Medal of Honor: Pacific Assault

Proč jenom se to muselo pokazit, vždyť ta hra v sobě potenciál měla, ale všechno to zazdila neuvěřitelně nevyblancovana hratelnost a snad snaha tvůrců o realističnost. Nehledě na to, že zbraně zde sřílí opravdu pomalu a manipulovat s nima je docela oříšek ( přitom ve všech jiných MoH byli zbraně skvěle udělány ). Dalším mínusem je frustrace některých misích, kdy se Japonci objevují z ničeho nic z houští a ani nevíte jak jste umřeli.
Když to vezmu jako celek vychází mi jenom lehký nadprůměr přitom to mohli udělat daleko líp.

No tak panové s tímhle jděte do prdele!

Přece to nemůže být tím, že je ta hra už staršího data nebo ano? To dřív bylo normální?

O čem mluvím?! O tom, že hru jsem si nastavil na těžkou obtížnost a nesmím dělat chyby. Ale aby bylo možné si hru užít a zachovat si příčetný stav, tak ani ona nesmí dělat chyby!!!

A v této střílečce jsou chyby tak hratelnost zničující, že by to toho jeden kop!

Nuže:
Skripty - japončíci se objeví mávnutím kouzelného proutku kolem mě! Nebo tam kde nebyli, dalekohled nedalekohled!
Přestože mám zcela jasný výhled (jasnou mušku), kulky lítají do kmenu, zábradlí, kapradí atd.
Ony kapradí kolikrát ani neprostřelí!!!!
Zbytečně řvu na medika, že chci obvázat. Cintá si pentli 2 metry ode mě.
Neustále se zasekávám o banální nebo žádné překážky!

Těchto pár výše psaných skutečností mi hru kousek po kousku otravovalo, až ve mně převážil negativní zážitek.

Těchto pár řádků se mi vybaví, když se řekne Medal of Honor: Pacific Assault. Proto víc nepíšu.

Bohužel.

Ps: na nižší obtížnost a s ukládáním podle sebe by ty chyby asi šly přežít, ale to není můj styl:)

Tak jo, nebudu chodit kolem horké kaše, Pacific Assault se zkrátka oproti předchůdci moc nepovedl, proti kvalitním MoHAA se jedná o krok zpátky téměř ve všech ohledech.

Přestože většina z nás nejspíše uvítá přechod z klasických, už x-krát viděných lokací do oblasti Pacifiku, řekl bych, že to ve výsledku byla i herní slabina. Herní slabina především proto, neboť od zhruba poloviny hry se dostaví neuvěřitelný stereotyp... mise jsou podobné jako vejce vejci, ať už tedy co se prostředí týká, tak bohužel i jejich náplně. Vše se pak točí kolem „Najdi a vyhoď do luftu!“ Občas se sice zadaří a vy si užijete i nějakou tu originálnější misi (viz. mise Pearl Harbor a další), bohužel ve výsledku je to vcelku málo. Na celkovém dojmu nepřidají ani podivné skripty, kdy často vesele likvidujete respawnující se Japončíky v kulometném hnízdě, než zjistíte, že stačí ujít pár metrů, spustí se skript a hnízdo někdo vyhodí do povětří.

Samotné přestřelky už na tom tak špatně nejsou, pominu-li topornost některých základních ovládacích prvků viz. zpomalené odzoomování či vcelku nezvládnuté skrčení, plazení se, při němž se často zaseknete o nějakou překážku.

Nu, přestože se komentář jeví veskrze dosti kriticky, pravdou je, že jsem se u hry i tak po většinu času bavil, přestože mě bohužel krapet zklamala a v určitých pasážích i vyloženě naštvala.

Válka v Pacificu, přenesla sérii Medal of Honor zase o kousek výše. I když se nejedná o nic světoborného a oproti MoHAA se jedná o krok spíše vzad, Pacific Assault mne zaujal a chápu, že jsem jeden z mála. Protože některé chyby tam určitě jsou a mohly být odstaraněny, alespoň beta testem.

Pacific Assault je trošku jiný, i přesto se dobře hraje a nabízí jiného nepřítele a působí okázaleji.

Oproti předchůdcům celkem dobrá změna co se týče prostředí. Jinak je hra chvílema nudná a nereálná. Největší nudou byl pro mě asi trénink. Zbytečně dlouhý. Nereálná hra byla při útoku na Pearl Harbor, kdy cestou k jedné lodi sestřelíte Thompsonem víc japonských stíhaček než ve skutečnosti celá americká armáda. Skoro celá hra se odehrává v dzungly. Jen chodíte, zabíjíte a sem tam něco odpálíte. Jako zajímavá mise mi přišla mise ve stíhačce, ta mě celkem bavila.