NixMá jedna z nejoblíbenějších postav z komiksů s naprosto nejlepšími záporáky ve hře. Poprvé když jsem si ještě tehdá kupoval PS3 tohle byl důvod a nelitoval jsem toho. Dřívější pařby s netopýrem jsem moc nehrál a tohle mne dostalo. Opravdu nejlepší díl z trilogie s rozsáhlým světem plným skvělých příběhů, úkolů, bitek a postav. Tady prostě není co řešit, je to srdcovka ke které se pravidelně vracím a vždy má čestné místo v mém pařanském žebříčku.
Komentáře
Markowicz
518 Asi takhle, nevím kolikâtý je to díl a je mi to jedno, pro mě existoval jen jeden Batman. To tak bylo už od mého útlého věku, co jsem si ho poprvé stáhnul jako demo na Steamu. Prostě jsem ho musel mít. Což se nakonec podařilo na letošním zimním výprodeji.
A teď radši ke hře, která je snad prozatím nejlepší adaptací Batman universa. Můžete na ní vidět tuny 90 a 80 tkových hodnocení. No řekl bych že převážně si vás hra přitáhne svou drsnou atmosférou Arkhamu, kde nikomu není nic svaté a jediné co na obyvatele platí je týpek v uplém netopířím obleku a jeho pěsti.
Takhle by se dala shrnout i celková hratelnost myší zběsile klikáte a rozdáváte rány v elegantním kombíčku.
Narazíte zde snad na všechny ikonické postavy, k tomu teda autoři našli místo i na vedlejší a ne tolik známé tváře z komiksů, kterým dali každému aspoň jeden vedlejší úkol.
Jde tu tedy o všemi známou přetahovačku o město s Jokerem, tučnákem a dalšími, ale i přesto vás bude bavit být s nimi na scéně, díky jejich charakteru se vám zaryjí pod kůži.
Tak ono co si budeme nejlepší je stejně plachtit mezi rozzářenými budovami a rozdávat kopačky hezký z vrchu všem těm nebožákům. Je zde i pár menších otravností, jako nalříklad hádankářovi hádanky, takových otazníčků a sbíratelných blbostí je ve hře fúra, ale zase na druhou stranu nijak neobtěžují a neomezují hratelnost.
Berte to jako hodnocení komiksového i filmového fanouška ale za mě jde o opravdu skvělý počin.
A teď radši ke hře, která je snad prozatím nejlepší adaptací Batman universa. Můžete na ní vidět tuny 90 a 80 tkových hodnocení. No řekl bych že převážně si vás hra přitáhne svou drsnou atmosférou Arkhamu, kde nikomu není nic svaté a jediné co na obyvatele platí je týpek v uplém netopířím obleku a jeho pěsti.
Takhle by se dala shrnout i celková hratelnost myší zběsile klikáte a rozdáváte rány v elegantním kombíčku.
Narazíte zde snad na všechny ikonické postavy, k tomu teda autoři našli místo i na vedlejší a ne tolik známé tváře z komiksů, kterým dali každému aspoň jeden vedlejší úkol.
Jde tu tedy o všemi známou přetahovačku o město s Jokerem, tučnákem a dalšími, ale i přesto vás bude bavit být s nimi na scéně, díky jejich charakteru se vám zaryjí pod kůži.
Tak ono co si budeme nejlepší je stejně plachtit mezi rozzářenými budovami a rozdávat kopačky hezký z vrchu všem těm nebožákům. Je zde i pár menších otravností, jako nalříklad hádankářovi hádanky, takových otazníčků a sbíratelných blbostí je ve hře fúra, ale zase na druhou stranu nijak neobtěžují a neomezují hratelnost.
Berte to jako hodnocení komiksového i filmového fanouška ale za mě jde o opravdu skvělý počin.
Pro: Atmosféra temného gothamu, záporáci i vedlejší postavy, Joker, slušná herní doba
Proti: Až příliš udělátek, vedlejších aktivit by taky neubylo
HazzBatman: Arkham City je skvělá akční hra, která obsahuje poutavý příběh se skvělou atmosférou a úžasným dabingem. Hra vás zavede do temného a nebezpečného města Arkham City, kde se musíte postavit mnoha nebezpečným zločincům a vyřešit řadu zajímavých hádanek a úkolů.
Co se mi na této hře líbilo, je především příběh. Příběh hry je napínavý a obsahuje plno zvratů, a jako Batman se budete muset vypořádat s řadou ikonických zločinců, od Jokera až po méně známé zločince z komiksů.
Další věc, která se mi na této hře líbila, je dabing. Batmana dabuje Kevin Conroy, který ho dabuje i v animovaných filmech a seriálech, což dodává hře autenticitu a dělá z ní ještě lepší zážitek. Nesmím opomenout skvělého Marka Hamilla, který dabuje Jokera a propůjčuje hlas tomuto ikonického záporákovi v dalších projektech, stejně jako zmiňovaný Conroy.
Hru bych doporučil těm, kteří hledají skvělou akční hru s poutavým příběhem a skvělou atmosférou. Dabing Kevina Conroyho navíc dodává hře autenticitu a dělá z ní ještě lepší zážitek.
Co se mi na této hře líbilo, je především příběh. Příběh hry je napínavý a obsahuje plno zvratů, a jako Batman se budete muset vypořádat s řadou ikonických zločinců, od Jokera až po méně známé zločince z komiksů.
Další věc, která se mi na této hře líbila, je dabing. Batmana dabuje Kevin Conroy, který ho dabuje i v animovaných filmech a seriálech, což dodává hře autenticitu a dělá z ní ještě lepší zážitek. Nesmím opomenout skvělého Marka Hamilla, který dabuje Jokera a propůjčuje hlas tomuto ikonického záporákovi v dalších projektech, stejně jako zmiňovaný Conroy.
Hru bych doporučil těm, kteří hledají skvělou akční hru s poutavým příběhem a skvělou atmosférou. Dabing Kevina Conroyho navíc dodává hře autenticitu a dělá z ní ještě lepší zážitek.
Pro: Dabing, Gameplay, Grafika, Atmosféra
JohnCZ
Před hraním Arkham City jsem si nezávisle střihnul seriálový Gotham a musím říct, že to byl přesně ten origin, který jsem k Batmanovi vždycky potřeboval a důvod, proč jsem si před lety Arkham Asylum nedokázal užít tolik, jako dneska Arkham City.
A je to skvělá hra. Arkham City je ze své podstaty o dost větší a otevřenější, než byl arkhamský blázinec, ale zároveň to není takový ten typ otevřeného světa, který by svou velikostí ubíjel. Naopak je mapa zaplněná obsahem a zábavnými hádankami, že jsem pomalu nevěděl kam dřív skočit. A to je další věc - kde jsou různé collectibly u jiných her spíše otrava, tady se za nimi téměř pokaždé skrývá nějaký chytlavý logický puzzle.
Je to už řádka let, co jsem dohrál Arkham Asylum, takže jsem do tohoto dílu šel v podstatě opět nanovo a musím se přiznat, že jsem s ovládáním ze začátku trochu bojoval. Hra není složitá, ovládání ve finále taky není špatné, ale na rozdíl od jiných her chvíli trvá, než přejde do krve (a taky než si hráč vylepší vybavení, především přitahovací hák). Jakmile si to ale sedne, tak je to jedna báseň a přelet napříč celým městem je otázkou doslova 1-2 minut a to ještě proto, že je herní plocha strukturovaná do jakéhosi tvaru zlehka připomínajícího písmeno U.
Příběhově to moc nestojí za řeč. Dostal jsem zhruba to, co jsem od komiksovky očekával - hromadu záporáků, které je potřeba porazit nebo přechytračit. Hlavní příběhová linka je ale tak krátká a tak moc v nepoměru se (zábavným) vedlejším obsahem, že jsem ji téměř nevnímal, což je oproti kompaktnějšímu a ucelenějšímu Arkham Asylum spíše krok zpátky. Svou přeplácaností a snahou narvat všechny myslitelné antagonisty do prostoru několika málo misí je to nesourodá směsice bizarností, která více než moderní temné Batmany připomíná spíše rozjuchané animované seriály z devadesátek. Směsice, kterou jsem si však tentokrát, především díky lepší znalosti lore a všech těch obskurních postaviček, dokázal užít o poznání více. Stále ale zejména nejvíce pro tu hratelnost.
A je to skvělá hra. Arkham City je ze své podstaty o dost větší a otevřenější, než byl arkhamský blázinec, ale zároveň to není takový ten typ otevřeného světa, který by svou velikostí ubíjel. Naopak je mapa zaplněná obsahem a zábavnými hádankami, že jsem pomalu nevěděl kam dřív skočit. A to je další věc - kde jsou různé collectibly u jiných her spíše otrava, tady se za nimi téměř pokaždé skrývá nějaký chytlavý logický puzzle.
Je to už řádka let, co jsem dohrál Arkham Asylum, takže jsem do tohoto dílu šel v podstatě opět nanovo a musím se přiznat, že jsem s ovládáním ze začátku trochu bojoval. Hra není složitá, ovládání ve finále taky není špatné, ale na rozdíl od jiných her chvíli trvá, než přejde do krve (a taky než si hráč vylepší vybavení, především přitahovací hák). Jakmile si to ale sedne, tak je to jedna báseň a přelet napříč celým městem je otázkou doslova 1-2 minut a to ještě proto, že je herní plocha strukturovaná do jakéhosi tvaru zlehka připomínajícího písmeno U.
Příběhově to moc nestojí za řeč. Dostal jsem zhruba to, co jsem od komiksovky očekával - hromadu záporáků, které je potřeba porazit nebo přechytračit. Hlavní příběhová linka je ale tak krátká a tak moc v nepoměru se (zábavným) vedlejším obsahem, že jsem ji téměř nevnímal, což je oproti kompaktnějšímu a ucelenějšímu Arkham Asylum spíše krok zpátky. Svou přeplácaností a snahou narvat všechny myslitelné antagonisty do prostoru několika málo misí je to nesourodá směsice bizarností, která více než moderní temné Batmany připomíná spíše rozjuchané animované seriály z devadesátek. Směsice, kterou jsem si však tentokrát, především díky lepší znalosti lore a všech těch obskurních postaviček, dokázal užít o poznání více. Stále ale zejména nejvíce pro tu hratelnost.
Pro: hratelnost, nadprůměrně komplexní herní mechaniky, skvělá grafika, pocit z letu a celkově ovládání, jakmile přejde do krve; zábavný vedlejší obsah
Proti: příběh a jeho krátkost, některé hádanky, hra za Cat (DLC podivně integrované do hlavní kampaně)
S4TWHerní výzva 2022 - Vzhůru do oblak
Zprvu trpké zdá se… Abych vysvětlil své pocity z této jinak úžasné hry, tak musím začít tím, že první 2-3 hodiny jsem si docela protrpěl. Nedokážu říct, jestli to bylo mým špatným rozpoložením či slabším začátkem hry, ale prostě mě to nějak nebavilo, ovládání mě spíš štvalo, příběh mě úplně nechytl. Možná ve mně ještě dřímala zkušenost z minulého dílu a posun mi přišel téměř nijaký, fakt nedokážu posoudit, ale zaplaťpánbůh, že jsem hru i přesto znovu zapnul a pak už to byla jedna velká jízda.
Jestli se nějaké hře fakt povedlo nasimulovat to, jaké to je se prohánět v kůži Batmana nad ulicemi Gothamu, tak je to právě Arkham City. Já osobně mám načteno poměrně dost komiksů s tímto maskovaným superhrdinou a s klidným svědomím mohu říct, že Rocksteady se náramně povedlo přenést atmosféru z komiksů do hry. A to dokonce bez toho, aniž by nějakou postavu znásilnili či jinak ohnuli dle svých představ.
Postavy, to je přesně to, co dělá Batmana. On Batman sám o sobě není zase tak dechberoucí postava, ale co ho dělá možná tím nejzajímavějším superhrdinou jsou jeho protivníci – Joker, Two Face, Harley Quinn, Ra's al Ghul, Enigma a mnoho dalších. Opravdu, co padouch, to velmi zajímavá a naprosto ulítlá postava. Nicméně tohle všechno umocňuje parádní práce dabéru. Herecké výkony jsou zde na velmi vysoké úrovni a já musím výjimečně i konkrétně jmenovat – Mark Hamill. Ostatní také odvedli skvělý díl práce, ale Mark si záři reflektorů trochu uzurpoval pro sebe… trochu víc.
Příběh je takový klasický batmanovský, na Gotham se valí zkáza a Batman ho musí zachránit a mezi tím se utkat s velkým množstvím svých nepřátel. Ať už v rámci hlavního příběhu, tak i formou vedlejších (nepovinných) misí. Nejprve mi přišlo, že autoři zde zbytečně moc koncentrují spoustu postav a dělají z toho guláš, ale ono se to povedlo tak ideálně navařit, že to vůbec neruší, ba naopak to dává možnost se zase o kus víc seznámit se světem, ve kterém musí Bruce Wayne dennodenně tvrdě bojovat.
Gotham je zde (opět použiji to slovo) parádně zobrazen. Přesně takhle si ho představuji. Temné, kruté místo plné vyšinutých individuí. Sic se nejedná o nějak zvlášť velkou mapu, tak je tak nějak ideálně naplněna a pohyb po městě si budete užívat. Nicméně samotná atmosféra dost táhne sama o sobě. Navíc je zde i nemálo fakt krásných výhledů, vše je doplněno rozmanitými vnitřními lokacemi, za mě opět super práce.
Nevím, proč mi ovládání (boj a pohyb po městě) zkraje moc nesedlo, ale na konci, kdy jsem měl k dispozici většinu gadgetů, jsem si ho velmi užíval. Bavilo mě si jen tak lítat po městě a luštit Enigmovi hádanky, stejně tak jako trestat své nepřátelé. Co musím především vyzdvihnout je stealth v rámci hry. Říkáte si HA? Ne, skutečně jsem si zde plížení užíval mnohem víc než v kdejaké čistokrevné stealth hře. Především mi imponovalo to, že některé situace bez stealthu byly mnohonásobně náročnější čili vám nezbývalo nic jiného, než se skrývat ve stínu a jednoho po druhém nepřátele odrovnat. Co si budeme nalhávat, ve většině případů znamená plížení ve hrách tu těžší variantu, u Batmana je to mnohdy opak, a to je fajn.
