Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 80
Svého času jsem u téhle hry strávil neuvěřitelné množství času. Jen u dema jsem vykysl několik měsíců, stejně jako později u mise Útěk z Everonu. Neuvěřitelně jsem to tehdy žral a dal bych hře bez rozmyslu 120 percent. Dneska už s odstupem vidím chyby, které trochu hodnocení sráží. Jednak je tu nikterak vyjímečná inteligence počítače, zavislá výhradně na scriptech. Taky většina dopravních prostředků, kromě vlastních nohou, se ovládá vcelku zvláštně. Rádiové vysílání je trochu nedořešené, v momentě, kdy zpoza kopce vyběhne banda Rusáků, počítač začne po jednom hlásit jejich pozice a kompletně tím zablokuje linku, nehledě na stojicky klidná hlášení o zranění... Za nejpodivnější ale považuji návrh misí, jak ty jednotlivé, tak i v kampani. Ze začátku jsou sice velmi stylové a kvalitně navržené, ale s postupem hry rostou počty nepřátel i absurdita úkolů, až jsem často nevěděl, zda-li se hlavní postava jmenuje Armstrong či Arnold.
I tak tu ale zůstává otevřená krajina a možnost zablbnout si v hromadě vehiklů, dokonce s počítačem, na který by si dnes většina lidí ani nedala kafe.

Pro: Koncept, počáteční mise, pokus o přiblížení realitě jinak než kouřovými efekty

Proti: Rambo-úkoly, drobnosti, které zamrzí

+30
  • PC 100
Válka v nejrealističtější podobě jakou může počítačová hra zprostředkovat. Mnoho různorodých misí v pozici řadového vojáka a později i velitele, řada techniky od nejrůznějších tanků, Škodovky 120 až po vrtulníky a letadla, to vše a mnoho dalšího si vyzkoušíte v průběhu Flashpointu. Téměř nevídaný záběr možností v žánru akčních stříleček (na rok 2001). Když se OFP objevila u výročního čísla Levelu, vůbec jsem tehdy nečekal, že se po příští měsíce za mě na určitou dobu stane militaristicky pozitivní jedinec. Po první okamžicích ve výcvikovém táboru jsem už tušil, že toto bude to pravé.

Otevřené, rozlehlé plochy s realistickou krajinou plnou lesů, polí a povrchových vyvýšenin protkané silnicemi na kterých občas projel džíp, či v dálce na poli traktor umocňovaly pocit vojenské operace, kdy civilní obyvatelstvo opustilo své domy a na ostrově tak zůstaly jen příslušníci dvou bojujících stran. Rozsáhlá kampaň čítající čtyřicet misí dala zabrat nejednomu hráči, a díky tomu vydržela na dlouhou dobu. Plusem byly i samostatné mise. Samotná kampaň oplývala řadou nezapomenutelných okamžiků (například mise, kdy se ocitnete osamoceni na kraji lesa, který má být zanedlouho pročesán znepřátelenými vojáky či zajetí pilota Sama Nicholse). Méně kvalitní byly jen mise za Hammera, kdy řízený tank neposkytoval tolik možností splnění mise jako u dvou ostatních hlavních postav.

Díky možnosti uložit si hru jen jednou za misi, dostává hratelnost novou dimenzi, navíc jediný přesný zásah do temene zpravidla znamená restart, a tak bez využití zalehnutí a krytí za domy či technikou se daleko nedostanete. Dlouhé chvíle tak strávíte zalehnuti, čekající než se před mířidly objeví pohybující se zelenohnědá tečka. Ano, je to zábava.

Technicky se OFP řadí k rané trojrozměrné grafice, ta ale neurazí ani dnes (2019) i kvůli povedeným modelům zbraní a vojenské techniky. Zvuky zbraní znějí tak, jak by asi v reálu znít měly a český dabing plný hlášek také nezklamal. Hudba je také velmi povedená a OST si pouštím docela často, Slow Blades, Track 2.

Flashpoint jsem často zkoušel i jako jednu z mála her v multiplayeru a dokonce jsem v ní ve škole vyhrál jeden turnaj. Hodiny a hodiny píle se tak zúročili. Jedna z mých nejoblíbenějších her vůbec.

Pro: tuhá obtížnost, mnoho zbraní, letadela, tanků atd. , hlavní kampaň, editor, mp

Proti: několik misí

+28
  • PC 100
Dlouhé roky mi k dohrání téhle hry scházelo zabití generála v poslední misi. Často jsem hru pořád dokola rozehrával a dával k ledu. Až nadešel čas to konečně dorazit. A vida, ani to tak dlouho netrvalo. Jo, tohle je hluboká hra. Spousta umírání, spousta odehraných hodin. Měnící se a zábavná hratelnost.

Jak postupujete hrou a přežíváte, dostáváte i vyšší frčky. Od řadového vojína až po velitele družstva. Hratelnost je neuvěřitelně pestrá. Vyzkoušíte si tady snad všechno, co ve válce. Přitom umíráte a umíráte. V téhle hře se hodně umírá, ale zároveň je to celou dobu dost zábavné. Volnost na obrovské mapě je skvělá. Všechno se dá řídit a všechno funguje.

Povědomé české prostředí mě fascinovalo stejně nejvíc. Jako kdybych v tom už chodil v reálu, jako bych to znal. Naprosto skvělá atmosféra prostředí doplněná neméně dobrým příběhem. Hra působí dost realisticky. No, dobře fyzika třeba tolik ne. Tady se dá narazit na spoutu chyb. Vlastně celkově v celé hře. Ale přitom monstrózním zpracování a monstrozních hw nároků v té době. Jediný kdo do té doby něco takového povrchně zkusil byl Delta Force. Je to ale jen vzdálený příbuzný.

Skvěle navržené zbraně ruku v ruce se skvěle navrženém ovládání a dlouhou kampaní. Takového času jsem u téhle hry nepromarnil a budu jí mít stále ve svých vzpomínkách. Podle mě nejlepší česká hra. Vlastně si ještě můžu zahrát datadisk.

Pro: atmosféra války a prostředí, monstrózní a revoluční zpracování, dlouhá kampaň, různorodost misí, pěkný příběh

Proti: chyby v grafice a fyzice

+22
  • PC 100
Antireklama na válku dovedená k dokonalosti.

Dva roky po ikonickém a průlomovém H&D spatřila světlo světa další česká hra, která ve své podstatě představovala žánrovou revoluci. Realistický simulátor vojenského života zasazený do věrných kulis studené války vás nemilosrdně vrhne vstříc zkušenosti, ze které se jen tak nevzpamatujete.

