nic není kopírka ničeho a zároveň je všechno kopírka všeho.
vždycky lidi řeknou, že je kopírka něčeho, když to zrovna oni znají :-) vtipné je to u dětí a ignorantů, kteří toho obecně znají velmi málo, tak ty podobnosti vidí ve věcech, které často podobné nejsou, protože nechápou, že tisíc věcí je podobnější :-)
Pro lidi, co znají třeba jen 2 hry, Ve stínu havrana a Dooma (a určitě, někdo takový existuje), tak mu bude obojí připadat podobné, protože se obojí hraje na počítači.
Nicméně Horké léto a Ve stínu havrana jsou stejným subžánrem se stejnou charakteristikou, která sází na český dabing a je pro stejnou cílovou skupinu a vznikly ve stejné době a sám v komentáři k Monkey Islandu 2 píšu, že snad prvních deset českých adventur je kopírka Monkey Islandu :-) Ve stínu havrana na konci sází na piráty. Dodneška si pamatuju skřehotání Lábuse o tom, jak "to bude něcoooo". Takže to už se lehce spojí ti piráti a Monkey Island dohromady :-)
Obecně mi přijde, že hráči jsou ke kopírování nápadů a čehokoliv vlastně mnohem víc tolerantnější, než fanoušci filmu, literatury a dalších věcí. Prioritní zaklínadlo byla vždycky hratelnost, jestli to člověka baví a otázka originality byla často podružnější. Pro mě je to třeba dost důležité, a proto hodnotím dost nízko hodně věcí, protože prostě je většina her furt to samé dokola. Vlastně mě hodně baví v rámci konkrétního žánru zkoumat hlavně to, co je jiné oproti ostatním zástupcům a až pak se zajímat o to ostatní :-)