Bionic Commando

Opravdu jsem se snažil nepropadnout lehce povrchní euforii, která na mě zaútočila v okamžiku, kdy jsem s Nathanem poprvé na vlastní oči spatřil ono město a začal si jen tak bezstarostně plachtit vzduchem (což mi mimochodem dodalo takový uspokojující pocit, který jsem nezažil od dob druhého herního spajdrmena). Bohužel, selhal jsem, a po necelé první hodině hraní si mě BC hravě omotal kolem prstu.

Je pravda, že pocit svobody rychle zmizí, jelikož dřív nebo později narazíte na ty "toxické oblasti", které v podstatě slouží pouze jako poněkud laciné ohraničení herního světa, ale až tak moc mi to nevadilo, protože prostoru na blbnutí stále zůstává až až. Kdežto voda mě opravdu štvala. Jasně, Nathanova pracka je příliš težká na to, aby se s ní dalo plavat, ale neříkejte mi, že tak rychlé utopení dává smysl. Snad jedině, kdyby i ta voda byla toxická.

Dále tu máme hodně nepřátel vs. málo munice. Mnoho hráčů si stěžuje na opravdu vysokou obtížnost, a já bych se jim ani moc nedivil. Samotnému se mi stala taková věc, že bylo třeba zničit dva roboty, aby se mi zpřístupnila cesta dál, ale jaksi mi na ně nezbyla munice, taže jsem musel loadnout dřívější pozici (která byla podstatně daleko) a projít si tím vším s co možná nejmenší ztrátou nábojů. V tu chvíli mě BC nehorázně nasral a to bylo teprv první setkání s těmito roboty a mě bylo jasný, že to může bejt jedině těžší a těžší. Na druhou stranu jsem si díky tomu poté munici hlídal daleko pozorněji a snad i díky tomu se mi už taková nepříjemnost nestala. Nicméně, ještě jeden problém jsem měl, opět s nutnou likvidací robotů - Kdesi v pralese jsem si jen tak hopsal až jsem dohopsal k plazmou uzavřenému tunelu. To jest známka toho, že proběhne boj s roboty. Ovšem, roboti nikde. Tak jsem minimálně půl hodiny hopsal sem a tam, bez výsledku. Byl jsem tedy nucen obrátit se na walkthrough a ukázalo se, že jsem si za to vlastně mohl sám. Jednoduše jsem minul jeden kus skály, na kterém se nacházel trigger těchto robotů.

I to se mi ale stalo jenom jednou, a tyto dvě nepříjemnosti jsou skutečně TY JEDINÉ, kterými jsem si během hraní prošel. Jinak je tato hra skrz na skrz nadupaný hardcore nářez od začátku do konce, na zpočátku nepříjemné ovládání se zvykne rychle, všechno vypadá skvěle, bossové jsou parádní a vždy vyžadují alespoň nepatrné zapojení mozkových závitů, herní doba je slušná a moc se mi líbilo, jak se všechno neodehrává jen ve městě, ale dostanete se i do džungle, jeskyní a v neposlední řadě i nad rozbouřené moře za deštivé noci (moje nejoblíbenější část). Opomenout samozřejmě nemohu ani tu absolutně finální sekvenci hry, při níž likvidujete "biovážky". Je prostá a snadná, ale na mě zapůsobila parádně a epičtější ukončení si možná ani nedovedu představit.

Zhruba takhle nějak by podle mě měly vypadat remaky/pokračování starých klasik. Budoucí remakaři, z tohohle byste se mohli učit!

Tahle hra mě totálně dostala, bohužel do dnes mě mrzí, že jsem neměla možnost ji dohrát až do konce. Vzhledem k tomu, že můj PC by to asi neschroustal, jsem jezdila k bráchovi, který hru inteligentně smazal aniž by se zeptal, zda jsem to dohrála.

Hra má skvělou grafiku, líbí se mi využití Nathanovi ruky. Kolikrát mi ani nevadilo, že mi došla munice, prostě jsem je popadla a pleskla jsem s nimi kam se dalo. Ano, je pravda že ony roboty nešlo bez munice dostat. A bohužel se mi stala stejná věc ve stejném kole jako j.callingovi. Poté jsem si munici také už šetřila. Naštěstí to byl jediný kiks, který se mě stal. V pralese jsem si taky pěkně hopsala, až sem došla k plazmě, tam jsem se chvilinku zasekla, ale ne na dlouho, onoho ostrůvku jsem si všimla cca po 2 minutách. (Vzhledem k tomu, že roboti na ostrově nebyli pokud si nedohopsal k plazmě) Ale mohu říct, že jsem u toho byla poněkud vytočená. Roboti do mě pořád tak šili, že jsem s Nathanem několikrát spadla do vody a utopil se, protože se přiznám, že ve vodě jsem měla trochu chaos a nedokázala jsem se rukou ničeho chytit. Taková věc mě lehce naštve :D

Také mi dělalo celkem problém se ve městě chytat a přehoupat se po "koulích" na druhou stranu. Ovšem často mě zachraňovaly různé budovy kolem.