Po dohrání se tedy musím přiznat k jedné věci. Čekal jsem naprosto něco jiného, než jsem dostal. Plakát temný, reklama na to temná, příběh na první pohled zajímavý, název latinsky tajuplný a skutečnost, že se za adventurou skrývá český tým mi prostě vštípila myšlenku, že Memento Mori bude další originální, na příběh chytlavá a mysteriózní atmosféra a la Posel Smrti. Bohužel tomu tak nakonec není.

Ze začátku jsem z hry měl velice dobrý pocit, ale po dvou hodinách se ten pocit začal vytrácet. Kulisy nezajímavé, dabing emočně asi takový, jako kdybych koukal na Rodinná pouta a příběh absolutně nezajímavý. Nehledě na to, že hra samotná je na grafiku dost náročná, což mě docela i překvapilo. Když vezmu v potaz, že je to klasická, i když v tomhle případě, 3D adventura.

V průběhu jsem zaregistroval, že hra se neupíná jen na jednu postavu, ale na postavy dvě, které se mezi sebou prolínají, i když se ani v jedné kulise spolu nepotkají. Maximálně si zavolají přes telefon. Dobré zase je, že ve hře vše dává smysl, nic není zbytečně složité, i puzzle jsou, co se týče náročnosti, v pohodě. Neobvyklé ale je, že hra se snaží být jako interaktivní film, ale když jí porovnám třeba s Fahrenheit, v zásadních momentech vyhoří na prach.

Možnosti, které tu totiž hráč má jsou jen v rozhovorech, kde záleží na Vás jak se v dané situaci zachováte. Pozitivně, negativně či otázkou? To, že ale hra má více konců mi vůbec nedává smysl, protože zase tak zásadní momenty pro průběh hry to nejsou.

Když tuto adventuru zhodnotím jako celek, nemůžu na ní jen v jednom kuse nadávat. Zase tak špatná není. Spíše jsem čekal něco jako Posel Smrti a přitom jsem dostal příběhově něco jako jakýkoliv příběh od Toma Clancyho. Thriller se špetkou tajuplných zvratů, které na konci vyzní více než zvláštně.