Po úvodních legráckách, dobírání a ostentativního dělání ramen se svými spolubojovníky brzy zjistíte, že vypráskat komanče z Everonu nebude vůbec legrace, krev na maskáčích parťáka je skutečná a kulky vám hvízdají nebezpečně blízko hlavy, ze které se po zoufalém ústupu patriotismus a touha po dobrodružství vytratí jako pára nad hrncem, aby tam zbyl jen prachsprostý strach v celé své nahé kráse.

Ano, asi jste poznali, že podobně jako už zmíněné H&D jsem Operaci Flashpoint silně prožíval, o to více, že jsem ji hrál ve svém "zeleném" období, kdy mi vojenská kariéra přišla jako báječný nápad. To, co nedovedli rodiče ani televizní zpravodajství, dokázala parta kolem bráchů Španělů (včetně úžasného Viktora Bocana) s dokonalým hudebním doprovodem Ondřeje Matějky poměrně rychle - ukázat odvrácenou tvář válečného konfliktu, a to velmi rafinovaně.

Vžít se do role pěšáka, velitele tanku, pilota vrtulníku či příslušníka speciálních sil bylo tak snadné - zážitky z příběhové kampaně pak věrohodné a intenzivní, a to až tak, že se mladému nadšenci myšlenky na službu vlasti pomalu ale jistě přetavily trochu více pragmatickým směrem. Sice to pak ještě pár let trvalo, ale uniformu nakonec neoblékl.

To, co ve své době hra umožňovala po herní i technické stránce, to, jak vývojáři skloubili gameplay s příběhem, a hudbou dodnes perfektně dokládá um a nadšení do vývoje vložené. Souhlasím s tím, že OFP je rozhodně jedna z nejvýznamnějších českých her, nejen proto, jak strhla české i zahraniční hráče a kritiky, ale také tím, jak dokázala nastavit standard a výraznou měrou spoluutvářet žánr full spectrum milsim her.

Celé velké ostrovy jako lokace, detailně zpracované ruční zbraně i těžká technika, UI (vlastní blok s mapou a dalšími údaji), náročnost a nápaditost většiny misí - to vše jsou elementy nesmírně podporující imerzi a zvětšující intenzitu zážitku. Přidejte k tomu editor misí, kde jsem strávil následně možná ještě více času než samotným hraním - možnost skriptovat si vlastní mise, rozvíjet vlastní kreativitu a díky široké komunitě moderů v podstatě neustále konzumovat nový obsah - tohle se zkrátka povedlo.

A jakkoli to mnoha lidem nemuselo dojít hned, je to také výrazný počin z hlediska šíření osvěty o tom, proč válka opravdu není nic dobrého, zábavného, ani přínosného a lidé v ní bez rozdílu trpí a strádají. Myslím, že s výjimkou událostí posledních dvou let jsou právě hry tím médiem, které tohle dokáže přiblížit skutečně silně a věrně, více než filmy.

Tohle je napůl recenze a napůl osobní zpověď, ale hry jsou umění a umění k lidem promlouvá velmi subjektivně na mnoha úrovních. To jak se tato hra podepsala na mě, co mi přinesla a jak mě formovala, je myslím patrné a mluví samo za sebe.

Pro: Imerze, realističnost, gameplay, technický design, atmosféra

Proti: To ani s odstupem 21 let nedokážu

+22
  • PC 100
Možná tím zklamu fanoušky Mafie, ale pro mě je Flashpoint nejlepší českou hrou. Dodnes má velice silnou atmosféru, vynikajicí gameplay a úžasný příběh, který je dobře postaven na politické situaci té doby, ve které se odehrává a tak, více než v jakékoliv jiné hře, se hráč poddá tomu dojmu, že jeho činy skutečně píšou historii.

Zajímavostí je i grafika. Tato hra je totiž jedna z prvních, kdy se fotografie využívali jako textury na modely a i proto působí na svou dobu dost jinak - živěji a né tak uměle a urovnaně

Pro: grafika, gameplay, atmosféra, příběh, editor misí, multiplayer - zkrátka všechno dobře zvládnuto

Proti: snad nic

+21 +23 −2
  • PC 100
České hry mezi lety 2000 až 2005, to byl jeden skvost vedle druhého. Z mého pohledu se jednalo o zlatou éru českých her a bojím se, že v nejbližších letech nehrozí, že se to zopakuje. Mezi těmito skvosty, jako je Mafia, Vietcong, Original War či Hidden & Dangerous, považuji Operation Flashpoint za tu vůbec nejlepší.

Jestli je Call of Duty mojí srdeční hrou vůbec, tak Operation Flashpoint je českou srdeční záležitostí. Opět zde hraje velký faktor nostalgie a vzpomínky. Samozřejmě, že dnes vidím spoustu nedostatků v chování AI, zastaralé grafiky, krkolomné ovládání aut, tanků a hlavně letadel. Ale ve své době to byla neskutečná pecka, kdy nám byl nabídnout ohromný herní prostor, na kterém jsme měli spoustu taktických možností, jak jednotlivé mise dokončit.

Já tuto hru považuji za vrcholný válečný simulátor své doby, a když to porovnám třeba s pozdější Arma 1 či Arma 2, tak u mě pořád vede OF. Osobně jsem byl unesen i z příběhu, který je krásnou ukázkou toho, jak to mohlo v osmdesátých letech vypadat, kdyby jedné ze stran Studené války ruply nervy.

Jednoduše jsem se dokázal vžít do role jednotlivých postav a hra na mě parádně přenesla pocit, že jsem součástí konfliktu. V té době hráč celkem rychle vystřízlivěl, kdy dostal zásah do nohou a nemohl chodit (než byl ošetřen) nebo v horším případě po zásahu do hlavy hned mrtví. Poměrně jednoduché mise střídaly mise, kdy vám hra svou obtížností šla poměrně na nervy. Sám si vzpomínám, jak jsem několikrát ležel někde v koutě v křoví a čekal, až mi přijdou posily.

Opět musím vyzdvihnout i jistou rozmanitost, kdy máme možnost hrát za obyčejného vojáka, ale i člena speciálních jednotek, tankistů či letců. Navíc byla kampaň pěkně dlouhá.

Jedním z dalších plusů je dabing, a jak už je u českého dabingu tradicí, tak zde nechybělo několik vtipných hlášek. Komu by bylo tohle všechno málo, tak si mohl ještě sám navrhnout vlastní misi a dostatečně se vyřádit (já většinou skončil u nějaké masové bitvy, kterou většinou můj dědeček počítač neutáhl).

