Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Sacrifice

16.11.2000
76
77 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Jedná se o netradiční RTS, ve které ovládáte mága Eldreda, který byl nucen uprchnout ze svého zničeného světa. Surovinami je v této hře mana, vyvěrající z fontánek na povrch, a omezený počet duší, pomocí kterých vytváříte své jednotky. Spolu se svým rádcem, Zyzyxem, poznáváte nový svět. Jako mág máte co nabídnout místním bohům, kteří neváhají vašich služeb využívat. Na výběr máte z pěti odlišných bohů. Na začátku každé mise jste nuceni zvolit si pro koho z nich budete "pracovat", ale pozor, prací pro jednoho ztrácíte přízeň jiného. Mise jsou pro každého boha odlišné a vy je můžete plnit jak se vám zlíbí, lze tedy hrát opakovaně s naprosto odlišnými úkoly.

Vše tedy ovládáte z pohledu třetí osoby. Eldred má k dispozici množství kouzel, ale bez vašich potvůrek se neobejdete. Těm můžete přiřazovat různé formace a řadit si je do skupin jako v klasické strategii.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 95
Moje osobní úchylka. Sacrifice ve své době přinesla netradiční prvky a systém, který mě dokonale okouzlil. Jako tajemný mág jsem v kampani plnil, podle svého uvážení, různé úkoly od (tuším) pětice Bohů, kteří mi za to darovali svá kouzla a monstra. Tento systém vytvářel skvělý prostor pro různé kombinace. Možnost přiklonit se od dobra a přírody k nejtemnější smrti dávala prostor opravdu každému. O genialitě "sbírání" dušiček a celkovému prostoru pro originální nápady snad ani nemusím psát (kdo hrál a pamatuje si na doktora, který duše odnášel na "konvertování"... člověk zde mohl tiše sledovat tu vizuální krásu...). V té době pro mě neexistovala zábavnější a zajímavější hra. Přes originální příběh, prostředí i mnoho nápadů Sacrifice prokázala i vynikající hratelnost a rozmanitost. Atmosféru bych doporučoval okusit každému (a počkat si na finální kouzla u každého Boha také... Smrtka je WOW).

Pro: grafika, příběh, rozmanitost, originalita, atmosféra, multiplayer, hudba a zvuky

Proti: pro někoho právě originalita a netradiční taktika

+20
  • PC 90
Sacrifice je srdcovka mého mládí. Mám slabost pro akční strategie, kde nemáte božský pohled shora, ale naopak se pohybujete sami po bojišti, ať už v první či třetí osobě. Nevím, jestli Sacrifice tento koncept zavedlo, ale jednoznačně se mu to podařilo. Nápad, že v roli mocného kouzelníka pobíháte po krajině, vyvoláváte si armádu potvor, a pak s nimi a zároveň i svými kouzly válčíte s ostatními kouzelníky, mi přijde perfektní. K dispozici máte rovnou pět odlišných stran (božstev), každou s naprosto jinými kouzly i potvorami. To všem autorům přišlo málo, a tak do hry vsadili vysoce originálně provedený nelineární příběh, kdy se před každou misí můžete rozhodnout, ke kterém božstvu se aktuálně přikloníte. Bohové se mezi sebou hašteří, obviňují se, vyhrožují si, lžou si, lákají vás. A vy svým rozhodnutím ovlivňujete plynutí příběhu. Je to perfektně ztvárněné, a nechápu, že jsem stejnou myšlenku neviděl i v jiných hrách, protože je skvělá. Stejně jako je proměnlivý příběh a stav světa, tak se stejně dynamicky vyvíjí i váš repertoár kouzel a příšer. Protože za danou misi dostanete přístup pouze k takovému kouzlu a k té příšeře, kterou vám udělí zvolený bůh. Pokud tedy střídáte strany, tak můžete mít při každém průchodu hrou zcela jinou kombinaci kouzelnického deníku i nohsledů. Hru odehrajete během 9 misí (a finále), ale celkem jich je ve hře 45. Takže jedno dohrání nic neřeší, máte velkou motivaci hru hrát znovu a úplně jinak, abyste jinak prožili příběh (z jiných pohledů, s jinými rozhodnutími a následky) a s úplně jinými kouzly a potvorami. Shiny, bravo.

