Dark Souls with guns je férové přirovnání. Soulslike již málokdo nepovažuje za vlastní žánr, stejně jako třeba Roguelike. I tak jdou mnohým oči v sloup když vidí "další hru co kopíruje Dark Souls". Remnant 2 se za svou inspiraci nestydí a hrdě si tímto žánrem razí vlastní cestu. První díl jsem nehrál, ale po druhém dohrání dvojky se na jedničku jednoznačně chystám.
Začátek byl krušný a neměl jsem daleko od toho abych hru vypnul a už se k ní nevrátil. Primární zápletka byla nezajímavá, postavy bez charakteru, prostředí generické a počáteční zbraně nezáživné. Situace se postupně začala měnit a když jsem eventuelně po dvojciferném neúspěšném pokusu zabít jednoho bosse práskl rukou do klávesnice, uvědomil jsem si jak moc jsem do hry zažraný. Po měsíci jsem do toho nacpal přes 100 hodin ani nevím jak.
Když má hra v základu celkem 26 hlavních bossů (a 23 vedlejších), asi vám je jasné že boje s nimi patří mezi hlavní přednosti. Většina bossů je nápaditá nejen na pohled, ale i co do herních mechanik. Záludné bývají často také arény ve kterých bojujete. Remnant dělá maximum pro to, aby se vyhnul herní náplni "namiř a střílej". Je potřeba uhýbat útokům, mířit na slabiny, dávat bacha kam šlapete a občas se do boje přimíchá i menší platforming. Celou řadu bossů si budete muset nejprve vyzkoušet a naučit se s nimi tancovat, u některých ani není očividné co vlastně máte dělat. Některé bossy lze přechcat, zatímco jiné musíte poctivě uhrát na techniku. Někteří jsou čistě 1v1, někteří si zavolají parťáky.
Hra nezaostává ani mimo hlavní arény. Škála nepřátel není ohromující, hlavně tedy v jednotlivých lokacích, ale na poměry žánru se není za co stydět a za celou hru jich potkáte hodně. Většina nepřátel není moc náročná sama o sobě, obtížnost stoupá v momentě kdy se jich na vás vrhne více druhů najednou, přičemž každý vyžaduje jiný přístup. Remnant nepřehlíží účinnost a pohotovost vašich zbraní a neváhá na vás poštvat větší množství nepřátel najednou z několika různých směrů. I běžné potyčky tak mohou být náročné a hektické. Ne všichni nepřátelé jsou navzájem kamarádi, což může občas vyvolat nečekaný chaos. Obtížnost bývá nejen přednost, ale také stigma tohoto žánru. Remnant nabízí celkem čtyři obtížnosti, takže by s ním měla udržet krok většina hráčů
Prostředí jsou dosti různorodá. Podíváte se do zarostlé džungle, chátrajícího města stylizovaného do 18. století, postapokalyptické Země a samozřejmě nechybí vesmírná stanice obíhající kolem černé díry, protože proč ne. Každé prostředí má své postranní dění které můžete zkoumat nebo ignorovat. V čem jsou tato prostředí geniální je jejich modulárnost. Jednotlivé mapy jsou tvořeny z nějakého počtu dílů - při každém začátku hry si vylosujete díly a ty jsou pak náhodně poskládány dohromady. V tomto se hra docela podobá Returnal. Zrovna tak si vylosujete několik různých dungeonů, které se budou vždy nacházet v jiných místech a samozřejmě v každém dungeonu si vylosujete několik různých místností a událostí. Zkrátka a dobře, každý průchod hrou bude trochu jiný a procházet dvakrát stejným místem může znamenat úplně jiný obsah. No a hlavně, všechny tři základní prostředí mají dvě různé příběhové linky které mají nejen trochu jiná prostředí a postavy, ale také vedou k jinému bossovi.
