Star Wars: Knights of the Old Republic II: The Sith Lords

Sith Lords jsou v mnohém od prvního dílu odlišné. Příběh je značně méně v duchu pro Star Wars tradičního dobro vs. zlo. V odstínech nevzhledné šedé se koneckonců pohybujete i na jednotlivých planetách. "Účel světí prostředky" je v tomto universu již heslo objevené. Obdobně i z toho vycházející pád k temné straně z veskrze pozitivních pohnutek a realistického zhodnocení situace - zde přirozeně mluvím o zpětném vysvětlení chování Revana. Velkou novinkou je však úvaha o "Síle" jakožto manipulativní a vražedné moci, bez níž by byl vesmír lepším místem. S postavou Kreiy, kolem níž se ona "šedost" točí zejména, představili tvůrci z Obsidianu něco poměrně neotřelého a to de facto novou a poměrně kompletní ideologii. A to je třeba navýsost ocenit.
Poněkud s tím ovšem kolidují ostatní "parťáci". Ti se pravda pohybují často rovněž spíše na hranici dobro/zlo, nicméně jejich případné další ovlivnění hlavní postavou už se děje ve dvou zmíněných cestách. Lámání postav k temné straně si tak sice navýsost užijete (v pořadí zábavnosti pro mě Atton, Handmaiden, Bao-Dur, Disciple, Mira) nicméně po pár dialozích s Kreiou působí tak trochu jako z jiné hry. Přesto však jde o vrcholové momenty druhého dílu. Jednoznačně a nezpochybnitelně.
Tradiční chyby (nedodělanost, bugy atp.) již vystihlo mnoho komentářů a je zbytečné psát dokolečka to samé. Pročež asi lepším východiskem je ptát se, zda z toho existuje cesta ven a především zda je pak druhý díl kvalitativně na stejné úrovni.
Nuže... Řešení bohudíky existuje a jde o velmi dobrou práci. Na mysli mám "TSL Restored Content Mod". Ve své nynější verzi (1.6) je v podstatě bez bugů (byť podotýkám, že pro jistotu doporučuji savovat stejně často jako v původní hře). Dříve nesplnitelné questy již nebudou dělat problémy. Dodává rovněž velké množství dialogů, které se do hry nakonec nedostaly (často opět kvůli bugům), nicméně jsou přítomné v souborech a jsou rovněž ozvučené a nadabované (plně!). Každého asi naštvaly neuvěřitelné "logické jámy" ke konci hry, kdy se najednou cosi stalo bez zjevné příčiny a v posledku naprosto mimo děj. To vše je opraveno. Mod vrací do hry opravdu velké množství zapomenutého příběhu. Jednání Kreiy dává (konečně!) naprosto jasný smysl. Užijete si mnohem více dialogů a celkové "epičnosti". Rovněž se pak podíváte do výrobní haly HK-50, kde se role ujme tak trochu "Popelka" (jedna z několika) druhého dílu - předchozí model HK na vaší palubě.
Přestože tak jde o pro mě "must install" mod, musím upozornit i na chyby. Visas zná identitu Mandalora a neváhá mu to vpálit do obličeje před hlavní postavou, aniž by to bylo pro někoho dále překvapení. Rovněž tak naprosto "mimo" animace poničeného Ebon Hawku padajícího do hlubin Malachoru zůstává (považuji to s dovolením za chybu modu). Občas je pak vráceno obsahu až moc - na mysli mám závěrečné události na planetě Nar Shaddaa, které jsou tak poněkud zdlouhavé.
Jak pak zhodnotit Sith Lords i s TSL Restored Content Mod? Řekněme jako velmi dobré pokračování... Zábavné a v lecčems odlišné. Bohužel nedosahující kvality prvního dílu a to zejména v otázce "řemeslného zpracování", pod nějž zahrnuji propracovanost jednotlivých planet a celistvou věrohodnost. Už to pak není vynikající pohádka, ale jen velmi dobrý thriller. S modem si tak k hodnocení přidejte cca 5-10%. Já dávám první možnost a hodnocení 85%.

Sith Lords jsou pro mě velmi kontroverzním pokračováním skvělého prvního KOTORu a abych řekl pravdu, ačkoli jsem čekal, že se mi mnohé jeho rysy nebudou zrovna líbit, K2 žel má očekávání předčil.

Předně, jak považuji původní KOTOR za nádhernou hru, dvojka je až nehorázně ošklivá. Asi v té (místy křečovité) snaze o super-temné vyznění vypustili tvůrci většinu barev a zbyly tak vesměs pouze odstíny šedi; a to navzdory vcelku zdařilým artworkům. Zvláště finální lokace tedy mohla nabídnout více.