Další pochvalu si zaslouží gadgety. Opět, hry, ve kterých se objevuje větší množství než malé a menší množství než přehnané velké, často sklouznou k tomu, že ve finále využíváte 2-3 itemy a s tím si vystačíte většinu hry. Především v soubojích. Ne, Arkham City se skutečně snaží o to, abyste i při soubojích využívali Netopýrovi hračky a díky tomu je souboj i po celých cca 15-20 hodin zábavný. Plus, jakmile si osvojíte plachtění po městě, tak je to neskutečně uspokojivé.
Nemůžu říct, že mě hra svou kvalitou překvapila, neboť jsem na ní povětšinou slyšel jen slova samé chvály, nicméně dobře víme, jak tohle někdy dopadá, očekávání jsou nenaplněna a díky tomu si hráč hru užije o něco méně, než kdyby na to šel s čistou hlavou. Tady se to nestalo a já mám tak na své pažbě další skvělý videoherní zážitek.
Zprvu trpké zdá se… Abych vysvětlil své pocity z této jinak úžasné hry, tak musím začít tím, že první 2-3 hodiny jsem si docela protrpěl. Nedokážu říct, jestli to bylo mým špatným rozpoložením či slabším začátkem hry, ale prostě mě to nějak nebavilo, ovládání mě spíš štvalo, příběh mě úplně nechytl. Možná ve mně ještě dřímala zkušenost z minulého dílu a posun mi přišel téměř nijaký, fakt nedokážu posoudit, ale zaplaťpánbůh, že jsem hru i přesto znovu zapnul a pak už to byla jedna velká jízda.
Jestli se nějaké hře fakt povedlo nasimulovat to, jaké to je se prohánět v kůži Batmana nad ulicemi Gothamu, tak je to právě Arkham City. Já osobně mám načteno poměrně dost komiksů s tímto maskovaným superhrdinou a s klidným svědomím mohu říct, že Rocksteady se náramně povedlo přenést atmosféru z komiksů do hry. A to dokonce bez toho, aniž by nějakou postavu znásilnili či jinak ohnuli dle svých představ.
Postavy, to je přesně to, co dělá Batmana. On Batman sám o sobě není zase tak dechberoucí postava, ale co ho dělá možná tím nejzajímavějším superhrdinou jsou jeho protivníci – Joker, Two Face, Harley Quinn, Ra's al Ghul, Enigma a mnoho dalších. Opravdu, co padouch, to velmi zajímavá a naprosto ulítlá postava. Nicméně tohle všechno umocňuje parádní práce dabéru. Herecké výkony jsou zde na velmi vysoké úrovni a já musím výjimečně i konkrétně jmenovat – Mark Hamill. Ostatní také odvedli skvělý díl práce, ale Mark si záři reflektorů trochu uzurpoval pro sebe… trochu víc.
Příběh je takový klasický batmanovský, na Gotham se valí zkáza a Batman ho musí zachránit a mezi tím se utkat s velkým množstvím svých nepřátel. Ať už v rámci hlavního příběhu, tak i formou vedlejších (nepovinných) misí. Nejprve mi přišlo, že autoři zde zbytečně moc koncentrují spoustu postav a dělají z toho guláš, ale ono se to povedlo tak ideálně navařit, že to vůbec neruší, ba naopak to dává možnost se zase o kus víc seznámit se světem, ve kterém musí Bruce Wayne dennodenně tvrdě bojovat.
Gotham je zde (opět použiji to slovo) parádně zobrazen. Přesně takhle si ho představuji. Temné, kruté místo plné vyšinutých individuí. Sic se nejedná o nějak zvlášť velkou mapu, tak je tak nějak ideálně naplněna a pohyb po městě si budete užívat. Nicméně samotná atmosféra dost táhne sama o sobě. Navíc je zde i nemálo fakt krásných výhledů, vše je doplněno rozmanitými vnitřními lokacemi, za mě opět super práce.
Nevím, proč mi ovládání (boj a pohyb po městě) zkraje moc nesedlo, ale na konci, kdy jsem měl k dispozici většinu gadgetů, jsem si ho velmi užíval. Bavilo mě si jen tak lítat po městě a luštit Enigmovi hádanky, stejně tak jako trestat své nepřátelé. Co musím především vyzdvihnout je stealth v rámci hry. Říkáte si HA? Ne, skutečně jsem si zde plížení užíval mnohem víc než v kdejaké čistokrevné stealth hře. Především mi imponovalo to, že některé situace bez stealthu byly mnohonásobně náročnější čili vám nezbývalo nic jiného, než se skrývat ve stínu a jednoho po druhém nepřátele odrovnat. Co si budeme nalhávat, ve většině případů znamená plížení ve hrách tu těžší variantu, u Batmana je to mnohdy opak, a to je fajn.
Další pochvalu si zaslouží gadgety. Opět, hry, ve kterých se objevuje větší množství než malé a menší množství než přehnané velké, často sklouznou k tomu, že ve finále využíváte 2-3 itemy a s tím si vystačíte většinu hry. Především v soubojích. Ne, Arkham City se skutečně snaží o to, abyste i při soubojích využívali Netopýrovi hračky a díky tomu je souboj i po celých cca 15-20 hodin zábavný. Plus, jakmile si osvojíte plachtění po městě, tak je to neskutečně uspokojivé.
Nemůžu říct, že mě hra svou kvalitou překvapila, neboť jsem na ní povětšinou slyšel jen slova samé chvály, nicméně dobře víme, jak tohle někdy dopadá, očekávání jsou nenaplněna a díky tomu si hráč hru užije o něco méně, než kdyby na to šel s čistou hlavou. Tady se to nestalo a já mám tak na své pažbě další skvělý videoherní zážitek.
Pro: dabing, souboje + plížení, postavy, Gotham, atmosféra, gadgety, celková sonda do světa Batmana
Proti: malé rozvedení některých postav (dokonce i Catwoman mohla dostat víc prostoru)
Ria KonNavazující komentář k @Ria Kon (komentář).
Batman: Arkham City udělalo spoustu věcí lépe než svůj předchůdce.
Místo pohybu po malém blázinci jsme nyní mohli plachtit mezi věžemi a střechami celé čtvrtě. Což byla ona poslední kapka v hratelnosti, se kterou Arkham Asylum krapet pokulhávalo. Hráči tak dostali obrovskou svobodu a do hry se konečně mohly zakomponovat i vedlejší úkoly. Ne, že by se jednalo o nějaké skvělé mise, ale často hráčům dodávali zajímavé lore z DC univerza.
Přibyly také nové hratelné postavy - Catwoman v základní hře a Robin (Tim Drake) v dodatečném obsahu. Nejen, že šlo o skvělé zpestření, ale se tím prolomilo vakuum prvního titulu, který dnes už v porovnání působí dosti klaustrofobicky se svým úzkým zaměřením pouze na Bruce.
Bohužel přidáním druhé hratelné postavy Rocksteady naprosto nezvládlo dávkování příběhu, který během hraní ztrácí tempo. Několikrát sem se přistihla s otázkami na jazyce; "Počkat, co že se to děje? Co mám udělat? Proč? Kdy se tohle odehrává? Skočili sme teď v čase?". Je to velká škoda, protože po zpětném poslepování střípků jsem vlastně zjistila, že Arkham City má výrazně lepší příběh. Jen to tak prostě nepůsobí.
Opravdu mne mrzelo, že mi tento neduh nedovolil přidat na hodnocení u pokračování, které je jinak po všech dalších stránkách lepší. Spolu s tím se začala lehce vytrácet moje představa o "legendárním předchůdci" PS4 Spider-Mana, ale ještě mě čekal poslední díl série...
Batman: Arkham City udělalo spoustu věcí lépe než svůj předchůdce.
Místo pohybu po malém blázinci jsme nyní mohli plachtit mezi věžemi a střechami celé čtvrtě. Což byla ona poslední kapka v hratelnosti, se kterou Arkham Asylum krapet pokulhávalo. Hráči tak dostali obrovskou svobodu a do hry se konečně mohly zakomponovat i vedlejší úkoly. Ne, že by se jednalo o nějaké skvělé mise, ale často hráčům dodávali zajímavé lore z DC univerza.
Přibyly také nové hratelné postavy - Catwoman v základní hře a Robin (Tim Drake) v dodatečném obsahu. Nejen, že šlo o skvělé zpestření, ale se tím prolomilo vakuum prvního titulu, který dnes už v porovnání působí dosti klaustrofobicky se svým úzkým zaměřením pouze na Bruce.
Bohužel přidáním druhé hratelné postavy Rocksteady naprosto nezvládlo dávkování příběhu, který během hraní ztrácí tempo. Několikrát sem se přistihla s otázkami na jazyce; "Počkat, co že se to děje? Co mám udělat? Proč? Kdy se tohle odehrává? Skočili sme teď v čase?". Je to velká škoda, protože po zpětném poslepování střípků jsem vlastně zjistila, že Arkham City má výrazně lepší příběh. Jen to tak prostě nepůsobí.
Opravdu mne mrzelo, že mi tento neduh nedovolil přidat na hodnocení u pokračování, které je jinak po všech dalších stránkách lepší. Spolu s tím se začala lehce vytrácet moje představa o "legendárním předchůdci" PS4 Spider-Mana, ale ještě mě čekal poslední díl série...
Pro: průkopník superhrdinských AAA her, combat systém, stealth, gadgety, otevřené město, další hratelné postavy, extra režimy mimo kampaň
Proti: špatně dávkovaný příběh, Riddlerovi trofeje, slabší modely vedlejších postav
novotenArkham Asylum jsem si náramně užil. Přitahovala mě proměnlivá flora ostrova, každé další otevřené dveře i sevřenost příběhu, který s menšími odbočkami směřoval k jasnému cíli. Hra mi přišla těžká, ale férová a tuze rád na ni vzpomínám. Nedlouho po jejím dohrání jsem se proto logicky vydal i do City a tvrdě narazil. Ze dvou zásadních důvodů.
Tím prvním je forma světa. Batman v open world zní náramně, ale mně se tenhle výhled pod kůži ne a ne dostat. Nevlídné šero a tma zabraňovalo jakémukoli užití si dalekého horizontu a za každým rohem číhal ten či onen gauner. Ještě větším problémem pak byl příběh a jeho tempo. V prvním díle jsem odstartoval Jokerovým zajetím a vzpourou, prošel jsem si jednu budovu, druhou budovu a pořád věděl na čem jsem a jen přidával na provázek korálky ve formě více či méně zásadních zvratů. Tady je zatčený Bruce, Hugo Strange zná jeho dvojí identitu, na scéně se objevuje Two-Face, který má v moci Catwoman, spouští se Protocol 10, přidává se řádění Jokera a pomoci může Mr. Freeze, kterého má ale zavřeného Penguin a mně jde hlava kolem, protože mám v tu chvíli za sebou snad dvě hodiny hraní a kvapíkové tempo by stačilo snad na dva celovečeráky.
V tu chvíli jsem hru odložil s tím, že se k ní zanedlouho vrátím, ale pachuť byla natolik silná, že se pauza protáhla na rok a půl. Aby mi nepřekážela v rozehraných, řekl jsem si, že se naposledy nasoukám do kevlaru a pak dám hře nejspíš sbohem, jenže nedalo mi to. Tu nápaditý úkol, tu překvapivá cut-scéna a bylo jasné, že tohle dobrodružství si prolétám až do konce. A díky vedlejším úkolům na to budu vzpomínat s úsměvem.
Zatímco hlavní linka má sice spoustu vychytávek a parádních akčních nápadů, nejednou jsem měl pocit, že tam a tady by se hodilo přibrzdit a nutnost vměstnat celý příběh do jediné noci je v tomto případě trochu na škodu. Užil jsem si sice jak manického Ra's al Ghula, tak atmosferické šplhání do pozorovací věže za účelem konečného zúčtování s Hugem Strangem, ale daleko příjemněji mi bylo u pozvolného odkrývání neznámých pozorovatelů či nepřátel, kteří mi byli neustále v patách a kteří skrývali nějaké to tajemství (Azrael, Deadshot, mrtvoly s důkazy směřujícími k Batmanovi) nebo v neposlední řadě změnu nálady v čele s krátkou, ale tuze působivou epizodou v Mad Hatterově domácnosti.
Soubojový systém mi přišel daleko přehlednější (snadnější?) než minule. Lépe se řetězí série úderů, logičtěji jsou do boje zapojena Batmanova udělátka a i ten nejtužší souboj v mém případě Mr. Freeze, kde jsem si chvílemi úzkostlivě připadal jako myš pronásledovaná kočkou se dá vykoumat tak, že i jeho případné opakování může být zábava.
V hodnocení tak hodně, subjektivně opravdu hodně přidávám, protože jak je patrné, ne všechny změny mi přišly k lepšímu, respektive většina revolučních změn mi přišla k horšímu (ani vsuvky s Catwoman nepřidávají tolik, kolik mohly / měly, včetně ošizeného posledního souboje). Tím spíš ale dokážu ocenit odvahu, s jakou tvůrci do projektu šli a jak museli trnout, jestli tahle riskantní sázka vyjde. Vyšla, ale příště by toho spoléhání na vrtkavou štěstěnu nemuselo být tolik.
Tím prvním je forma světa. Batman v open world zní náramně, ale mně se tenhle výhled pod kůži ne a ne dostat. Nevlídné šero a tma zabraňovalo jakémukoli užití si dalekého horizontu a za každým rohem číhal ten či onen gauner. Ještě větším problémem pak byl příběh a jeho tempo. V prvním díle jsem odstartoval Jokerovým zajetím a vzpourou, prošel jsem si jednu budovu, druhou budovu a pořád věděl na čem jsem a jen přidával na provázek korálky ve formě více či méně zásadních zvratů. Tady je zatčený Bruce, Hugo Strange zná jeho dvojí identitu, na scéně se objevuje Two-Face, který má v moci Catwoman, spouští se Protocol 10, přidává se řádění Jokera a pomoci může Mr. Freeze, kterého má ale zavřeného Penguin a mně jde hlava kolem, protože mám v tu chvíli za sebou snad dvě hodiny hraní a kvapíkové tempo by stačilo snad na dva celovečeráky.
V tu chvíli jsem hru odložil s tím, že se k ní zanedlouho vrátím, ale pachuť byla natolik silná, že se pauza protáhla na rok a půl. Aby mi nepřekážela v rozehraných, řekl jsem si, že se naposledy nasoukám do kevlaru a pak dám hře nejspíš sbohem, jenže nedalo mi to. Tu nápaditý úkol, tu překvapivá cut-scéna a bylo jasné, že tohle dobrodružství si prolétám až do konce. A díky vedlejším úkolům na to budu vzpomínat s úsměvem.
