Je fakt, že už jsem Superbike World Championship nějaký ten pátek nehrál, možná i sedm, osm let. Na druhou stranu se mi tahle hra po vyšších tisících odehraných hodin zažrala do mozku tak hluboko, že si zpaměti vybavím všechny tratě, řadu jezdců, zvuk motorky té které značky (nejraději jsem měl asi Ducati), a u některých okruhů (zejména Monza a Hockenheim) v podstatě i každou zatáčku, včetně toho, kdy bylo třeba začít brzdit, na jakou rychlost podřadit a kdy bezpečně znovu přiložit pod kotel. Tím chci říct, že i po takové době snad zůstává hodnocení celkem relevantní, i když nutně říznuté trochou nostalgie.

Superbike World Championship nabízí překvapivě širokou paletu herních možností, od rychlého závodu bez nějakých složitých příprav, s automatickou převodovkou a pomalými soupeři, po odjetí kompletního seriálu s mnohem vyrovnanějším startovním polem, manuální převodovkou a v rámci možností i realističtější fyzikou, která vytrestá sebemenší chybu. Je sice pravda, že i při nejtěžším módu se dá po pár desítkách či stovkách hodin dojet celé mistrovství skoro bez ztráty bodu (vždycky na prvním místě), ale i tak to stojí za to. Potěší i možnost měnit počasí, bavit se všelijakýma hovadinama (například jezdit v opačném směru a dělat hromadné havárky), nebo jen z různých úhlů (kamer) sledovat záznam vlastní jízdy (popřípadě se dívat pohledem jakéhokoli jiného závodníka, třeba toho, kterého jste předjeli v poslední zatáčce). Hra má samozřejmě i nějaké ty vady na kráse, zejména zatáčení na klávesnici není zezačátku žádná hitparáda, když se však člověk naučí na šipky klikat kadencí kolibříka, vypadá i ten průjezd táhlejší šikanou celkem plynule.

Příjemná a hlavně nepřekombinovaná detektivní adventura s vtipnými dialogy, zajímavými lokacemi, a uhlazeným soukromým detektivem, který má vždycky po ruce nějakou tu vtipnou hlášku, zejména když je hráč v koncích a začne zkoušet kombinovat zcela nesmyslné předměty. Nicméně do takové situace se v případě Dirty Splitu moc často dostat nedá. Stačí posbírat dostupné předměty, pozorně poslouchat/číst dialogy, které povedete s řadou střelených vedlejších postav, a dát si dvě a dvě dohromady. Nějaký větší zásek skutečně nehrozí, naopak oceňuju, že každou situaci lze vyřešit poměrně rychle a hlavně logicky. Je fakt, že pro adventurní harcovníky to asi bude až příliš snadné, leč pro věčné začátečníky mého typu, kteří měli kdysi problémy i s Poldou, je obtížnost ideální. (Rozuměj: být o něco vyšší, tak to vypnu.) Jak napsal strougy, sympatická adventurní jednohubka, ke které se nejspíš vracet nebudu, ale účel rozhodně splnila.

Třebaže nejsem žádný velký fanoušek Foglara a Rychlých šípů, a že se zde Spáleniště notně inspirovalo, nijak na škodu to nebylo a pobavil jsem se náramně. Pěkné grafické zpracování, sympatická parta, zajímavé klukovské dobrodružství a pár jednoduchých hádanek (to je klad, složité hádanky rád nemám). Potěší i hlášky hlavního hrdiny, když se hráč na blind snaží kombinovat věci, které by se opravdu kombinovat neměly (sádlo + ztvrdlý vosk apod.). Těžko po takové chvilce hraní napsat víc. Věčná škoda, že existuje pouze jedna epizoda. Kdyby se snad přece jen chystaly další, rozhodně se ke Spáleništi rád vrátím.

Počátkem tisíciletí naprostý hit, ke kterému se sem tam stále rád vracím. V první řadě je zatraceně zábavné samotné plnění misí, jež občas vyžaduje vskutku zajímavé kousky (například postavit totálně přehuštěný pidipark, nadělat prachy, nakoupit pozemky za silnicí, a pak se tam podzemním tunelem prokopat), nicméně žádná není tak zase šílená, aby hráče odradila – ač některé trvající 4 herní roky byly přece jen kapku otravné. Stejně tak jsou ale zábavné i ty nesčetné možnosti, které hra nabízí – sledovat jednotlivé človíčky a jejich nálady (a občas je trochu pozlobit, dokud nezrudnou), k východu z horské dráhy nedat ani jednu lavičku a nepustit tam uklízeče, a pak už jen čekat dokud nebude chodník poblitý natolik, že zmizí jeho původní barva, házení lidí do vody, umělých prohlubní, apod., a spousty dalších více či méně humorných blbostí. Skvělé jsou rovněž možnosti hraní si s financemi – půjčky, reklamní kampaně, zdražování či zlevňování a sledování finanční výdělečnosti té které atrakce. Je toho zkrátka moc a na RollerCoaster Tycoon nedám dopustit.