Hodnocení se týká jen SP kampaně.
Velký překvapení. Asi nejlepší singleplayer v historii série, velkej kus nad úrovní BF4 i BBC2. Příběh je poměrně jednoduchej a jede podle klasický šablony (přesto si neodpustí kupu nesmyslů). Retrospektivní způsob vyprávění ale udržuje člověka mírně v napětí a zaměření na několik málo postav napomáhá celkový přehlednosti. Po vzoru Modern Warfare série hra přepíná především mezi perspektivama pěšáka pravidelný americký armády a operativce ruský vojenský rozvědky, takže se dočkáme příjemnýho střídání tempa i prostředí.
Hratelnost je extrémně lineární, i CoD proti tomu občas působí jako sandbox, ale až na několik momentů to není na škodu. Momenty, ve kterejch to na škodu je, představujou například totálně pasivní segment ve stíhačce, kterej se omezuje na občasný kliknutí na červenej čtvereček, v čemž se snad ani nedá selhat. V takovejch případech BF3 začne působit spíš jako prezentace pohlednýho enginu než funkční hra. Narozdíl od BF4 tak ale aspoň nepůsobí po celou dobu kampaně.
Skriptování občas drhne, DICE si ke směrování hráče správným směrem vypomáhaj spoustou mírně amatérskejch instafail podmínek, ale když jim na to člověk přistoupí, může si užít slušnou akční jízdu.
Technicky se tomu samozřejmě moc vytknout nedá, ozvučení je naprosto famózní a grafika je taky na vysoký úrovni, ačkoli její funkčnost trochu trpí na úkor vzhledu. Ohulenej kontrast a milion odlesků způsobujou, že i za jasnýho dne je všechno v sebemenším stínu naprosto černý a nedá se poznat člověk od keře na dvacet metrů. Dovedu si představit, že při dlouhodobým hraní MP to nemusí každýmu sednout, ale v tý několikahodinový SP kampani mě to až tak nerozčilovalo.
Velký překvapení. Asi nejlepší singleplayer v historii série, velkej kus nad úrovní BF4 i BBC2. Příběh je poměrně jednoduchej a jede podle klasický šablony (přesto si neodpustí kupu nesmyslů). Retrospektivní způsob vyprávění ale udržuje člověka mírně v napětí a zaměření na několik málo postav napomáhá celkový přehlednosti. Po vzoru Modern Warfare série hra přepíná především mezi perspektivama pěšáka pravidelný americký armády a operativce ruský vojenský rozvědky, takže se dočkáme příjemnýho střídání tempa i prostředí.
Hratelnost je extrémně lineární, i CoD proti tomu občas působí jako sandbox, ale až na několik momentů to není na škodu. Momenty, ve kterejch to na škodu je, představujou například totálně pasivní segment ve stíhačce, kterej se omezuje na občasný kliknutí na červenej čtvereček, v čemž se snad ani nedá selhat. V takovejch případech BF3 začne působit spíš jako prezentace pohlednýho enginu než funkční hra. Narozdíl od BF4 tak ale aspoň nepůsobí po celou dobu kampaně.
Skriptování občas drhne, DICE si ke směrování hráče správným směrem vypomáhaj spoustou mírně amatérskejch instafail podmínek, ale když jim na to člověk přistoupí, může si užít slušnou akční jízdu.
Technicky se tomu samozřejmě moc vytknout nedá, ozvučení je naprosto famózní a grafika je taky na vysoký úrovni, ačkoli její funkčnost trochu trpí na úkor vzhledu. Ohulenej kontrast a milion odlesků způsobujou, že i za jasnýho dne je všechno v sebemenším stínu naprosto černý a nedá se poznat člověk od keře na dvacet metrů. Dovedu si představit, že při dlouhodobým hraní MP to nemusí každýmu sednout, ale v tý několikahodinový SP kampani mě to až tak nerozčilovalo.
Nine Parchments