Zatímco hlavní linka má sice spoustu vychytávek a parádních akčních nápadů, nejednou jsem měl pocit, že tam a tady by se hodilo přibrzdit a nutnost vměstnat celý příběh do jediné noci je v tomto případě trochu na škodu. Užil jsem si sice jak manického Ra's al Ghula, tak atmosferické šplhání do pozorovací věže za účelem konečného zúčtování s Hugem Strangem, ale daleko příjemněji mi bylo u pozvolného odkrývání neznámých pozorovatelů či nepřátel, kteří mi byli neustále v patách a kteří skrývali nějaké to tajemství (Azrael, Deadshot, mrtvoly s důkazy směřujícími k Batmanovi) nebo v neposlední řadě změnu nálady v čele s krátkou, ale tuze působivou epizodou v Mad Hatterově domácnosti.
Soubojový systém mi přišel daleko přehlednější (snadnější?) než minule. Lépe se řetězí série úderů, logičtěji jsou do boje zapojena Batmanova udělátka a i ten nejtužší souboj v mém případě Mr. Freeze, kde jsem si chvílemi úzkostlivě připadal jako myš pronásledovaná kočkou se dá vykoumat tak, že i jeho případné opakování může být zábava.
V hodnocení tak hodně, subjektivně opravdu hodně přidávám, protože jak je patrné, ne všechny změny mi přišly k lepšímu, respektive většina revolučních změn mi přišla k horšímu (ani vsuvky s Catwoman nepřidávají tolik, kolik mohly / měly, včetně ošizeného posledního souboje). Tím spíš ale dokážu ocenit odvahu, s jakou tvůrci do projektu šli a jak museli trnout, jestli tahle riskantní sázka vyjde. Vyšla, ale příště by toho spoléhání na vrtkavou štěstěnu nemuselo být tolik.
Pro: Nápadité vedlejší mise dávající pocit funkčního otevřeného světa, větší potěšení ze soubojů oproti prvnímu dílu
Proti: Nezastavitelná dějová rychlodráha, která působí, jak když se nemůže dočkat, až skončí. Počkat si přece neznamená nutně zastavit.
nemopbxPo dokonalej hre Batman: Arkham Asylum tu je pokračovanie Batman: Arkham City. Hovorte si, čo chcete. Pre mňa Arkham séria Batmanovských hier patrí k tomu najlepšiemu čo som hral. Hlavne teda prvé dva diely. Rocksteady Studios už pri prvej hre ukázalo, ako má vyzerať perfektná hra a v druhom diely v ničom nezaostávajú. Dokonca, možno ho aj posúvajú ďalej.
Ako názov napovedá, Batman sa presúva z ústavu do Arkham City. Čaká tu na Vás celé mesto. Viac typov nepriateľov, viac hádaniek, viac všetkého. Príbeh je opäť špičkový a stretneme kopec známych postáv. V tejto časti si zahráme aj za Catwoman, čo považujem za veľmi dobré spestrenie hry. Nepriatelia sú od minula ešte nebezpečnejší, lebo sa dokážu na Vás lepšie pripraviť. Likvidovanie nie je také jednoduché, ale o to zábavnejšie. Tentokrát Vám môžu nastražiť pasce na sochy vo výškach, prípadne niektorý majú nočné videnie, vďaka ktorému Vás ľahšie nájdu. Pripravte sa na viacej taktizovania. Aby ste sa nezľakli, Batman dostal nové a vylepšené gadgety. Je ich naozaj dosť a zažijete kopec zábavy pri ich používaní. Opäť sa tu zabavíte aj pri klasickom mlátení poskokov, ktorý sú tiež rôzne vybavený. Majú zbrane, štíty, elektrické obušky a iné. Chýbať nebudú ani súboje s bossmi, ktoré sú zakaždým iné. Okrem toho je tu veľa iného. Hádanky a rôzne vedľajšie nepovinné misie, ktoré zabavia na naozaj dlhú dobu. Tu sa skrátka asi ani nedá nič zlé napísať.
Batman: Arkham City podľa mňa naozaj patrí medzi najlepšie hry. Má neuveriteľný zmysel pre detail, perfektnú hrateľnosť, zábavu, dobrý príbeh a aj v dnešnej dobe slušnú grafiku. Jediná škoda, že na konzolách nemá českú lokalizáciu (na PC sa dá stiahnúť). Kto sa k tejto hre ešte nedostal, tak odporúčam všetkými desiatimi. Prípadne sa dá zohnať verzia Batman: Return to Arkham, ktorá obsahuje Arkham Asylum, Arkham City a nejaké bonusy k tomu.
Ako názov napovedá, Batman sa presúva z ústavu do Arkham City. Čaká tu na Vás celé mesto. Viac typov nepriateľov, viac hádaniek, viac všetkého. Príbeh je opäť špičkový a stretneme kopec známych postáv. V tejto časti si zahráme aj za Catwoman, čo považujem za veľmi dobré spestrenie hry. Nepriatelia sú od minula ešte nebezpečnejší, lebo sa dokážu na Vás lepšie pripraviť. Likvidovanie nie je také jednoduché, ale o to zábavnejšie. Tentokrát Vám môžu nastražiť pasce na sochy vo výškach, prípadne niektorý majú nočné videnie, vďaka ktorému Vás ľahšie nájdu. Pripravte sa na viacej taktizovania. Aby ste sa nezľakli, Batman dostal nové a vylepšené gadgety. Je ich naozaj dosť a zažijete kopec zábavy pri ich používaní. Opäť sa tu zabavíte aj pri klasickom mlátení poskokov, ktorý sú tiež rôzne vybavený. Majú zbrane, štíty, elektrické obušky a iné. Chýbať nebudú ani súboje s bossmi, ktoré sú zakaždým iné. Okrem toho je tu veľa iného. Hádanky a rôzne vedľajšie nepovinné misie, ktoré zabavia na naozaj dlhú dobu. Tu sa skrátka asi ani nedá nič zlé napísať.
Batman: Arkham City podľa mňa naozaj patrí medzi najlepšie hry. Má neuveriteľný zmysel pre detail, perfektnú hrateľnosť, zábavu, dobrý príbeh a aj v dnešnej dobe slušnú grafiku. Jediná škoda, že na konzolách nemá českú lokalizáciu (na PC sa dá stiahnúť). Kto sa k tejto hre ešte nedostal, tak odporúčam všetkými desiatimi. Prípadne sa dá zohnať verzia Batman: Return to Arkham, ktorá obsahuje Arkham Asylum, Arkham City a nejaké bonusy k tomu.
Pro: hrateľnosť, príbeh, súboje, gadgety, Catwoman, veľa vedľajšieho obsahu
Proti: chýbajúca lokalizácia (konzoly)
raisenDruhé pokračování Batmana nabídlo větší prostor pro potírání zločinu, lámání kostí, pokusy o uletění rekordní vzdálenosti a čajovou párty se záporákem. Otevřenost se mi hodně zalíbila a nemohla jsem se dočkat, až po úvodní sekvenci dostanu volnost a budu si dělat, co budu chtít.
Hratelnost se od prvního dílu snad nijak nezměnila, ovšem to mi nevadilo, protože pořád to bylo skvělé. Sice jsem dostala pár nových technologických vychytávek, ale ty jsem za celou hru použila stejně jen na určených místech. Bossfighty mě opět bavily, byly nápadité, ale musím říct, že kolikrát byly lehčí než normální setkání s ozbrojenými nepřáteli, kteří mi dokázali v některých částech dost zatopit a samotný Batman po jejich výstřelech padal jak shnilá hruška.
Nechyběla ani Oracle se svými dlouhými telefonáty, při kterých se nešlo normálně hýbat, Jokerovy super tajné a zároveň nijak překvapující plány a hysteričtí záchranáři, kteří padli do zajetí a kteří vypadali jako hasiči. Batman byl opět stejný moralista jako v předchozím díle, a tak zatímco já bych polovina lidí prostě s radostí zabila, tak jsem musela sledovat Batmana jako mlčky a zatvrzele zachraňuje masové vrahy z náručí smrti a strká je za mříže, ze kterých stejně v budoucnu utečou.
Hodně se mi líbila hudba a v některých momentech dodávala hře tu správnou epickou atmosféru, kterou znám z filmů. Hraní za kočku bylo fajn a vítala jsem ji jako příjemnou změnu. Navíc ty pasáže s ní byly krátké a nebylo jich moc, tak mi to vytrhnutí z Batmanova příběhu nevadilo.
Závěrem: povedené pokračování a těším se na třetí díl, zvlášť když je od jiného studia.
Hratelnost se od prvního dílu snad nijak nezměnila, ovšem to mi nevadilo, protože pořád to bylo skvělé. Sice jsem dostala pár nových technologických vychytávek, ale ty jsem za celou hru použila stejně jen na určených místech. Bossfighty mě opět bavily, byly nápadité, ale musím říct, že kolikrát byly lehčí než normální setkání s ozbrojenými nepřáteli, kteří mi dokázali v některých částech dost zatopit a samotný Batman po jejich výstřelech padal jak shnilá hruška.
Nechyběla ani Oracle se svými dlouhými telefonáty, při kterých se nešlo normálně hýbat, Jokerovy super tajné a zároveň nijak překvapující plány a hysteričtí záchranáři, kteří padli do zajetí a kteří vypadali jako hasiči. Batman byl opět stejný moralista jako v předchozím díle, a tak zatímco já bych polovina lidí prostě s radostí zabila, tak jsem musela sledovat Batmana jako mlčky a zatvrzele zachraňuje masové vrahy z náručí smrti a strká je za mříže, ze kterých stejně v budoucnu utečou.
Hodně se mi líbila hudba a v některých momentech dodávala hře tu správnou epickou atmosféru, kterou znám z filmů. Hraní za kočku bylo fajn a vítala jsem ji jako příjemnou změnu. Navíc ty pasáže s ní byly krátké a nebylo jich moc, tak mi to vytrhnutí z Batmanova příběhu nevadilo.
Závěrem: povedené pokračování a těším se na třetí díl, zvlášť když je od jiného studia.
Pro: město, souboje, padouši, hudba, pasáže s kočkou
Proti: občas lehké bossfighty
Route95Herní výzva 2017: "Only the best!"
Výzva dokončena, jupíííí. Posledním dílkem si bylo zahrát jednu ze 100 nejlepších her na databázi. Před rokem jsem na vánoce dostal Batmana a jelikož jsem ho pořád neměl čas zapnout, teď byla ta správná chvíle, jelikož je náhodou jedna z nejlépe hodnocených her na databázi.
Příběh začíná zajmutím Batmana doktorem Hugem Strangem, který ví, že Batman je Bruce Wayne. Odklidí ho do Arkhmského Města vybudované přímo pro zločince. Setkáte se zde s padouchy jako je například Dvě Tváře, Ras Al Ghoul, Tučňák nebo Joker. Joker je nemocný a vy budete nakaženi stejnou nemocí. Musíte proto najít lék a zjistit co se děje. To by byl v krátkosti nastíněn děj. Oproti předchozímu dílu, který byl komorněji laděný se mi zde příběh líbil více a narazíme zde na několik pěkných zvratů. Postavy jsou dobře prokresleny, jen se mi charakterem nelíbil právě Barman, protože svým dogmatickým nikoho nezabíjím, mě teda hodně štval. Masový vrah uteče několikrát z vězení, aby mohl opět rozpoutat zabijácké peklo, ale Batman ho odveze zpátky do basy, aby se kolotoč mohl roztočit znova. Pak je zde ještě Selina aka Kočičí žena, za kterou budeme v pár misích hrát a ta mi rozhodně sedla více a to jak charakterem, tak hratelností, která byla svižnější, rychlejší a tím i efektivnější.
Soubojový systém je podle mě největší výhodou této hry. Nejde ani tak o komba, ale o jednoduchost tohoto systému. Stačí mačkat jedno tlačítko pro útok, druhé pro protiútok a případě tlačítko pro omráčení na náročnější nepřátele. Jakmile začnete útočit rozjede se efektivní kolotoč na který je radost pohledět. Postavy jsou rozpohybované parádně a všechno působí plynulým dojmem. V arzenálu máme ještě různé vychytávky jako je například batarang, explozivní gel, dekodér a mnoho dalších, které na určitých místech musíme použít, abychom jsme se dostali dále. Co se týče prostředí budeme se pohybovat v otevřeném městě, které je věčně ve tmě, ale tomu rozumím, protože je tím podložen příběh. Budovy jsou goticky laděny, v kanálech či metru je to, co bychom čekali a tak dále. Bossfighty jsou nápadité, ale je jich málo. Všudyvšeho jsem jich napočítal čtyři. Dokonce soupeříte s méně známými nepřáteli a s těmi kultovními se setkáte pouze v cutscénách. Délka hry je solidních 6-7 hodin bez plnění vedlejších misí, což je solidní nášup. Jak jsem psal výše, můžete hrát i za Kočičí ženu. Jen je škoda, že hlavních misí s ní je jen velmi málo. Věc, která mě nadmíru štvala, byla absence minimapy nebo čehokoliv, co by mi ukázalo směr bez toho, abych musel otevírat mapu, což obnášelo stisknou SELECT a 2x LB abych se k mapě dostal.
Hra běží na Unreal Enginu 3 a je vidět, že ho tvůrci značně modifikovali a grafika je na výši. Krásně se na to dívá a skvěle to běží. Co mě hodně vytáčelo je, že většina příběhových cutscén jsou předrenderovaná videa běžící na 30 fps s viditelnou kompresí. Tyto přechody zbytečně ruší a pak se vám celá cutscéna zdá sekavá, protože přecházíte z 60 do 30 fps. Nechápu záměr tvůrců, ale tyto cutscény by podle mě jeli perfektně i v enginu hry, viz jakákoliv hra od capcomu, kde předrendery v enginu MT Framework nepoužívali, stejně tak například první Mafia. Dabing je perfektní, hlavně Mark Hammil v roli Jokera. Hudební doprovod je také báječný a připomínal mi ten od Dannyho Elfmana z původního Batmana.
Ve výsledku jsem se velmi bavil. Jen to chování Batmana mě vytáčelo. V Arkham Asylum jsem to tak nevnímal, ale zde mi to připadalo jako pěst na oko. Oproti předchozímu dílu je toto pokračování lepší ve všech ohledech, ale přeci jen ta komornější atmosfera Asulumu mi byla bližší a také se mi předchozí díl zdál delší. V každém případě pokud máte už dost assassínů, tak Batman je hned bojovka "number one", kterou si po něm zahrát.
Výzva dokončena, jupíííí. Posledním dílkem si bylo zahrát jednu ze 100 nejlepších her na databázi. Před rokem jsem na vánoce dostal Batmana a jelikož jsem ho pořád neměl čas zapnout, teď byla ta správná chvíle, jelikož je náhodou jedna z nejlépe hodnocených her na databázi.
