Kdysi dávno, ještě na na základní škole, byl Spellcross nezpochybnitelným králem tahových strategií. S výborným příběhem, pekelnou obtížností a hutnou atmosférou beznaděje neměl prakticky konkurenci. Ještě teď si pamatuji na nekonečné dobývání první studny, nebo noční level se zástupy kostlivců. A když přišla epická ofenziva Other Side, i našlapaná 486 DX2 měla o čem přemýšlet. Tah trval klidně deset minut a jakákoliv chyba smazala hodiny snahy.
Spellcross klame tělem a nezkušeného hráče může velice snadno zmást. Tváří se jako přímočará a téměř prostoduchá akce, v níž je možné neustále postupovat a hnát nepřítele před sebou. Tomu nahrává i výzbroj obou stran. Zatímco lidé spoléhají na střelbu a odstup, Other Side ráda bojuje nablízko a její hlavní trumf je v množství. Ve skutečnosti je důležité vyčkávat, pečlivě plánovat a udržovat si přehled o mapě.
Příběh Spellcrossu je notoricky známý a vyprávěný pomocí epických filmečků. Obstojí i v dnešní době, především díky výbornému dabingu. Technicky za dobovou konkurencí zaostávají, ale působivostí se v klidu vyrovnají animacím z Warcraftu 2, nebo Command & Conquer. Graficky hra prakticky nezestárla. Jednotky i krajina vypadají skvěle, interface je přehledný a úroveň detailů je víc než dostatečná. Zamrzela mě jednotvárnost závěrečných map, hemžících se nerealistickým množstvím kaňonů a úzkých přírodních mostů. Pravděpodobně je to za daň za neustále se zvyšující obtížnost misí.
Taktická část hry je překvapivě propracovaná. Umožňuje několik variant stavby armády a každá má něco do sebe. Opatrní hráči se mohou zaměřit se na defenzivní, těžce pancéřované jednotky a dělostřelectvo. Ti odvážnější vezmou za vděk údernou variantou, těžící z rychlých leteckých jednotek a napadání izolovaných skupinek nepřátel.
Bohužel defenzivní taktika je jednoznačně silnější a spolehlivější. V poslední čtvrtině hry je tak účinná, že prakticky ztrácí smysl zkoušet cokoliv jiného. V momentě kdy jsem vyzkoumal MLRS a Leopard 2A5, tak jsem armádu změnil na 10 tanků, 5 raketometů, Humvee a radar. Other Side si ani neškrtla. Čím bylo vrchní velení zoufalejší, tím byly mise lehčí. Co to udělalo s atmosférou, je asi jasné.
Spellcross si poprávu získal legendární status a troufnu si říci, že v některých aspektech je stále jedinečný. Navzdory vyšší obtížnosti patří k těm přístupnějším tahovým strategiím a byla by škoda ho alespoň nezkusit.
Spellcross klame tělem a nezkušeného hráče může velice snadno zmást. Tváří se jako přímočará a téměř prostoduchá akce, v níž je možné neustále postupovat a hnát nepřítele před sebou. Tomu nahrává i výzbroj obou stran. Zatímco lidé spoléhají na střelbu a odstup, Other Side ráda bojuje nablízko a její hlavní trumf je v množství. Ve skutečnosti je důležité vyčkávat, pečlivě plánovat a udržovat si přehled o mapě.
Příběh Spellcrossu je notoricky známý a vyprávěný pomocí epických filmečků. Obstojí i v dnešní době, především díky výbornému dabingu. Technicky za dobovou konkurencí zaostávají, ale působivostí se v klidu vyrovnají animacím z Warcraftu 2, nebo Command & Conquer. Graficky hra prakticky nezestárla. Jednotky i krajina vypadají skvěle, interface je přehledný a úroveň detailů je víc než dostatečná. Zamrzela mě jednotvárnost závěrečných map, hemžících se nerealistickým množstvím kaňonů a úzkých přírodních mostů. Pravděpodobně je to za daň za neustále se zvyšující obtížnost misí.
Taktická část hry je překvapivě propracovaná. Umožňuje několik variant stavby armády a každá má něco do sebe. Opatrní hráči se mohou zaměřit se na defenzivní, těžce pancéřované jednotky a dělostřelectvo. Ti odvážnější vezmou za vděk údernou variantou, těžící z rychlých leteckých jednotek a napadání izolovaných skupinek nepřátel.
Bohužel defenzivní taktika je jednoznačně silnější a spolehlivější. V poslední čtvrtině hry je tak účinná, že prakticky ztrácí smysl zkoušet cokoliv jiného. V momentě kdy jsem vyzkoumal MLRS a Leopard 2A5, tak jsem armádu změnil na 10 tanků, 5 raketometů, Humvee a radar. Other Side si ani neškrtla. Čím bylo vrchní velení zoufalejší, tím byly mise lehčí. Co to udělalo s atmosférou, je asi jasné.
Spellcross si poprávu získal legendární status a troufnu si říci, že v některých aspektech je stále jedinečný. Navzdory vyšší obtížnosti patří k těm přístupnějším tahovým strategiím a byla by škoda ho alespoň nezkusit.
Sigil II
Pro: atmosféra, obtížnost, část hry do pavouků, skvělé animace
Proti: zdlouhavost některých misí, v závěru stereotypní mapy, jednotlivé strategie nejsou vyvážené