Nejlépe hodnocené komentáře

Verze Sun byla pro mě tak trošku přelomová, jelikož až chvíli před jejím příchodem jsem se rozhodl pořídit 3DS (první opravdová konzole, kterou jsem osobně vlastnil) a docela jsem se na hru těšil. Chvilku čekání jsem vyplnil hraním X a ORAS, abych měl taky něco ke srovnávání (ORAS jsem od té doby zahrál několikrát, protože mi přijde z celé série jako nejzábavnější).
Se Sun a jeho protějškem Moon jsem spokojený, protože nové tituly přinesly svěží mořský vánek s pohodovou sluníčkovou atmosférou, avšak bohužel zároveň nemá pro postup ten správný drajv z dob předcházejících. Je tedy na každém, aby si určil priority k zahrání. Pokud jste žádnou hru z této sedmé generace nehráli a uvažujete o nějaké, pak bych spíše doporučil Ultra Sun nebo Ultra Moon především z důvodu dalšího rozšíření obsahu a pokédexu. Pokračování her navíc není plnohodnotným následnickým sequelem, ale pouze upravenou verzí úvodních dílů, přičemž těch patrných změn není zas tolik.

Sun a Moon uvedl do série 80 nových Pokémonů a přišel s novým konceptem alternativních forem již dříve existujících Pokémonů z jiných regionů. Alola formy tak dosahují čísla 18. Další novinkou jsou Ultra Beasts (UB) – trošku silnější, avšak (většinou) nikoliv legendární Pokémoni z jiného vesmíru. Pokédex pak celkově nabízí 301 místeček k zaplnění. Příběh začnete s jedním ze startérů Rowlet, Litten nebo Popplio, ale až po poměrně dlouhé úvodní sekvenci…

Jako hráč máte na výběr ze dvou postav. Těmi jsou chlapec Sun a dívka Moon (samozřejmě si je můžete jako vždy přejmenovat dle libosti). Sun dle mangy pochází z regionu Kanto, jeho cílem je tady zbohatnout nastřádáním 100 milionů yenů. Moon se údajně specializuje směrem k lékárnici a léčitelce v Sinnoh. Ve hře se o nich však nic takového nedozvíte a jdete rovnou na věc. Profesor Kukui vás zavolá videohovorem, vy přijdete a hned jste vysláni hledat kahunu (místní autoritu či správce ostrova), pana Halu. Místo toho se potkáte s dívčinou Lillie, která je na útěku před vědci střežící umělou pokémoní rezervaci a výzkumnou stanici v jednom. V tašce má totiž neprávem schovaného Pokémona přezdívaného Nebby, jenž ji před nebezpečím teleportoval pryč. Po první interakci s ní a s Tapu Koko (pokémoní strážce ostrova) potkáte konečně kahunu Halu, jenž vám věnuje prvního Pokémona. Toho rovnou můžete vyzkoušet v souboji s vnukem kahuny, jenž se jmenuje Hau, plní funkci přátelského rivala a trvalo mi docela dlouho, než jsem poznal, že je to kluk, protože má spíše zjev nezamýšleného ladyboye. Kukui pak věnuje oživlý pokédex s Rotomem a předvede, jak se chytají Pokémoni a můžete vyrazit na cestu po čtyřech ostrovech s cílem zdolat čtyři velké zkoušky a silnější totemové Pokémony, po nichž na konci čeká nově zavedená liga. Líbilo se mi, že do příběhu se více promítly nové legendy (linie Cosmog, Cosmoem a Solgaleo a Lunala) a nebyli tam jen na okrasu jako legendy v X a Y. Příběh se v jednu chvíli dotkne Lillie a její matky, jež je posednuta a ovládnuta medúzovitou UB Nihilego. Otec totiž zmizel za děsivých podmínek při jednom experimentu s portály a není k nalezení (úplná zápletka ze StarGate). V průběhu se navíc pravidelně setkáváme s bratrem Lillie, silným trenérem Gladionem, jehož postavu mám asi z této série nejraději – možná proto, že mi svou samotářskou, odměřenou povahou a neustálým cestováním všude možně připomíná Sasukeho z Naruta a stejně tak sleduje i vlastní cíl. Určitě mi k tomu však dopomohlo seriálové anime dále rozvíjející všechny postavy.

