Hra The Solitaire Conspiracy spojuje solitaire se cyber prostředím špionské organizace Protego. Ta je na pokraji rozpadu kvůli neznámé osobě pod krycím jménem Solitaire.
V roli Spymastera si hráč vybírá mise, ve kterých figurují různé špionské týmy. Jednotlivé týmy se postupně průběhem hry odemykají. Každý z nich má jinou schopnost, která se dá při hře využít. Po odložení esa z balíčku se aktivují agenti v daném týmu (karty J,Q,K) a schopnost se dá použít při posunutí agentské karty na jinou karetní hromádku. Tajný agent může způsobit promíchání balíčku, vytažení nebo naopak schování určité karty atd.
Hra používá solitaire variantu Streets & Alleys. Každá mise se dá hrát bez omezení nebo naopak se specifikovaným počtem tahů, které nesmí hráč překročit. Kromě samotné kampaně s misemi je možné trénovat hraní hry se specifickými týmy nebo hrát na čas, kdy je za úkol do vyprchání časomíry vyčistit co nejvíce herních ploch.
Příběhovou linku provází video vstupy s živými herci, v hlavních rolích Greg Miller a Inel Tomlinson.
Schu
Tak mám za sebou další hru kterou přispěji do své solitaire sbírky. Rozhodně jak vizuálem, tak produkcí patří mezi ty lepší kousky. Ačkoliv herecké výstupy byly úsměvné a někdy až trapné, dalo se to strávit. Samotná zápletka neudělá díru do světa, neurazí ani nenadchne. Na druhou stranu jsem ale ocenila jednotlivé týmy a jejich členy. Nebylo to všechno na jedno brdo, takže alespoň to potěší.
Samotná hratelnost přebije i ten ne moc propracovaný příběh. Každý tým má jinou schopnost a ta může být jak užitečná, tak i přítěží. To mi každou hru udělalo zajímavou a zábavnější než jen obyčejné seřazování karet. Obzvlášť pak ve hře na čas, kdy jsou týmy náhodné a v rychlosti musí člověk přemýšlet nad dalším tahem a využít nebo se naopak se snažit vyhnout posunutí nějaké karty, mi tento faktor hry opravdu přišel dobrý.
Pokud tedy nehledáte převratný příběh nebo herecké výkony, ale chcete nějakou fajn karetní oddychovku se slušným vizuálem a herním principem, tahle hra určitě přijde vhod.
Samotná hratelnost přebije i ten ne moc propracovaný příběh. Každý tým má jinou schopnost a ta může být jak užitečná, tak i přítěží. To mi každou hru udělalo zajímavou a zábavnější než jen obyčejné seřazování karet. Obzvlášť pak ve hře na čas, kdy jsou týmy náhodné a v rychlosti musí člověk přemýšlet nad dalším tahem a využít nebo se naopak se snažit vyhnout posunutí nějaké karty, mi tento faktor hry opravdu přišel dobrý.
Pokud tedy nehledáte převratný příběh nebo herecké výkony, ale chcete nějakou fajn karetní oddychovku se slušným vizuálem a herním principem, tahle hra určitě přijde vhod.
Yokolobuna
Metuzalém Zimolez
Psyx
Daemon
Pro: herní mechanika, vizuál a hudba
Proti: herecké výkony, příběh