Zřejmě nejhorší DLC rozšiřující základní příběh. Jak je z názvu jasně patrné, vrátíme se do zplozenci obsazeného Ostagaru. Jde tedy především o trochu té nostalgie. Výsledný dojem podpoří vhodně zvolení společníci - tedy ti, kteří mají s Ostagarem něco společného (Alistair, Wynne a Loghain).

A co že nám ten slavný návrat do míst, kde to všechno začalo, přinese? Inu, nic moc. Skoro dvouhodinová procházka po zasněženém Ostagaru je značně koridorová, neboť cesty jsou přehrazeny podivnými zátarasy a náplní není nic jiného než neustálé bojování se zplozenci. Občas se objeví balisty, ale málokdy jsou tak dobře umístěny, aby se daly využít. Změnu nepřinese ani přízemí věže a ani tunel mezi věží a bojištěm. Jen boj, boj a boj. Pouze na samém konci túry přichází možnost volby, která ale neovlivní nic jiného než míru +/- bodů oblíbenosti u společníků.

Z čistě praktického hlediska je návštěva Ostagaru výhodná díky kompletnímu brnění a zbrani krále Cailaina a také kvůli hromadám běžných předmětů (hlavně zbraní a jedů). Také se tu dá získat pes jakožto společník, to pokud je hráč tak nepozorný a první příležitost k získání psa promarní (lidskému šlechtici něco takového nehrozí).

Návrat do Ostagaru působí oproti ostatním DLC zasazeným do příběhu Pramenů vcelku lacině a sází snad opravdu jen na tu nostalgii, jejíž kouzlo bude větší a větší, čím déle vám bude trvat, než se sem vypravíte.