Nečekal bych, že mě dokáže budovatelská strategie až tak moc vtáhnout do děje. Z Civilizací jsem zvyklý na uměle nastavená vítězství typu postav jako první tuhle stavbu apod. Vlastně mě kromě vítězství ani nějak osud národa nezajímal. Frostpunk dokázal navodit neskutečně zoufalou, mrazivou a tragickou atmosféru na samém konci existence lidstva, kde hraje na tu nejzákladnější lidskou potřebu - přežít. Postupně klesající teplota, strach a obavy, co přinese další den, mě donutily odehrát hru na jeden zátah až do pozdních ranních hodin.

Zamrzel snad jen trochu odfláknutý závěr s nějakým vhodnějším filmečkem, ale ze všeho nejvíc mi vadila nemožnost prohlédnout si pokročilejší tech tree a zákony, dokud je nevynaleznu nebo nezavedu, což je sice možná reálnější, ale na strategii a plánování to má dost neblahý vliv.