Příběh začíná zajmutím Batmana doktorem Hugem Strangem, který ví, že Batman je Bruce Wayne. Odklidí ho do Arkhmského Města vybudované přímo pro zločince. Setkáte se zde s padouchy jako je například Dvě Tváře, Ras Al Ghoul, Tučňák nebo Joker. Joker je nemocný a vy budete nakaženi stejnou nemocí. Musíte proto najít lék a zjistit co se děje. To by byl v krátkosti nastíněn děj. Oproti předchozímu dílu, který byl komorněji laděný se mi zde příběh líbil více a narazíme zde na několik pěkných zvratů. Postavy jsou dobře prokresleny, jen se mi charakterem nelíbil právě Barman, protože svým dogmatickým nikoho nezabíjím, mě teda hodně štval. Masový vrah uteče několikrát z vězení, aby mohl opět rozpoutat zabijácké peklo, ale Batman ho odveze zpátky do basy, aby se kolotoč mohl roztočit znova. Pak je zde ještě Selina aka Kočičí žena, za kterou budeme v pár misích hrát a ta mi rozhodně sedla více a to jak charakterem, tak hratelností, která byla svižnější, rychlejší a tím i efektivnější.
Soubojový systém je podle mě největší výhodou této hry. Nejde ani tak o komba, ale o jednoduchost tohoto systému. Stačí mačkat jedno tlačítko pro útok, druhé pro protiútok a případě tlačítko pro omráčení na náročnější nepřátele. Jakmile začnete útočit rozjede se efektivní kolotoč na který je radost pohledět. Postavy jsou rozpohybované parádně a všechno působí plynulým dojmem. V arzenálu máme ještě různé vychytávky jako je například batarang, explozivní gel, dekodér a mnoho dalších, které na určitých místech musíme použít, abychom jsme se dostali dále. Co se týče prostředí budeme se pohybovat v otevřeném městě, které je věčně ve tmě, ale tomu rozumím, protože je tím podložen příběh. Budovy jsou goticky laděny, v kanálech či metru je to, co bychom čekali a tak dále. Bossfighty jsou nápadité, ale je jich málo. Všudyvšeho jsem jich napočítal čtyři. Dokonce soupeříte s méně známými nepřáteli a s těmi kultovními se setkáte pouze v cutscénách. Délka hry je solidních 6-7 hodin bez plnění vedlejších misí, což je solidní nášup. Jak jsem psal výše, můžete hrát i za Kočičí ženu. Jen je škoda, že hlavních misí s ní je jen velmi málo. Věc, která mě nadmíru štvala, byla absence minimapy nebo čehokoliv, co by mi ukázalo směr bez toho, abych musel otevírat mapu, což obnášelo stisknou SELECT a 2x LB abych se k mapě dostal.
Hra běží na Unreal Enginu 3 a je vidět, že ho tvůrci značně modifikovali a grafika je na výši. Krásně se na to dívá a skvěle to běží. Co mě hodně vytáčelo je, že většina příběhových cutscén jsou předrenderovaná videa běžící na 30 fps s viditelnou kompresí. Tyto přechody zbytečně ruší a pak se vám celá cutscéna zdá sekavá, protože přecházíte z 60 do 30 fps. Nechápu záměr tvůrců, ale tyto cutscény by podle mě jeli perfektně i v enginu hry, viz jakákoliv hra od capcomu, kde předrendery v enginu MT Framework nepoužívali, stejně tak například první Mafia. Dabing je perfektní, hlavně Mark Hammil v roli Jokera. Hudební doprovod je také báječný a připomínal mi ten od Dannyho Elfmana z původního Batmana.
Ve výsledku jsem se velmi bavil. Jen to chování Batmana mě vytáčelo. V Arkham Asylum jsem to tak nevnímal, ale zde mi to připadalo jako pěst na oko. Oproti předchozímu dílu je toto pokračování lepší ve všech ohledech, ale přeci jen ta komornější atmosfera Asulumu mi byla bližší a také se mi předchozí díl zdál delší. V každém případě pokud máte už dost assassínů, tak Batman je hned bojovka "number one", kterou si po něm zahrát.
Pro: příběh, grafika, hudba, soubojový systém
Proti: chování batmana, předrenderované cutscény, neexistující minimapa
kaslikjochananUctívám Batmana, mám rád Jokera a miluju příběh Harley Quinn. Batman je pro mě jediným uvěřitelným superhrdinou, přičemž to slovo superhrdina není přesné, protože nemá žádné superschopnosti až na super schopnost unikat smrti. To jen pro začátek.
Pokud jste nehráli Arkham Asylum, neudělejte stejnou chybu jako já. Já jsem totiž nejprve hrál Arkham City a vzhledem k tomu, že první díl Arkham série nabízí totéž co druhý, který nabízí i něco navíc, nebyl jsem poté schopný Asylum dohrát. Pokud jste Asylum hráli, pak si pokračování určitě zahrajte.
Arkham City je naprosté vystihnutí všech prvků komiksového Batmana. Batman jako detektiv, Batman jako rozbíječ tlam i občas trochu natvrdlý Batman. Ostatní postavy jsou stejně tak dobře vystihnuté. Pokud jste fanoušci komiksového Batmana, skočte do téhle hry po hlavě. Ti, kteří mají rádi filmového Batmana, si také přijdou na své. Možná budete mít trošku zmatek v postavách, protože jich je tu poměrně dost. Přesto byste se neměli úplně ztratit, protože hra je vyprávěná s dostatečným časem na pochopení situace. Tím se dostávám k příběhu, který občas snese kritiku. Jestli je tady namístě, těžko říct. Záleží, jestli máte radši přímočarý příběh (který je v prvním díle), nebo rádi přemýšlíte jak to vlastně je. Zpětně mi přijde, že tady je příběh až moc překombinovaný (i přes to, že mám v oblibě detektivní žánr), snad ve snaze uvést do hry i méně známé postavy, jako je třeba Hugo Strange. Právě složitý příběh má snad za vinu, že řada hráčů tuhle hru hraje nadvakrát s delší přestávkou až několika týdnů. I já, když jsem jí hrál poprvé, jsem jí tak hrál. Až teď při druhém dohrání jsem jí zhltal během pár dní.
V recenzích se dočtete, že už v době vydání nebyla hra po grafické stránce žádný zázrak. Já musím říct, že ani po pěti letech nevypadá špatně. Přeci jen jde o temnější prostředí (s pár výjimkami), takže se ledacos ztratí. Nikde jsem nenarazil na místo, kde bych si řekl, že tahle hrana vypadá hrozně.
Soubojový systém je u téhle série často chválen a ani já proti němu nic špatného neřeknu. Nicméně se přes něj dostávám k celkovému ovládání a tady bych jednu, malou věc měl. Je to plachtění a s tím související zvedání výšky. Na gamepadu mi to prostě nejde. Nvm, jestli dělám něco špatně, nicméně to nakonec stejně dopadne tak, že pustím ovladač a uchopím se myšule. Vzhledem k tomu, že neznám nikoho, kdo by Batman Arkham City hrál na gamepadu, nemůžu s jistotou říct, jestli je chyba v ovládání nebo ve mně.
Musím říct, že kamera občas zlobí. Především při soubojích a na to si člověk musí zvyknout. Hra se totiž snaží o přehlednou bojovou scénu, a to je někdy na úkor správného směru útoku. To když kamera ujede a Batman tak místo do zloducha boxuje do vzduchu.
Lidé mnohokrát chválí detektivní část hry. Mě přišlo, že do hry sedí, ale zároveň to není nic, co bych dával na stupeň vítězů při Olympijských hrách. Pokud Batman nějaké místo vyšetřuje, tak věřte, že vaše mozkové závity zůstanou ušetřené. Tady detektivní adventura ustoupila té akční. Nepovažuji to za zápor, ani za klad. Jen za něco co v téhle hře je a co Batmana ukazuje jako detektiva.
Často se dočtete kritiky na Stealth styl hry. Především, že se po čase dostaví sterilita. S tím ale nemůžu souhlasit. Já hry často procházím Stealth stylem, a přestože protivníci v Batman Arkham City nejsou nejinteligentnější, úplná paka to také nejsou. Hra vám nechává možnost hrát jedním stylem, zároveň vás ale sem tam přitlačí do pozice, abyste změnili výchozí postavení a například výpady ze vzduchu vyměnili za úkryt v podlaze. Záleží čistě na hráči, jestli těch možností, která hra umožňuje, využije.
Problémové mohou být boss fighty. Ty se mi zdají nevyvážené. Rozhodně ten finální je o třídu lehčí, než některé v průběhu hry. Nechci to hře nijak zazlívat. Mám rád, když konec pěkně odsýpá, ale někomu by to vadit mohlo. Jinak se boje s bossy odvíjejí s hratelností a každý je trošinku jiný.
K hlavnímu ději jsem toho řekl už dost. Mohlo by se zdát, že hra ode mě dostává pěknou dávku kritiky, chci vás tak ujistit, že celkově jde o drobnosti. Hra je vážně velmi zábavná a dost možná může bavit i hráče, kteří Batmana v oblibě nemají.
Dostávám se k bonusovému obsahu. Dokud se v těchto věcech hra drží poskrovnu, vše funguje. Ať už je to side mission týkající se Deadshota, nebo třeba tajemného Watchera, je to zábavné a do jisté míry i náročné. Potom tu jsou ale Riddlerovo hádanky, kterých tu je mnoho, jako fakt mnoho, mnoho, až bych řekl přehnaně moc. Já nejsem člověk, který by třeba v GTA sbíral balíčky schované za rohem v zapadlé uličce a nevím, proč bych se měl pídit po hádankách, které ani tak nezavaří mozkovnu, jako jsou spíš závislé na vaší vybavenosti. Pokud by jich bylo malé množství a byly třeba i víc propracované, byl bych spokojenější. Když to přirovnám k missi v které operuje Bane, která je třebaže jednoduchá, ale je i krátká. Takhle by sběrací mise měly vypadat.
Hra mě také zklamala, co se týče možností skinů. Rád bych uvítal, kdyby byly odemčené už při prvním hraní (i když chápu, že to má podnítit znovuhratelnost). Pak, když už je tu v hlavním příběhu hra za Catwoman (a ta hra za ní je odvedená opravdu dobře), chybí tu u ní volba skinu i v případě, že hru rozehrajete znovu. To je velká škoda. Na Robina v Arkham City narazíte až v dlc (a opět bez možnosti volby skinu, pokud nenainstalujete fanouškovský mód) a na Nightwinga ve městě nenarazíte vůbec. Ten tak zůstává jen volbou do arény. Samozřejmě existují módy, které vám umožní zahrát i za jiné postavy než za Batmana a Catwoman i módy s různými skiny, ale podle mě, by to měl být obsah už od vývojářů. V tomhle ohledu prostě hra nabízí až příliš málo.
Souboje v arénách jsou příjemným zpestřením a vyplatí se kvůli nim mít hru nainstalovanou i po dohrání kampaně. Občas totiž dostavám chuť jen tak někomu nakopat zadnici.
Celkově jde o výtečnou hru, skvěle provedenou především po technické stránce (až na kameru). Soubojový systém, stealth, dabing, hudba, prostředí, to je prostě skvělé. Na hře je znát jak moc se vývojáři snažili držet inspirace komiksů a zachovat temnotu vycházející z filmů. Hra má ale pár nedodělků a trochu podezřívám vývojáře, že si některé věci nechávali schválně až na Batman Arkham Knight. Ale takový už je herní průmysl. A právě ty maličkosti. Spíše to, co ve hře není než to, co ve hře je, může za ty body strhnuté ze sto procentního hodnocení.
Pokud jste nehráli Arkham Asylum, neudělejte stejnou chybu jako já. Já jsem totiž nejprve hrál Arkham City a vzhledem k tomu, že první díl Arkham série nabízí totéž co druhý, který nabízí i něco navíc, nebyl jsem poté schopný Asylum dohrát. Pokud jste Asylum hráli, pak si pokračování určitě zahrajte.
Arkham City je naprosté vystihnutí všech prvků komiksového Batmana. Batman jako detektiv, Batman jako rozbíječ tlam i občas trochu natvrdlý Batman. Ostatní postavy jsou stejně tak dobře vystihnuté. Pokud jste fanoušci komiksového Batmana, skočte do téhle hry po hlavě. Ti, kteří mají rádi filmového Batmana, si také přijdou na své. Možná budete mít trošku zmatek v postavách, protože jich je tu poměrně dost. Přesto byste se neměli úplně ztratit, protože hra je vyprávěná s dostatečným časem na pochopení situace. Tím se dostávám k příběhu, který občas snese kritiku. Jestli je tady namístě, těžko říct. Záleží, jestli máte radši přímočarý příběh (který je v prvním díle), nebo rádi přemýšlíte jak to vlastně je. Zpětně mi přijde, že tady je příběh až moc překombinovaný (i přes to, že mám v oblibě detektivní žánr), snad ve snaze uvést do hry i méně známé postavy, jako je třeba Hugo Strange. Právě složitý příběh má snad za vinu, že řada hráčů tuhle hru hraje nadvakrát s delší přestávkou až několika týdnů. I já, když jsem jí hrál poprvé, jsem jí tak hrál. Až teď při druhém dohrání jsem jí zhltal během pár dní.
V recenzích se dočtete, že už v době vydání nebyla hra po grafické stránce žádný zázrak. Já musím říct, že ani po pěti letech nevypadá špatně. Přeci jen jde o temnější prostředí (s pár výjimkami), takže se ledacos ztratí. Nikde jsem nenarazil na místo, kde bych si řekl, že tahle hrana vypadá hrozně.
Soubojový systém je u téhle série často chválen a ani já proti němu nic špatného neřeknu. Nicméně se přes něj dostávám k celkovému ovládání a tady bych jednu, malou věc měl. Je to plachtění a s tím související zvedání výšky. Na gamepadu mi to prostě nejde. Nvm, jestli dělám něco špatně, nicméně to nakonec stejně dopadne tak, že pustím ovladač a uchopím se myšule. Vzhledem k tomu, že neznám nikoho, kdo by Batman Arkham City hrál na gamepadu, nemůžu s jistotou říct, jestli je chyba v ovládání nebo ve mně.
Musím říct, že kamera občas zlobí. Především při soubojích a na to si člověk musí zvyknout. Hra se totiž snaží o přehlednou bojovou scénu, a to je někdy na úkor správného směru útoku. To když kamera ujede a Batman tak místo do zloducha boxuje do vzduchu.