Remnant tak znovuhratelnost nebere jen jako bonus, ale jako zásadní herní prvek. Pokud se vám nechce rozjíždět celou hru od začátku, není problém. Adventure mód vám umožňuje si vybrat libovolné prostředí a dle potřeby ho restartovat jak je libo. Samozřejmě celá postava vám zůstává, v podstatě je v tom zakomponovaný koncept New Game +. Toto se prostě povedlo.
Ve hře tohoto typu nesmí chybět rozmanitá progrese a nutno podotknout, že rozmanitá opravdu je. Většině hráčů potrvá několik hodin než do toho proniknou. Myslím si, že toto je v pořádku, tento žánr her si zakládá na tom, že učit se hru hrát je součástí herní náplně. Škála možných sestavení postav je velmi široká a nechává hodně prostoru kreativitě. Můžete hrát velmi konvenčně a sbírat jednoduchá vylepšení, můžete hrát velmi nekonvenčně a vymazat bossy během několika vteřin.
Zrovna tak nesmí chybět tajné místnosti a v tomto ohledu je Remnant vynikající. Některé místnosti jsou tak dobře schované, že po jejich objevení vás odmění nejen výbava či materiál, ale i takový ten "HA!" pocit. Překvapilo mě kolik je tady hlavolamů a že některé jsou celkem náročné. Jeden specifický hlavolam nešel vyluštit jinak než prohrabáním souborů hry - tj. tvůrci počítali s tím, že hráči budou hledat skrytý obsah, že tam tento hlavolam najdou a budou ho sdílet na sociálních sítích (pro pobavení, je potřeba přijít na určité těžko přístupné místo, mít specifické archetypy, specifické oblečení a specifickou výbavu). Jsou tady i skryté interakce. Například nějaká postava může reagovat na to, že u sebe máte nějaký předmět, nebo že na sobě máte nějaký kus oblečení. Vím i o jedné skryté interakci mezi specifickým kusem oblečení a specifickým prstenem. A je tu i jedna zbraň jejíž speciální dovednost vás dokáže dostat do skrytých lokací.
Asi by se hodilo napsat i nějakou kritiku a v první řadě zopakuji, že ten začátek je velice slabý. Je tady pár bossů kteří mají vyloženě bullshit dovednosti. Považuji se za velmi klidného hráče, ale párkrát jsem se u nich neskutečně nasral :D Rýpnout si musím také do toho, že někteří bossové, i když nejsou nudní, jsou přerostlou verzí řadových nepřátel. Modulárnost prostředí znamená, že v žádném průchodu neuvidíte úplně všechno. To také znamená, že můžete narazit na hlavolamy které nepůjde splnit, protože některou jejich část nebudete mít k dispozici (příklad: Narazíte na ztroskotanou loď kde pro otevření dveří potřebujete helmu. To že najdete loď neznamená, že automaticky najdete i helmu. Samozřejmě můžete najít helmu a odnést si ji do budoucího průchodu hrou. Tam pak ale opět není garance, že znovu najdete loď). Asi tři nebo čtyři mapy ve hře jsou velice otevřené a mně osobně přišlo, že tyto pasáže patří mezi ty nejslabší, protože v nich strávíte příliš mnoho času monotónní chůzí. Právě toto bylo pro mě hned na začátku docela nelichotivé seznámení s hrou.
Hra je dost náročná. Na RTX 3060ti jsem na 1440p s DLSS a mixem středních a vysokých detailů měl 70-80FPS. Bez DLSS jsem se propadal pod 50. Musím však říct, že grafika mi přijde velmi povedená a detailní, a i na nejnižší detaily hra vypadá velice dobře. Jen v pár výjimečných případech jsem narazil na otravný stutter. Zvuková stránka není vůbec špatná, ale nemám na ní co vyzdvihnout.
Ve finále ještě musím zmínit přístup studia. Jedná se o plnohodnotný AAA titul za sníženou cenu bez mikrotransakcí. Updaty zatím vychází často, každý přináší mnoho oprav a vylepšení. Původně dost časté pády na některých sestavách zredukovali během pár týdnů na minimum (od posledního updatu mi to spadlo jen jednou). Vývojáři slibují nějaký doplňkový obsah zdarma a relativně brzy by mělo vyjít první DLC které si určitě nenechám ujít.
