V sekci atmosférických, fantasy strategií,jsem konečně dospěl k oblíbenemu "Dark Omen". Poprvé jsem ji hrál pouze jako demo ale i ten jeden level na náměstí potemnělého města, v nejtemnější noci mě nalákal k pátrání po plné verzi.
Strategiím, které postrádají budování vlastní báze jsem začal velice rychle přicházet na chuť. Věnovat se pouze taktice tažení, a nezatěžovat se osudem primární báze, nebo zdaly se vám vytvořily ty a ty jednotky, či technologie. Neříkám, že budování báze je špatný prvek, ale pojmutí Dark Omen, podobně i Mythu II, je příjemným osvěžením.
To co mě zaujalo asi nejvíce jsou specifikace jednotlivých oddílů, protože to nejsou jen tak tuctově představeni. Každý oddíl je specifický, a má v kampani svoji roli. Hlavně jsou tu také vytvořeny tři bohaté strany (Empire, Undead a Greenskins) se spoustou pěkných kousků - například takový upír.
Seskupení a postavení vojáků nebylo nikdy důležitější. Vojací s kuší a kanonýři, jsou schopni prostřelit vlastní řady (pokud chcete blbnout), ale takový lučištník už může poslat šíp nad hlavou vašich jednotek - překonávat překážky. Je nutné nastavit postavení tak aby silní válečnící byly schopni zastavit hordy nepřátel a ti se nedostali ke slabším, efektivnějším jednotkám s útokem nadálku.
A v tom přichází další klad této hry - její dynamičnost. Tady zkrátka nejsme v AoE, ani Warcraftu či Starcraftu - nepřátele nemají tendenci se vrhat ve velkých bezhlavých vlnách proti vaší armádě, tady jsou schopné kooperovat. Vaše i nepřátelské jednotky mají svou vlastní hlavu, lze je dobře namotivovat, stejně tak mohou dostat strach a začít prchat (velice potěšující, pokud tam nechají spojence, kteří potřebují podporu). Je však potřeba zvažovat vzdálenost, jak rychle ji lze překonat, jak se mohou pohnout nepřátelské armády - zkrátka co oddíl to možnost. Někdy se ukáže výbornou jízda, která nepřítele rychle dožene a zničí. Někdy zase sestava lučištníků a střelců z kuše, vyřídí blížící se oddíl dříve, než stihne kohokoli zabít. (Celkový pohyb je však nutností)
To co bych hře vytknul je obtížnost, která místy byla dost velká. Napoprvé to nejde tak snadno, zkrátka hráč se ani nerozkouká, není si jistý jak který oddíl doplnit, a peněz je málo.
Avšak velice atmosférický a zábavný požitek.
90%
Strategiím, které postrádají budování vlastní báze jsem začal velice rychle přicházet na chuť. Věnovat se pouze taktice tažení, a nezatěžovat se osudem primární báze, nebo zdaly se vám vytvořily ty a ty jednotky, či technologie. Neříkám, že budování báze je špatný prvek, ale pojmutí Dark Omen, podobně i Mythu II, je příjemným osvěžením.
To co mě zaujalo asi nejvíce jsou specifikace jednotlivých oddílů, protože to nejsou jen tak tuctově představeni. Každý oddíl je specifický, a má v kampani svoji roli. Hlavně jsou tu také vytvořeny tři bohaté strany (Empire, Undead a Greenskins) se spoustou pěkných kousků - například takový upír.
Seskupení a postavení vojáků nebylo nikdy důležitější. Vojací s kuší a kanonýři, jsou schopni prostřelit vlastní řady (pokud chcete blbnout), ale takový lučištník už může poslat šíp nad hlavou vašich jednotek - překonávat překážky. Je nutné nastavit postavení tak aby silní válečnící byly schopni zastavit hordy nepřátel a ti se nedostali ke slabším, efektivnějším jednotkám s útokem nadálku.
A v tom přichází další klad této hry - její dynamičnost. Tady zkrátka nejsme v AoE, ani Warcraftu či Starcraftu - nepřátele nemají tendenci se vrhat ve velkých bezhlavých vlnách proti vaší armádě, tady jsou schopné kooperovat. Vaše i nepřátelské jednotky mají svou vlastní hlavu, lze je dobře namotivovat, stejně tak mohou dostat strach a začít prchat (velice potěšující, pokud tam nechají spojence, kteří potřebují podporu). Je však potřeba zvažovat vzdálenost, jak rychle ji lze překonat, jak se mohou pohnout nepřátelské armády - zkrátka co oddíl to možnost. Někdy se ukáže výbornou jízda, která nepřítele rychle dožene a zničí. Někdy zase sestava lučištníků a střelců z kuše, vyřídí blížící se oddíl dříve, než stihne kohokoli zabít. (Celkový pohyb je však nutností)
To co bych hře vytknul je obtížnost, která místy byla dost velká. Napoprvé to nejde tak snadno, zkrátka hráč se ani nerozkouká, není si jistý jak který oddíl doplnit, a peněz je málo.
Avšak velice atmosférický a zábavný požitek.
90%
Pro: Atmosféra, herní možnosti, často musíte jít vy pro nepřátele,proměnlivost na bojišti
Proti: Místy obtížnost, ta proměnlivost je místy docela dost zrádná