Já prostě odmítám porovnávat tehdejší hry s dnešními, tak nemám důvod snižovat známku za chyby, které vidím dnes, ale tehdy ne. Hodnotím, jaký jsem měl zážitek kolem roku 2002 a ten byl parádní.
+21
  • PC 95
Flashpoint byl ve své době vyjímečný především tím, že umožňoval řídit jakékoliv vozidlo, které jste mohli ve hře potkat. Dnes už je to samozřejmost, ale tehdy to bylo revoluční. Také rozsáhlé otevřené prostory, realističnost (i jedna kulka vás může zabít) a slušná grafika přispěli k jeho úspěchu.
Kampaň jsem bohužel nedohrála, zas tolik mě nezaujala, ale jednotlivé mise, editor, ale hlavně množství modů a addonů mě u Flashpointu dokázali udržet léta. Dokonce jsem sama vytvořila mod, který z Flashpointu dělá strategickou hru pro dva. Bohužel jsem ho nevydala a tak skončil v propadlišti dějin.
+18
  • PC 90
Flashpoint je pro mě druhá nejlepší česká hra (ale dost Mafii funí za krkem). Někdo před dávnými dobami napsal, že Operace Flashpoint je simulátor války a já s tím souhlasím, v žádné jiné hře jsem se prostě necítil tak uvěřitelně, jako bych tam téměř byl. Pomalu postupujete lesy (českými, jak jinak :)) a ohlížíte se na všechny strany, protože víte, že jedna kulka vás může zabít.

Kampaň 1985 jsem si náramně užil a dohrál ji hned třikrát (i když napoprvé jsem musel přes cheat přeskočit misi, kdy jsem byl sám v týlu nepřítele a musel se dostat pryč). Příběh se mi zdál skvělý a na tehdejší poměry dobře promyšlený.

Ostrovy, na kterých se hra odehrává, dýchají českou krajinou a vesnicemi, což jen umocňuje ten pocit, jako bych tam byl. K tomu vozový park, kde kromě mnoha tanků, džípů, vrtulníků, stíhaček a lodí (které samozřejmě můžete ovládat) jsou i třeba škodovka, trabant nebo český traktor.

Nejvíc z partičky hratelných postav se mi zamlouval James Gastovski ze speciálních jednotek, všechny mise za něj jsem si královsky užíval, ale i se zelenáčem Armstrongem jsem se sžil a hrálo se mi za něj dobře (dokud jsem nemusel velet, ono je vždycky lepší prostě jen poslouchat rozkazy a nemuset vymýšlet strategii).

Abych ale jen nezpíval chvalozpěvy, podíváme se i na pár chyb hry. V první verzi hry bez patchl bylo těch chyb opravdu mnoho (dá se to ale vzhledem k propracovanosti, možnostem a rozloze i pochopit), naštěstí, pomocí patchů se hra zpravila a je krásně hratelná. Druhou, pro mě ne zas tak zásadní, chybou je český dabing, (kdy třeba i jednu postavu dabuje v průběhu kampaně více dabérů) a nebylo to to pravé ořechové.

Flashpoint je prostě legenda, která sice nemá u nás tak početnou fanouškovskou základnu (ne každému tato hardcore obtížnost sedne), ale i tak musím opět napsat, kdo ji nehrál, jakoby nebyl.

Pro: Možnosti, rozlehlost, příběh, rozsáhlý arzenál, spousta dopravních prostředků, délka kampaně

Proti: Dabing (ale opravdu není zas až tak strašný)

+17
  • PC 100
Operace Flashpoint se ke mně dostala náhodou tuším někdy v době, kdy jsem chodil do 9. třídy. Začalo to tak, že jsem z rozmaru spustil pár single player misí, rychle mě to vzhledem k téměř okamžité úmrtnosti přestalo bavit, a tak jsem zase nechal hru být (btw: tenhle vzorec mi něco připomíná).

S nedůvěrou jsem se pustil do základní kampaně abych postupně proniknul do takové válečné simulace, jaká neměla obdoby. Začátek tvoří tréninková mise, kde se hráč učí takovým těm klasickým základům, movementům, práci se zbraněmi a akce (nastupování, vystupování, sbírání věcí…). Po té následuje mise „Operation Flashpoint“, která zahajuje vlastní hru a poprvé Vás coby člena týmu vysadí vrtulník na ostrově, kde se cosi nemilého odehrává. Nejprve posloucháte hloupé řeči svých kolegů a pak se ujme slova velitel Vašeho týmu, který právě vysazené výsadkové skupině uděluje taktické pokyny a to je čas, kdy se můžete ukázat. Misí je obsadit malé náměstí a neutralizovat nepřátelské síly (k tomu máte vojenskou podporu ze vzduchu). Tady si hráč poprvé zažije, jak se pohybovat ve formacích, kdy z nich vystoupit a nevystoupit, co všechno si můžete a nemůžete dovolit, prostě styl hry – chybama se člověk učí.

U Flashpointu nejvíc oceňuju počet rolí a vůbec situací, které můžou v klasické válce nastat. Zatímco v jedné misi máte obsadit náměstí, v další stavíte stany, jezdíte po průzkumných objížďkách, kde – přirozeně – narazíte na skupinku nepřátel. Je tu pěkná kombinace klasických bojových misí s těmi spíš odpočinkovými a hlavně, tuto kombinaci doplňují originální mise. Po tom, co obsadíte jednu vesničku, nepřítel z protistrany namísto pěchoty nasadí těžkou techniku a tak pro změnu couváte hodně rychle Vy a snažíte se co nejdřív uniknout před zvukem přibližující se těžké techniky. Další mise naopak začíná poklidně, následně je vyhlášen poplach, naženou Vás spolu s Vaším týmem do obrněného transportéru a vstříc k místu, kde došlo k přepadení na opuštěné silnici, která je z obou stran obklopena planinou a lesy. Člověk tady má názor, že nic nového mu už hra nepřinese (krom toho, že zkoušíte nové a nové zbraně). A hle…

Další unikátní mise pokračují. Začínáte na lesní cestě a máte dorazit náklaďákem na vzdálené trosky hradu, kam bohužel nedojedete, protože jedna z hlídek Vás nepustí dál. Pokračuje krvelačný boj, únik do kopce hustým lesem až na strmé skály, kde Vaše zadýchaná postava nevnímá nic jiného než okolo foukající vítr a snahu se co nejrychleji dostat přes horský terén do cíle (a kochání se zdejší nadmořskou výškou samozřejmě). Ta škála typu misí je opravdu hodně široká. Za zmínku stojí mise, kde máte za úkol naklást protitankové miny na příjezdovou cestu, schovat se a vyčkávat. A pak sledovat jestli Vaše práce byla nebo nebyla úspěšná. Vůbec kladení bomb a náloží je speciální zaměření jedné z postav, za kterou v průběhu hry budete hrát. Noční mise, jejichž úkolem je proniknout někam (obvykle do dost hustě střeženého prostoru), naklást tam hračky, zmizet a pak sledovat explozivní divadélko.