Lidé mnohokrát chválí detektivní část hry. Mě přišlo, že do hry sedí, ale zároveň to není nic, co bych dával na stupeň vítězů při Olympijských hrách. Pokud Batman nějaké místo vyšetřuje, tak věřte, že vaše mozkové závity zůstanou ušetřené. Tady detektivní adventura ustoupila té akční. Nepovažuji to za zápor, ani za klad. Jen za něco co v téhle hře je a co Batmana ukazuje jako detektiva.
Často se dočtete kritiky na Stealth styl hry. Především, že se po čase dostaví sterilita. S tím ale nemůžu souhlasit. Já hry často procházím Stealth stylem, a přestože protivníci v Batman Arkham City nejsou nejinteligentnější, úplná paka to také nejsou. Hra vám nechává možnost hrát jedním stylem, zároveň vás ale sem tam přitlačí do pozice, abyste změnili výchozí postavení a například výpady ze vzduchu vyměnili za úkryt v podlaze. Záleží čistě na hráči, jestli těch možností, která hra umožňuje, využije.
Problémové mohou být boss fighty. Ty se mi zdají nevyvážené. Rozhodně ten finální je o třídu lehčí, než některé v průběhu hry. Nechci to hře nijak zazlívat. Mám rád, když konec pěkně odsýpá, ale někomu by to vadit mohlo. Jinak se boje s bossy odvíjejí s hratelností a každý je trošinku jiný.
K hlavnímu ději jsem toho řekl už dost. Mohlo by se zdát, že hra ode mě dostává pěknou dávku kritiky, chci vás tak ujistit, že celkově jde o drobnosti. Hra je vážně velmi zábavná a dost možná může bavit i hráče, kteří Batmana v oblibě nemají.
Dostávám se k bonusovému obsahu. Dokud se v těchto věcech hra drží poskrovnu, vše funguje. Ať už je to side mission týkající se Deadshota, nebo třeba tajemného Watchera, je to zábavné a do jisté míry i náročné. Potom tu jsou ale Riddlerovo hádanky, kterých tu je mnoho, jako fakt mnoho, mnoho, až bych řekl přehnaně moc. Já nejsem člověk, který by třeba v GTA sbíral balíčky schované za rohem v zapadlé uličce a nevím, proč bych se měl pídit po hádankách, které ani tak nezavaří mozkovnu, jako jsou spíš závislé na vaší vybavenosti. Pokud by jich bylo malé množství a byly třeba i víc propracované, byl bych spokojenější. Když to přirovnám k missi v které operuje Bane, která je třebaže jednoduchá, ale je i krátká. Takhle by sběrací mise měly vypadat.
Hra mě také zklamala, co se týče možností skinů. Rád bych uvítal, kdyby byly odemčené už při prvním hraní (i když chápu, že to má podnítit znovuhratelnost). Pak, když už je tu v hlavním příběhu hra za Catwoman (a ta hra za ní je odvedená opravdu dobře), chybí tu u ní volba skinu i v případě, že hru rozehrajete znovu. To je velká škoda. Na Robina v Arkham City narazíte až v dlc (a opět bez možnosti volby skinu, pokud nenainstalujete fanouškovský mód) a na Nightwinga ve městě nenarazíte vůbec. Ten tak zůstává jen volbou do arény. Samozřejmě existují módy, které vám umožní zahrát i za jiné postavy než za Batmana a Catwoman i módy s různými skiny, ale podle mě, by to měl být obsah už od vývojářů. V tomhle ohledu prostě hra nabízí až příliš málo.
Souboje v arénách jsou příjemným zpestřením a vyplatí se kvůli nim mít hru nainstalovanou i po dohrání kampaně. Občas totiž dostavám chuť jen tak někomu nakopat zadnici.
Celkově jde o výtečnou hru, skvěle provedenou především po technické stránce (až na kameru). Soubojový systém, stealth, dabing, hudba, prostředí, to je prostě skvělé. Na hře je znát jak moc se vývojáři snažili držet inspirace komiksů a zachovat temnotu vycházející z filmů. Hra má ale pár nedodělků a trochu podezřívám vývojáře, že si některé věci nechávali schválně až na Batman Arkham Knight. Ale takový už je herní průmysl. A právě ty maličkosti. Spíše to, co ve hře není než to, co ve hře je, může za ty body strhnuté ze sto procentního hodnocení.
Pro: Soubojový systém, Stealth, Dabing, Hudba, Prostředí, Catwoman
Proti: Kolísavé boss-fighty, Kamera, Možná až překombinovaný příbeh
DuDu008Môj prvý diel z Arkhamskej série, ktorý som hral je práve tento. Keďže som ho hral ako prvý zo všetkých dielov, dosť mi prirástol k srdcu. Preto ho zaraďujem aj medzi moje najobľúbenejšie hry.
Príbeh je fantastický. Ocítate sa v Arkham City, kde boli poslaní všetci zločinci z celého Gothamu, a je len na Batmanovi aby to tam dal dokopy. Síce je hlavná dejová linka kratšia, ale celý príbeh dopĺňajú vedľajšie misie a Riddlerove hádanky a trofeje. Je tu veľa záporákov ako aj v predchádzajúcom diely, ale tu majú o niečo viac priestoru. Stretnete sa napríklad s Jokerom, Harley Quinn, Mr.Freezom, Penguinom a ďalšími zaujímavými postavami. V tomto diely je aj možnosť hrať za Catwoman, za ktorú budete riešiť problémy s Two-Faceom a Poison Ivy.
Najväčšou zmenou prešiel upgradovací systém v ktorom môžte vylepšovať Batmanovu zbroj, gadgety, súbojový systém a dokonca môžte vylepšovať aj Catwoman. Je toho vážne veľmi veľa na vylepšovanie, čo len prispievá k dlhšej hrateľnosti, aby ste si všetky vylepšenia vyskúšali v akcii.
Súbojový systém ostal rovnaký s možno menšími úpravami. Bossfighty sú spravené na jednotku. Každý sa líši od toho druhého. V jednom je stealth a v druhom zase hromadná bitka, je to vážne rozdielne, ale za to pestré.
Arkham City je pekné a dosť velké. Batman tu má na rozdiel od Asylumu viac priestoru na lietanie. Po celom Arkhame sú rozmiestnené hádanky a trofeje, ktorých je dokopy cez 400. Niektorý by si povedali že to je veľa a kašlali by na to a nezbierali ich. Ale ja som nemal čo robiť, tak som ich získal úplne všetky a mal som z toho dobrý pocit.
Grafika je pekná, ale keďže sa celá hra odohráva v noci, neni toho moc čo obdivovať. Celý chod hry spríjemňuje temná hudba, ktorá dopĺňa atmosféru Arkhamu.
Hra má najgrandióznejší koniec, ktorý som kedy videl. Kto hral Batmana a bol bystrý tak si určite všimol že na začiatku hry je obraz, ktorý zodpovedá ako Batman nesie Jokera v náručí.
Nakoniec len dodám, že Batman Arkham City sa oplatí hrať. Veď sám som pri nej strávil cez 300 hodín.
Príbeh je fantastický. Ocítate sa v Arkham City, kde boli poslaní všetci zločinci z celého Gothamu, a je len na Batmanovi aby to tam dal dokopy. Síce je hlavná dejová linka kratšia, ale celý príbeh dopĺňajú vedľajšie misie a Riddlerove hádanky a trofeje. Je tu veľa záporákov ako aj v predchádzajúcom diely, ale tu majú o niečo viac priestoru. Stretnete sa napríklad s Jokerom, Harley Quinn, Mr.Freezom, Penguinom a ďalšími zaujímavými postavami. V tomto diely je aj možnosť hrať za Catwoman, za ktorú budete riešiť problémy s Two-Faceom a Poison Ivy.
Najväčšou zmenou prešiel upgradovací systém v ktorom môžte vylepšovať Batmanovu zbroj, gadgety, súbojový systém a dokonca môžte vylepšovať aj Catwoman. Je toho vážne veľmi veľa na vylepšovanie, čo len prispievá k dlhšej hrateľnosti, aby ste si všetky vylepšenia vyskúšali v akcii.
Súbojový systém ostal rovnaký s možno menšími úpravami. Bossfighty sú spravené na jednotku. Každý sa líši od toho druhého. V jednom je stealth a v druhom zase hromadná bitka, je to vážne rozdielne, ale za to pestré.
Arkham City je pekné a dosť velké. Batman tu má na rozdiel od Asylumu viac priestoru na lietanie. Po celom Arkhame sú rozmiestnené hádanky a trofeje, ktorých je dokopy cez 400. Niektorý by si povedali že to je veľa a kašlali by na to a nezbierali ich. Ale ja som nemal čo robiť, tak som ich získal úplne všetky a mal som z toho dobrý pocit.
Grafika je pekná, ale keďže sa celá hra odohráva v noci, neni toho moc čo obdivovať. Celý chod hry spríjemňuje temná hudba, ktorá dopĺňa atmosféru Arkhamu.
Hra má najgrandióznejší koniec, ktorý som kedy videl. Kto hral Batmana a bol bystrý tak si určite všimol že na začiatku hry je obraz, ktorý zodpovedá ako Batman nesie Jokera v náručí.
Nakoniec len dodám, že Batman Arkham City sa oplatí hrať. Veď sám som pri nej strávil cez 300 hodín.
Pro: Príbeh, Batman, bossfighty, záporáci a ďalšie postavy, Arkham City, upgradovací systém, Catwoman, .....
Proti: Tejto hre sa nedá nič vytknúť
piratenBatman sa v roku 2011 vrátil vo veľkej forme, to musím uznať. Aj keď som od tohto dielu očakával naozaj veľa, sklamaný som nebol a Batman dostál svojho mena. Hra pôsobí ako výborná výprava do celého univerza a tak ako v prvej hre, aj tu pred hráča hádže plno postáv známych z komixov. Navyše je v hre pomerne veľká encyklopédia, keby náhodou niekto nepoznal všetky postavy, to dôležité si môže prečítať. A keď sa náhodou niekto nezmestil do hlavného príbehu, dostal aspoň účasť vo vedľajších misiách. Jasné, nedostalo sa úplne na všetkých, ale aj tak je obsadenie Arkham City chvályhodné.
Hrateľnosť zostala verná prvému dielu. Ostala hromada gadgetov a pribudli nové. Vďaka autorom za to, že už od začiatku mal Batman v arzenáli viac hračiek než len batarang. Súbojový systém ostal taktiež nezmenený. Dnes ho asi predstavovať nie je treba, keďže ho časom začali využívať aj iné hry. K nemu nemám čo vytknúť. Aby ale kopanie do zadku nebolo také jednoduché, radoví podržtaškovia časom dostanú do rúk štíty, palice, nože alebo elektrické obušky, a do toho po vás budú hádzať krabice. Musím sa priznať, zo začiatku tých rôznych nepriateľov na mňa bolo až príliš a v bojovej vrave premýšľať, čo presne platí na chlapíka so štítom nebolo príjemné. Časom si ale človek zvykne.
Príbeh ako taký bol celkom zaujímavý. Mám ale určité výhrady. Zamrzelo, že propagovaná Catwoman sa v rámci príbehu takmer neukáže a celkovo ma sklamalo, ako slabo ju autori využili. Raz vás postavia pred rádoby voľbu, aj keď veľmi dobre vedia, že sa musíte rozhodnúť iba tým jedným vytýčeným smerom, aby ste mohli pokračovať ďalej. Tieto ilúzie volieb naozaj neznášam. A hlavná výtka - príbeh mohol byť dlhší. Hlavne v prípade, keď sa človek pozrie, koľko rôznych blbostí mu naservírujú v podobe rôznych aktivít po celom meste. Keby sa viac úsilia sústredilo na hlavný príbeh, hre by to len prospelo.
A to je asi najväčšie mínus celej hry - volám to syndróm open-worldu. V meste je hromada, ale naozaj hromada vedľajších aktivít. To nutne ešte nie je mínus, ale osobne by som preferoval viac obsahu v rámci príbehu, než 400(!) Riddlerových hádaniek. Takže áno, v hre sa dá stráviť aj 45 hodín, ak chce človek splniť všetko na 100%(aj challenge mód), ale po 37 hodinách mi už stačí, pretože sa jedná o tie isté činnosti stále dokola.
Grafika je veľmi podarená, a aj dnes je pohľad na Arkham City pôsobivý. Taktiež sa mi páčila zvuková stránka hry. Soundtrack hodnotím ako výborný a rovnako aj nahovorené hlasy postáv si udržujú vysokú kvalitu. Práve zvuková stránka výrazne prispela k už tak dobrej atmosfére.
Takže to zhrniem: Druhý diel Batmana je výborná hra vďaka veciam, ktoré sa Rocksteady podarili už v prvom dieli a má výbornú atmosféru. Open world zo začiatku očarí a voľné plachtenie má niečo do seba, avšak po uplynutí hlavného príbehu zostane Batmanovi iba postupne čistiť mesto od otáznikov a vedľajších úloh, ktoré nie sú zlé, ale časom sa aj tak dostaví stereotyp.
Hrateľnosť zostala verná prvému dielu. Ostala hromada gadgetov a pribudli nové. Vďaka autorom za to, že už od začiatku mal Batman v arzenáli viac hračiek než len batarang. Súbojový systém ostal taktiež nezmenený. Dnes ho asi predstavovať nie je treba, keďže ho časom začali využívať aj iné hry. K nemu nemám čo vytknúť. Aby ale kopanie do zadku nebolo také jednoduché, radoví podržtaškovia časom dostanú do rúk štíty, palice, nože alebo elektrické obušky, a do toho po vás budú hádzať krabice. Musím sa priznať, zo začiatku tých rôznych nepriateľov na mňa bolo až príliš a v bojovej vrave premýšľať, čo presne platí na chlapíka so štítom nebolo príjemné. Časom si ale človek zvykne.
Príbeh ako taký bol celkom zaujímavý. Mám ale určité výhrady. Zamrzelo, že propagovaná Catwoman sa v rámci príbehu takmer neukáže a celkovo ma sklamalo, ako slabo ju autori využili. Raz vás postavia pred rádoby voľbu, aj keď veľmi dobre vedia, že sa musíte rozhodnúť iba tým jedným vytýčeným smerom, aby ste mohli pokračovať ďalej. Tieto ilúzie volieb naozaj neznášam. A hlavná výtka - príbeh mohol byť dlhší. Hlavne v prípade, keď sa človek pozrie, koľko rôznych blbostí mu naservírujú v podobe rôznych aktivít po celom meste. Keby sa viac úsilia sústredilo na hlavný príbeh, hre by to len prospelo.
