Když jsem loni rozehrál Darkest Dungeon poprvé, bylo to spíš na zkoušku a navíc jsem dostával totálně přes držku. Letos jsem na to šel tedy od lesa, rozehrál podruhé a snažil se eliminovat hrubé chyby, které mi kazily první hraní. A nutno říct, člověku se pak hra dost odmění a je fakt dobrá.

Důležité je totiž naučit se nakládat se stresem, čili klíčovým prvkem Darkest Dungeon. Při prvním hraní jsem měl prakticky ze všech hrdinů vystresované trosky kousíček od infarktu, špatně jsem investoval vydělané peníze, často jsem složil špatnou partu pro misi, ze kterých jsem pak se zbytkem přeživších zbaběle utíkal. Na druhé hraní jsem se tedy připravil lépe. Trošku si prošel internet, pořádně si pročetl skilly hrdinů a vybíral partu podle toho, do kterého dungeonu jdu. Darkest Dungeon totiž nedá hráči nic zadarmo, příprava hrdinů a pochopení toho, jak hra a stres funguje je absolutně klíčový prvek pro přežití. Jakmile tyto prvky hráč pochopí, z brutálně těžké hry se stane hra pouze těžkou.

Nakonec se z Darkest Dungeon stala tak trošku závislost, kterou jsem si však dopřával jednou za čas. Dokáže být totiž i trošku jednotvárná, protože jde hodně o grind a je nutné procházet ty samé lokace stále dokola. Na druhou stranu, čím vyšší úroveň má jednotlivý dungeon (v základní hře jsou 4 + závěrečný Darkest Dungeon), tím zábavnější hra je. Moc se mi nelíbilo, že se opakují bossové, mohli je na vyšších úrovních alespoň trošku pozměnit.

Naprosto skvělá je grafika, atmosféra a výtvarná stylizace hry. Totálně creepy, opravdová noční můra a nedivím se tomu stresu hrdinů :) Fajn je také dabing vyprávěče, jen by nemusel kecat tak často.

Co se týče závěru hry, tak konec jsem tak úplně nepobral, i když je to možná tím že jsem moc nečetl lore a hru hrál dost dlouho.

Ve výsledku je tedy hra určitých dávkách hodně zábavná, ale může se z ní stát i dost vyčerpávající záležitost. Není dobré ji hrát každý den, ale jen když je chuť.