Herní výzva 2020 - 5. Moje jméno je...
Protože mě první díl hodně bavil, byla koupě a odehrání dvojky jen otázkou času. Ten právě nastal a já jsem plný dojmů, které jsou naštěstí opět pozitivní. Ori běhá, skáče, plave, bojuje, zkrátka se jedná prakticky o to samé s novým příběhem a několika vylepšeními. A to je jedině dobře.
Konečně si někdo řekl, že na fungující koncept se sahat nemá a nadělil nám "pouze" nášup. V tomto případě je to ale to hlavní pozitivum, protože jednička byla zkrátka parádní. U dvojky jsem se bavil úplně stejně, obdivoval nádherné scenérie v kombinaci s krásnou podmanivou hudbou, případně nadával u některých obtížných míst.
Dvojka mě opět přikovala k monitoru jako dlouho žádná jiná hra. Radost z postupu a získávání nových schopností působí jako magnet, takže zatímco jsem se včera přes některé místo dostával horko těžko pěkných pár minut, dnes ho s trojitým skokem a pomocnou koulí mám za sebou za pár sekund a ani se nezapotím.
Hra je sice obtížná a to občas vážně pekelně, ale není to nijak nefér. Jedinou výtku bych měl ke zrhacím pasážím, kterých je ve hře několik a pokaždé jsem u nich nadával jak špaček. Jednou jsem také seskočil na místo, ze kterého jsem se neměl jak dostat zpátky. Neměl jsem ještě zakoupenou schopnost teleportu odkudkoliv a ani větší skok a prostě se odtamtud nešlo dostat (a podle nejrůznějších diskuzí jsem nebyl ani zdaleka sám). Naštěstí to řešil starší save.
Druhý Ori je tedy za mnou a přestože jsem si u něj kvalitně zanadával, užil jsem si ho náramně. Víc takových her!
Protože mě první díl hodně bavil, byla koupě a odehrání dvojky jen otázkou času. Ten právě nastal a já jsem plný dojmů, které jsou naštěstí opět pozitivní. Ori běhá, skáče, plave, bojuje, zkrátka se jedná prakticky o to samé s novým příběhem a několika vylepšeními. A to je jedině dobře.
Konečně si někdo řekl, že na fungující koncept se sahat nemá a nadělil nám "pouze" nášup. V tomto případě je to ale to hlavní pozitivum, protože jednička byla zkrátka parádní. U dvojky jsem se bavil úplně stejně, obdivoval nádherné scenérie v kombinaci s krásnou podmanivou hudbou, případně nadával u některých obtížných míst.
Dvojka mě opět přikovala k monitoru jako dlouho žádná jiná hra. Radost z postupu a získávání nových schopností působí jako magnet, takže zatímco jsem se včera přes některé místo dostával horko těžko pěkných pár minut, dnes ho s trojitým skokem a pomocnou koulí mám za sebou za pár sekund a ani se nezapotím.
Hra je sice obtížná a to občas vážně pekelně, ale není to nijak nefér. Jedinou výtku bych měl ke zrhacím pasážím, kterých je ve hře několik a pokaždé jsem u nich nadával jak špaček. Jednou jsem také seskočil na místo, ze kterého jsem se neměl jak dostat zpátky. Neměl jsem ještě zakoupenou schopnost teleportu odkudkoliv a ani větší skok a prostě se odtamtud nešlo dostat (a podle nejrůznějších diskuzí jsem nebyl ani zdaleka sám). Naštěstí to řešil starší save.
Druhý Ori je tedy za mnou a přestože jsem si u něj kvalitně zanadával, užil jsem si ho náramně. Víc takových her!
Pro: Nádherný audiovizuál; hratelnost; rozmanitost prostředí.
Proti: Zdrhací pasáže; občas obtížnost.