Další postava, ze kterou v průběhu hry hrajete, je velitel tanku. Postupně se učíte coby velitel jednoho tanku úkolovat řidiče a střelce a k tomu vnímat okolní situaci (ovládat tank povely na podřízeného, aniž byste ho sami fyzicky řídili je fakt věc, která si žádá kopu trpělivosti). Pak postupně začnete vnímat hru z jiné perspektivy, už nejste pěšák, ale šéf téhle velké bestie a ostatní pěšáci před Vámi berou nohy na ramena, tedy pokud se před Váma neobjeví tank nebo tanková rota nepřítele. Jak se postupně jako velitel vypracováváte, sám se stanete šéfem celé takové roty, můžete úkolovat v poli jednotlivé tanky a celou strategii boje vzít čistě na sebe.

Poslední postavou, za kterou hrajete, je pilot. Začínáte jednoduchými misemi, kde je kladen důraz na vnímání nové perspektivy. Všechno vidíte vysoko shora a pokud jste v nějakém bitevním stroji, dá se říct, že jste pánem mapy. Všechny ty lesy a cesty pod Váma dole utíkají a člověk má ultimátní pocit, pokud tedy nenatrefíte na nepřátelský protiletecký systém, který dokáže odstřelovat vrtulníky na dálku.
V té hře to všechno je, kombinace všech těchto perspektiv v jeden jednotný engine. Jak postupujete kampaní, Váš pěšák z úvodu hry se stane velitelem týmu a má pod sebou lidi, které může libovolně úkolovat – zdravotník, jdi tam a tam, řidič, naber dvojku a přijeď tam a tam, odvezte mě / přivezte mě – určujete formace a máte širokou škálu možností jak pracovat s týmem , jeho částí nebo s konkrétním jedincem.

Ať už se jedná o nudné noční střežení kempu, rozsáhlé invazivní razie na různá místa, proniknutí do nepřátelských táborů nebo lokalizace protivzdušných leteckých systémů – každá mise je svým způsobem unikátní a vyjadřuje nějakou situaci, kterou skutečný voják musí řešit. Pro mě osobně válečný simulátor, který přináší horu zážitků a dává Vám zábavnou formou nahlédnout do skutečné vojenské fyziky, která je autentická.
+17
  • PC 100
Po druhém kompletním dohrání mám jasno.

Prostředí

Vyloženě mě hřeje na duši, že všechny hory na horizontu nebo lesy v několikakilometrové dálce jsou skutečný lesy, kam se kolikrát sami podíváte. Ostrovy jsou skutečně obrovský, jak se patří. Sice model jednoho smrku za moc nestojí, ale pohled do dálky na les s tisícema takovejch stromů při západu slunce už vypadá sakra jinak! Taky vlastence samozřejmě potěší typicky české socialistické ladění světa – cedule, nápisy, auta, domy, jména obyvatel.

Kluci v Bohemia Interactive ale zašli mnohem, mnohem dál: dynamicky měnící se den/noc a počasí v čase, reálná noční obloha (kterou dokonce jednou musíme využít k orientaci), odpovídající stíny všech objektů v závislosti na pozici slunce, nastavitelná zobrazovací vzdálenost (až 5 km!!!), balistické klesání střely, zničitelnost všech objektů a prostředí, vlny v moři (mám podezření i na příliv a odliv) nebo dokonce časový zpoždění zvuku! Klobouk dolů, zlatý český ručičky!

Sic občas levitující objekty, místy nezdravě se opakující budovy (hostinec), nebo občasná průchodná stěna domu atp. zamrzí, ale vzhledem k rozsáhlosti světa nenamítám nic. Prostě prostředí se jednoznačně povedlo, i když se chyby určitě najdou. Snad jenom ta tráva mi tam citelnějc schází.

Kampaň

Kampaň tvoří uvěřitelný a dějově vhodně provázaný mise - v té době naprosto nevídaná volnost, ale i náplň. Například je někdy cílem mise pouze ústup, lokalizace nepřátel bez nutnosti boje, jindy pouhý přesun. Díky hláškám ve vysílačce si hra zachovává svou osobitou atmosféru. Možnost využívání všech prostředků, techniky a zbraní má za následek, že i v půlce kampaně vás hra staví do pořád zcela nových situací - letadlo, vrtulníky, tanky, transportéry.

Stačí jediná kulka a můžete hrát misi znova, což atmosféru samozřejmě ještě více sytí. Obtížnost je tak nastavena vhodně pro spíš zkušenější. Save je zde sice možnej, ale jen jednou za misi, proto je vhodné s tímto velmi dobře šetřit – ten kdo má ale potíže a připadá si frustrovanej, zapne si zaměřovadlo, vylepšenej armor či dokonce zvýraznění cílů a velícího, pohled 3.osoby nebo jiný výrazný zlehčovadla. My ostřílenější pak můžem naopak vypnout veškerej HUD a dokonce i značky na mapě. Orientace v prostoru se potom stává otázkou umění (=orientace dle kompasu a skutečných orientačních bodů! "Ve kterym lese to zas kurva jsem?"), jelikož v noci člověk malinko občas někde špatně v lese zabočí a octne se o kilometr jinde…

Chválím taky suprový rozloučení – tedy poslední relaxační misi, která dá hráči příležitost v klidu a pohodě se rozloučit s Everonem. – originální a rozhodně příjemnější než typickej hutnej boss na závěr, myslím si.

Multiplayer je taky výbornej - především kooperační část. Komu nestačí kampaň a mulťák má tady ještě nabídku velmi slušnejch singleplayerovejch misí. Komu je i tohle málo, nechť se vrhne na editor a zplodí si skutečnou challenge, popřípadě si stáhne některou z tun hotovejch uživatelskejch misí z netu! Možností je opravdu hodně.