Měl jsem příležitost vrátit se ke hře znovu, jaká byla tedy má zkušenost o 20 let později? No, technicky to začíná trochu skřípat. Sacrifice ve své době měla naprosto revoluční grafiku, a málokdo hru obstojně rozběhal. Pamatuju si, jak jsem tehdy nevěřícně civěl na překrásnou oblohu plnou vířících mraků, případně ohně a kouře. Dnes moje první myšlenka byla "hmm, to je teda dost kostičkovaný...". Větší problém mi přišly příšery, které ač jsou velmi fantaskní, nápadité a pěkně vymodelované, tak je na ně použito (na dnešní poměry) tak málo polygonů, že je občas problém je rozeznat, zejména na dálku (bohužel jsem při hraní měl problém, že příšery byly často extrémně tmavé, jako by byly permanentně ve stínu - myslel jsem si, že to je prostě špatné nasvícení určitých míst/scén, ale ve skutečnosti to byla chyba enginu, a stačilo hru restartnout, aby se to spravilo - ale na to jsem bohužel přišel až po dohrání, takže toto můj herní zážitek o dost zhoršilo). Ovládání dnes považuji taktéž za často nešikovné, zejména když chcete v žáru boje přesněji ovládat své jednotky - strefit se kurzorem na pohybující se jednotku nepřítele (nedejbože když je to nějaká malá létající mrcha, nebo je jich více u sebe) se často nepovede a pak vaše jednotky provádějí úplně něco jiného. Kamera také nepomáhá, zvlášť když stojíte ve svahu. Uživatelské rozhraní není vůbec nápomocné co se týče popisu jednotek a kouzel - to všechno si musíte přečíst v manuálu nebo na nějaké wiki.

Přes to všechno základní premisa hry a hratelnost pořád skvěle drží. Příběh a ztvárnění božského konfliktu je nestárnoucí, a pobíhání po mapě, stavění manalitů, budování armády, a potyčky s nepřátelskými kouzelníky je skvělá zábava. Mise jsou různorodé a v některých chvílích se dost zapotíte, než zjistíte, jaká je správná strategie na odražení daného kouzelníka a jeho určitým způsobem sestavené armády. Na strategii a taktizování je podle mě Sacrifice skvělá, a díky vysoké variabilitě kouzel a potvor se z ní dají vykouzlit neskutečně propracované šachy. V kampani to proti počítačovým protivníkům zvládne každý (kdo se bude snažit), ale u hry více hráčů to musela být ve své době neuvěřitelná pecka (bohužel jsem nikdy nevyzkoušel).

Je smutné že Sacrifice díky mnoha okolnostem ve své době zapadla. Přinesla velké množství inovativních prvků, měla vysokou produkční kvalitu, a skvělou hratelnost. Pokud neznáte, tak doporučuji vyzkoušet i nyní - když hře odpustíte starší grafiku a jistou těžkopádnost v ovládání, tak je velká šance, že vás hratelnostně osloví.

Celkové hodnocení: Nářez
+20
  • PC 85
Strategie Sacrifice byla jedna z těch opravdu originálních her, které bohužel zapadly. Inovovala jak až úchylně originálním prostředím, tak neokoukanými, ale promyšlenými herními mechanismy. Ovšem nikoliv za cenu technického zpracování - grafika byla naprosto fantastická a hudba tatkéž (schválně si stáhněte soundtrack a poslechněte téma Persephony:)). Hru jsem tenkrát nedohrál, protože jsem se zakous v misi, kde Stratos zradí - no, další výhoda, nebylo to pro žádná ořezávátka, obtížnost byla slušná. Multiplayer jsem nezkoušel, ale potenciál rozhodně měl.

Pro: prostředí, dabing, hudba, originalita herního systému i světa

+12
  • PC 70
Sacrifice je hodně zajímavá hra. Jedná se o strategii, ale ne o takovou jak ji můžeme běžně vidět. Budovy zde nestavíte, ne nějáký 2d pohled zapomeňte a ovládání jednotek jako v jiných strategiích tu taky není. Ve hře ovládáte jednu určitou postavu (V kamani mága jménem ElDred). Začínáte s portálem + nějákými dušemi. Ty se dají později zbírat. Za duše můžete vyvolat jednotky, čím lepší/silnější jednotka tím víc duší. Zároveň z každé zabíté jednotky můžete duše získat, zároveň je taky můžete ztratit pokud je vám sebere soupeř.

Ve hře zabíráte "manality" které vám logicky dodávají manu a začínáte s oltářem. Jakmile vám ho někdo zničí, prohráváte. Příběh je zajímavý, boužel jsem hrál ale jen kousek, zabýval jsem se spíš multiplayerem

Pro: Multiplayer, hodně originální, grafika, příběh, možnost volby, rozhovory bohů

Proti: ze začátku těžké, Zyzyxe bych nejraděj nakopal do prdele

+4