Už delší dobu jsem měl chuť dohrát si znovu nějaký ten klasický čtverečkový dungeon, ale odrazovala mě nutnost mapování. Nakonec jsem objevil doma čtverečkovaný sešit a zkusil to. Jenže jaký? Ishary mě nikdy nebavily, Wizardry 7 je na dlouho, Might and Magic má moc dílů, Dungeon Master vyžaduje spoustu trénování. Nakonec jsem si vybral Beholdery. Všechny tři díly jsem kdysi mnohokrát dohrál a kupodivu jednička je zábavná i dneska. A nejen to, je ti docela koukatelná. Nevím, jestli v GOG provedli nějaký remaster, nebo je to tím, že samotné herní okno je maličké, ale kouká se na to bez problémů i dnes.
Základem je vybrat si čtveřici hrdinů (volím dva bojovníky, mága a klerika), narolovat si nejlepší statistiky a člověk může vyrazit. V kobkách pod městem Waterdeep se uhnízdilo neznámé zlo a tak měšťané vyzvou čtveřici hrdinů, aby to prozkoumala. Aby si zajistili, že nepláchnou, vrata jsou zavřená a vchod zavalen. A hrdiny čeká 12 pater průzkumu.
I když to tak zpočátku vypadalo, patra nejsou fádní, ani prázdná. Ano jsou to kobky, ale celkem 4* se změní prostředí (kanály, trpasličí jeskyně, jeskyně temných elfů, pevnost a závěrečný palác. Drtivou většinu hry strávíte bojem a hlavně řešením hádanek a puzzlů, ale i tak tu je nějaký život. Po cestě narazíte na dvě NPC co se přidají, další možné NPC si můžete oživit z nalezených kostí. A hlavně je tu trpasličí sídlo. Trpaslíci válčí s temnými elfy a výsledek je unesený princ a otrávený král. Během Vašeho putování můžete oběma pomoci - a nebo nemusíte. Ale pak přijdete o mocnou hůlku, která Vám dá možnost zlikvidovat alternativním způsobem hlavního zlouna, beholdera Xanathara.
Jak se to celé dneska hraje? Inu tradičně. Patra jsou zamořená obludami, které se obměňují, ale kupodivu mi žádné nedělaly větší problémy. Boje probíhají tradičně - vepředu máte bojovníky s nějakými zbraněmi, na které klikáte (a většinou netrefíte) a čekáte až se útok znovu nabije. Zezadu to podporujete kouzly, případně střelbou z luků/praků ze třetího sledu najatých NPC. Kouzla se učíte ze svitků, nebo z toho co hrdina zná automaticky při přechodu na další level, naklikáte si je se seznamu a spánkem se je naučíte.
Je tu samozřejmě tuna a tuna hádanek, pastí, tajných zdí, tajných spínačů a prakticky v žádném patře se Vám nestane, že byste jen něco tupě procházeli a bojovali, neustále je co řešit. Většina hádanek se dá vyřešit, na některé jsem použil průvodce - většinou v případě, že jsem neměl ponětí co daný čudlík dělá, případně pokud jsem nepochopil psanou nápovědu.
Pokud by to někomu bylo málo, v každém patře se dá splnit special quest, většinou takový na který sami nepřijdete ani za milion let, odměnou Vám bude nějaký předmět navíc. Mezi jednotlivými patry se můžete pohybovat i pomocí speciálních portálů, ke kterým sbíráte kamenné předměty pro jejich aktivaci. Na každém patře je taková brána jedna a využijete je, protože hra obsahuje bohužel dost otravný backtracking.
Čímž se dostává k věcem, které mě štvaly. Vracíte se po záchraně trpasličího prince, po nalezení léku pro krále, až získáte někde v 9. patře Orb of Power, vracíte se do 4. patra k Oracle of Knowledge (o čemž jsem nikdy předtím neměl ani tušení). Proč? Inu ve hře neexistují žádné statistiky zbraní, předmětů. Nepoznáte která zbraň je nejlepší, které brnění (to se dá odhadnout vizuálně), k čemu jsou prsteny, náhrdelníky. Můžete zjistit kouzlem Detect Magic, že máte něco magického, navlečete si to a pak nestačí koukat když zjistíte, že to krásné zlaté brnění je prokleté. Někde mezi koly 7-9 se tvůrci zbláznili a připravili mini peklo, kde jsou tři patra propojené sérií malých místností, tajných chodeb a musíte vše prolézt, abyste našli klíče k dalšímu postupu. A ještě jsem nepochopil přítomnost zloděje - za celou hru jsem se jednou dostal do situace, kdy jsem neměl klíč, ale zloděj zámek nevypáčil.
