Tak jsem to dohrál a mám z toho rozporuplné pocity. Ačkoliv spousta kolegů kladně hodnotí spíše pozdější epizody, já mám jednoznačně lepší dojem z prvních částí hry. Hádanky mi v ní přišli o něco nápaditější a děj smysluplnější. Naopak ke konci, autoři (hlavně tvůrci příběhu) zjevně ztráceli dech a například kapitola odehrávající se v Black mirror, tedy ta, na kterou se asi všichni těšili nejvíce, je přímo strašná (např. duch ukazující ze zrcadla na kachličku ve zdi, kterou následně prorazíte 5 kilovým kladivem uschovaným v kapse bundy!!!). Vůbec s těmi předměty v inventáři je to spíše komické. Darren unese výše zmíněné kladivo, skládací člun s nafukovací patronou, dvě dlouhé hasičské hadice, žebřík, atd. K dobrému nepřispívá ani to, že ačkoliv venku hustě prší, zahradník se neustále válí v blátě u auta a v těsném sousedství zámku, do kterého si musíte krátce odběhnout, krásně svítí sluníčko. Stejně tak jsem skřípal zuby, když Darren slezl do kanálů pod hotelem, aby následně slezl hlouběji do bunkru z druhé války, následně do cisterny a odtud zatopenou šachtou vyplaval ven. Stejně tak příběh se stával neustále více a více přitažený za vlasy a na konci mi přišel už více méně směšně naivní a prostě divný (takové vaření z vody). V podstatě nevíte co si o něm myslet. Dle mého názoru mu jednoznačně chybí více autentičnosti a spjetí s "realitou". Je prostě tak přehnaně vymyšlený, že to hře škodí. Dabing, kromě hlavní postavy, je spíše průměrný, některé postavy jsou otřesné, zejm. Victorie, Bates a policistka v Maine. Co mně ale na celé hře vadilo snad nejvíc, je neustálé opakování stejného typu hádanek. V každé epizodě jste mohli najít trezor, nebo různé mechanické a kódové zámky, nebo hádanky, jejichž řešení jste obvykle (pokud nejste úplně slepí) měli někde poblíž na zdi. Ne že by ve hře tohoto typu na tom bylo něco špatně, ale posel smrti 2 je těmito úkoly strašně přeplněný. Kdo hrál třeba Indyho 4, nebo Broken swordy, vzpomeňte, kolik trezorů, či jiných zámků v těchto hrách bylo. Ani jeden a že to jsou nějaké adventury!!! Když vzpomenu zrovna na BS1 (stíny templářů), tak si vzpomínám jak vtipně a přitom jednoduše bylo do hry zapracováno, že jste určitou akci museli udělat ve správný čas. Prostě jste byli nuceni pozorovat okolní postavy a v příhodné chvíli provést akci samou (sebrat drátek dědkovi v irské hospodě při kýchání, nebo oběhnou slavného kozla). Nic takového zde není a je to hodně na škodu. Ve srovnání s poslem 1, je dvojka kratší, jednodušší a i když vznikla relativně dost dlouho po jedničce, je v určitých oblastech, zejména Black mirror, rozsahově výrazně chudší. Většina děje se, kromě úvodních kapitol, odehrává pouze v několika obrazech. Takže žádné obcházení budov, hřbitovy, apod. V žádném případě se ovšem nedá říci, že by posel 2 byla špatná hra. Na dnešní dobu se jedná o nadstanrdadně dlouhou a také zábavnou hru. Ovšem Broken swordu 1, nešahá ani po kolena.