Začátek byl krušný a neměl jsem daleko od toho abych hru vypnul a už se k ní nevrátil. Primární zápletka byla nezajímavá, postavy bez charakteru, prostředí generické a počáteční zbraně nezáživné. Situace se postupně začala měnit a když jsem eventuelně po dvojciferném neúspěšném pokusu zabít jednoho bosse práskl rukou do klávesnice, uvědomil jsem si jak moc jsem do hry zažraný. Po měsíci jsem do toho nacpal přes 100 hodin ani nevím jak.
Když má hra v základu celkem 26 hlavních bossů (a 23 vedlejších), asi vám je jasné že boje s nimi patří mezi hlavní přednosti. Většina bossů je nápaditá nejen na pohled, ale i co do herních mechanik. Záludné bývají často také arény ve kterých bojujete. Remnant dělá maximum pro to, aby se vyhnul herní náplni "namiř a střílej". Je potřeba uhýbat útokům, mířit na slabiny, dávat bacha kam šlapete a občas se do boje přimíchá i menší platforming. Celou řadu bossů si budete muset nejprve vyzkoušet a naučit se s nimi tancovat, u některých ani není očividné co vlastně máte dělat. Některé bossy lze přechcat, zatímco jiné musíte poctivě uhrát na techniku. Někteří jsou čistě 1v1, někteří si zavolají parťáky.
Hra nezaostává ani mimo hlavní arény. Škála nepřátel není ohromující, hlavně tedy v jednotlivých lokacích, ale na poměry žánru se není za co stydět a za celou hru jich potkáte hodně. Většina nepřátel není moc náročná sama o sobě, obtížnost stoupá v momentě kdy se jich na vás vrhne více druhů najednou, přičemž každý vyžaduje jiný přístup. Remnant nepřehlíží účinnost a pohotovost vašich zbraní a neváhá na vás poštvat větší množství nepřátel najednou z několika různých směrů. I běžné potyčky tak mohou být náročné a hektické. Ne všichni nepřátelé jsou navzájem kamarádi, což může občas vyvolat nečekaný chaos. Obtížnost bývá nejen přednost, ale také stigma tohoto žánru. Remnant nabízí celkem čtyři obtížnosti, takže by s ním měla udržet krok většina hráčů
Prostředí jsou dosti různorodá. Podíváte se do zarostlé džungle, chátrajícího města stylizovaného do 18. století, postapokalyptické Země a samozřejmě nechybí vesmírná stanice obíhající kolem černé díry, protože proč ne. Každé prostředí má své postranní dění které můžete zkoumat nebo ignorovat. V čem jsou tato prostředí geniální je jejich modulárnost. Jednotlivé mapy jsou tvořeny z nějakého počtu dílů - při každém začátku hry si vylosujete díly a ty jsou pak náhodně poskládány dohromady. V tomto se hra docela podobá Returnal. Zrovna tak si vylosujete několik různých dungeonů, které se budou vždy nacházet v jiných místech a samozřejmě v každém dungeonu si vylosujete několik různých místností a událostí. Zkrátka a dobře, každý průchod hrou bude trochu jiný a procházet dvakrát stejným místem může znamenat úplně jiný obsah. No a hlavně, všechny tři základní prostředí mají dvě různé příběhové linky které mají nejen trochu jiná prostředí a postavy, ale také vedou k jinému bossovi.
Remnant tak znovuhratelnost nebere jen jako bonus, ale jako zásadní herní prvek. Pokud se vám nechce rozjíždět celou hru od začátku, není problém. Adventure mód vám umožňuje si vybrat libovolné prostředí a dle potřeby ho restartovat jak je libo. Samozřejmě celá postava vám zůstává, v podstatě je v tom zakomponovaný koncept New Game +. Toto se prostě povedlo.