Každopádně výtky stranou. Eye of the Beholder je pořád chytlavá, hratelná kobkařina, která zabrala pár dní na dohrání. S automapingem by ta doba byla sice podstatně kratší, ale i tak jsem se dobře bavil.
Základem je vybrat si čtveřici hrdinů (volím dva bojovníky, mága a klerika), narolovat si nejlepší statistiky a člověk může vyrazit. V kobkách pod městem Waterdeep se uhnízdilo neznámé zlo a tak měšťané vyzvou čtveřici hrdinů, aby to prozkoumala. Aby si zajistili, že nepláchnou, vrata jsou zavřená a vchod zavalen. A hrdiny čeká 12 pater průzkumu.
I když to tak zpočátku vypadalo, patra nejsou fádní, ani prázdná. Ano jsou to kobky, ale celkem 4* se změní prostředí (kanály, trpasličí jeskyně, jeskyně temných elfů, pevnost a závěrečný palác. Drtivou většinu hry strávíte bojem a hlavně řešením hádanek a puzzlů, ale i tak tu je nějaký život. Po cestě narazíte na dvě NPC co se přidají, další možné NPC si můžete oživit z nalezených kostí. A hlavně je tu trpasličí sídlo. Trpaslíci válčí s temnými elfy a výsledek je unesený princ a otrávený král. Během Vašeho putování můžete oběma pomoci - a nebo nemusíte. Ale pak přijdete o mocnou hůlku, která Vám dá možnost zlikvidovat alternativním způsobem hlavního zlouna, beholdera Xanathara.
Jak se to celé dneska hraje? Inu tradičně. Patra jsou zamořená obludami, které se obměňují, ale kupodivu mi žádné nedělaly větší problémy. Boje probíhají tradičně - vepředu máte bojovníky s nějakými zbraněmi, na které klikáte (a většinou netrefíte) a čekáte až se útok znovu nabije. Zezadu to podporujete kouzly, případně střelbou z luků/praků ze třetího sledu najatých NPC. Kouzla se učíte ze svitků, nebo z toho co hrdina zná automaticky při přechodu na další level, naklikáte si je se seznamu a spánkem se je naučíte.
Je tu samozřejmě tuna a tuna hádanek, pastí, tajných zdí, tajných spínačů a prakticky v žádném patře se Vám nestane, že byste jen něco tupě procházeli a bojovali, neustále je co řešit. Většina hádanek se dá vyřešit, na některé jsem použil průvodce - většinou v případě, že jsem neměl ponětí co daný čudlík dělá, případně pokud jsem nepochopil psanou nápovědu.
Pokud by to někomu bylo málo, v každém patře se dá splnit special quest, většinou takový na který sami nepřijdete ani za milion let, odměnou Vám bude nějaký předmět navíc. Mezi jednotlivými patry se můžete pohybovat i pomocí speciálních portálů, ke kterým sbíráte kamenné předměty pro jejich aktivaci. Na každém patře je taková brána jedna a využijete je, protože hra obsahuje bohužel dost otravný backtracking.
Čímž se dostává k věcem, které mě štvaly. Vracíte se po záchraně trpasličího prince, po nalezení léku pro krále, až získáte někde v 9. patře Orb of Power, vracíte se do 4. patra k Oracle of Knowledge (o čemž jsem nikdy předtím neměl ani tušení). Proč? Inu ve hře neexistují žádné statistiky zbraní, předmětů. Nepoznáte která zbraň je nejlepší, které brnění (to se dá odhadnout vizuálně), k čemu jsou prsteny, náhrdelníky. Můžete zjistit kouzlem Detect Magic, že máte něco magického, navlečete si to a pak nestačí koukat když zjistíte, že to krásné zlaté brnění je prokleté. Někde mezi koly 7-9 se tvůrci zbláznili a připravili mini peklo, kde jsou tři patra propojené sérií malých místností, tajných chodeb a musíte vše prolézt, abyste našli klíče k dalšímu postupu. A ještě jsem nepochopil přítomnost zloděje - za celou hru jsem se jednou dostal do situace, kdy jsem neměl klíč, ale zloděj zámek nevypáčil.
Každopádně výtky stranou. Eye of the Beholder je pořád chytlavá, hratelná kobkařina, která zabrala pár dní na dohrání. S automapingem by ta doba byla sice podstatně kratší, ale i tak jsem se dobře bavil.
Jack Keane 2: The Fire Within