UI

Všechny jednotky ve Flashpointu mají svou inteligenci ale taky především svou striktní loajálnost k velící inteligenci. To zajišťuje, že vojáci nepobíhaj jako střeva, ale výhradně kooperují. Jakmile vás zmerčí jeden z nich, v mžiku po vás jde celá jednotka, nezřídka se rozdělí, aby vás nepřátelé dostali do zpravidla smrtící křížové palby. Když třeba sejmete hlídku třech vojáků v nepřátelském území, buďte si jistí, že do minuty jsou tady převelený posily, který rojnicí pročešou oblast a nejspíš přijede i BMPéčko jako obrněná podpora, nezřídka může odstartovat i vrtulník. Vše toto reaguje na vaše činy, nikoli na skripty spouštějící se například projitím daného bodu. Vrtulník se tak nikde zničeho nic nezjeví – odstartuje z dané základny, kde do něj musí nastoupit konkrétní pilot, pokud ho však předtím nesejmete, nebo dokonce vrtulník neukradnete a nevyužijete ke svým cílům.
Připadal jsem si tak mnohdy jako jeden vojáček ve strategické hře, kde jen plním úkol prosté bezvýznamné jednotky. V žádném případě se hra netočí okolo hráče, naopak. Sami byste neuhráli ani prd. Naštěstí často operují různě po mapě spojenecké jednotky a dochází tak k nepředpokládaným náhodným střetům, které se například odehrávají i 1 km stranou.

Díky velmi široké nabídce příkazů, si lze opravdu pečlivě vyhrát s velením vašim svěřencům. Sice je to místy trochu krkolomný na ovládání, ale funguje to skvěle, když se člověk trocha naučí ty nejčastější comba: 11, 22, 55, 87, 71, 34, 35, 99 atp. Pak už to de jako po másle = rozdat vojákům TARGETS, a prostým ALL, ENGAGE! spustit přepadení nepřítele. V neposlední řadě potom, když vám velí počítač, umí dobře reagovat na to, co mu hráč sděluje: například když ztratím velitelem určený cíl z dohledu, stačí jednoduše zahlásit 0801 = NEGATIVE,WAITING a hned má pro nás alternativní úkol, popřípadě pokud cíl velící sám pořád vidí, zahlásí aktuální pozici, aby mě navedl. Bravo!

Na druhou stranu, samotnej voják si vás mnohdy z 3 metrů nevšimne a jejich reakce nepatří rozhodně mezi nejpohotovější. To je fakt.

Co se nepovedlo

Jak už jsem výše zmiňoval - jednotlivý objekty místy nevypadají nijak dechberoucně (např. křoví), ale jsou zpracovány pečlivě a poctivě.

Engine – tady je pár chyb. Třeba krkolomnej pohyb v budovách, nebo divný trhaný pohyby zbraně při chůzi. Plížení v užších prostorech je docela umění a taky nemožnost plavat zamrzí – přitom to klidně mohlo vypadat jako "plazení se po vodě" to by přece autorům každej odpustil…

Bugy – no občas se to prostě někde kousne. Jednou například z nějakýho důvodu neproběhla důležitá změna evacpointu atp., ale jsou to ojedinělé záležitosti.

Flashpoint ukázal tehdejšímu hernímu světu, jak se dělá revoluční a nadčasová hra: Suprovej vojenskej simulátor, kterej si běžný lineární 3d akce typu Call of duty (= uzoučkej herní prostor plnej kulis, medkolemhubymazajících efektů a skriptů) dává k snídani. Všechny nedostatky takovýmu veledílu vzhledem k roku vydání odpouštím.

...Ne každou hru si chce koupit US ARMY pro výcvik profesionálů.

Pro: Svět a rozloha, atmosféra, příjemně tuhá obtížnost, skutečná vojenská technika a zbraně, možnost hrát bez HUDU, zaměřovací optika zbraní bez zaměřovacího kříže, náplň misí, taktika, volnost, otevřenost, uživatelské mise, multiplayer, mission editor

Proti: Grafika některých objektů, bugy, engine

+15
  • PC 100
U této realistické akce strávil možná až několik set hodin. Už demo mě chytlo, ale kampaň byl ohromný zážitek. Atmosféra hry vás velmi rychle pohltí a stanete se obyčejným vojákem, který sám o sobě toho tolik neovlivní a můžete se dostat i do situace, kdy vám je jedno zda splníte svůj úkol, nebo ne ale chcete prostě přežít. Navíc hru můžete uložit jen jednou za misi, jinak se musíte spoléhat na checkpointy. Tím pádem se kulky bojíte, protože by jste mohli ztratit svůj postup. Pamatuju si, že někdy v druhé polovině kampaně nás velitel mojí jednotky nahnal na otevřené prostranství, přes které jsme útočili na vesnici, jež jsme měli dobýt. Celá moje jednotka byla postřílena a já bojoval o holé přežití. Naštěstí přišly posily, které mě včas zachránily. Byl to však úžasný zážitek, kterého se vám v žádné jiné hře nedostane. Tuto atmosféru se čátešně povedlo navodit až v Armě 2, ale zdaleka to nebylo ono.

Kromě skvělé kampaně se zde nachází i poměrně dost samostatných misí, ale hlavně editor. V něm si můžete vytvářet vlastní mise, ale i kampaně (pokud to umíte). Pokud jste líní si mise udělat sami, nic vám nebrání si nějaké stáhnout z internetu. To je asi to nejlepší. Na internetu je spousta misí, kampaní, jednotek či terénů. Osobně mám nejraději ČSLA mod, ale dobrý je i FIA mod nebo Nightstalkers mod. Fanouškům WWII by se jistě mohl líbit Liberation mod.

Dalším kladem hry je, že můžete používat jakoukoliv zbraň a jakékoliv vozidlo na které narazíte. V tomto ohledu lze možná vytknout ovládání aut, které není zrovna ideální (obzvláště při ostrých zatáčkách). Vozidla si lze užít i v kampani. Kde jsou i tankově a vrtulníkově mise.

Celkově musím, říct, že OFP je pro mě nejlepší hrou jakou jsem kdy hrál (promiň Mafia). Jednoznačně mohu doporučit všem, kterým nevadí trochu hardcore hratelnost a kteří hledají alternativu k hrám jako CoD a Battlefieldu (hrál jsem jen CoD) a chtějí si užít trochu více realističnosti.

