Beyond revenge lies redemption.
Mocná zbraň, jíž nejmenovaný nebešťan v dávnověku skolil démonického Pána havranů, přes svůj přínos napáchala více škody než užitku. Každý vladař chtěl třímat Nebeský meč, a tak nepřetržité války bez vítězů nebraly konce, dokud artefakt před světem neukryl klan horalů. Meč nezabíjí jen ty, proti nimž je obrácen, prahne i po životě svého držitele, jehož dříve či později zahubí. Megalomanský Bohan v sobě vidí reinkarnaci Havraního pána a předmět vnímá jako prostředek svého zbožštění. Dekadenci tohoto krále překonává jedině jeho zášť, kterou dobře odráží trojice hlavních noshledů, připomínajících zjevem osazenstvo z cirkusového panoptika. Nikdo však nepočítal s novou strážkyní meče, rusovlasou Nariko.
Dcera klanového předáka byla odmalička cvičena v umění akrobatického boje s čepelemi, což nyní využije vůči Bohanově kořistnickému tažení do hor. Narativ zachycuje pět dní, kdy snaha zlých sil o získání meče vrcholí. Většinu času bude Nariko čelit přesile královských žoldáků, které nezřídka doslova "rozšlehá" přehlídkou nejrůznějších komb. Přes nevyhnutelnost srovnání s God of War sérií si Heavenly Sword kráčí vlastní cestou a bojový systém spočívá na střídání rychlostního, vzdálenostního a silového postoje. Vedle quicktime událostí našel ve startovním PS3 titulu uplatnění i pohybový senzor ovladače, jednak v navádění rotující disků skrz bludiště a také při směrování projektilů z kuše do kočky se stylizující sestry hlavní hrdinky jménem Kai.
@ghost (29.08.2023 20:31): Dík za odpověď. Ona je jedna věc to, jak se mi HS hrál před těmi X lety a druhá věc je, jak se i přesto vryl do paměti. Hellblade je sice něco úplně jiného, ale vlastně hraje v tomhle dost na podobnou notu. A pak mi přijde škoda tyhle hry (byť třeba nechtěně) zatratit tím, že prioritně zmíním, že nemají natolik chytlavé souboje jako třeba GoW nebo DMC, ale nedodám k tomu už to ostatní.
Určitě dávám za pravdu v tom, že Hellblade mě taky v soubojích nebavil (narozdíl od HS, v něm jsem to měl spíš o počátečních útrapách). Ale mám to nějak úplně podřízené tomu zážitku z dějství, o který v tom hlavně šlo a na který pak člověk vzpomíná daleko intenzivněji než na mizerné souboje. Asi bych to přirovnal k zážitku, který máš z dobrého filmu třeba.
Jinak yop. Sin byl mega vrchovatá porce zábavy:-) Nebýt toho demíčka a jedné Modrákovi recenze, málem by mi to uteklo:-)
Určitě dávám za pravdu v tom, že Hellblade mě taky v soubojích nebavil (narozdíl od HS, v něm jsem to měl spíš o počátečních útrapách). Ale mám to nějak úplně podřízené tomu zážitku z dějství, o který v tom hlavně šlo a na který pak člověk vzpomíná daleko intenzivněji než na mizerné souboje. Asi bych to přirovnal k zážitku, který máš z dobrého filmu třeba.
Jinak yop. Sin byl mega vrchovatá porce zábavy:-) Nebýt toho demíčka a jedné Modrákovi recenze, málem by mi to uteklo:-)
Pro: využítí motion-capture a cut-scény obecně, vizuál, humor, Andy Serkis a jeho Bohan, hudba
Proti: tragická optimalizace, toporné ovládání, často frustrující hratelnost, primitivní design