A teď něco o rozdílech a dalších novinkách ve hře. Jak už napovídá obrázek na herních coverech, v Sun dostanete možnost získat Solgalea a v Moon Lunalu. Každá hra má asi 15 exkluzivních Pokémonů, ale není problém je získat přes tradovací systém GTS. Tolik k hlavním rozdílům mezi verzemi. Jinak z dalších legendárních Pokémonů je možné chytit Zygardeho, jenž ovšem vyžaduje speciální postup – sbíráte jeho genetické buňky, kterých je všude rozeseto až 95 a z nich ho sestavujete do stále silnějších forem. Dají se sem zahrnout i čtyři strážci ostrovů Tapu. A nakonec Necrozma mající větší význam v USUM.

Generační novinky obsahují následující:
Island QR Scanner (když najdete na netu pokémoní QR, můžete ho naskenovat a přidat si daného Pokémona do pokédexu. Za to sbíráte body. Po každých 10 naskenovaných Pokémonech pak Scanner dá možnost jednoho vzácnějšího náhodného Pokémona najít a chytit na určené lokalitě do určitého časového limitu).

Asi největším lákadlem místo dříve dostupných Mega evolucí je teď mechanika Z-útoků. K tomu dostanete speciální náramek a postupně se ve hře snažíte sbírat Z-kameny aktivující speciální typovou formu útoku. Někteří Pokémoni mají dokonce svůj vlastní exkluzivní kámen (Pikashunium-Z, Marshadium-Z apod).

Pokémoni v divočině mají šanci přivolat si do boje kamaráda na pomoc.

Místo HM tu slouží pokémoní služba. Fly není potřeba, nasedněte na hřbet Charizarda a odleťte, kam potřebujete. Místo Surfu plujte na Laprasovi či Sharpedovi. S Taurosem prorazíte každou překážku, Stoutland pro vás vyčmuchá ukryté předměty, Machamp zase odtlačí velké balvany, Mudsdale se dostane přes nebezpečný zvrásněný povrch.

Hyper trénink za pomoci Bottle Cap a Gold Bottle Cap namaxují efektivitu statů vašeho lv. 100 Pokémona.

Poké Pelago – drobná hříčka s malinkými ostrůvky, na něž můžete posílat svoje Pokémony a oni tam mohou po dobu vaší nepřítomnosti dolovat cennosti, pěstovat berries, trénovat se nebo relaxovat.

Festival Plaza – během hry se zpřístupní hráčův osobní hrad s místečky, kde stavíte stánky a mohou vás tam pasivně navštěvovat ostatní hráči online (tedy bez jejich vědomí). Interakcí s nimi získáváte mince, jejichž sběrem dále rozvíjíte a budujete svoji Plazu. Postavené stánky můžete každý den využít k tomu, abyste získali různé předměty nebo jimi zvyšujete IV staty svých Pokémonů. V USUM má Plaza více rozšíření.

Battle Tree – místo dřívějších Battle Tower, Battle Frontier a podobně je tu vysoký strom, na němž se odehrávají bitvy v rámci post game. Kupodivu mě dost bavilo v něm bojovat o battle pointy, za něž zase můžete dostat řadu dalších předmětů. Potkáte tam i Reda a Blue!

Poké Finder – na konkrétních místech lze fotit divoké Pokémony a za jejich fotky získávat popularitu od vašich fanoušků.

Starší zločinecké organizace a týmy jsou nyní nahrazeny týmem Skull – a je to asi poprvé, co mi z nich bylo vyloženě trapně, protože to, co z nich tvůrci udělali, vypadá jenom na hloupý vtip. Zjev, mimika, trapné řeči… jediný respektuhodný z téhle partičky může být šéf Guzma, který mi napoprvé trošku zatopil v souboji. Jinak je ovšem průchod velmi jednoduchý a vlastně není kde se zaseknout. Závěrečná liga mi přišla asi nejjednodušší ze všech dosavadních her. Vítám nápad s několika měnícími se vyzyvateli na místě šampiona. Hra také nabízí několik vedlejších úkolíků a denní aktivity.

Ještě něco málo o systému tradování SM:
Jak jsem již zmínil výše, k doplnění pokédexu vám nejlépe dopomůže GTS známé již z předešlé generace, které funguje po internetu. Můžete však na dálku tradovat i s kamarádem nebo známým. Jako další náhodná možnost se jeví Wonder trade (pošlete jednoho a přijde vám jiný od dalšího náhodného hráče, ale dopředu nevíte, jaký).
Příjemné je využít poké banku. Z ní i zpět můžete tradovat do SM jakéhokoli Pokémona z předešlých generací (ale jakmile Pokémon smočí patu v SM, do předešlých her už nejde vrátit). Do USUM to jde také.