Pro: Atmosféra, příběh, modifikovatelnost, hratelnost

Proti: Ovládání aut mohlo být trochu lepší

+15
  • PC 100
Pro mě osobně je Operace Flashpoint naprostá legenda mezi hrami. Čeští tvůrci opět dokázali, že když chtějí a mají v partě dostatečný počet lidí, co také chce, že to skutečně jde. A přitom stačí málo...chtít. Hoši z Bohemky Interactive pak ukázali, jak schopní jsou a udělali absolutně dokonalý simulátor vojáka se vším všudy. A co, že tam bylo bugů jak nasráno, že kolikrát se mise nedala dohrát a že se vše dycky tak jednoduše zkomplikovalo? Vždyť já třeba s radostí vzpomínám na chvíle, kdy jsem jedinej z jednotky byl skrytej v baráku a čekal, až kolem mně to posraný BVPčko odtáhne. Čekal jsem tak půl hodiny s očima nelepenými na obrazovku a doufal, že zmizí. Když zmizel a já vyšel, dostal jsem ránu mezi oči a nedokázal pochopit, odkud to šlo. To byl prostě život...a já se s tím sžil. Ten svět jsem miloval. Doteď na tu nádhernou českou krajinu, vpravenou do jedniček a nul nezapomenu a pokaždé na to budu vzpomínat s hrdostí. Je dost smutné, jak to se samotnou značkou nakonec dopadlo, a jak jí v současnosti vládnou Angláni (díky za opravu :)). Naštěstí jsem ale rád, že se kvalitou se svojí hrou nedostali ani na čtvrtku toho, s čím tehdá přišla právě Bohemka. Díky kluci.

Pro: realita, příběh, dokonalý simulátor vojáka, české reálie, Trabant, editor...a to je pořád málo

Proti: bugy, bugy, bugy...

+14
  • PC 90
Kdo nehrál v roce 2001, dnes již jen těžko pochopí revolučnost hry, nad kterou respektivně pokývala hlavou i slavná U.S. Army (to jsem někde četl). Dodnes si pamatuji, jak jsem na svém Duronu 600 s překvapením pronesl: "Ty vole to s tím džípem můžu jet kam chci!". Něco takového jsem předtím nezažil. Nejen, že jsem mohl jed nebo letět kamkoli na rozlehlé mapě, ale taky nastoupit do čehokoliv. Navíc ve 3D, s tím jsem se setkal úplně poprvé. Na Duronu 600, na mapách, kterým by mnohdy záviděl i dnešní Battlefield, se stovkami objektů, v poměrně slušné grafice! Zlaté české ručičky. Dnes na 16x silnější mašině těžko hledám hry kde by byl můj herní zážitek stejně silný jak tehdy. Mise byly různorodé. Od epických bitev po steal akce. Příběh nebyl taky zrovna vycucaný z prstu. Spolu s pokusem o co největší realitu považuji OF za jednu z nejlepších českých her společně z Vietkongem a Mafií.
Pro objektivnost přiznám i negativa. A.I. nepřátel bylo opravdu hodno Duronu a velikosti hry odpovídalo také množství chyb ve hře. I o té grafice by se dalo DNES polemizovat, objekty celkem ujdou ale už ne tak efekty. Ovládání bylo náročné, dalo se naučit, ale dneska bych se na to asi vykašlal. Zvuk i dabing byl takový...ale i to mělo své kouzlo.
Verdikt: Stovky hodin hraní!

Pro: revolučnost, originalita, řemeslné zpracování, mise, arzenál, realita, editor

Proti: slabé A.I. ,grafické efekty, bugy,

+13
  • PC 90
Chvíli mi trvalo, než mi došlo, že když se proběhnu po poli a z ničeho nic padnu na zem mrtvej, tak to nebude bugem, ale kulkou :) Realistická hra z českejch luhů a hájů dokázala, že se u nás taky najdou profesionálové(nemyslim ty z CI5), kteří dokážou vyprodukovat titul s mezinárodní odezvou. Hra byla určená spíš zkušenějšim hráčum, protože samotná skutečnost zůstat naživu nebyla často lehká, natož pak třeba velení celý četě. Tvůrci nenechali prostor pro jakoukoliv monotónost, protože každá mise měla něco, co jí odlišovalo od ostatních. Pro mě je OF nejlepší českou hrou v dosavadní historii a drží se i před tak kvalitníma kouskama jako je H&D nebo Mafia.

Pro: Realističnost, AI(samozřejmě v rámci možností), různorodost misí

Proti: grafika

+12
  • PC 40
Velice otevřená hra, nabízející opravdu mnoho a mnoho možností jak dokončit danou misi / editor. Baví mě, že člověk se tu může doslova 'zvrhnout' a přistoupit k dokončení mise naprosto odlišným způsobem, než vývojář zamýšlel - a hra to uzná. Je velmi realistická v rámci svých možností a nebojím se ji označit jako měřítko pro ostatní válečné hry / simulace / arkády. Atmosféra nechybí.

To sebou ovšem přináší značnou část situací, kdy s přehršlem tolika cest už hra jednoduše nemůže uznávat naprosto všechny. Jsou to jen občasné chvilky, leč přesto např. samotná kampaň nebo dějová stránka není až na tolik zajímavá a příliš se utápí právě v OBROVSKÝCH technologických non-script možnostech vlastní hry. Kdy jednou poklepaný strachy utíkate před armádou v temném lese a dostanete to do zad, podruhé to samé už razantně ztrácí na realitě a vnímání Flashpointu jako 'realistické, leč přesto splnitelné hry'. Těhle situací není mnoho, ale o to víc každé 'load' bolí.

Pro: Defacto neomezený svět, který můžete neomezeně využít prostředky, které vám dodali vývojáři

Proti: Abstraktní realita, kde např. vznik vztahu 'počítačová figurka - hráč' končí ve chvíli, kdy dopadne náhodný granát a hra už další vývoj 'mrtvá počítačová figurka - hráč' tímhle směrem nerespektuje (obrazně řečeno)

+11 +12 −1
  • PC 95
Jako jeden z prvních pokusů o simulaci války v prostředí FPS si zaslouží to nejlepší hodnocení odpovídající své době. Kdo si vypnul 3rd person view, zaměřovací kříže a pustil se do početnějšího nepřítele, nemohl zvítězit, pokud neovlivnil podmínky nějakou výhodou jako je vyběr bojiště, zaminování, dálkově odpalované nálože.
Proč "pokusů o simulaci války", především pro malý rozsah bitev, které tehdejší PC nemohly zvládat na úrovní odpovídající stovkám jednotek na obou stranách bojiště, za to ale OFP nemůže.

