@
Všivák (09.12.2012 13:47): Dal jsem na rady, už to je z disku pryč.
@
Matthew.J (09.12.2012 15:57): Zkusím to postupně.
Frakce rozhodně jsou minimálně na první pohled zajímavé, ale to, jak omezeným, primitivním a mne až urážejícím způsobem je s nimi nakládáno je hrůza. "Čau, já bych chtěl k Templářům." "Jasně, vyřeš jednoho zloděje a půjde to." "Vyřešeno." "Super, běž támhle za šéfem." "Vysol litr a vítej mezi námi, můžeš jít řešit questy tam pro toho, pak se vrať." Předpokládám, že u Inkvizice by to nebylo zas tak rozdílné, minimálně úvodní quest byl obdobně ubohý.
RPG systém je na SPECIAL naroubované fantasy, což si nejsem jist, zda fungovalo zas tak skvěle, jak mělo, navíc to bylo umocněno real-time souboji a vážně nepřehledným enginem, takže jsem kolikrát nevěděl, do kterého potvoráka sekám či který health bar patří parťákovi. V bojích šlo většinou o to usekat hromady nepřátel, které se bleskově nahrnuly na hlavní postavu bez šance ji nějak ublížit, respektive po jednom odlákávat ty silnější, proti kterým zase hromadně nešlo takřka nic dělat. Fajn možnost sice bylo míření na jednotlivé části těla a určení tempa útoku, nějak jsem ale nezaznamenal rozdíl mezi různými nastaveními.
Atmosféra mne nejspíš nějak minula, NPC sloužily povětšinou jen ke svému questu, respektive questům, a ani tak nešlo o žádný zázrak. Navíc mám zpětně opravdu velký problém vybavit si někoho, kdo nepatří k žádné frakci, nezadává žádný quest, není účasten jeho řešení, neprodává něco, nebo nedej bože není karikaturou na známé renesanční jméno. Ty poslední jsem totiž potkával na skoro na každém rohu a že mne to vytáčelo.
A nakonec questy. Vyjma výslechu námorníků šlo snad vždy o pobíhání z bodu A do bodu B, následované dialogem či bitvou. A zas dokola.
Ale medvěd byl cool, to musím uznat.