A to je asi najväčšie mínus celej hry - volám to syndróm open-worldu. V meste je hromada, ale naozaj hromada vedľajších aktivít. To nutne ešte nie je mínus, ale osobne by som preferoval viac obsahu v rámci príbehu, než 400(!) Riddlerových hádaniek. Takže áno, v hre sa dá stráviť aj 45 hodín, ak chce človek splniť všetko na 100%(aj challenge mód), ale po 37 hodinách mi už stačí, pretože sa jedná o tie isté činnosti stále dokola.
Grafika je veľmi podarená, a aj dnes je pohľad na Arkham City pôsobivý. Taktiež sa mi páčila zvuková stránka hry. Soundtrack hodnotím ako výborný a rovnako aj nahovorené hlasy postáv si udržujú vysokú kvalitu. Práve zvuková stránka výrazne prispela k už tak dobrej atmosfére.
Takže to zhrniem: Druhý diel Batmana je výborná hra vďaka veciam, ktoré sa Rocksteady podarili už v prvom dieli a má výbornú atmosféru. Open world zo začiatku očarí a voľné plachtenie má niečo do seba, avšak po uplynutí hlavného príbehu zostane Batmanovi iba postupne čistiť mesto od otáznikov a vedľajších úloh, ktoré nie sú zlé, ale časom sa aj tak dostaví stereotyp.
Pro: zvuková stránka, hrateľnosť, grafika, využitie univerza naplno, atmosféra
Proti: nevyužitá Catwoman, syndróm open-worldu
Spiker01Hned na začátek musím říci, že jsem nikdy nebyl fanouškem DC Comics, potažmo samotného Temného rytíře. Vždycky jsem byl spíše marvelák, ale Arkham série mi změnila pohled na hry se superhrdiny jako takové. Ono ale je problém, že konkurence prakticky neexistuje. Superhrdinských her sice pár existuje a ačkoliv později Deadpool naznačil, že tento subžánr má potenciál pro svůj růst, slovy Jirky Pavlovského z nakladatelství Crew, je těžké připravit hru se superhrdiny, jelikož jsou to bozi v tom co dělají a je těžké ukázat i jejich slabiny, aby se to dalo hrát. Batman nemá herní konkurenci, je asi pravda, že jako za jediného se dá hrát (jak připravit hru se supermanem, když jeho hlavní silou je létání?). Rocksteady studios se zkrátka povedlo připravit po všech stránkách dokonalou hru a tímto druhým dílem vše vyhnali do maxima.
Kde začít s chválou? U bezkonkurenčního, návykového a příjemně brutálního soubojového systému, kde se jako hráč dopracováváte k pokročilejším kombům a v arénách se navíc vyřádíte naplno proti nejrůznějším druhům bojovníků. Nebo u skvělého příběhu, který dělá velkou čest Batmanovské komiksové mytologii a oplývá nespočtem známých nemesis (namátkou Penguin, Two Face nebo má oblíbená sexy Poison Ivy) a jednou archnemesis (JOKER) a navíc s vynikajícím dabingem. Vše přesně pasuje dohromady jako prdel na hrnec a navíc to dvacetihodinovou příběhovou kampaní ani náhodou nekončí. Ve velkém Arkham City lze provádět nespočet vedlejších aktivit, jako mlácení skupinek pohunků, plnění vedlejších misí (ačkoliv těch není mnoho), avšak především plnění všech myslitelných (Riddlerovy výzvy) i nemyslitelných (achievmenty) challengí.
A z tohoto světa se budete chtít vymanit až s příchodem dalšího dílu...
Co jste to provedli Jokerovi!
Kde začít s chválou? U bezkonkurenčního, návykového a příjemně brutálního soubojového systému, kde se jako hráč dopracováváte k pokročilejším kombům a v arénách se navíc vyřádíte naplno proti nejrůznějším druhům bojovníků. Nebo u skvělého příběhu, který dělá velkou čest Batmanovské komiksové mytologii a oplývá nespočtem známých nemesis (namátkou Penguin, Two Face nebo má oblíbená sexy Poison Ivy) a jednou archnemesis (JOKER) a navíc s vynikajícím dabingem. Vše přesně pasuje dohromady jako prdel na hrnec a navíc to dvacetihodinovou příběhovou kampaní ani náhodou nekončí. Ve velkém Arkham City lze provádět nespočet vedlejších aktivit, jako mlácení skupinek pohunků, plnění vedlejších misí (ačkoliv těch není mnoho), avšak především plnění všech myslitelných (Riddlerovy výzvy) i nemyslitelných (achievmenty) challengí.
A z tohoto světa se budete chtít vymanit až s příchodem dalšího dílu...
Co jste to provedli Jokerovi!
Pro: mytologie, soubojový systém, příběh, hratelnost, herní doba, dabing, noir atmosféra, infodatabáze, survival arény, Riddlerovy výzvy (je jich asi milion)
Proti: já jako fakt nevim, maximálně mi chyběli spolupracovníci, kteří se jen mihli
nameless
34 O proti předchozímu dílu se hra dost zlepšila, jak po grafické stránce, tak po ovládání. Atmosféra byla fajn a jako hráč jsem byl nad míru spokojen. Vřele doporučuju všem fanouškům batmana!
MarlesRocksteady se nechalo pohltit vlastní megalomanií. S cílem trumfnout Arkham Asylum se vývojaří rozhodli naházet do pokračování všeho co nejvíce a až potom začali přemýšlet, jak by to teda mohlo dohromady fungovat.
Nejbolestněji to lze vidět na strašlivě roztříštěném ději obsahující dvě hlavní linky, které se ale navzájem nijak neovlivňují a technicky vzato by mohly být základem pro dvě různé hry. První se toči okolo samotného vězení Arkham City a jeho strůjce Huga Strange. Úvodní část děju spočívá v tom, že Batman plachtí z bodu A do bodu B, aby mohl spolu s jinou postavou krčit ramenama, protože ani jeden z nich neví, co se vlastně děje. Do Batmanova zmateného poletování zničehonic zasáhne druhá linie točící se kolem Jokera. Principielně je ale totožná s první linií s tím rozdílem, že Batman s postavama vymete podlahu a ty z posledních sil zkřehlým prstem ukážou nový cíl poutě. Až v poslední třetině začne mít Wayne úspěch a neodchází vždy s prázdnýma rukama. Jen ta šablona misí zůstane stále stejná. Vlastně poslední čtvrthodina je příběhově celkem zajímavá, ale tou dobou už mi to bylo dost u prdele.
Vedlejší mise musely na papíře znít skvěle. Jen teda většina z nich zmutovala do konceptu - „Poď sem – Drž X – Profit!“ Za zmínku stojí pouze krátká bojová epizodka s netradičním prostředí (Mad Hatter je sice jenom náhražka za Scarecrowa, ale i tak fajn) a Riddlerovy místnosti, které se ale otevírají postupně až po sesbírání určitého počtu Riddlerových trofejí. Jenže jich je takový extrémní množství, že je posbírají jen opravdoví vytrvalci.
Ještě že ta hratelnost zůstala stejná. Souboje sice jsou celkem jednoduché, ale konečně aspoň útočí i více lidí zároveň. Síla soubojů se nejvíce projevuje až v challengích, kde je nutné údery řetězit. Stealthová část podobně jak soubojová neprošla žádnou razantní změnou. Ale ta kombinace obou stylů je naprosto famózní a málokdy jsem zažil, aby byla hratelnost tolik návyková jako v případě prvních dvou Batmanů.
Nejbolestněji to lze vidět na strašlivě roztříštěném ději obsahující dvě hlavní linky, které se ale navzájem nijak neovlivňují a technicky vzato by mohly být základem pro dvě různé hry. První se toči okolo samotného vězení Arkham City a jeho strůjce Huga Strange. Úvodní část děju spočívá v tom, že Batman plachtí z bodu A do bodu B, aby mohl spolu s jinou postavou krčit ramenama, protože ani jeden z nich neví, co se vlastně děje. Do Batmanova zmateného poletování zničehonic zasáhne druhá linie točící se kolem Jokera. Principielně je ale totožná s první linií s tím rozdílem, že Batman s postavama vymete podlahu a ty z posledních sil zkřehlým prstem ukážou nový cíl poutě. Až v poslední třetině začne mít Wayne úspěch a neodchází vždy s prázdnýma rukama. Jen ta šablona misí zůstane stále stejná. Vlastně poslední čtvrthodina je příběhově celkem zajímavá, ale tou dobou už mi to bylo dost u prdele.
Vedlejší mise musely na papíře znít skvěle. Jen teda většina z nich zmutovala do konceptu - „Poď sem – Drž X – Profit!“ Za zmínku stojí pouze krátká bojová epizodka s netradičním prostředí (Mad Hatter je sice jenom náhražka za Scarecrowa, ale i tak fajn) a Riddlerovy místnosti, které se ale otevírají postupně až po sesbírání určitého počtu Riddlerových trofejí. Jenže jich je takový extrémní množství, že je posbírají jen opravdoví vytrvalci.
Ještě že ta hratelnost zůstala stejná. Souboje sice jsou celkem jednoduché, ale konečně aspoň útočí i více lidí zároveň. Síla soubojů se nejvíce projevuje až v challengích, kde je nutné údery řetězit. Stealthová část podobně jak soubojová neprošla žádnou razantní změnou. Ale ta kombinace obou stylů je naprosto famózní a málokdy jsem zažil, aby byla hratelnost tolik návyková jako v případě prvních dvou Batmanů.
WoodoXHra, ktorá mi priniesla mnoho radosti. Stáva sa mi to skutočne raz za uhorský rok, aby som hru prešiel za dva dni z čistého závisláctva a zamilovanosti do dokonalosti vo forme Batmana. Možno, že hodnotenie vyplýva aj z mojej zaujatosti, ale o to ide, o subjektívny pohľad na vec. Jednoducho táto hra od začiatku až do konca ťahá Vaše mysle skrz atmosférický príbeh plný zvratov, ba čo naviac, aj side questy Vás prevedú cez akési minipríbehy a nie sú to len také povinné bokovky na zaujatie hráča. Svet je pochmúrny ako vždy, a to hre pri svojom príbehu len pomáha. Vytknúť sa nedá nič ani len po technickej stránke, všetko vyzerá fantasticky. Dokresľuje to štandardne perfektná hudba, ktorá Vás úplne rozseká v tých správnych momentoch.
Pro: - hudba; celková neprekonateľná atmosféra; pekná vizáž
Proti: - čo ja viem?
CharkDruhý díl Batmana zopakoval prakticky vše, co přinesl první díl. Úžasné prostředí, neotřelá stealth akce, velké množství Batmanových nepřátel, ale i spolupracovníků, poměrně jednoduchý soubojový systém, který je však vyvážený množstvím a velikostí protivníků. Oproti prvnímu dílu přidává rozsáhlejší prostředí, nového parťáka a vedlejší úkoly.
Hlavní příběhová linka není příliš dlouhá. Postupně se několik hlavních padouchů vystřídá na postu hlavního zloducha. A každý tak má svoji část hry. Jen dějová linka s Jokerem se táhne od začátku až do konce a ten se tak stává celkově největším zloduchem. (Tak trochu mě zarazil konec hry, kdy Batman vynáší v náručí, se slzami na krajíčku, mrtvého psychopatického vraha, kdy, asi před pěti minutami, tento psychopat zavraždil Batmanovu největší lásku. Nevím proč, ale tak nějak mi to přišlo docela absurdní.)
Prostředí se přesunulo z rozsáhlé léčebny do ještě rozlehlejšího města a současné s tím odpadlo otravné přecházení tunely mezi lokalitami. Naštěstí Arkham City není natolik velké, aby mě obtěžovalo přesouvání se z místa na místo. Ve městě se nachází i několik vedlejších úkolů, které vyplňují Batmanovo univerzum dalšími postavami.
Co mě trochu na hře mrzí, a bylo to tak i v prvním díle, jsou souboje s hlavními záporáky. Až na dvě výjimky jsou to přerostlé obludy, kterým je třeba zničit nějakou podpůrnou mašinku a potom je umlátit. Světlou výjimkou a nejoriginálnějším soubojem ve hře je epická bitva s Ra’s al Ghulem. Několika fázový souboj se natolik lišil od ostatních, že i přes svůj poměrně jednoduchý průběh se mi nejvíce zapsal do paměti. Celkově svět Ra’s Al Ghula byl protiváhou světa Scarecrowa z prvního dílu. Taky nesmím zapomenout na souboj s Mr. Freezem, který byl náročný po stránce technické a snad v jako jediném jsem byl nucen využívat i různá Batmanova hi-tech udělátka a okolní prostředí
Novým Batmanovým spoluhráčem je Catwoman. Objevuje se zde sice zřídka, ale o to je hraní s ní zajímavější. Plížení se po stropě a švihání bičem po něpřátelích se nikdy neomrzí. Jen ten speciální kočičí pohled je poněkud tmavší než by se mi líbilo.
Nedílnou součástí první hry byly Riddlerovy hádanky. Zatímco v Arkham Asylum jich bylo něco přes 200 a daly se celkem bez problémů najít a sesbírat a taky jsem je všechny sesbíral. V Arkham City se jich nachází snad přes 400. Jen při hraní hlavní příběhové linie jsem jich našel zhruba 100, na ty další se podívám třeba časem, teď na to bohužel už nemám nervy ani čas.
Po grafické stránce je hra prakticky stejná jako první díl. Přeci jen, grafický engine je už hodně vytěžený a prostředí mi občas připomělo tak trochu i Bioshock. Nicméně pořád dokáže úspěšně dotvořit atmosféru hry. Pohled na město z nejvyššího bodu ve hře je naprosto fantastický.
Co nejde nezmínit je fantastická hudba. Bez ní by atmosféra nebyla taková a myslím, že si v ničem nezadá s hudbou Hanse Zimmera z filmové trilogie.
Batman: Arkham City je fantastickým pokračováním už tak kvalitního prvního dílu. Ve všech ohledech Arkham Asylum překonává a přináší spoustu nového. Pro mě je to jedna z nejlepších stealth akcí za posledních několik let.
Hlavní příběhová linka není příliš dlouhá. Postupně se několik hlavních padouchů vystřídá na postu hlavního zloducha. A každý tak má svoji část hry. Jen dějová linka s Jokerem se táhne od začátku až do konce a ten se tak stává celkově největším zloduchem. (Tak trochu mě zarazil konec hry, kdy Batman vynáší v náručí, se slzami na krajíčku, mrtvého psychopatického vraha, kdy, asi před pěti minutami, tento psychopat zavraždil Batmanovu největší lásku. Nevím proč, ale tak nějak mi to přišlo docela absurdní.)
