Můj vztah k Fallout: Tactics bych asi vyjádřil tímto memem.
Pokud bych měl jmenovat hru, kterou mám rozehranou nejdéle ze všech, tak F:T s přehledem vyhrává. Začal jsem ho hrát na Vánoce 2004. Já ho prostě nikdy nebyl schopen dohrát, vždycky mě to cca za půlkou přestalo bavit. Takže jsem využil Herní výzvy 2020 a konečně to hecnul.
Oproti původním Falloutům se změnila důležitost některých skillů, takže takový gambling je imho už úplně k ničemu, krádeže taky a kupříkladu vědou si nejsem vůbec jistý. Na druhou stranu zálesák je takřka nezbytný, pokud se tedy nechcete zbláznit z tun a tun náhodných setkání. Za jednu cestu několika čtverečky jsem jich měl třeba 57. Fakt 57, počítal jsem to.
Máte k dispozici 6 postav, takže stačí, když každá bude umět něco jiného (doktor/opravavy/zálesák/páčení zámků/řidič). Řízení vozidel je novinka, ale přiznám se, že jsem moc nepozoroval rozdíl, když řídil vozidlo někdo s 10% nebo 100% v této dovednosti. Taky by mě zajímalo, zda by to šlo dohrát sólo s postavou na blízko.
SPECIAL zůstal beze změn, autoři zachovali charismatu aspoň nějakou důležitost, takže vám umožňuje rychlejší povyšování, a tím i přístup k lepší výbavě. Když jsem to hrál úplně poprvé, dal jsem si CH 2 (jako jsem byl z klasického Falloutu zvyklý) a pak jsem se divil, že jsem v půlce hry pořád junior rytíř nebo tak něco.
Hra si uchovává feeling a atmosféru původních Falloutů, což je fajn. Co už není fajn je smrsknutí hry na sérii jednotlivých misí bez možnosti dělat cokoliv jiného, plnit nepovinné questy, prozkoumávat pustinu apod. Uaaa, jak by mě jenom bavilo stavět si základnu, vylepšovat ji, bránit ji, mít zní nějaké bonusy, aspoň v nějakém omezeném režimu, nemusel by to být rovnou Xcom. To mi přišlo škoda, ale aspoň že ty mise jsou docela povedené – tuhle vyhazujete do vzduchu továrnu, támhle zachraňujete stařešiny, onehdy sbíráte části ukradené výbavy.
Jen je škoda, že i když má hra v názvu taktiku, moc té taktiky tam není – většinou stačí prostě nepřítele ustřílet z dálky. Ocenil bych třeba takovou blbost, jako je možnost vlézt do místnosti oknem, což se občas jevilo jako naprosto ideální postup. Je ale pravda, že do plížení jsem žádné body nikomu nedal, tak třeba by to taktizování v noci s tímhle skillem šlo líp.
Mým největším nepřítelem v této hře nebyli nepřátelé, ale schody, resp. druhá a vyšší patra budov. Ta perspektiva byla občas docela zmatená, takže jsem občas svoje svěřence posílal naprosto jinam, než jsem chtěl.
Taky se mi postavy celkově ovládaly trochu zvláštně, většinou jsem se tak o jeden nebo dva akční body sekl, takže mé postavě nezbylo dost akčních bodů k palbě atd. Rozdělení na hexy z předchozích dílů mi prostě přišlo mnohem přehlednější.
Pathfinding taky nebyl nic moc, přišel mi o dost horší než v původních Falloutech, takže popoběhnout pro postavu o jednu obrazovku dál a obejít přitom plot byl často neřešitelný problém.
V první části hry mi přišlo, že mód na tahy vlastně ani nebyl potřeba (jen v určitých situacích), ovšem cca od půlky jsem ho už využíval pravidelně (hlavně s příchodem robotů), protože tam už docela přituhlo. Systém tahů podle týmů jsem vůbec nepochopil, takže jsem ho nevyužil ani jednou.
Ke konci už jsem měl tolik XP, že jsem fakt nevěděl, do čeho mám ty skillpointy rvát, ale na to jsem u Falloutů vlastně zvyklý. I přesto to ale nebyla žádná procházka růžovým sadem a třeba munice do energetických zbraní jsem měl většinou… no, ne přímo nedostatek, ale tak cca 60 nábojů na vojáka na misi, takže to byl takový příjemný tlak, jakože musím trochu municí šetřit (nebo hledat u nepřátel nějakou další).
Kolem a kolem to byla fakt dobrá hra, ubrala se trochu jiným směrem, ale nevzala to zkratkou do pekla, jako Fallout 3 a dál :) Možná to někdy zase na 15 let rozehraju, kdo ví.
