S touhle hrou jsem se poprvé seznámil ve škole o přestávce před hodinou marketingu, když mi jeden kamarád půjčil notebook k tomu, abych si vyzkoušel tuhle hru. Pamatuji si, že jsem se strašně smál, když jsem použil kočku jako tlumič k M40. Hlavně se mi líbil ten zvuk, který kočka vydává, když s ní hráč střílí.
Nejvíc ze všeho se mi líbí humor, se kterým se hráč setká během hraní. Hlášky typu "I regret nothing" anebo "You probably think I'm not a nice person" jsou pro mě jedny z nejlepších z celé hry. Uznávám, že dost často je ten humor dost morbidní, ale mně osobně to nevadí. Také se mi líbily protestantské skupiny (protestanti, kteří protestovali proti počítačovým hrám před budovou vývojářů a protestanti protestující proti knihám v knihovně).
Dále se mi líbila volnost ve hře. Hráč sice musí splnit určité úkoly, které má v plánu Postal Dude udělat daný den, ale má možnost prostě jenom tak běhat po městě, močit na lidi, sekat jim hlavy mačetou atd. (má nejoblíbenější zbraň byla právě mačeta).
Musím také uznat, že mě ta hra bavila kvůli možnosti plnění Steam achievmentů. Bez nich bych sice dohrál hru mnohem dříve, ale nebyla by to taková zábava. Např. při plnění achievmentu "A-Rod Who?" jsem zjistil, že basebolovou pálkou letí hlava tak daleko, až jsem měl pocit, jako bych dal homerun.
Abych jenom hru nevychvaloval, tak jsem bohužel v průběhu narazil na celou řadu bugů. Občas se mi stalo, že jsem se zaseknul na místě a nemohl se pohnout. Hra sice v takových případech má nějaký algoritmus, který takový zásek pozná a po chvilce hráče odkousne a může v klidu pokračovat dál. Mně se ale několikrát stalo, že jsem se např. kousnul o papírovou krabici a při odkousnutí mě to portnulo buď do jiného patra, než jsem byl anebo úplně pryč z dané místnosti.
Dále jsem narážel na možnost průchodu některými texturami (např. jsem mohl prozkoumat vnitřek rozvodové skříně na elektřinu anebo se mi dokonce podařilo prohlédnout obsah hlavy nějakému AI). Také mě zarazilo, když jsem šel do průchodu, který vedl k jiné lokaci, tak na konci některých tunelů šlo poznat, že je tam přidaný pouze obrázek nějaké lokace, do které se hráč dostane.
Postal 2 je dobrá hra, kterou stojí za to si zahrát s tím, že jí musí hráč brát dost s rezervou. Jako oddechovka je to super. Na závěr jenom snad, že mě dost štvala hláška hlavního hrdiny "didn't you just saved". Jelikož jsem hráč, který rád ukládá svou pozici každou chvíli, tak mi to časem lezlo krkem.
Nejvíc ze všeho se mi líbí humor, se kterým se hráč setká během hraní. Hlášky typu "I regret nothing" anebo "You probably think I'm not a nice person" jsou pro mě jedny z nejlepších z celé hry. Uznávám, že dost často je ten humor dost morbidní, ale mně osobně to nevadí. Také se mi líbily protestantské skupiny (protestanti, kteří protestovali proti počítačovým hrám před budovou vývojářů a protestanti protestující proti knihám v knihovně).
Dále se mi líbila volnost ve hře. Hráč sice musí splnit určité úkoly, které má v plánu Postal Dude udělat daný den, ale má možnost prostě jenom tak běhat po městě, močit na lidi, sekat jim hlavy mačetou atd. (má nejoblíbenější zbraň byla právě mačeta).
Musím také uznat, že mě ta hra bavila kvůli možnosti plnění Steam achievmentů. Bez nich bych sice dohrál hru mnohem dříve, ale nebyla by to taková zábava. Např. při plnění achievmentu "A-Rod Who?" jsem zjistil, že basebolovou pálkou letí hlava tak daleko, až jsem měl pocit, jako bych dal homerun.
Abych jenom hru nevychvaloval, tak jsem bohužel v průběhu narazil na celou řadu bugů. Občas se mi stalo, že jsem se zaseknul na místě a nemohl se pohnout. Hra sice v takových případech má nějaký algoritmus, který takový zásek pozná a po chvilce hráče odkousne a může v klidu pokračovat dál. Mně se ale několikrát stalo, že jsem se např. kousnul o papírovou krabici a při odkousnutí mě to portnulo buď do jiného patra, než jsem byl anebo úplně pryč z dané místnosti.
Dále jsem narážel na možnost průchodu některými texturami (např. jsem mohl prozkoumat vnitřek rozvodové skříně na elektřinu anebo se mi dokonce podařilo prohlédnout obsah hlavy nějakému AI). Také mě zarazilo, když jsem šel do průchodu, který vedl k jiné lokaci, tak na konci některých tunelů šlo poznat, že je tam přidaný pouze obrázek nějaké lokace, do které se hráč dostane.
Postal 2 je dobrá hra, kterou stojí za to si zahrát s tím, že jí musí hráč brát dost s rezervou. Jako oddechovka je to super. Na závěr jenom snad, že mě dost štvala hláška hlavního hrdiny "didn't you just saved". Jelikož jsem hráč, který rád ukládá svou pozici každou chvíli, tak mi to časem lezlo krkem.
Granblue Fantasy: Relink
Pro: Brutální masakr
Proti: Dlouhé načítání mezi lokacemi, grafická stránka hry