Dark Earth

Má první dohraná adventura, srdcová záležitost. Doteď mi v hlavě zní hlas z intra i dialogy hry. Doteď se příjemně třesu hrůzou a odporem ve strachu před temnotou a její korupcí. Slyším praskat oheň ve zdech Sparty a cinkat stroj na lití kulek.
Moc bych si přál nový příběh od stejných autorů ze stejného světa.

Dark Earth. Neprávem pozapomenutá akční adventura pokračující v tradici kterou nastolil Alone in the Dark. Stejně jako v něm se budete většinu času pohybovat po prostorách zabíraných z jedné perspektivy, jako je to u této adventurní odnože zvykem. A tak, pokud znáte dnes již klasiky jako hutné sci-fi BioForge, dvojdílnou Ečstaticu či historické Time Gate, budete jako doma.

O kvalitách už nasvědčuje hodnocení, které se u nás hře v periodikách dostalo. V Levelu to bylo těsně pod vrcholem, ve Score si Dark Earth odnesl již plné hodnocení. Jak už to u tvůrců z Francie bývá, originalitou a netradičním prostředím se tu nešetří. Nepřekvapí tak, že se v intru namísto očekávaného fantasy nebo středověkého prostředí setkáme s metropolí budoucnosti. Na tu však dopadají následky právě rozpoutané apokalypsy, což vyústí o mnoho let později v jednu z přeživších společenství na uzavřeném ostrově, jehož řadovým obyvatelm se po dobu hry staneme. Přesněji jedním ze strážců, jehož následující úkol bude předzvěstí vcelku dlouhé cesty za vrácením věcí do původního stavu.

Příběhu nechybí povedená zápletka, a tak jeho prozrazení, ač se děje na samotném začátku, by bylo více než nežádoucí. Zmínit se však musí kvalitní zpracování, počínaje dabingem a konče vyvedenou grafikou, především z architektonického pohledu zdejšího osídlení nazvanéh Stallite. Hratelnost především tvoří kratší rozhovory, různé vesměs jednodušší logické puzzly a boje, kterých není tolik, ale o to jsou obtížnější. Tím nejdůležitějším prvkem je ale jistě atmosféra, vybudovná na kvalitě všech audiovizuálních položek. Zápor se hledá těžko, zvláště když jde o dle mnohých o jednu z nejpovedenějších her tohoto žánru. Za negativum tak jde považovat jen horší ovládání a větší či menší (dle operačního systému a hw) nekompabilitu, díky které jsem Dark Earth prozatím nedokončil.

Hru jsem hrál sice před několika roky, přesto si však pamatuji řadu momentů, což je známkou kvalitního titulu. Nezbýva tak než hru doporučit jak fanouškům adventur, tak i těm preferujícím trochu akčnější pojetí.

Moje naprosto srdcová hra (spolu s Prince of persia). Dohrál jsem to snad 15x. V té době nádherné kreslené pozadí. Supr popěvky. Huná atmosfera.