Větší linearita a menší počet sidequestů mi ani nevadí; jen těch soubojů je až otřesně mnoho a nebýt tam slušné množství dialogů (mimochodem, využívání atributů pro další odpovědi ve stylu PST je skvělé zlepšení), sotva bych to dohrál. Nový systém družiníků je zajímavý, ale rozhodně dosti nedořešený a nepřesvědčivý (viz již zmíněné získávání vlivu). Proti samotným postavám nemám nic, Visas Marr či Služebnou jsem si velmi oblíbil, místy jsem však měl dost nepříjemný pocit, že chcete-li se o svých parťácích něco dozvědět (= něco z příběhu mít), musíte je tahat na přesně definovaná místa, čímž tak nějak odpadá možnost volby skupiny a vše je v podstatě striktně nalinkováno; i proto jsem si nikoho z K2 neoblíbil ani zdaleka tak jako některé parťáky z prvního dílu.

A pak je tu samozřejmě konec; jakkoli mohou mnozí namítat, že zakončení (za světlou stranu) K1 bylo příliš optimistické, naivní atp., mně se líbilo (a navíc bylo v duchu původních SW) a především - byl to opravdový konec. Tady je opravdu tolik neukončeností, až to zaráží; význam pasáží s Mirou či droidy mi třeba zcela unikl, o Ebon Hawku nemluvě.

Chvíli jsem sice zvažoval - i přes to množství chyb (popravdě jsem neočekával, že by ještě nějaká hra mohla trumfnout první Fallout či Bloodlines) a nedostatků - devítku, protože přeci jen mě hra svou atmosférou opravdu pohltila. Jenže po dohrání jsem se cítil víc než cokoli jiného skutečně podvedeně a stavět tak Knights of the Old Republic II na úroveň prvního dílu by v mém pohledu zkrátka nebylo fér.

Série KotOR patří k mým nejoblíbenějším. Ačkoliv zde RPG systém není kdovíjak propracovaný, obě hry mají svou neopakovatelnou atmosféru, která vás osloví i pokud nejste SW fanda (ovšem hru si potom tak neužijete).

Skvělé je podle mě to, že přes spojení příběhu s prvním dílem se podařilo vytvořit zcela jinou, snad i "hutnější" atmosféru. Druhý díl tedy v tomto případě není známkou vyčpělosti tématu a nedostatku dalších nápadů. Svůj podíl na tom bezesporu má i fakt, že na Sith Lords nedělali lidé z BioWare, ale vývojáři z Obsidian. Ti taktéž nejsou žádní lamaři, ostatně spousta tamějších vývojářů z Bioware pochází.

Schválně mi nabídněte jinou hru ve které je tak dokonale zobrazena melancholie světa zpustošeného válkou a děsem. V lidech je cítit zoufalství a na každém kroku k vám doléhají ozvěny konfliktu, na nějž mají vaši spolubojovníci, ale především hrdina sám, neblahé vzpomínky. Při vyslovení slova Malachor jde úsměv stranou a ukazuje se, že rány války nejdou zhojit tak lehce. Více než v prvním dílu je tak důraz kladen na psychiku a minulost vašich parťáků. Nově také lze z téměř všech spolucestovatelů udělat rytíře Jedi, případně Sithy. Systém vztahů s parťáky je ovšem chvílemi dost pro zlost. Někdy je dost složité nikoho nenaštvat a ke slovu přichází funkce load/save. I přes to, že jsem hru dohrál třikrát, nikdy se mi nepodařilo z Kreiy dostat podrobnosti o Revanově životě (kdyby někdo věděl, jak na to, napište mi do diskuse). Mnohem vážnější je ovšem nedodělanost hry, hlavně v pozdějších částech. Ta je vyloženě do očí bijící a je jedním z hlavních důvodů, proč je u mě dvojka trochu níž. Je to škoda o to víc, že scénáristé/ky měli co říct.

Technicky se pokračování příliš neposunulo. Aurora engine byl pouze doplněn o pár efektů, nově například za postavami vlají pláště. Hudebně je hra na naprosté špici, a to i přesto, že se na soundtracku již nepodílel maestro Jeremy. Nové melodie jsou ovšem stejně tak dobré a některé ze starých v průběhu pařby také zazní. Dabing je tradičně špičkový. K mání je navíc, stejně jako u jedničky, vysoce kvalitní čeština. Hratelnosti možná trochu škodí přílišná jednoduchost a osobně mi též příliš nevyhovoval mega HUD, jenž zabírá velkou část obrazovky. Naproti tomu, tabulky v inventáři a obchodníků se roztáhly ke krajům obrazovky a v inventáři je více možností jak předměty roztřídit. Z důvodu nedodělanosti se také nevyhnete ojedinělým, avšak o to víc na***ím bugům. Důvodů proč hru rozehrát znovu je hned několik, mimo jiné i druhý konec. Stejně jako u KotOR 1 je kanonický ten za Light Side, ovšem tentokrát za ženu. To mi připomíná, že lze taktéž navázat víc než přátelský vztah a v závislosti na vámi zvoleném pohlaví se dokonce odvíjí přítomnost některých individuí ve vaší partě.

Druhé a bohužel asi poslední putování Ebon Hawku mě stejně jako jednička nadchlo. Pro RPG a SW pozitivní jednoznačně must have titul.

Quo vadis, vypovězený?

