Fallout je fenomén, a přesto jsem se k němu dostal až teď. A svého zážitku určitě nelituji. Tento zakladatel série je hutné a kvalitně zpracované RPG, s uvěřitelně napsaným světem a jistou přirozenou surovostí, která k postapokalyptickému prostředí neodmyslitelně patří. Když pomineme problémy spojené se stářím hry, tak je to zábavná a pohlcující hra dodnes.
Na Falloutu musím ocenit zejména způsob ztvárnění světa. Přeživších po nukleární válce je opravdu hrstka, bydlí v malých osadách daleko od sebe, a zoufale se snaží uživit z té trochy zmutované zeleniny, která v pustině zvládne vyrůst. Nebo samozřejmě popadnou zbraně, utvoří gang, a jdou si jídlo a vybavení vzít odněkud násilím. Ve hře není přehršel úkolů, jak jsme většinou z RPG zvyklí, je to takové hodně komorní. Ale zde to perfektně zapadá a pomáhá atmosféře. Mimo osady v poušti kolem nic moc není, občas nějaká zmutovaná krysa nebo radioaktivní škorpión. Postarat se o sebe musíte sami, a pokud se špatně vybavíte, tak procházka mimo osadu může být taky vaše poslední. Hru dopředu hodně táhne vybavení, zejména zbraně, což opět dává perfektní smysl, zbraně ve zdejším světě znamenají přežití. Sice jsem ze začátku trochu brblal, že se mi fakt nechce pamatovat si ráže různých zbraní a které typy munice do nich patří, ale nakonec to nebylo tak těžké vstřebat. Každopádně posuny kupředu v síle zbraní jsou cítit a člověk z nich má radost.
Za největší slabinu hry považuji zastaralý způsob ovládání, který je opravdu krkolomný i u naprosto běžných činností jako pohyb nebo interakce s předměty. Ještě horší je správa inventáře a obchodování, které vyžaduje enormní množství času a klikání. Když ale člověk chce hrát takto starou hru, tak se nad to musí povznést. Mě osobně ale prudily ještě další dvě věci, které s rozhraním nesouvisí. První byla simulace života postav, kdy některé postavy byly v jistou denní dobu jinde, případně (a to je horší) odpovídaly jinak. Například, protože bylo příliš brzy ráno, postava vůbec nezačala rozhovor, jen se jí objevila nějaká věta nad hlavou (typu "Jdi pryč!"). Hráč se ale nedozvěděl, že kdyby přišel jindy, tak se s postavou dá konverzovat. A zkoušet náhodně čekat na různé denní doby, zvlášť ve hře, kde máte hned od začátku časový limit, to je dost problém. A druhá věc byla, že konverzace se často větvily úplně nesmyslným způsobem, a výběr nějaké odpovědi dost často znepřístupnil důležité nebo zajímavé informace v jiné části dialogového stromu, protože jste nedostali možnost znovu se zeptat. Většina důležitých rozhovorů tak znamenala uložení hry a hledání těch správných odpovědí, abych se něco zajímavého dozvěděl nebo k něčemu postavu předsvědčil.
Výše zmíněné problémy se ale v dnešní době dají řešit kouknutím do nějakého návodu, takže to není taková krize. Pak už si můžete užít zábavu s přežíváním v postapo světě, a snahou uchránit alespoň část lidstva před opětovným vyhlazením, protože když už se lidstvo pozabíjelo ve velkém, tak se pak samozřejmě snaží pozabíjet se i v tom zbývajícím malém počtu. Protože válka se nemění.
Celkové hodnocení: Výborná / Nářez
Na Falloutu musím ocenit zejména způsob ztvárnění světa. Přeživších po nukleární válce je opravdu hrstka, bydlí v malých osadách daleko od sebe, a zoufale se snaží uživit z té trochy zmutované zeleniny, která v pustině zvládne vyrůst. Nebo samozřejmě popadnou zbraně, utvoří gang, a jdou si jídlo a vybavení vzít odněkud násilím. Ve hře není přehršel úkolů, jak jsme většinou z RPG zvyklí, je to takové hodně komorní. Ale zde to perfektně zapadá a pomáhá atmosféře. Mimo osady v poušti kolem nic moc není, občas nějaká zmutovaná krysa nebo radioaktivní škorpión. Postarat se o sebe musíte sami, a pokud se špatně vybavíte, tak procházka mimo osadu může být taky vaše poslední. Hru dopředu hodně táhne vybavení, zejména zbraně, což opět dává perfektní smysl, zbraně ve zdejším světě znamenají přežití. Sice jsem ze začátku trochu brblal, že se mi fakt nechce pamatovat si ráže různých zbraní a které typy munice do nich patří, ale nakonec to nebylo tak těžké vstřebat. Každopádně posuny kupředu v síle zbraní jsou cítit a člověk z nich má radost.
Za největší slabinu hry považuji zastaralý způsob ovládání, který je opravdu krkolomný i u naprosto běžných činností jako pohyb nebo interakce s předměty. Ještě horší je správa inventáře a obchodování, které vyžaduje enormní množství času a klikání. Když ale člověk chce hrát takto starou hru, tak se nad to musí povznést. Mě osobně ale prudily ještě další dvě věci, které s rozhraním nesouvisí. První byla simulace života postav, kdy některé postavy byly v jistou denní dobu jinde, případně (a to je horší) odpovídaly jinak. Například, protože bylo příliš brzy ráno, postava vůbec nezačala rozhovor, jen se jí objevila nějaká věta nad hlavou (typu "Jdi pryč!"). Hráč se ale nedozvěděl, že kdyby přišel jindy, tak se s postavou dá konverzovat. A zkoušet náhodně čekat na různé denní doby, zvlášť ve hře, kde máte hned od začátku časový limit, to je dost problém. A druhá věc byla, že konverzace se často větvily úplně nesmyslným způsobem, a výběr nějaké odpovědi dost často znepřístupnil důležité nebo zajímavé informace v jiné části dialogového stromu, protože jste nedostali možnost znovu se zeptat. Většina důležitých rozhovorů tak znamenala uložení hry a hledání těch správných odpovědí, abych se něco zajímavého dozvěděl nebo k něčemu postavu předsvědčil.
Výše zmíněné problémy se ale v dnešní době dají řešit kouknutím do nějakého návodu, takže to není taková krize. Pak už si můžete užít zábavu s přežíváním v postapo světě, a snahou uchránit alespoň část lidstva před opětovným vyhlazením, protože když už se lidstvo pozabíjelo ve velkém, tak se pak samozřejmě snaží pozabíjet se i v tom zbývajícím malém počtu. Protože válka se nemění.
Celkové hodnocení: Výborná / Nářez
Sine Mora