OFP přineslo úspěch vystřízlivěním z rambo stylu, kdy všechno zvládá jediný voják v poli - už jen demo v0.36 bylo staženo více jak miliónkrát - a při pokusu dobýt vesnici plnou nepřátel nemnozí zjistili, že je prázdné, a někdo je kosí ze zad. Škoda, že Codmasers zůstala značka.


Změny v chování AI ovlivnily hratelnsot kampaně, kdo se tedy pokusil hrát kampaň s posledním updatem, mohl ve 2 misích těžce narazit, použil-li zažité metody z dřívějších verzích, zbyla jen alternativní a dosti krkolomná cesta.

Bohužel, datadisk Operation Flashpoint: Resistance vše pokazil jenom tím, že umožnil vyrábět mise z předem připravených template, a tak ač v rozličném prostředí, se vše na dedikáčích zvrhlo ve stereotyp. Ve stereotyp, ke kterému byly potřeba neoficiální patche.

Pro: umřít bylo snadné, i když jste se tomu snažili sebevíc zabránít

Proti: malá dohlednost pro tankové bitvy, muselo se čekat až se někde začne hrát

+10
  • PC 80
Svého času revoluční. Tenkrát všichni přehlíželi neskutečné bugy a chyby, které ve hře byly. A to ze dvou důvodů - hra byla neskutečná... a česká. Ano, první česká hra, která světu ukázala, že existuje něco jako Česká republika a Čechům dokázala, že se zmůžeme i na víc, než jen kreslené adventury s "lechtivým příběhem".

Dnes je OF hra zastaralá, ale zato opatchovaná, takže se hrát stále dá. A dobře. Zejména v multiplayeru.

Já osobně jsem ji dohrál před pár lety - a to během tří dnů, přičemž v posledním tažení jsem začal hrát v sobotu v deset ráno a skončil v neděli ve tři ráno. Bylo to neskutečné a nechápu, jak jsem to mohl přežít. Ale přežil. Takhle mě hra nikdy nevtáhla, jen co je pravda.

Kampaň je těžká, místy nudná a jednou jsem musel dělat misi znova, protože se kdesi nezapnul spínač... ale ve své době to bylo dokonalé.

Vzpomínám si na to, jak dal Michal Rybka OF jen stříbrnou hvězdu kvůli tomu, že zde nešly tankem přejet nebo rozstřílet baráky...to nejde ani dneska :-D (nebo ano? Armu jsem nehrál) Ale tenkrát tím naštval hodně lidí.

Pro: úplně jiné než ostatní hry, coop multiplayer, poslední mise

Proti: hodně chyb a bugů, je to dlouhé a občas nudné, Resistance je podstatně lepší

+10
  • PC 100
Pro mě nejlepší tuzemská hra historie. Dodnes se nikomu nepodařilo napodobit ten pocit, který zažíváte při hraní OF. Pocit strachu je všudypřítomný, protože opravdu stačí jen jedna rána a jdete od znovu. Krutost a nespravedlnost smrti nikdy nebyla blíž. kdo tuto hru dohrál, může se právem považovat za velmi schopného hráče. Kampaň je dlouhá a pestrá, grafická stránka hry opravdu nadčasová. Nejlepší na této hře je AI, konečně umělá inteligence myslí! V tomhle ohledu je hra opravdu geniální. Ovladatelnost bez problémů, snad jen kamiony a osobní vozidla občas trochu zlobí a je nutno být obezřetný, náraz totiž znamená zranění nebo dokonce smrt.

Občas se objeví bug v podobě prostupujících textur, ale to nemůže zkazit moje plné hodnocení. Dodnes mám na této hře nahráno nejvíce hodin. Navíc tato hra je skvělá i pro modařskou komunitu. Vím že je těžké porovnávat hry mezi žánry, ale kdyby se mi někdo zeptal na nejlepší hru historie, odpovím mu, Operace Flashpoint.

Pro: Grafika, rozlehlost hry, realistické zobrazení války, ovladatelnost vozidel, nápaditá kampaň.

Proti: Nic podstatného.

+10
  • PC 100
Toto byla hra mého dětství. Nejlepší česká hra, která mohla vzniknout. Příběh, prostředí, válečná simulace, dabing.. Tohle to se tvůrcům od BIS hodně povedlo. Tato hra nikdy neomrzí,rád se k ní každý rok vrací a užívám si ji stejně tak, jako bych ji hrál poprvé. Obrovské možnosti, jak v oblasti addonů, tak v oblasti misí a kampaní se tato hra dá hrát neustále a nikdy neomrzí.

Pro: Grafika, válečná simulace, příběh, dabing, atmosféra, editor, multi-player.

Proti: Nic

+9
  • PC 70
Dlho som uvažoval nad tým, či má vôbec cenu písať k Operácii Flashpoint komentár, ale nakoniec som si povedal, že neporuším svoje pravidlo a k dohranej hre ho aj napíšem, aj keď mínuskam sa určite nevyhnem...

OF prebieha za obdobia studenej vojny a prináša takto imaginárny konflikt o niekoľko ostrovov, ktoré nemajú absolútny význam zo žiadneho hľadiska... Takže vojna sa začína.
Príbehová stránka hry nám toho veľa neponúka, OF nerozoberá absolútne žiadne dôvody vzniku konfliktu, len možnosť ako spolu s americkou armádou donekonečna bojovať o jeden ostrov. Takto sa počas hry zhostíte 4 postáv, začínate ako vojak David Armstrong a postupne máte tú česť sa vypracovať až na poručíka a veliť tak vlastnému tímu. Okrem neho máte možnosť hrať za špecialistu, tankistu alebo pilota, jednotlivé misie sú takto prispôsobené daným vojakom. OF ponúka široké spektrum misií, v ktorých sa určite nebudete nudiť, skôr naopak, budete to hrať ďalej už len z dôvodu, že azda tá hra nie je až taká zložitá, žeby ste ju neboli schopní prejsť až do konca.
Pred niekoľkými z misií si môžete vybrať výstroj, rozdiel medzi jednotlivými zbraňami je ale minimálny, jedine M14 a MP5 v neskorších fázach hry vám umožnia plnohodnotný pocit zo streľby, čo hra ponúka. Využitie granátov a granátometu je aspoň podľa mňa v hre skoro nulové, keďže aj jediný náboj môže pre vás znamenať smrť... a pripravte sa, že v OF sa bude umierať. AI sa s vami vôbec nemaže, práve naopak dosť často som mal pocit, akoby ste boli práve vy ich primárnym cieľom, a čo sa týka úmrtí tak minimálne 90% z nich bude spôsobených prestrelením vašej hlavy, čo je fakt dosť zaujímavé ako na cca. 300 m vás dokáže nepriateľ s AK74 odstreliť hneď prvým výstrelom bez toho žeby predtým čo i raz minul...