Herní výzva 2020 - Ještě jeden tah (SC)
Pokud bych měl jmenovat hru, kterou mám rozehranou nejdéle ze všech, tak F:T s přehledem vyhrává. Začal jsem ho hrát na Vánoce 2004. Já ho prostě nikdy nebyl schopen dohrát, vždycky mě to cca za půlkou přestalo bavit. Takže jsem využil Herní výzvy 2020 a konečně to hecnul.
Oproti původním Falloutům se změnila důležitost některých skillů, takže takový gambling je imho už úplně k ničemu, krádeže taky a kupříkladu vědou si nejsem vůbec jistý. Na druhou stranu zálesák je takřka nezbytný, pokud se tedy nechcete zbláznit z tun a tun náhodných setkání. Za jednu cestu několika čtverečky jsem jich měl třeba 57. Fakt 57, počítal jsem to.
Máte k dispozici 6 postav, takže stačí, když každá bude umět něco jiného (doktor/opravavy/zálesák/páčení zámků/řidič). Řízení vozidel je novinka, ale přiznám se, že jsem moc nepozoroval rozdíl, když řídil vozidlo někdo s 10% nebo 100% v této dovednosti. Taky by mě zajímalo, zda by to šlo dohrát sólo s postavou na blízko.
SPECIAL zůstal beze změn, autoři zachovali charismatu aspoň nějakou důležitost, takže vám umožňuje rychlejší povyšování, a tím i přístup k lepší výbavě. Když jsem to hrál úplně poprvé, dal jsem si CH 2 (jako jsem byl z klasického Falloutu zvyklý) a pak jsem se divil, že jsem v půlce hry pořád junior rytíř nebo tak něco.
Hra si uchovává feeling a atmosféru původních Falloutů, což je fajn. Co už není fajn je smrsknutí hry na sérii jednotlivých misí bez možnosti dělat cokoliv jiného, plnit nepovinné questy, prozkoumávat pustinu apod. Uaaa, jak by mě jenom bavilo stavět si základnu, vylepšovat ji, bránit ji, mít zní nějaké bonusy, aspoň v nějakém omezeném režimu, nemusel by to být rovnou Xcom. To mi přišlo škoda, ale aspoň že ty mise jsou docela povedené – tuhle vyhazujete do vzduchu továrnu, támhle zachraňujete stařešiny, onehdy sbíráte části ukradené výbavy.
Jen je škoda, že i když má hra v názvu taktiku, moc té taktiky tam není – většinou stačí prostě nepřítele ustřílet z dálky. Ocenil bych třeba takovou blbost, jako je možnost vlézt do místnosti oknem, což se občas jevilo jako naprosto ideální postup. Je ale pravda, že do plížení jsem žádné body nikomu nedal, tak třeba by to taktizování v noci s tímhle skillem šlo líp.
Mým největším nepřítelem v této hře nebyli nepřátelé, ale schody, resp. druhá a vyšší patra budov. Ta perspektiva byla občas docela zmatená, takže jsem občas svoje svěřence posílal naprosto jinam, než jsem chtěl.
Taky se mi postavy celkově ovládaly trochu zvláštně, většinou jsem se tak o jeden nebo dva akční body sekl, takže mé postavě nezbylo dost akčních bodů k palbě atd. Rozdělení na hexy z předchozích dílů mi prostě přišlo mnohem přehlednější.
Pathfinding taky nebyl nic moc, přišel mi o dost horší než v původních Falloutech, takže popoběhnout pro postavu o jednu obrazovku dál a obejít přitom plot byl často neřešitelný problém.
V první části hry mi přišlo, že mód na tahy vlastně ani nebyl potřeba (jen v určitých situacích), ovšem cca od půlky jsem ho už využíval pravidelně (hlavně s příchodem robotů), protože tam už docela přituhlo. Systém tahů podle týmů jsem vůbec nepochopil, takže jsem ho nevyužil ani jednou.
Ke konci už jsem měl tolik XP, že jsem fakt nevěděl, do čeho mám ty skillpointy rvát, ale na to jsem u Falloutů vlastně zvyklý. I přesto to ale nebyla žádná procházka růžovým sadem a třeba munice do energetických zbraní jsem měl většinou… no, ne přímo nedostatek, ale tak cca 60 nábojů na vojáka na misi, takže to byl takový příjemný tlak, jakože musím trochu municí šetřit (nebo hledat u nepřátel nějakou další).
Kolem a kolem to byla fakt dobrá hra, ubrala se trochu jiným směrem, ale nevzala to zkratkou do pekla, jako Fallout 3 a dál :) Možná to někdy zase na 15 let rozehraju, kdo ví.
Herní výzva 2020 - Ještě jeden tah (SC)