Prostředí se přesunulo z rozsáhlé léčebny do ještě rozlehlejšího města a současné s tím odpadlo otravné přecházení tunely mezi lokalitami. Naštěstí Arkham City není natolik velké, aby mě obtěžovalo přesouvání se z místa na místo. Ve městě se nachází i několik vedlejších úkolů, které vyplňují Batmanovo univerzum dalšími postavami.
Co mě trochu na hře mrzí, a bylo to tak i v prvním díle, jsou souboje s hlavními záporáky. Až na dvě výjimky jsou to přerostlé obludy, kterým je třeba zničit nějakou podpůrnou mašinku a potom je umlátit. Světlou výjimkou a nejoriginálnějším soubojem ve hře je epická bitva s Ra’s al Ghulem. Několika fázový souboj se natolik lišil od ostatních, že i přes svůj poměrně jednoduchý průběh se mi nejvíce zapsal do paměti. Celkově svět Ra’s Al Ghula byl protiváhou světa Scarecrowa z prvního dílu. Taky nesmím zapomenout na souboj s Mr. Freezem, který byl náročný po stránce technické a snad v jako jediném jsem byl nucen využívat i různá Batmanova hi-tech udělátka a okolní prostředí
Novým Batmanovým spoluhráčem je Catwoman. Objevuje se zde sice zřídka, ale o to je hraní s ní zajímavější. Plížení se po stropě a švihání bičem po něpřátelích se nikdy neomrzí. Jen ten speciální kočičí pohled je poněkud tmavší než by se mi líbilo.
Nedílnou součástí první hry byly Riddlerovy hádanky. Zatímco v Arkham Asylum jich bylo něco přes 200 a daly se celkem bez problémů najít a sesbírat a taky jsem je všechny sesbíral. V Arkham City se jich nachází snad přes 400. Jen při hraní hlavní příběhové linie jsem jich našel zhruba 100, na ty další se podívám třeba časem, teď na to bohužel už nemám nervy ani čas.
Po grafické stránce je hra prakticky stejná jako první díl. Přeci jen, grafický engine je už hodně vytěžený a prostředí mi občas připomělo tak trochu i Bioshock. Nicméně pořád dokáže úspěšně dotvořit atmosféru hry. Pohled na město z nejvyššího bodu ve hře je naprosto fantastický.
Co nejde nezmínit je fantastická hudba. Bez ní by atmosféra nebyla taková a myslím, že si v ničem nezadá s hudbou Hanse Zimmera z filmové trilogie.
Batman: Arkham City je fantastickým pokračováním už tak kvalitního prvního dílu. Ve všech ohledech Arkham Asylum překonává a přináší spoustu nového. Pro mě je to jedna z nejlepších stealth akcí za posledních několik let.
stenV posledních letech Batman univerzum zažívá solidní refresh a jsem rád, že se to týká i našich monitorů. Nevím, kdy naposled se stalo, aby ve stejný čas vycházela filmová i herní sága o stejném hrdinovy a přesto spolu neměly nic společného a obě byly úžasné. Batmanovi se to povedlo. Není to reklamní kampaň na Nolanovu trilogii, jde si vlastní cestou, komixovější.
Příběh:
Ač se na konci Arkham Asylum zdálo, že Jokera se už nedočkáme a hlavním záporákem bude Two Face, opak je pravdou. Joker je opět hlavní nepřítel a ostatní, jako Two Face, Penguin, Bane, Mr.Freeze, Clayface, Ra´s al Ghul, The Riddler, Profesor Hugo Strage, Zsasz nebo Deadshot jsou "jen" postranní hmyz. Když jste pozorní, můžete potkat například i Calendar Mana. Batman ale tentokrát proti zlu není sám a objeví se i pár přátel v čele s Catwoman za kterou si i kratší dobu zahrajete. Je to příjemné osvěžení, protože má úžasně smrtící a přitom sexy comba! Jak vidíte postav je tu strašně moc a já jsem za to moc rád, protože ve scénáři má každý svou roli, která se u každého liší díky komixovým předlohám. Děj je zbytečně krátký, co se týče hlavní příběhové linie, ale kupodivu to není největší problém. Osobně nesnesu, když Batman nedokáže zabít. Já vím že, Dexter má kodex, Zaklínač má kodex a Batman ho má taky a v něm stojí, že nikdy nesmí zabít (ehm v tom Batmanovým samozřejmě…) Ale sakra mlátit někoho po stopadesátý, protože jsem ho minule spleskal a to mu ke slušnýmu chování nestačilo je opruz.
Technologie:
Bez mučení se přiznám, že jsem byl dlouho na vážkách, který engine se mi líbí nejvíc. Sorce engine je už dědeček, Cryengine mě zklamal v Crysis 2, Red Engine je krásnej ale s optimalizací má co dohánět. Po Batmanovi jsem se rozhodl. Když studio umí s Unreal Engine 3, tak je to pecka! Úžasná záře měsíce a celková hra světel, detailní textury a konečně slušně využité PhysX a podpora DX11 a to vše krásně optimalizované. Strašně mi u her chybí cit pro detail. Vždycky mě to vtáhne do děje mnohem víc, když si všímám těch nejmenších detailů, jako jsou zde například vločky sněhu zachytávající se na Batmanově plášti. Krásná taky byla bitka v trezoru banky, kde (právě díky PhysX) během komb všude lítají bankovky. O zbrani Mr.Freeze, která nechává na zemi cca miliardu ledových krystalků, ani mluvit snad nemusim. No prostě už se nemůžu dočkat první pořádný hry na Unreal Enginu 4. Jako třešnička na dortu je zde zvuk, kterému vládne perfektní dabing. Šílený dabing Jokera nebo drzí Catwoman, všechno sedí úžasně. A když Zsasz mluvil do telefonu, běhal mi mráz po zádech. Ani nevim proč,ale jeho hlas mi připomínal hlas herce Michaela Stuhlbarga známého ze serialů Boardwalk Empire nebo z posledních Mužů v Černém. Možná to je jeho hlas, nehledal jsem.
Závěrem:
Batman Arkham City určitě za zkoušku stojí, protože za dva roky vývoje udělal pokrok, který se jiným hrám povede za desetiletí. Když překousnete Batmanův charakter klaďáka z třicátejch let, užijete si slušnou várku komixovýho paření.
Příběh:
Ač se na konci Arkham Asylum zdálo, že Jokera se už nedočkáme a hlavním záporákem bude Two Face, opak je pravdou. Joker je opět hlavní nepřítel a ostatní, jako Two Face, Penguin, Bane, Mr.Freeze, Clayface, Ra´s al Ghul, The Riddler, Profesor Hugo Strage, Zsasz nebo Deadshot jsou "jen" postranní hmyz. Když jste pozorní, můžete potkat například i Calendar Mana. Batman ale tentokrát proti zlu není sám a objeví se i pár přátel v čele s Catwoman za kterou si i kratší dobu zahrajete. Je to příjemné osvěžení, protože má úžasně smrtící a přitom sexy comba! Jak vidíte postav je tu strašně moc a já jsem za to moc rád, protože ve scénáři má každý svou roli, která se u každého liší díky komixovým předlohám. Děj je zbytečně krátký, co se týče hlavní příběhové linie, ale kupodivu to není největší problém. Osobně nesnesu, když Batman nedokáže zabít. Já vím že, Dexter má kodex, Zaklínač má kodex a Batman ho má taky a v něm stojí, že nikdy nesmí zabít (ehm v tom Batmanovým samozřejmě…) Ale sakra mlátit někoho po stopadesátý, protože jsem ho minule spleskal a to mu ke slušnýmu chování nestačilo je opruz.
Technologie:
Bez mučení se přiznám, že jsem byl dlouho na vážkách, který engine se mi líbí nejvíc. Sorce engine je už dědeček, Cryengine mě zklamal v Crysis 2, Red Engine je krásnej ale s optimalizací má co dohánět. Po Batmanovi jsem se rozhodl. Když studio umí s Unreal Engine 3, tak je to pecka! Úžasná záře měsíce a celková hra světel, detailní textury a konečně slušně využité PhysX a podpora DX11 a to vše krásně optimalizované. Strašně mi u her chybí cit pro detail. Vždycky mě to vtáhne do děje mnohem víc, když si všímám těch nejmenších detailů, jako jsou zde například vločky sněhu zachytávající se na Batmanově plášti. Krásná taky byla bitka v trezoru banky, kde (právě díky PhysX) během komb všude lítají bankovky. O zbrani Mr.Freeze, která nechává na zemi cca miliardu ledových krystalků, ani mluvit snad nemusim. No prostě už se nemůžu dočkat první pořádný hry na Unreal Enginu 4. Jako třešnička na dortu je zde zvuk, kterému vládne perfektní dabing. Šílený dabing Jokera nebo drzí Catwoman, všechno sedí úžasně. A když Zsasz mluvil do telefonu, běhal mi mráz po zádech. Ani nevim proč,ale jeho hlas mi připomínal hlas herce Michaela Stuhlbarga známého ze serialů Boardwalk Empire nebo z posledních Mužů v Černém. Možná to je jeho hlas, nehledal jsem.
Závěrem:
Batman Arkham City určitě za zkoušku stojí, protože za dva roky vývoje udělal pokrok, který se jiným hrám povede za desetiletí. Když překousnete Batmanův charakter klaďáka z třicátejch let, užijete si slušnou várku komixovýho paření.
Pro: Grafika, Příběh, cut-sceny, hudba a celkový zvuk
Proti: Krátká hlavní linie, Batman je občas otravnej
Jack_DarkČerný kůň to je pro mně Batman: Arkham City. Nečekal jsem, že by pokračování skvělého prvního dílu mohlo dopadnout až tak parádně, jak se nakonec stalo. Strach z otevřené hratelnosti, nevyužitý potenciálu a promarnění šance se naštěstí nekoná.
Arkham City je neskutečnou podívanou, celé město nabízí úžasnou atmosféru a každá čtvrť je nečím specifická. Zde se rozhořel boj o moc mezi hlavními záporáky kdy pěšáci Jokera, Two-Faceho a Tučnáka kontrolují oblasti a snaží se zvítěžit nad svými rivaly. Postavy v Batmanovském universu jsou obrovským tahákem hry, objeví se zde opravdu spousta zajímavých padouchů, ať již přinesou do příběhu větší či menší účast. Dabing a ztvárnění těchto charakterů, přispívá k neskutečnému zážitku, Hamil opět v roli Jokera exceluje. A zvraty které se během hraní stanou, některé bych opravdu nečekal.
Batman se opět stává predátorem, proti nepřátelům opět skvělě využívá své vychytávky, v pěstních soubojích opět roztáčí na monitoru balet přesných ran a úderů, a tato podívaná je neskutečná. Proti střelným zbraním je Batman opět v nevýhodě, takže nastupuje útok ze stínů, schovávání se, plížení se v tichosti za protivníkem a zneškodnění ho co nejtiššeji. Tyto souboje a pasáže s likvidací nepřátel ze zálohy, jsem si neskutečně užíval, navíc nepřátelé postupně získavájí nové zbraně a vybavení, stejně tak i Batman díky získaním zkušenostem za úkoly a zneškodnění protivníky. Navíc vedlejší questy nabízí solidní rozšíření příběhu, Riddlerovi hádanky jsou zde ještě ve větší míře. A možnost projít si i město v kůži Catwoman a sledovat část příběhu z jejího pohledu, to je příjemným zpestřením.
Graficky hra vypadá nádherně, a pohled na město a jeho zničené čtvrti je zkrátka úchvatný. Anglický dabing opět výborný, je vidět že si zde autoři taky dali záležet. Stejně tak soundtrack zní až filmově a skvělě podbarvuje atmosféru. Pro někoho bude ale mínusem absence češtiny.
Batman: Arkham City se stal neskutečným překvapením, splnil více než jsem od něj čekal, a přinesl parádní herní zážitek. Teď již očekávám nový díl s opravdu velkou nedočkavostí.
Arkham City je neskutečnou podívanou, celé město nabízí úžasnou atmosféru a každá čtvrť je nečím specifická. Zde se rozhořel boj o moc mezi hlavními záporáky kdy pěšáci Jokera, Two-Faceho a Tučnáka kontrolují oblasti a snaží se zvítěžit nad svými rivaly. Postavy v Batmanovském universu jsou obrovským tahákem hry, objeví se zde opravdu spousta zajímavých padouchů, ať již přinesou do příběhu větší či menší účast. Dabing a ztvárnění těchto charakterů, přispívá k neskutečnému zážitku, Hamil opět v roli Jokera exceluje. A zvraty které se během hraní stanou, některé bych opravdu nečekal.
Batman se opět stává predátorem, proti nepřátelům opět skvělě využívá své vychytávky, v pěstních soubojích opět roztáčí na monitoru balet přesných ran a úderů, a tato podívaná je neskutečná. Proti střelným zbraním je Batman opět v nevýhodě, takže nastupuje útok ze stínů, schovávání se, plížení se v tichosti za protivníkem a zneškodnění ho co nejtiššeji. Tyto souboje a pasáže s likvidací nepřátel ze zálohy, jsem si neskutečně užíval, navíc nepřátelé postupně získavájí nové zbraně a vybavení, stejně tak i Batman díky získaním zkušenostem za úkoly a zneškodnění protivníky. Navíc vedlejší questy nabízí solidní rozšíření příběhu, Riddlerovi hádanky jsou zde ještě ve větší míře. A možnost projít si i město v kůži Catwoman a sledovat část příběhu z jejího pohledu, to je příjemným zpestřením.
Graficky hra vypadá nádherně, a pohled na město a jeho zničené čtvrti je zkrátka úchvatný. Anglický dabing opět výborný, je vidět že si zde autoři taky dali záležet. Stejně tak soundtrack zní až filmově a skvělě podbarvuje atmosféru. Pro někoho bude ale mínusem absence češtiny.
Batman: Arkham City se stal neskutečným překvapením, splnil více než jsem od něj čekal, a přinesl parádní herní zážitek. Teď již očekávám nový díl s opravdu velkou nedočkavostí.
Pro: Arkham City, postavy, soubojový systém, stealth pasáže, hádanky, vedlejší mise, dabing, hudba, grafika a styl hry
Proti: Krátkost, absence češtiny
MATADORTak Batman je zpátky. Finally! Teda před Arkham Asylum jsem se o jeho univerzum vůbec nezajímal, zmíněná hra to ale všechno změnila! Proto je pochopitelné, že čekání na Arkham City bylo dlouhé. Jen z výsledku jsem v menších rozpacích. Hru bych totiž mohl rozdělit na "dva pohledy" – jeden pohled očima hráče, který hrál první díl a z pohledu hráče, který začíná až tímto dílem.