Je mi líto vývojářů u Obsidiánu, kteří pracovali na této hře. Ani si nedovedu představit bolest v jejich srdcích, když své dítě museli vydat v tak nedokončeném a sotva po hromadě držícím stavu. Na téhle hře je prostě vidět, jaké měli její vývojáři původně plány... a pak přišel nějaký zpropadený publisher a začal škrtat. A to to mohla být tak skvělá hra...

První KotOR je moje srdcovka - hra která mě svého času absolutně pohltila a díky které jsem tehdy v prváku na střední našel dobrého kámoše, se kterým jsme tuto hru rozebírali do nekonečna. Proto jsem se velmi těšil na druhý díl, ale když vyšel... nedohrál jsem ho. Nevím proč, prostě tomu chyběla nějaká jiskra. Po pár letech jsem jej zkusil znova a byl jsem vyděšený strašným technickým stavem, ve kterém jsem ho našel. Až na třetí pokus jsem dokázal tento stav překousnout a hru dohrát. Výsledný názor je poněkud rozporuplný.

KotOR 2 je špatná hra - plná bugů (mnohdy i vážných), uboze zpracovaných lokací, nevyvážených bojů a plná děr, jak technických tak dějových.
Ale přesto, že je to špatná hra, obsahuje něco, co spoustě her chybí - myšlenku.

Celý příběh KotOR 2 se točí kolem postav - hlavně kolem jejich minulostí a přínosu do budoucna. Zabývá se tématy, jako je přijetí svých činů a rozhodnutí, přijetí jejich následků a odpovědnosti za ně, odpuštění, otázka dobra a zla očima těch kdo trpěli od obou stran stejně...
A všechna tyto témata byla podána přes opravu kvalitní a dobře podané postavy.

Takže tady máme dvě strany - "nezvládnuté technické zpracování a nedodělanost" vs. "kvalitní podání příběhu, myšlenka a postavy". A to je něco, co si musí rozhodnout každý hráč sám, já osobně jsem byl ochotný přiklonit se na stranu příběhu a postav, byť ne zcela.
Původně jsem i přes technické chyby chtěl tuto hru ohodnotit hodnocením až 85%, ale naprosto odbyté lokace na konci a náhlé přeskakování některých klíčových situací (způsobené zjevně tím, že je vývojáři neměli čas vytvořit), které tam bylo cítit mému pocitu hodně ublížily.

Pokud jste hráli první KotOR a máte rádi SW universe, zahrajte si i KotOR 2, protože vám dokáže tento rozzáhlý universe podat v trochu jiném světle. Pokud si ale chcete zahrát kvalitní RPG s dobrými souboji, bez bugů a v dobře zpracovaném prostředí, raději se této hře vyhněte - ( nebo použijte tento "mód", který prý dokončuje spoustu věcí, které tvůrci nechali rozpracované... )

KotoR II obsahuje řadu – a to výhradně technických – chyb, které se mi protiví i přes to, že jde o hru zcela výtečnou. Autoři zvolili vhodný způsob, jak naložit s reáliemi, které měli k dispozici, což vede k až nezvykle hloubavému příběhu, který se díky této volbě stává svébytným autorským vyjádřením. Velký podíl na tom má jistá relativizace filmových Star Wars, včetně Revanova počínání v prvním díle; nečiní tak však ve striktní doslovnosti, ale naopak v náznacích a pokoutných odkazech v rozhovorech, které jsou však pro vnímavého hráče dostatečně srozumitelné a informačně bohatší, než tomu bývá v jiných případech. Kreia a její disputace o Síle, získávání učedníků a jejich následnou přetransformaci na opačnou stranu Síly, ale i odhalování své vlastní minulosti; vše pod taktem výborně zpracované verbální komunikace, konečně už plně reflektující vše naučené.

Smutnou volbou je převzatý engine od Bioware, který zbytečně napáchal mnoho neplechy; včetně mnoha dalšího, co prošlo změnou spíše k horšímu. Konkrétně mluvím zejména o bojích, které jsou i přes svou lehkost (a až možná občasnou zbytečnost) dohnány, a to zejména v závěrečném komplexu, k obtěžující a uměle natahované hrací době. To samé platí i o přebytku generovaných předmětů, kterých je moc a navíc se neupotřebí. Potrápit dokázala i kamera, chyba s minimalizací okna a jiné, menší problémy. Grafické zpracování není nijak zvlášť povedené, ale dalo se bez přemáhání snést, byť jsem tedy čekal alespoň malý pokrok.

Pokud k něčemu nemám výtku, pak je to scénáristická práce, plná zapamatovatelných momentů (zborcená Enkláva Rytířů Jedi, rozhovory s družiníky, momentky s Atris atd.), žel na první pohled od hraní odrazující svým nepřitažlivým povrchem, v němž však bije srdce uměleckého díla. A zpozorovanou nenápadnou příbuznost s Tormentem, která se po pročtení zavěrečných titulků ukázala oprávněnou, už pouze mimoděk zmíním.