Tak konečně dohráno. První a poslední rok zcela bez návodu, v druhém roce jsem ovšem trapně zaváhal. Jedenkrát kvůli nepozornosti, kdy jsem danou věc měl v plánu vyzkoušet, ale vypustil jsem to z možností., protože se věc chovala zcela jinak, a myslel jsem, že se tak bude chovat vždy (Kdykoliv jsem chtěl na někoho použít dopis od vůdce odboje, tak si jej má postava jen přečetla, tak jsem jej přestal používat na lidi a díky tomu jsme v baru nemohl získat knihu), druhé kounutí nastalo v momentě, kdy mě nenapadlo se ožrat, či čeho jsem to vypitím čehosi vlastně docílil, u detektoru na kovy a tím pádem jsem nemohl získat ruční detektor kovů, kvůli toho jsem si v návodu však prozradil celou tu linii, která následovala v márnici, tedy zisk amuletu a třeba bych si na to jinak přišel sám, ale bohužel, to je riziko koukání do návodu, že tam člověk uvidí více než by chtěl). V třetím roce mě vykývala záležitost s popelníkem, kdy jsem vzdal x dalších pokusů, jenže jsem to vzdávat neměl, jeden prostě zafungoval.
No a to bylo vše, nebylo to zase jinak tak démonicky obtížné, jak jsem různě čítával. Hra každopádně pecka, přemýšlím, jestli nešlo o vůbec nejhlubší příběh, jaký jsem v adventuře zažil. A ani mě, konzervativce, neurážely ty levicové myšlenky, kterými byla hra prorostlá :-)
No a to bylo vše, nebylo to zase jinak tak démonicky obtížné, jak jsem různě čítával. Hra každopádně pecka, přemýšlím, jestli nešlo o vůbec nejhlubší příběh, jaký jsem v adventuře zažil. A ani mě, konzervativce, neurážely ty levicové myšlenky, kterými byla hra prorostlá :-)