začátku kašle, což je fajn jelikož to nepůsobí tak pompézně. Jenže postupem času se Edward upne na jednu kost(schválně neříkám o co jde) a za tou už se žene jak pes. Všichni v okolí to komentují a podivují se nad jeho obcesí. Bohužel tento stihoman a nutnost dosáhnout na něj vydrží až do konce hry. Aspoň že charaktery jsou celkem zajímavá cháska pirátů a pobudů. Jenže opět dojde na to že ti zajímavé nemají dostatečný prostor, odbudou si pár chvil na slunce a pak odejdou do nenávratna. Zatímco ti co hráče štvou a dráždí, zde budou pěkně dlouho. To samé se i týká zápletek. Nevím jestli jsem chytil nějakou šablonu u které jsem poznal vzorec pro postavy , ale hned po seznámení s některými charaktery jsem věděl že tyhle mě zradí, tyhle brzy zemřou a tyhle nejsou za koho se vydávají. Je to opět škoda že spousta potenciálu nebyla plně využita. Toť k příběhu.

Kenway pirátský assasín
Na pevnině dojde ke klasickému AC boji a šplhání a běhání. Co se týče boje ten je opět proveden dobře jak se na sérii patří, jen se u něj přidalo k obtížnosti a není už problém při udělání chyby lehce zemřít, zvláště muškety a pistole jsou smrtící. Za to určitě palec nahoru. Jenže mise jsou taky dost podobné. Klasická assasinace či vybití nějaká bandy vojáků je na vrcholu programu, ale co mě více štvalo bylo že jsem musel kdejakého Pepíka sledovat či odposlouchávat, jen aby mě dovedl k chekpointu kde se konečně spustila možnost zabít ho či někoho jiného. Jasně toto by až tak nevadilo, jen kdyby se to nedělo u každé druhé mise. Jak dorazíte na pevninu či do města, je jasné že zas někoho budete špiclovat. A stačí blbě skočit nebo přehlídnout stráž a celé znova. Tenhle stealth se zkrátka nepovedl. Co se týče zmíněných měst, tak ty vypadají krásně a dýchají tou správnou atmosférou. Je zde vidět smysl pro detail a jejich členitost a různorodost je fajn.

Jackdaw neboli Kavka
A dostáváme se hlavnímu tahounovy nového dílo a to je vaše Kavka nebo Jackdaw chcete-li. Jakmile ji hráč získá, zamiluje si novou roli kapitána a volnost co nabízí. Otevře se moře se všemi jeho poklady, ostrůvky, a hlavně kořistí v podobě nepřátelských lodí. Ze začátku je potřeba lovit jen opravdu malé škunery, jelikož Kavka má sotva pár děl, slabý trup a je snadno potopitelná. Jen ale co se nashromáždí peníze a materiál, dojde k vylepšení že už si může troufnout i na větší sousta. A v tom je ze začátku zábava. Zlepšovat loď, objevovat nové možnosti a typy lodí, a později i dobývat námořní pevnosti. Jenže po několika hodinách se i tato zábava trochu přejí. Když už jsem měl solidně vybavenou loď, ztratil jsem už motivaci zaháknou a obsadit 70 loď v řadě. A jakmile dojde ke ztrátě hnacího motoru za vylepšováním lodě a zisku peněz, spousta aktivit v tomto světě přestane bavit. Lovení zvěře a harpunování velryb a žraloků je pro vylepšení vašeho vybavení, pokud ovšem je dost penež stačí zajít do obchodu a jednoduše to za drahé valuty nakoupit. Pak je tu ještě Kenway flotila kde skončí obsazené lodě, které pro hráče mohou plnit úkoly ve stylu dovážení zboží do celého světa a zabezpečování námořních cest. Ze začátku to může i bavit, jenže je to na styl webovek že boje probíhají jen kalkulací rychlosti a palebné síly a mise kdy pošle loď do světa může zabrat 8-24 hodin reálného času. Takže je nutnost se k tomu vracet, a opět čistit cesty a opět posílat na dlouho dobu lodě pryč. A to zabere taky nemálo času.