Ve hře tohoto typu nesmí chybět rozmanitá progrese a nutno podotknout, že rozmanitá opravdu je. Většině hráčů potrvá několik hodin než do toho proniknou. Myslím si, že toto je v pořádku, tento žánr her si zakládá na tom, že učit se hru hrát je součástí herní náplně. Škála možných sestavení postav je velmi široká a nechává hodně prostoru kreativitě. Můžete hrát velmi konvenčně a sbírat jednoduchá vylepšení, můžete hrát velmi nekonvenčně a vymazat bossy během několika vteřin.
Zrovna tak nesmí chybět tajné místnosti a v tomto ohledu je Remnant vynikající. Některé místnosti jsou tak dobře schované, že po jejich objevení vás odmění nejen výbava či materiál, ale i takový ten "HA!" pocit. Překvapilo mě kolik je tady hlavolamů a že některé jsou celkem náročné. Jeden specifický hlavolam nešel vyluštit jinak než prohrabáním souborů hry - tj. tvůrci počítali s tím, že hráči budou hledat skrytý obsah, že tam tento hlavolam najdou a budou ho sdílet na sociálních sítích (pro pobavení, je potřeba přijít na určité těžko přístupné místo, mít specifické archetypy, specifické oblečení a specifickou výbavu). Jsou tady i skryté interakce. Například nějaká postava může reagovat na to, že u sebe máte nějaký předmět, nebo že na sobě máte nějaký kus oblečení. Vím i o jedné skryté interakci mezi specifickým kusem oblečení a specifickým prstenem. A je tu i jedna zbraň jejíž speciální dovednost vás dokáže dostat do skrytých lokací.
Asi by se hodilo napsat i nějakou kritiku a v první řadě zopakuji, že ten začátek je velice slabý. Je tady pár bossů kteří mají vyloženě bullshit dovednosti. Považuji se za velmi klidného hráče, ale párkrát jsem se u nich neskutečně nasral :D Rýpnout si musím také do toho, že někteří bossové, i když nejsou nudní, jsou přerostlou verzí řadových nepřátel. Modulárnost prostředí znamená, že v žádném průchodu neuvidíte úplně všechno. To také znamená, že můžete narazit na hlavolamy které nepůjde splnit, protože některou jejich část nebudete mít k dispozici (příklad: Narazíte na ztroskotanou loď kde pro otevření dveří potřebujete helmu. To že najdete loď neznamená, že automaticky najdete i helmu. Samozřejmě můžete najít helmu a odnést si ji do budoucího průchodu hrou. Tam pak ale opět není garance, že znovu najdete loď). Asi tři nebo čtyři mapy ve hře jsou velice otevřené a mně osobně přišlo, že tyto pasáže patří mezi ty nejslabší, protože v nich strávíte příliš mnoho času monotónní chůzí. Právě toto bylo pro mě hned na začátku docela nelichotivé seznámení s hrou.
Hra je dost náročná. Na RTX 3060ti jsem na 1440p s DLSS a mixem středních a vysokých detailů měl 70-80FPS. Bez DLSS jsem se propadal pod 50. Musím však říct, že grafika mi přijde velmi povedená a detailní, a i na nejnižší detaily hra vypadá velice dobře. Jen v pár výjimečných případech jsem narazil na otravný stutter. Zvuková stránka není vůbec špatná, ale nemám na ní co vyzdvihnout.
Ve finále ještě musím zmínit přístup studia. Jedná se o plnohodnotný AAA titul za sníženou cenu bez mikrotransakcí. Updaty zatím vychází často, každý přináší mnoho oprav a vylepšení. Původně dost časté pády na některých sestavách zredukovali během pár týdnů na minimum (od posledního updatu mi to spadlo jen jednou). Vývojáři slibují nějaký doplňkový obsah zdarma a relativně brzy by mělo vyjít první DLC které si určitě nenechám ujít.
Horizon Forbidden West