Sice vstupují na tenký led, ale odvážím se tvrdit, že Witcher je nejlepším dílem celé série. Poctivě jsem si prošel všechny tři díly, vyzkoušel různé alternativy a obtížnosti.

První Zaklínač je taková popelka, která sice nemá tolik možností, grafika není vyšperkovaná až do nebes, ale má kouzlo ve svojí propracovanosti. Hra je konzistentní, a hlavně její lineární průběh nabídne rovnoměrné seznámení s veškerým obsahem. Přijde mi to příjemnější, protože celé podhradí nabídne víc zajímavostí, než první kapitola dvojky. Zvláště více npc nabídne různorodé dialogyKrčmář popíše průběh Catrionskeho moru, další postavy nabídnou historii a legendy, Eskel kompletně rozebere bojové umění . O to vtipnější, když vesničané popisují, jak zaměnili Rusalku za bruxu. Tím spíše, náhodné rozhovory mohou posunout v plnění hlavních questů

Soubojový systém působí strojově, ale při vyšší obtížnosti, pokud necílím pouze na meče, se objeví nutnost odskoků, či využívání elixírů. Nebo spousty dalších prvků, které mnoho hráčů opomene. V tomto ohledu je první Zaklínač těžce nevybalancovaný.

Hra se hemží odkazy na ságu, půjčuje si drze příběhové šablony ale všechno si to kupodivu sedí. O žádné kapitole nelze říct, že by byla vyloženě jen na vyplnění, pouze balastní zátěž. Naopak nabídne nový průběh a možnosti. Po celou dobu nezapomenu, proč se vlastně Geralt vydal na svoji stezku.

A to nejdůležitější, celá hra má tu nádherně pochmurnou, šedivou a propršenou atmosféru. Ruku na srdce, dvojka je šíleně svítivá a trojka místy až zbytečně temná.

Zaklínač určitě nemá propracovanou dynamiku druhého dílu, nemá rozsah a vybalancovanost třetího dílu. Ale ve své relativní prostotě, nezatíží zbytečným nebo balastní obsahem.