Celkově se mi Alola rozhodně líbí. Mám z trošku jiného přístupu pozitivní pocity, oblíbil jsem si některé lokace a spoustu různých schovávaček a přírodních zákoutí. Dodatečná kapitola s Lookerem a Ultra beasts je fajn, stejně jako uvolněná nenásilná atmosféra. Alolanské pokémoní formy bych vynechal, protože se mi z větší části nelíbí a hlavně jsou úplně zbytečné. Z designu nových Pokémonů se mi líbili tak čtyři-pět. Zbytek vypadá spíš na průměr až lepší průměr. Jakožto aktivní online služba zůstalo dnes jen GTS a tradování, souboje a eventy jsou bohužel již pryč. Nicméně zvláště jako dobrý díl mi Sun přišel po tom, co jsem odehrál pro mě pofidérní šestou generaci s XY. Pokédex se mi zaplnil na 100%, takže jsem spokojen. USUM je však ještě o ždibec lepší.

Jeden tip na závěr. V demoverzi pro Sun a Moon je možné získat exkluzivně Ashova Greninju nazvaného příhodně Ash-Greninja. Přetáhněte si jej do plné verze hry a máte k ruce zdatného bojovníka.
---
Zajímavosti a detailní historii o vydání prvních Pokémonů najdete v mém komentáři k Pokémon Green.

X (ekvivalentní protipól Y, lišící se pouze nepatrně) mě z celé pokémoní série bavila nejméně. Ne, že bych chtěl záměrně kritizovat, protože celkově se rád a opakovaně nořím do poké světa i přes svoji linearitu, ale zkusím tu trochu rozepsat moje dojmy, proč, co a jak. Přesto však platí, že je to jen jeden názor z mnoha a pokud jste si hru této generace užili, nijak vám tu zábavu neberu a jsem jedině rád.

Hned v úvodu se probouzíme ve vesničce v jihovýchodním cípu mapy regionu, který má být přímo inspirovaný Francií, což je první věc, ze které jsem zklamaný. Francie jako taková je sice krásná země, ale pro poké potřeby je až zoufale neatraktivní – nebo abych byl přesnější, tvůrci ji nedokázali plně využít. Občas v regionu narazíme na nějaký Chateau, NPC postavy mohou mít jakože francouzské výkřiky, na několika místech jsou úhledně střižené parčíky a jedním z hlavních témat hry je francouzská „krása a dokonalost,“ zde pro mě synonymum pro nudnost. Není nic nudnějšího než dokonalost. Hra také klade větší důraz na módu než v jakýchkoli jiných hrách série (do jistého fashion podniku vás nepustí, dokud si neseženete ty nejdražší hadry). Pokud jste ale fanoušci Francie, tak směle do hraní. Vyberte si jednoho ze startérů Chespin, Fennekin, Froakie.

Hned co se vydáte na cestu, potkáte svoje 4 kamarády-rivaly. Ok, nejaktivnější z nich je asi Shauna, která jediná se během příběhu nějak vyvíjí a můžete o ní říct, že zapadá do děje. Zbytek je tam… proč vlastně? Tlusťoch chce být tanečníkem. Trevor už nevím, co chtěl, je hlavně stydlivý a zapomenutelný. Serena je… malá, rozmazlená a nehorázně otravná. Jejich archetypy jsou tím největším klišé, co mohlo tuhle hru potkat… pardon, zapomněl jsem na Lysandera, hlavního „záporáka“ hry: nejčastěji ho uslyšíte, jak se zmítá v depresi z toho, že nežije v krásném světě. „Beautiful world“ je pro něj jedinou motivací, proč všechny a všechno zničit. Ach jo, scenáristům došly nápady, ale vážně tam musí být tohle?

Je škoda, že na rozdíl od této anime série, kde byla podle mě jedna z nejlepších epických zápletek takřka narutovského ražení, hra strašně utrpěla. Tím spíš, že se mi v této generaci opravdu líbí design legendárních Pokémonů. Jejich dopad na hru je ovšem takřka nulový. Něco se trošku semele, potkáte je jednou a hned chytíte.
Nic víc.