Co je opravdu ale excelentní tak to je grafika. Nádherné scenérie které hra dokáže vytvořit jsou prostě úchvatné. Do toho i změny počasí které můžou vytvořit podmínky vražedné pro vaši loď, kdy obrovské vlny či vodní tornáda dokáži poslat spoustu lodí ke dnu. A blesky a bouře vypadají z paluby Kavky úchvatně. A nejen tyto události ukazují jak skvěle hra vypadá. Dokresluje to solidní dabing ale hlavně hudební doprovod, obzvlášť se povedly námořní popěvky které lze najít ve městech a přístavech.

Schválně jsem vynechal superlativy a chválu která tu už zazněla, AC Black Flag je dobrá a kvalitní hra která si určitě zaslouží pozornost hráčů, jen si nemyslím že je to takový masterpiece jak se všude hlásá. Hraní si hráč opravdu užije, ale událost roku to není.
+17 +18 −1
  • PC 65
Žádnou "asasínskou" hru jsem dosud nehrál a když jsem tak občas koukal na jejich gameplay videa, ani mě to moc nemrzelo. Přišly mi hrozně konzolovité, s podivným ovládáním, nudné a příběhově nezajímavé. Black Flag jsem si tedy kdysi pořídil ve velké slevě, protože jsem měl za to, že by to mohlo být něco trochu jiného. A z části jsem měl pravdu.

S trochou nadsázky by se dalo říct, že co se odehrává na moři, je hodně povedené a co se odehrává na souši, je o ničem. Alespoň na mě to tak působilo, protože "akrobatickému běhu", což má být hlavní deviza hry, jsem na chuť nikdy úplně nepřišel. Často jsem měl pocit, že hru nehraju, ale že ona hraje mě a občas prostě stačilo držet klávesu pro pohyb vpřed + akrobatický běh a Edward už se o vše bez mého přičinění postaral sám.

To tedy neplatí úplně vždy, protože ač jsou jeho gymnastické kousky efektní a efektivní, nejde mi do hlavy, proč proboha nemám možnost sprintovat bez akrbacie. Tedy bez toho, že by se Edward automaticky pokoušel vylézt na cokoliv, co jen trochu vyčnívá? Zvlášť v pasážích, kdy mám někoho pronásledovat, potichu sledovat (a že takových pasáží je, dokonce i v námořní variantě, kdy se občas "plížíte" s lodí) nebo se plížit bez možnosti odhalení. Takové mise jsem opravdu nesnášel a zatímco stealth hry mám docela rád (zrovna teď hraju ještě třetí Splinter Cell), tady jsem u každé skřípal zuby. Takže mám smůlu, buď musím chodit pomalu jako hlemýžď nebo trnout strachy, abych náhodou nezavadil o nějakou stěnu/dveře/sloup/strom, protože jinak mě strážní uvidí a následuje "desynchronizace".

Navíc ani soubojový systém není kdovíco, prostě stačí zuřivě klikat (nějaké přesné načasování potřeba opravdu není), sem tam zmáčknout E a když je souboj obzvláště vypečený, podržet dokonce i mezerník!

Proto jsem měl mnohem raději části na moři. Jakmile po cca 15 hodinách skončí tutoriál a hra mě konečně nechala dělat si, co chci, mohl jsem se do hry ponořit naplno a užívat si tu volnost. Postupné vylepšování lodě, dobývání pevností, doplňování posádky, rabování ostatních plavidel... to vše mě zprvu neskutečně chytlo.

Jenže zhruba v polovině hry, kdy jsem měl loď vylepšenou téměř na maximu (bez vylepšení, na které jsou potřeba speciální plány, ty se mi nechtělo shánět), se dostavil stereotyp. Všechno se mi tak nějak už okoukalo a fakt, že nemůžu plout 2 minuty bez toho, aby na mě nějaká loď nezaútočila, mně taky zrovna dvakrát na náladě nepřidával.

