Komentáře

Adventura Hovniválové (aka Komix) vyšla v době, kdy nějaká česká hra vycházela skoro každý měsíc, v krátké době vyšlo Horké léto, aneb Majer v akci, Edna, Boovie, Léto s Oskarem, Turbo Speedway a Oil Empire, čeští vývojáři tehdy doslova bombardovali trh ve snaze navázat na úspěch Dračí Historie, ale doba už poněkud pokročila a nároky na kvalitu se poněkud zvětšily. České hry si tehdy v podstatě konkurovaly navzájem, což v situaci, kdy si originální hru koupilo stěží 5% hráčů, nevěstilo nic dobrého. Tehdy uspělo jediné Horké léto, aneb Majer v akci, ostatní vydané hry upadly do zapomění a skoro nikdo je nehrál.

To byl i případ Hovniválů, chvíli jsem je tehdy během zlatých devadesátek hrál, ale kromě odporné grafiky a segmentu z broučí říše mi v paměti moc neuvízly. A jak hra vypadá dnes? Hra začíná vpravdě masivním intrem, které by ze všeho nejvíc potřebovalo akutní zásah střihače a dramaturga. Během něj sledujeme jakéhosi týpka z typicky českého města Gotham city (důvod pojmenování mi jaksi uniká) na zdlouhavé cestě že školy domů, kde se celý převleče (opět za nonstop asistence vtíravé kamery) a jde ven jezdit na skejtu. To jsme opět nuceni několik minut sledovat, aby poté při cestě domů (tentokrát již pouze textové info) vlezl do nějakého domu, ve kterém ho vcucla komixova kniha. Fajn, intro jsme přetrpěli, začíná hra. A jaká! Autoři Hovniválů opravdu věděli, jak potenciální hráče odradit, po absolutně nicneříkajícím intru totiž hra začíná rovnou v okamžiku, kdy hráče silně omezuje časový limit a adventurní problém, zahrnující pixelhunting a několikeré klikání na místo, kde by již nemělo nic být, což je jeden z nejpodlejších triků, který v adventurách existuje, nebo spíš v 90. letech existoval. K tomu všemu hráč musí přetrpět vpravdě příšernou grafiku, která nebezpečně připomíná nechvalně proslulou Misi Quadam. Po vyčerpávajícím zneškodnění úvodního problémů (nakonec klasicky za použití návodu, aneb jak si hned zkraje zkazit hraní) se hra nicméně zlepšuje a dá se hrát.

Hovniválové jsou rozdělení na 4 části. První, ve které hráč ovládá soukromého detektiva, je relativně rozsáhlá a není moc zábavná. Druhá část z říše plyšových zvířátek je zase směšně krátká, ale je třeba ocenit originalitu námětu, ač je dost infantilní a mě osobně moc nebavil. Následují slavní Hovniválové, tato část je opravdu originální a vtipná, bohužel však opět velmi krátká, jedna se o cca 6 obrazovek a stejný počet předmětů. Po defakto freewarových segmentech přichází poslední a konečně již patřičně dlouhá část z nedaleké budoucnosti. Trochu mi svou náladou připomínala Nightlong: Union City Conspiracy, ale hratelnost opět trochu pokulhávala, autoři zde myslím již přehnali svou snahu dávat všechny předměty do odpadkových košů, což je adventurní klišé, že kterého si dělal legraci už Al Lowe v prvním Larrym, a nutnost klikat na aktivní místa několikrát, aby z nich hrdina vyhrabal nějaký ten životně důležitý předmět.

K technické stránce není moc co dodat, grafika je prostě strašlivá. Nemám nic proti komixovemu stylu, ale grafik Centauri Production prostě neuměl moc malovat. Hudba je průměrná a nestojí za výraznější zmínku. Za zmínku ovšem rozhodně stojí dabing, překvapivě ovšem v kladném slova smyslu. Podle všeho je amatérský (přinejmenším o něm není žádná zmínka v jinak ultrainformativnich credits), ale působí uvěřitelné a mnohdy lépě, než řada českých profesionálních herních dabingů. Zejména dabér hlavního hrdiny je velmi dobrý. Obecně se však v případě Hovniválů jedna spíš o dobový průměr až lehký podprůměr (samozřejme s klasickou desetiprocentní kladnou přirážkou pro české projekty) s tím, že se ve hře střídají zábavné pasáže s těmi nudnými, ba přímo frustrujícími. Hovniválové tak do české scény nepřinesli nic nového a vcelku zaslouženě se na ně zapomělo. Autoři se možná měli plně soustředit na segment s Hovnivály a nekouskovat hru do několika různých nesourodých stylů.