Need for Speed: Underground 2

Noční město ozářené neony probuzeno rachotem motorů naleštěných bouráků, o které se otírají sexy děvy. V době, kdy horečka kolem filmového Rychle a Zběsile nabírala na hustotě, přišlo EA a vydalo druhý díl úspěšného dílu prvního a byla to trefa do černého.

Občas se však stane, že hry, které jsem v minulosti měl za výborné, tak ve skutečnosti s odstupem času vlastně velmi dobré nejsou. Něco prostě zestárne jako ryba a někdy mi zkrátka dojde, že nostalgie je mrcha. To se ale netýká NFS:U2. Tahle hra je pořád sakra dobrá. Nevím čím to je. V posledních několika letech tento žánr stagnoval. Nebylo zde dlouho nic, co by mě vykoplo ze židle. "Možná je chyba ve mě" říkám si. Pustím si NFS:U2 a hle! Ono mě to baví! Z nějakého důvodu je to návykové jako prase a nebýt toho, že mi hra občas spadne (něco se nemění ani po letech) asi bych si uškvařil mozkové závity.

Rozmanitost je věc, která vás napadne dřív než stačíte vyslovit slovo "drag". Po otevřeném městě se povaluje tolik věcí, že až zrak přechází. Klasický okruh s dopravou, drift, závodní okruh, sprint, street x, duely a pochopitelně drag, který dobře známe právě z fast and furious. Na každý mód se vozidlo ovládá jinak, vždy je zapotřebí změnit styl a taktiku a každý z oněch modu má svou výzvu. Někdy jako sardinky v konzervě bojujete na malém prostoru o každý metr, někdy si zase musíte vypracovat co největší náskok a někdy je i jedna chyba osudná. Několikrát se mi stalo, že jsem se až moc soustředil na jednu nebo dvě disciplíny, ve kterých jsem se zlepšil a když jsem po dlouhé době nastoupil na drift byl jsem rozmetán jako moucha na předním skle auta, což jen dokazuje, jak moc jsou ony disciplíny od sebe odlišné.

Ovládá se to čistě arkádově a zábavně, umělá inteligence není vůbec marná a občas vám syčáci dají zabrat. Ovšem je velice hezké, že i počítač chybuje, což dává závodům i před svou arkádovou povahu pocit uvěřitelnosti.

Grafika je stále fajn, modely vozů jsou velice fajnové, stejně jako jejich ozvučení. Množství tuningu je hromada, takže se nemusíte bát, že by váš mazlík vypadal jako "naháč". Já z nějakého důvodu vždy sáhnu po černém peugeotu 206. Stará láska, nebo úchylka, kdo ví. Líbí se mi komixové cutscény. Má to styl a spád. No a korunu tomu všemu nasazuje velmi povedený soundtrack. Rock tu zní jako Rock a remix songu "Riders On the Storm" je jedna z nejlepších závodních main theme vůbec. Jakkoliv rap/hip-hop a Snoop Dogga nemám v lásce.

NFS: Underground 2 je legenda, která má styl, nervy drásající závody a barvitou rozmanitost. Možná už chápu ty trochu rozpačité reakce na nové Need for Speed, protože tahle 11 let stará hra nastavila hladinu nitra hodně vysoko.