Do toho je potřeba přičíst ještě takové drobnosti, jakože vzhled mé lodi zůstává totožný (proč se nemůže třeba s narůstajícími upgrady zvětšovat?), možností vylepšení zas tak moc není (v podstatě se "jenom" zvyšuje damage různých děl nebo výdrž lodi) a posádka je mimo přepadávání lodí taky jen kulisa. Na to jsem přišel v momentě, kdy jsem v jedné misi nalákal pronásledující vojáky na svou loď a moje posádka se v klidu dívala, jak jim jejich kapitána tluče parta vojáků.

Tak jsem se pokusil hru co nejrychleji dohrát, jenže spousta hlavních misí se odehrává na souši... a ty mě prostě zoufale nebavily (viz výše). V praxi to tedy vypadalo tak, že jsem přišel domů z práce, umyl nádobí, vynesl koš, vytřel podlahu a splnil jednu hlavní misi v Black Flag. Přičež nejvíc z toho mě bavily právě ty domácí práce, protože u nich jsem mohl poslouchat hudbu nebo nějaký zajímavý podcast.

Z dohrání hry se stala útrpná rutina. Edward mi jako hlavní postava taky dvakrát sympatický nebyl (což byl asi trochu záměr), příběh jsem moc nepochopil, přišel mi zmatený a ani mě moc nezajímal. Jenom jsem se divil, proč autorům přišlo jako dobrý nápad dávat do pirátsky laděné hry hlavní mise odehrávající se v současnosti. Naštěstí jich nebylo tolik, ale i tak. 

Aspoň už tedy vím, že další asínské hry vynechám, protože bych si je patrně užil ještě méně.

Herní výzva 2024 - Nemova říše (HC)

Pro: S trochou nadsázky: vše na moři

Proti: S trochou nadsázky: vše na souši

+17
  • PC 100
Koukal jsem se do seznamu svých komentářů a napsal jsem svůj názor na většinu her, kterým jsem dal 100%, ale tu hru které jsem toto hodnocení dal první, tak tam nemám a to je Assassin's Creed IV: Black Flag, který je podle mého skromného názoru nejlepším dílem této série. A proč? Tak to jsi jdeme říct jako první zmíním příběh, který podle mě v této sérii byl zatím nepřekonán. Konečně tu nemáme věčný souboj mezi Asasíny a Templáři, ten tu je pouze v pozadí a sleduje příběh mladého pirátského kapitána Edwarda Kenwaye, kterému jde jen o to, aby vydělal dost peněz a mohl si žít bezstarostný život a v pohodě si dožít se svou ženou. Sice se to muže zdát jako jednoduchý příběh, ale kdybych ho tu měl rozepsat celý, tak tu popíšu tunu stránek. Takže za příběh dávám palec nahoru. Pak tu jsou postavy a všechny jsou dokonalé, nejvíce vyčnívá hlavní hrdina Edward a pak Černovous a to je pro mě ekvivalent skvělé vedlejší postavy, o kterou se bojíte a v něčem zastínil právě i Edwarda. Třeba v jeho receptu na to, jak se stát nejobávanějším pirátem všech moří. Takže za postavy dávám taky palec nahoru. Pak tu je grafika, ta je nádherná a společně s prostředím je to skvělá kombinace a několikrát jsem se zastavil uprostřed moře a koukal jsem na západ slunce. To je i po 5. ti letech dokonalé. Když jsem zmínil grafiku, musím zmínit ozvučení a hudbu. Já tomu nemám co říct, to je dokonalost sama. Ve hře jsou skvělé jak hlavní, tak i vedlejší aktivity od potápění až po dobývaní pevností, vyrabování plantáží a mnoho další, takže je tu toho dost a je to výtečné. Konečně přistoupím k tomu hlavnímu, kvůli čemu tuhle hru miluju. Jsou to bezkonkurečně námořní bitvy. Pane Bože, ty jsou tak úžasné, a když bojujete s nějakou velkou lodí a do toho vám začne bouře, tak to se můžou jít Piráti z Karibiku 3 se svou bitvou ve vodním víru vycpat. Tohle je pro mě vrchol epičnosti. Jak asi chápete, tak tahle hra je pro mě dokonalá. Sice jí překonal Zaklínač 3 a Kingdom Come: Deliverance, ale jedno jí tyhle hry nevezmou, to její prvenství, který jsem dal 100% a dlouho se taky držela na vrcholu mých nejoblíbenějších her. I když je teď už na třetím místě, je pořád dokonalá na 100%.