Druhý zmíněný pravděpodobně bude čubrnět, co všechno hra nabízí, v čele s perfektní volností Batmanovským univerzem a Catwoman! Já na hru "bohužel?" koukám jako fanoušek prvního dílu a cítím pěkný kopanec. Proč? Právě zmíněná volnost a kopa vedlejšáků se mi zdá jako maskování velmi chatrného a stupidního příběhu. Dodnes pořádně nemám páru, o čem to pořádně bylo. Jednou honíte Jokera, pak dostanete echo na Mr. Freeze a pak zase na Tučňáka s hůlkou. Jo, jasně Protocol Ten a prostě všechno, já vím!
Každopádně i přes mou "potřebu" si něco najít je Batman ideální hra ke chvalozpěvům, připojím se k nim s radostí. Už první díl nabídl jeden z nejlepších bojových systému, perfektní dabing a spoustu postav z univerza. Arkham City všechno navyšuje o hromadu vedlejších questů, miniher, challenge aktivit a přidává spoustu známých tváří! Jen by to nemuselo smrdět konzolovitostí, ale s tím se nedá už dneska moc udělat!
Po jedničce se cítím lehce přečůrán, ale i přesto mi hra nabídla tak nějak to, co jsem hledal. Hra na hrdinu jak má být. Spousta času, jak se poflakovat a přitom pomáhat veřejnému blahu, to je BATMAN!
HAHA-HIHI-HOHO!
Druhý zmíněný pravděpodobně bude čubrnět, co všechno hra nabízí, v čele s perfektní volností Batmanovským univerzem a Catwoman! Já na hru "bohužel?" koukám jako fanoušek prvního dílu a cítím pěkný kopanec. Proč? Právě zmíněná volnost a kopa vedlejšáků se mi zdá jako maskování velmi chatrného a stupidního příběhu. Dodnes pořádně nemám páru, o čem to pořádně bylo. Jednou honíte Jokera, pak dostanete echo na Mr. Freeze a pak zase na Tučňáka s hůlkou. Jo, jasně Protocol Ten a prostě všechno, já vím!
Každopádně i přes mou "potřebu" si něco najít je Batman ideální hra ke chvalozpěvům, připojím se k nim s radostí. Už první díl nabídl jeden z nejlepších bojových systému, perfektní dabing a spoustu postav z univerza. Arkham City všechno navyšuje o hromadu vedlejších questů, miniher, challenge aktivit a přidává spoustu známých tváří! Jen by to nemuselo smrdět konzolovitostí, ale s tím se nedá už dneska moc udělat!
Po jedničce se cítím lehce přečůrán, ale i přesto mi hra nabídla tak nějak to, co jsem hledal. Hra na hrdinu jak má být. Spousta času, jak se poflakovat a přitom pomáhat veřejnému blahu, to je BATMAN!
HAHA-HIHI-HOHO!
Pro: bojový systém, dabing, Arkham City, Catwoman
Proti: chatrný příběh, konec, halucinace,
AswanRocksteady dokázali vytvořit skvělý otevřený svět, kde je hlavním hrdinou Batman, co víc si přát? Osvědčený Unreal Engine sedí přesně tomuhle typu bojovek a společně se skvělou značkou vytváří umělecké dílo. Hra mi vydržela celkem na dlouho a stále ještě nemám hru na 100%, dokončuju jednotlivé Riddly, lítám si po Arkham City a cítíme se přesně jako Batman.Tuto hru považuji za kvalitu a jednu z Must-Have titulů.
Pro: Všichni hlavní padouši Gothamu, skvělá hratelnost, vedlejší questy
Proti: K získání veškerého obsahu nutné koupit DLC
Garret- Batman chrání zloduchy a neustále je nechává utíkat, aby je pak zase mohl honit.
- Batmanovi nejde o dobro lidí – jde mu o to, aby měl vždy s kým bojovat.
- Smrt jeho holky je pro něj menší tragédie, než smrt masového vraha.
- Batmanova holka leží v tratolišti krve a Batman vykráčí ven z divadla s Jokerem v náručí…
- Batman je buzík.
- A Arkham City je po čertech dobrá hra.
Design je úchvatný. Detailní, obrovský, nereálný a účelový, ale fungující a dech-beroucí. Jednoduše fantastický.
Otevřené město je příjemná změna, ale počet sekundárních úkolů je tak obrovský, že mě neustále rušil od plněné hlavní linie. Kdyby se autoři trochu více snažili natáhnout hlavní příběh, udělali by lépe. Celkem 12 sekundárních úkolů a k tomu Riddlerovi challenges, to je pořádná nálož, která tvoří více jak 50% celé hry. Jenže po dohrání už osobně nemám motivaci cokoli dál plnit, protože je prostě konec…
Při srovnání s prvním dílem u mě jasně vede Arkham Asylum. Byl přímočařejší, ale celistvější, kompaktnější, měl zajímavější příběh s lepšími zvraty a tahem na branku. Byl náročnější.
Clayface na konci Arkham City je snad výsměch, padl na první pokus a bez většího snažení. A Catwoman? Hezky kroutí zadkem, ale hraní za ni je příliš krátké a nepodstatné.
Jebat krátkost, ale to zakončení jim nemůžu odpustit…
****/5
- Batmanovi nejde o dobro lidí – jde mu o to, aby měl vždy s kým bojovat.
- Smrt jeho holky je pro něj menší tragédie, než smrt masového vraha.
- Batmanova holka leží v tratolišti krve a Batman vykráčí ven z divadla s Jokerem v náručí…
- Batman je buzík.
- A Arkham City je po čertech dobrá hra.
Design je úchvatný. Detailní, obrovský, nereálný a účelový, ale fungující a dech-beroucí. Jednoduše fantastický.
Otevřené město je příjemná změna, ale počet sekundárních úkolů je tak obrovský, že mě neustále rušil od plněné hlavní linie. Kdyby se autoři trochu více snažili natáhnout hlavní příběh, udělali by lépe. Celkem 12 sekundárních úkolů a k tomu Riddlerovi challenges, to je pořádná nálož, která tvoří více jak 50% celé hry. Jenže po dohrání už osobně nemám motivaci cokoli dál plnit, protože je prostě konec…
Při srovnání s prvním dílem u mě jasně vede Arkham Asylum. Byl přímočařejší, ale celistvější, kompaktnější, měl zajímavější příběh s lepšími zvraty a tahem na branku. Byl náročnější.
Clayface na konci Arkham City je snad výsměch, padl na první pokus a bez většího snažení. A Catwoman? Hezky kroutí zadkem, ale hraní za ni je příliš krátké a nepodstatné.
Jebat krátkost, ale to zakončení jim nemůžu odpustit…
****/5
SatanBez mučení se přiznám, že univerzum Batmana mi přijde ze všech komiksových světů nejpřitažlivější, takže pokud nejste žhavým fanouškem tohoto netopýra, berte tenhle koment s menší rezervou...Arkham City je v mnoha ohledech velmi příjemným vylepšením původního dílu, ale co je možná největší plus - nabírá už od začátku solidní otáčky. Spletitý scénář, který do svých spárů zahrnuje houšť známých postav, je devizou této hry a zkrátka se nenajde jediné slabé místo. Zsaszovy telefonáty, Riddlerovy hádanky, Strangeovy velké plány, Ra's al Ghul, Tučňák, spolčení s Banem, s Mr. Freezem, občas se připomene Joker nebo Catwoman...objeví se Poison Ivy, komisař Gordon, Robin a spousta dalších. Vůbec motivace jednotlivých postav jsou nejednoznačné a čeká na vás hned několik překvapení. Stylizace je bližší Burtonovým filmům než civilnímu Nolanovi, a je to dobře. Arkham City s gotickým nádechem vypadá úžasně a na ponuré atmosféře přidává plyn ještě povedený hudební doprovod.
Hlavní dějovou linku výrazně podporují vhodně navržené vedlejší mise a spoustu bonusového materiálu jako minitréninky, sbírání Riddlerových trofejí, řešení hádanek atd. Hra zkrátka pořád baví a co je nejdůležitější - příjemně se hraje. Postava Batmana dostala do vínku další gadgety a pohyby, takže je zábavná nejenom každá bitka a likvidace nepřátel (kteří se postupně zlepšují nebo jinak variují), ale i řešení logických miniúkolů, hackování, sledování signálu atp. Arkham City nabízí spoustu možností a variant k vyblbnutí. Sladkou třešničkou je pak hraní za Catwoman, jež mnohdy připomíná časy Mony Sax ve druhém Max Paynovi. Její linie je totiž akčnější, přímočařejší a dynamičtější. Sledovat rozpohybovanou Catwoman, jak se line městem a rasí jednoho padoucha za druhým, je nádhera. Co možná zamrzí, je všemocný "detective mode", jenž většinu situací až nechutně ulehčuje. Autoři by v případné trojce mohli zauvažovat nad jeho omezením. Osobně mě trochu štvalo také občasné chaotické prostředí a dlouhá štreka zpátky po dodělání nějakého úkolu. Absence titulků ve filmečcích je sice prkotina, ale taky by tam mohly být...Pozitivní výsledný dojem ale tyto veskrze drobnosti nemají šanci zkazit. Rocksteady potvrdili, že Arkham Asylum nebyla shoda náhod a po komiksu, seriálu a filmu se postava Batmana dostala na špičku i v odvětví počítačových her.
Hlavní dějovou linku výrazně podporují vhodně navržené vedlejší mise a spoustu bonusového materiálu jako minitréninky, sbírání Riddlerových trofejí, řešení hádanek atd. Hra zkrátka pořád baví a co je nejdůležitější - příjemně se hraje. Postava Batmana dostala do vínku další gadgety a pohyby, takže je zábavná nejenom každá bitka a likvidace nepřátel (kteří se postupně zlepšují nebo jinak variují), ale i řešení logických miniúkolů, hackování, sledování signálu atp. Arkham City nabízí spoustu možností a variant k vyblbnutí. Sladkou třešničkou je pak hraní za Catwoman, jež mnohdy připomíná časy Mony Sax ve druhém Max Paynovi. Její linie je totiž akčnější, přímočařejší a dynamičtější. Sledovat rozpohybovanou Catwoman, jak se line městem a rasí jednoho padoucha za druhým, je nádhera. Co možná zamrzí, je všemocný "detective mode", jenž většinu situací až nechutně ulehčuje. Autoři by v případné trojce mohli zauvažovat nad jeho omezením. Osobně mě trochu štvalo také občasné chaotické prostředí a dlouhá štreka zpátky po dodělání nějakého úkolu. Absence titulků ve filmečcích je sice prkotina, ale taky by tam mohly být...Pozitivní výsledný dojem ale tyto veskrze drobnosti nemají šanci zkazit. Rocksteady potvrdili, že Arkham Asylum nebyla shoda náhod a po komiksu, seriálu a filmu se postava Batmana dostala na špičku i v odvětví počítačových her.
Pro: Rozsáhlý scénář využívající postavy Batman univerza, bitky, Catwoman, spousta vedlejších úkolů a bonusového obsahu, pořád se něco děje, stylizované město a celkově atmosféra
Proti: Všemocný "detective mode", občas chaotické/nejednoznačné interiéry
GerretBatman se konečně po dvou letech vrací v novém pokračování, Arkham City je rozsáhlejší a propracovanější než Arkham Asylum z prvního dílu a vy tak máte možnost se s Batmanem konečně pořádně proletět po městě.
Soubojový systém se vrátil a s ním i pár novinek, které velice pomáhají v boji. Souboje s bossy jsou ve hře příjemným oživením a na každého, stejně jako na ostatní nepřátele, platí jiná bojová taktika.
Příběh skvěle odsejpá a přináší po celou herní dobu mnoho zvratů a překvapení. V průběhu hry se setkme s mnoha nepřáteli Batmana, od Jokera, Harley Quinn, Two-face, až po Pinguina, Huga Stange, Ra's al Ghula, atd. Další hratelná postava Catwoman se do hry skvěle hodí a je pro hru pěkné spestření.
Jediné co mi na hře trochu vadí je, že hlavní příběhová linka je stejně krátká jako v původí hře, je tu sice možnost plnit vedlejší úkoly a sbírat Hádankářovi trofeje a tím si tak herní dobu prodloužit, ale to už není ono. Ještě je škoda, že u nás hra nevychází alespoň s českýma titulkama.
Doufám, že budou do hry vycházet ještě nějáké nové přídavky, a že se brzo dočkáme dalšího skvělého pokračování a s českou lokalizací.
Soubojový systém se vrátil a s ním i pár novinek, které velice pomáhají v boji. Souboje s bossy jsou ve hře příjemným oživením a na každého, stejně jako na ostatní nepřátele, platí jiná bojová taktika.
Příběh skvěle odsejpá a přináší po celou herní dobu mnoho zvratů a překvapení. V průběhu hry se setkme s mnoha nepřáteli Batmana, od Jokera, Harley Quinn, Two-face, až po Pinguina, Huga Stange, Ra's al Ghula, atd. Další hratelná postava Catwoman se do hry skvěle hodí a je pro hru pěkné spestření.
Jediné co mi na hře trochu vadí je, že hlavní příběhová linka je stejně krátká jako v původí hře, je tu sice možnost plnit vedlejší úkoly a sbírat Hádankářovi trofeje a tím si tak herní dobu prodloužit, ale to už není ono. Ještě je škoda, že u nás hra nevychází alespoň s českýma titulkama.
Doufám, že budou do hry vycházet ještě nějáké nové přídavky, a že se brzo dočkáme dalšího skvělého pokračování a s českou lokalizací.
Pro: Arkham City, soubojový systém, bossy, příběh, Catwoman
Proti: Stejně krátké jako původí hra, bez české lokalizace
Platformy a hodnocení
Poslední hodnocení
-
Michudy
PC
100
4 dny -
Mewtwo
PC
85
7 dní -
ClassicMan
PC
60
15 dní -
Vynex
PC
95
42 dní -
spajk235
PC
85
105 dní
Statistiky
- Id hry:
- 5237
- Odkaz:
- http://dbher.cz/h5237
- Přidána:
- 24.11.2011
12 let a 148 dní
- Hodnocení:
- 502 (25-100 %)
- Komentářů:
- 25
- Oblíbenost:
-
33
72
-
32
445
- Návštěvnost:
- 57616× (celkem)
- 378× (poslední měsíc)
- 80× (poslední týden)
- 6× (dnes)
Pro: Jedna z nejlepších her s komiksovou postavou
Proti: Když to člověk zná jak své boty, může to být trochu stereotypní