Aj napriek času, ktorý uplynul od vydania hry tak jednotlivé modely vojakov, zbraní a techniky vyzerajú dobre, čo sa však už nedá povedať o modeloch prostredia, škoda. Hra vás primárne vodí po kopcoch, poliach a lesoch, keďže na tomto nepodstatnom ostrove je len niekoľko „dedín“ (každú predstavuje len niekoľko domov), takže bojov v interiéroch sa tentokrát nedočkáme. Jednotlivé domy sú však prázdne a celkovo pohyb v týchto oblastiach je plný utrpenia nielen vizuálneho ( keďže pokiaľ sa aj prejdete po nejakom tom dome, zistíte, že všetko dnu je prázdne, nikde nič... ) ale aj bugov, či už zasekávanie sa medzi budovami alebo prechádzanie cez pevné ploty.
Ovládanie vozidiel je pomerne jednoduché, no aj napriek tomu potrebujete trochu cviku, kým si na neho zvyknete. Jazda v tanku je ale menším problémom, keď spočiatku hráte ako veliteľ a nemôžete si prepnúť pozíciu v tanku, takže sa môžete spoľahnúť len na vlastných strelcov a šoférov. Tank sa takto snaží udržiavať tzv. formáciu a mnohokrát vaše pokyny ignoruje, pokiaľ sa ocitnete v boji ako veliteľ rýchlo zistíte, že pri automatickej streľbe strelec skoro nič netrafí a pri manuálnej aj tak budete večnosť čakať kým zamieri cieľ a popritom nemôžete manévrovať lebo šofér ignoruje rozkazy a namiesto toho sa točí v kruhoch... preto je najlepšie v závislosti od situácie prepínať pozície v tanku a urobiť si všetko radšej sám. Vo vrtulníku je to ešte horšie, automatickú streľbu je najlepšie čo najskôr vypnúť a spoľahnúť sa na svoje vlastné zmysly, ak nechcete zlyhať pri plnení svojho cieľu pre nedostatok munície.

V mnohých ohľadoch sa hra snaží až prehnane o realizmus, no v spojení s umelou inteligenciou to vyzerá až komicky. V závislosti od zranenia sa správanie vašej postavy mení, pokiaľ máte postrelenú ruku, tak máte problém s mierením, pokiaľ zranené nohy, tak sa len plazíte a musíte vyhľadať pomoc zdravotníka. Vozidlá musíte tankovať (aj keď nechápem prečo aj tie pozemné, keďže nikde nie je žiaden ukazovateľ paliva), zásobovať muníciou a opravovať.

Velenie tímu je však až príliš rozsiahle. Príkazov je veľa a pokiaľ sa ich nenaučíte naspamäť, tak v boji zlyháte lebo nebudete maž čas si jednotlivé časti vždy čítať a tak na velení jednotky celá hra padá, vy ste takto obmedzený len na niekoľko základných rozkazov a zvyšok si aj tak môžete urobiť sami, keďže poslať raketometčíka na tank je samozrejme pre neho samovražda...

Niekoľko nespomínaných bugov a nelogických častí hry na zrekapitulovanie :
1.) zostreľovanie vrtulníkov s raketometom – zničený vrtulník chvíľu visí vo vzduchu a potom sa zapichne do zeme...
2.) zrejme infarkt 4 preživších členov tímu v misii, v ktorej ste mali opustiť ostrov po nepriateľskom útoku
3.) útek zo zajatia – načo sa nechať zajať, keď môžeme ukradnúť nepriateľský vrtulník a odletieť
4.) pristávanie na miernych kopcoch s vrtulníkom – samozrejme buď sa samovoľne posúva alebo robí na kopci kotrmelce
5.) čo sa stane, keď vám prežije viac členov tímu ako bolo naskriptované ? – samozrejme do záchrannej lodi sa nevojdú všetci, čo znamená, že misia sa zablokovala a môžete ju spustiť od začiatku...
6.) prečo je tu len jeden save ? – misie sú zdĺhavé, zabugovaé a nikdy neviete, čo máte od nich čakať, tak prečo nás tvorcovia chceli takto mučiť ???
7.) protilietadlový tank – samozrejme s ním zlikvidujete aj nepriateľské tanky, tak prečo ich umelá inteligencia nevie rovnako použiť, ale radšej sa nechá zničiť ?
8.) možnosť obsadiť poškodený nepriateľský tank – stalo sa mi to síce len raz, ale dosť ma to prekvapilo, keď z neho vyšli 2 živí a zdraví nepriateľskí vojaci...
9.) pokiaľ nemáte v rukách zbraň nemôžete behať

Jednou z výhod hry je ale možnosť ju 2x až 4x zrýchliť, čo sa pri rozľahlostí oblastí misií fakt hodí.

Neviem či bol problém niekde v mojom PC, ale mnohokrát sa mi stalo, že v hre vypadol dabing a potom sa miešali dve zvukové stopy navzájom.

Nemôžem si pomôcť, ale OF pôsobí až príliš česky a v konečnom dôsledku ( aspoň pre mňa ) skôr vyzerá ako vyjadrenie niekoho osobného negatívneho názoru na socialistický režim v Česku... a možnosť ako aspoň virtuálne sa postaviť v partizánskej taktike proti okupantom a „utlačovateľom“... a potom tá vec s NATO... celý čas sú to len Američania a nikto iný, za celú hru k sebe ani nikoho iného nepustia....

Ak si zhrnieme všetky pozitíva a negatíva OF, tak môžem povedať, že pokiaľ hľadáte výzvu tak sa hru oplatí zahrať a v konečnom dôsledku budete zrejme spokojní... ak si chcete vyskúšať zajazdiť si v tanku alebo zalietať vo vrtulníku taktiež je OF vhodnou možnosťou ako sa zhostiť takejto úlohy, ale pokiaľ nemáte radi, keď aj niekoľko minút len idete vpred bez jediného výstrelu resp. neradi opakujete rovnaké pasáže (1 save), tak sa hre vyhnite.

P.S. : Keď už budete dávať mínuska poprosil by som napísať v čom sa mýlim, keďže všetky spomínané nedostatky hra fakt má a príbeh v hre je zbytočný a nedomyslený....

Pro: na svoju dobu grafika, množstvo misií a dľžka hry, vozidlá a jednotlivé zbrane

Proti: prázdne interiéry, bugy, len 1 savepoint na misiu, občas AI

+7