Pro: Příběh, hlavní a vedlejší postavy, grafika, humor, prostředí a jeho velikost, hudba a ozvučení, souboje na souši tak i na moři, Hlavní a vedlejší úkoly, no prostě vše co ve hře je.

Proti: Nic.

+16
  • PC 100
Ezio? Ezio! Kde je sakra Ezio?! Tohle jsou první myšlenky, které mě napadli, když se mi hra poprvé pustila. Z předchozího dílů jsem měla velké obavy, že BF bude jenom na lodi a šmitec. Odsouzení ještě dřív, než jsem hře dala šanci. A jak jsem si tu hru zamilovala! Ale nepředbíhejme....

...Poprvé se objevujete na pláži a honíte prvního assasína v životě mladého Edwarda. Působí na Vás hromada barev v podobě listí, palm a pláže. Zkrátka máte pocit, jako byste jeli na dovolenou do Karibiku. Ale pořád jsem cítila skepsi a dál se nutila do hraní (pořád mě odrazovala myšlenka - být nonstop na lodi). Poprvé se mi hra pomaloučku zarývala pod kůži při plavbě lodí (ironie) a kolem mě pluli nádherní mořští tvorové doplněné jejím lovením.
Při úmrtí piráta Kidda a jeho následovného odhalení jsem příběh už natolik prožívala, že jsem to i oplakala. A to je přesně důvod, proč tuhle hru miluju!

Pro: Piráti, Karibik, navazující příběh, hudba, zvířata ve volné přírodě, zpívající piráti

Proti: Blokované zóny, nepropracovaná součastnost, multiplayer

+15
  • PC 70
Nejčistší kalkul Ubisoftu v celé AC sérii. Chápu, že si hráči zřejmě stěžovali, že bylo AC III poněkud nudné s nudným hlavním hrdinou (taky jsem koneckonců zastánkyní tohoto názoru), ale vyhrotit to zas do opačného extrému? No proč ne! Hlavně, že to vydělá peníze!

Porada společnosti Ubisoft:
"Connor byl nudnej, takže potřebujem drsňáka! Někoho neuhlazenýho, záživnýho, co rád chlastá, aby se s ním mohli hráči ztotožnit. Zároveň ale musí mí pod drsnou slupkou srdce ze zlata, aby mu bylo proč fandit. Jo a měl by taky dobře vypadat, co takhle vzhled ála Chris Hemsworth? Teď dost táhnou do kin ti Piráti z Karibiku, co to zasadit tam? A u minulýho dílu si stěžovali, že je nebavili ty historický fakta, tak co tam nedat skoro žádný?" - "Perfektní!!!"


Edward Kenway se rád fláká, pije a taky rád tráví čas s jednou hezkou slečnou. Bohužel její tatík není hloupý a vidí, že je Edward k ničemu, a že s ním holka moc štěstí neudělá. Tak co s tím? Shodou náhod jednou zabije Assassína, co donáší Templářům a jeho život se od základu změní! Jak jste asi uhodli, stane Assassínem a tím se z nýmanda stane super mega drsňácký hrdina bez bázně a hany. Jo a taky je pořád pirátem, což je ještě víc cool!

Ne, není to cool. Možná právě proto, že se o to hra tak strašně okatě snaží. Víc, než o Assassínech, je AC IV o pirátech a s tím související vylepšování lodi, plutí s lodí po moři, přepadávání dalších lodí, válčení s ostatními loďmi a kradení ve skladech Červenokabátníků, abyste mohli suroviny použít na svou loď. Co si ještě tak matně vzpomínám, honí se tam i za nějakou jeskyní, co ji vybudovali První lidé, asi proto, že to samý chtějí udělat i Templáři. Asi zas kvůli získání moci, však to znáte... :D To je ale vedlejší, hlavní je Jack Sparrow a ta jeho posádka, ehm, chci samozřejmě říct Edward Kenway. :P

