Vážně?
Na hru jsem se těšil, po několika trailerech a věřil jsem, že bude stát na dobrém příběhu a vysoké realičnosti. Téměř jsem se dočkal. Až na tu realičnost.

Vito se na začátku hry jeví jako vcelku slušný dobrák. Jeho rodina má problémy, tak dělá to co dělá a je tam kde je. Vito prostě potřebuje peníze pro rodinu, tak se dá na "mafiánství", ale pořád to není bezcitný parchant.
Ale je tu první mise s Joem a zabití 10-15 policajtů je pro Vita brnkačka. Nemá žádné výčitky svědomí. Přece potřebuje peníze na zaplacení dluhů a zabití několika nevinných chlapů dělajících svoji práci k tomu přece patří. Ať jejich rodiny skončí na ulici.

Takový Vito je? To je ten správný hrdina do hry, během které se chová jako slušný chlap, který jako bokovku dělá mafiána?
To vývojáři mysleli jenom na tupou akci a kašlali na trochu smysluplnosti? Ano je to tak. Hra se stala zklamáním a ani dobrý příběh to nezachrání.

Když jsem poprvé slyšel o této hře, tak jsem si jí chtěl hned zahrát. Hru jsem sehnal s anglickým dabingem a českými titulky. Řekl jsem si, že ta angličtina nemůže být tak špatná.

Hra začíná. Atmosféra hry mě hned pohltila. Život v moskevském metru byl fenomenální a svým způsobem nádherný. Brzy přišlo zklamání. Tunely byly jenom krátké přechody mezi stejnými stanicemi a člověk si ani nemohl nabrat jejich atmosféru naprosté tmy a ticha. Souboje s monstry, kterých bylo na obydlené metro až příliš, byly nechutně nudné a účinnost zbraní také nepotěšila. Střílení do hlavy brokovnicí z jednoho metru je stejně neúčinně jako cokoliv jiného. Monstra si vesele kolem váš pobíhají a vesele si znova a znova útočí. Jedinou výhodou je, že Arťom je vůči nim snad imunní.

Anglický dabing s ruským přízvukem už mi leze krkem.

Výstup na povrchy byl napoprvé velice hezký a nápaditý. Zničená Moskva je hezká a zajímavá. Ale (moje první "ale") monstra jsou všude a sami s Bourbonem je zabíjíme jako nic. Když je to tak jednoduché tak proč lidé žijí stále v Metru? Chvíle na povrchu byla stejnorodá celých 20 minut a už jsme zase v metru.
Je tu ta chvíle s nudnými stealth akcemi s nacisty a komunisty. Souboje s vojáky a jejich nulová U.I. dokáže pěkně naštvat a zdržet. Drezíny s kulomety také nejsou potěšením.

A už jsou tu kouzla a nadpřirození duchové. Je to vtip? Má to být post-apo a ne fantasy.
A zase na povrch a potom zase metro. Kouzlo Metra 2033 mizí a stává se z ní hra postrádající veškerou logiku a zajímavost. Cestování metrem je nudné. Doufal jsem třeba, že Polis hru znovu rozjede, ale prd. Doufal jsem marně.
Hru jsem musel ukončit a už jí znovu nespouštět.

Po dvou letech jsem hrál hru znovu ale už s ruským dabingem. Ten hru o něco pozvedl, ale vše co mi vadilo předtím se začalo rychle projevovat a neprošel jsem ani přes komunisty. Začal jsem číst knihu Metro 2033 a hra se tím pádem stala debilitou s ničením celé atmosféry knihy a příběhu. Scénáristé hry nechali jenom jméno Arťom a pár dalších charakterů. Toť vše.

Hry podle knih asi nemohou být dobré.