Na druhé dohrání jsem si ze startérů vybral Froakieho (modrá žába), jehož měl Ash v seriálu a jenž se mu vyvinul v Greninju, aby mohl projít dočasnou bojovou proměnou v Ash-Greninju, super kosícího nindžu. Hra sice Ash-Greninju nenabízí (v demu pro Sun a Moon ho lze dostat a přetáhnout do plné verze těchto stejnojmenných her), ale Greninju jsem nakonec vyvinul. Bohužel dostal asi ty nejhorší staty, co jsem kdy kde viděl. Pokud protivníka neodrovnal na první ránu, tak obvykle sám skončil na lopatkách, a to i s různými vylepšeními a vyváženou skladbou útoků. Ok, stane se. Náhoda je blbec.

Kromě tohoto vás ovšem celá hra vodí za ručičku a vlastně je až nechutně jednoduchá. Žádná challenge, až na jednu, a tou je ovládání postavy, které je tu asi nejhorší ze všech dílů. Nevím, o co se tvůrci snažili, leč zrovna tady mi dělalo dost velký problém se pohybovat v prostoru. Postava se zasekává o objekty, které chci obejít; někdy běhá a jindy bruslí, nedokáže se strefit do úzkého průchodu nebo nechtěně přeskočí překážku, kam jsem nechtěl. Anebo ze mě udělali kompletní lamu bez citu pro motoriku. Ale fakt, že se mi to děje jen u X a Y, o něčem vypovídá.

Ve hře se poprvé objevuje mechanika mega evolucí. Nejdřív jsem s ní tak úplně nesouznil, ale poté mi vlastně přišla docela vhod a dnes ji považuji za jasný klad a jeden z mála dobrých nápadů pro mechaniku hry. Díky ní je o něco zábavnější taktizování a přiznám se, že vizuálně je to pořád pěkné a cool. Celkově tu pokédex nakyne na něco přes 700 čísel, což už je slušné, takže aspoň chytání tu nějaký čas zabere, ovšem těch opravdu nových zajímavých Pokémonů je jenom pár. Zároveň se objevuje nový typ fairy, který si zdatně dokáže poradit s dračími typy.

Další prvek, který doteď upřímně nenávidím, je hlavní město regionu, Lumiose City. Urbanisticky nezvládnuté monstrum, ke kterému jsem musel googlit mapy, abych se v něm dokázal vyznat a dorazit na správná místa, ale ani s navigací to není jednoduché. Ono má totiž jediné drobné centrum a celé okolí je vystavěno do půdorysu velkého kruhu, po jehož obvodu můžete bruslit sem a tam a přes střed v paprsčitém směru, ale spíš jde o velké bludiště. Tvůrci navíc nevěděli, čím ho prakticky zaplnit, takže všude jsou stejně vypadající hipsterská café, obchody s módou a podobné ptákovinky. Nikdy víc.

Příběh je takový, že tam skoro žádný není, a tak jedinou větší zábavou je prozkoumávání přírodních lokací mezi městy, z nichž některé jsou pěkné, ale v té hromadě nedostatků takřka opomenutelné. S trenéry na stadionech jste hotoví rychle a elite four vás pravděpodobně taky ani na moment nezastaví. O Lysanderovi už jsem se zmiňoval, od něj žádný velký příběhový zvrat čekat nelze.
Jedinou pozitivní věc bych viděl v přítomnosti obra AZ, ke kterému se váže tragický srdceryvný příběh z doby před 3000 lety, když bylo v Kalosu první království; a k jeho Pokémonovi Floette.

Takže co po dohrání hry? Nabízí se post-příběhová kapitola s Lookerem, která je prý lepší než celá hra dohromady. Možná si ji někdy zahraju, až se na to psychicky připravím.
Taky můžete dochytat legendární Pokémony, ale… je tu jenom Xerneas/Yveltal podle verze hry, Zygarde a… Mewtwo. A podle vašeho výběru startéra se po poražení elite four objeví jeden z tria Zapdos, Moltres, Articuno, kterého musíte náhodně objevit po světě několikrát, než se odklidí na konkrétní místo ve hře, kde ho můžete konečně chytit. A to je asi tak vše, co můžete. Tvůrci se v porovnání s ostatními hrami moc nepředvedli. Raději vyměňte hru a pusťte se do jiné. Remaky Alpha Sapphire/Omega Ruby, které přišly o chvilku později, jsou mnohokrát zábavnější.
---
Zajímavosti a detailní historii o vydání prvních Pokémonů najdete v mém komentáři k Pokémon Green.