Abych byla ale spravedlivá, zábavnější postavy děj skutečně oživily. Především jsem ocenila konečně dvě silné ženské postavy - Mary Read a Anne Bonny (dosud ženy v AC sérii nikdy nehrály takhle podstatnou roli, snad kromě Sofie Sartor v Revelations). Zvlášť Mary Read je výborná a zábavná, škoda, že se v ději vyskytuje poměrně krátce. I Edward Kenway je mnohem záživnější, než Connor, o tom není pochyb. Po Eziovi, je z hlavních postav nejzábavnější, ale zase Altaïr byl jako protagonista přesvědčivější a realističtější. Další kladnou věcí je grafika. Nikdy jsem neviděla tak nádherně udělané moře. Ta barva! A příroda, pestrobarevné květy v džunglích, pražící horké slunce... Vážně hezké provedení. Jo a ten zpěv na lodi mě bavil... :D

Na druhou stranu města vypadají uboze, a slovem "město" se zde dá označit skutečně máloco. Pokud jsme byli z předchozích dílů rozhýčkaní kupolemi zdobných kostelů a nádherně oděnými obyvateli, tady nám musí stačit neumě ztlučené chatrče z prken a lidé s otrhanými hadry. Umění a kultura v nedohlednu. Nejvyšším projevem kultivovanosti v Black Flag je zmlátit pár chlápků, co vám zavazejí v cestě za pípou v místní hospodě. A to jsem si před tím stěžovala na New York a Boston... Kromě kultury a příběhu tu ale chybí i jakési detailnější historické zakotvení. Nejsou tu skoro žádné (možná vůbec žádné?) skutečné historické osobnosti, ani události. Příběh by se klidně mohl odehrávat v jakémkoli jiném století a hráč by to ani nezaznamenal. AC IV navíc zase sklouzává ke stereotypům z dílů před AC III - Assassíni jsou ti stoprocentně hodní, Templáři jsou ti stoprocentně zlí, což nepřispívá příliš k realističnosti příběhu.

Jak vidíte AC IV je plná rozporů. Skutečně nesporně dobrý je jen závěr s Anne Bonny zpívající Parting Glass a pak ta scéna po titulcích s malým Haythamem. ;-)

Pro: Grafika, postavy, multiplayer

Proti: Piráti z Karibiku, absence silnější návaznosti na Assassínskou a Templářskou tématiku, absence historie, absence hezkých městských lokalit

+14 +16 −2
  • PS5 75
Na to, že má být podle mnohých Black Flag nejlepším dílem série, to zase takové terno nebylo. Z těch pár AC her, které mám za sebou, mi nejpovedenější přijde stále dvojka, i když rozhodně zde hraje roli i nostalgie a fakt, že jsem ji na rozdíl od právě propíraného dílu hrál relativně krátce po vydání. Black Flag nezestárnul úplně elegantně a vedle jasných kladů mi na hře celkem dost prvků i vyloženě vadilo.

Edward Kenway není špatný protagonista. Z podstaty věci jde však o charakter morálně velmi pochybný, s čímž ostatně hra v kontextu příběhu pracuje, a jde rozhodně spíše o antihrdinu než vyloženého klaďase. Pirátská tématika mi není úplně blízká a vzhledem k tomu, že jde prakticky o romantizované zloděje, reálně jsem postavám moc palce nedržel a že se jich konce příběhu dožila jen hrstka mi přišlo fér. Příběh jako takový má své momenty a scénář není špatný, někdy mi však přišlo, že scény hodně zvláštně navazují a některé zvraty či činy postav jsou dost hloupé a nelogické. Příběhu chybí i tah na branku a o Observatoř jde vlastně tak nějak mimochodem… to aby se hra úplně nepustila návaznosti na konflikt Assassinů a Templářů.

Herní plocha je poměrně rozlehlá a sestává se z pár měst a mnoha menších mořem oddělených lokací, mezi kterými nechybí domorodé chrámy, rybářské vesnice či opuštěné oázy. Vzhledem k zasazení do oblasti Karibiku jde o logický tah, málokdy si však zalezete na skutečně pozoruhodné budovy či místa a vlastně není moc po čem šplhat.

