Prvním větším dílem Cardboard Computer je ambiciózně koncipovaná epizodická pentalogie s názvem Kentucky Route Zero. Netradiční, minimalistická adventura ve stylu magického realizmu dvojice autorů, Jakea Elliotta a Tamase Kemenczyho, sází na artové pojetí s řadou možností jak ovlivnit vyznění příběhu napříč pěti akty a šesti přestávkami, rozdělenými podle aristotelovské divadelní tradice. Kvůli intenzitě zážitku a zdůraznění atmosféry a samotného vyprávění děje se ve hře nachází minimum logických problému či úkolů vyžadujících kombinace a jiné archetypální postupy žánru. O soundtrack titulu se postaral Ben Babbit.
Skrze stát Kentucky v USA vede v hlubinách jeskyně dálnice, po které projíždí lidé obeznámení s tímto tajemstvím. Vy, řidič nákladního vozu Conway, jednoho dne projíždíte Kentucky s cílem doručit zásilku do jednoho ze starožitnictví. Od setkání se starým mužem na jedné z benzinových pump však začínají události nabírat nečekaný směr a zásilka se bude muset opozdit a cestou se ke Conwayovi přidá několik dalších postav. Na příběh se tedy bude pohlížet současně z vícero různých perspektiv.
@Dunemaster (09.03.2021 20:46): No, čakal som od toho viac. v štvrtej epizode už čiastočne bolo vidno, že autori vlastne nevedia ako pokračovať alebo ako to ukončiť. A piata epizóda to úplne ukázala. A to ma sklamalo. Zobralo si priveľké sústo, rozbehli viacero otázok, ale nedokázali na ne nielen úspešne odpovedať, ale ani ich dostatočne rozviesť, aby boli natoľko dômyselné, že sa má hráč, či divák nad nimi zamýšľať po dohraní. Navyše posledná kapitola pôsobí tak strašne stroho oproti tomu, ako sa snažili danú cestu "hypovať". Ono to celé ako zážitok nebolo úplne márne, ale vzhľadom na to, koľko autori vyžadujú od publika, aby malo načítané, napozerané a naštudované, vlastne sami neponúkajú až tak hlbokú satisfakciu, hoci niektoré momenty boli fakt dobre urobené. Jednalo sa však o ohraničené epizódky, než aby šlo o kusy celku. A to je ďalší problém, hra pôsobí myšlienkovo aj dejovo ako príliš veľký zlepenec. Opúšťa a pripája postavy bez toho, aby niečo reálne dotiahla do konca v rámci konkrétnej narácie alebo aspoň myšlienky. Je to ako keď máš seriál alebo film, kde sleduješ viacero liniek viacero postáv a zrazu máš strih na inú časť a predpokladáš, že sa k tomu predošlému opäť po nejakoom čase vrátiš, aby bola myšlienka dopovedaná. No tu sa to občas nestane alebo to vyznie do prázdna.
Pro: atmosféra, soundtrack, zajímavé příběhy, žádné zdržování
Proti: trochu nepoměr v délce jednotlivých aktů