Největším tahákem jsou rozhodně námořní bitvy a plavba lodí po moři. To se vážně povedlo a i u takhle staré hry jde o krásně atmosférický zážitek. Brázdit moře s kormidlem Kavky v rukou za popěvků posádky je parádní zážitek a námořní bitvy zpočátku dokáží být zábavné i napínavé díky dobrému ovládání lodě samotné a jejich zbraní. Nebyl by to však Ubisoft, kdyby vás i ty zábavné věci nenutil dělat tak dlouho až zábavné být přestanou, což platí i pro námořní bitvy, zejména pokud se budete snažit splnit i stereotypní vedlejší aktivity. Po odehrání Black Flag mi nápad postavit hru pouze na lodích tak jako v Skull and Bones (AAAA!!!) připadá ještě hloupější, než původně, zvlášť když mají být některé mechaniky v uvedeném ubisoftím průšvihu dokonce ještě zjednodušené. Třeba bez šermovaček na palubě nepřátelské lodi si to nedokáži dost dobře představit i když i tady po nějaké době přichází ke slovu stereotyp, jelikož ani Black Flag nenabízí kdovíjak komplexní soubojový systém. Bambitky jsou ale fajn, to zase jo!

Hlavní mise občas přijdou s nějakým tím zajímavým nápadem, jejich náplň je však většinou poměrně stereotypní. Velmi často se opakuje nutnost někoho sledovat či vyslechnout hovor postav z poza rohu. Občas je to lahůdka i díky frustrujícím momentům, kdy Edward skočí někam, kam jste nechtěli a není to tak úplně vaše vina jako spíš rozmar trochu nešťastně vyřešeného ovládání.

Za zmínku rozhodně stojí i absurdní umělá inteligence nepřátel, kteří jsou regulérně retardovaní. Hlavně zpočátku mi lobotomické chování nepřátel, kterým jste právě prakticky před očima zabili parťáka až rušivé. Lokace jsou nepřátel bez mozku zbytečně přeplněné. Daleko víc by stealth hře slušel nižší počet nepřátel na smysluplných místech, kteří však na konání hráče reagují alespoň trochu uvěřitelně. Postupně jsem si ale asi trochu zvykl a začal automaticky s demencí nepřátel kalkulovat v hraní samotném.

Poslední zmínku bych věnoval dějové lince v „současnosti“, které mě asi jako jednoho z mála hráčů baví a zajímá. V trochu otravných minihrách jsem tak hacknul všechny počítače abych se dostal ke všem střípkům děje, které hra v tomto ohledu nabízí.

I přes to, že jsem v komentáři vypíchnul spíše to špatné ze hry, není Black Flag ani takhle po letech špatná hra a vůbec ne špatný díl AC (mimochodem, ruce pryč od Liberation, což je regulérně totální s*ačka). Hra však až na námořní bitvy nezestárnula úplně dobře a po vzoru dalších ubisoftích her budete opakovat některé činnosti až do zblbnutí. Víc než co jiného jsem si tak při hraní představoval, jak dobré by mohlo být regulérní pokračování s pirátskou tématikou vydané třeba letos... tedy za předpokladu, že by se o něj postarali lidé s vizí a talentem, tedy ctnostmi, kterých se bohužel většině vývojářských sekcí Ubisoftu dnes již bohužel nedostává.

Hráno jako součást Herní výzvy 2024 – "1. Noemova říše:  Dohraj hru, ve které přímo ovládáš loď, ponorku nebo jiné plavidlo plovoucí po vodě nebo pod vodní hladinou." – Hardcore varianta /Hráč ovládá značnou část hry vlastní loď/

Hodnocení na DH v době dohrání: 83 %; 509. hodnotící; fyzická kopie na disku

Pro: Námořní bitvy; atmosféra pasáží na moři; většina aktivit je zábavná (než vás je autoři začnou nutit dělat podesáté); dabing

Proti: Imbecilní nepřátelé; stealth hra, kde se nedá plížit?; nic moc soubojový systém; příběh má rozhodně rezervy a postrádá "tah na branku"; občas frustrující ovládání

+14 +15 −1