Herní výzva 2020 - 6. Ještě jeden tah... (Hardcore)
Na úvod bych chtěl poznamenat, že se jedná o můj první kontakt se sérií "GO" od Square Enix, který jsem započal hned tématem mě nejoblíbenějším z dané nabídky. Tedy Larou Croft. Abych se přiznal, velké ambice jsem od hry neměl. "Kostičkovaná" grafika s Larou na tahy... co by člověk mohl také čekat, když byl vždy zvyklý spíše na rychlé reakce a postřehy ze série Tomb Raider. Výsledek? Poměrně překvapil.
Co je nezbytné vychválit je hned první, co ze hry uvidíte. Tedy stylizované menu, které jsem si ještě za pomocí borců z Lokalizace.net vylepšil o možnou, avšak u tohoto typu her ne zrovna nezbytně nutnou, českou lokalizaci. Vše je na první pohled přehledně uspořádané a vizuálně opravdu nádherné.
Pustil jsem se tedy hned do prvního otevřeného "příběhu" a započal seznamování se hrou. První úkoly člověk zvládl hravě a očekával tedy, co bude dál s pečlivým vyhledáváním "collectibles" na každé obrazovce. Co mi na hře trvalo, jakožto odvěkému FPS hráči asi nejdéle, je zvyknout si, že hra "zkrátka nikam neuteče", aneb dokud se nehnu já, tak ani nepřátelé, kameny, dokonce ani časové spínače. Z ničeho nic, čas strávený u hry se přehoupl z minut na hodiny (bohužel asi jen tak na 2) a já zjistil, že jsem dorazil na konec původní hry. Dál v cestě mi stojí už jen dva další samostatné příběhy. Do teď jsme se nijak extra nezapotil a hra i přes několik opaků všemožných kombinací příjemně utíkala.
Při spuštění prvního přídavného balíku, jsem ale tvrdě narazil. Z původních 5-10 minut, co mi trval level v původní hře, jsem v jednom levelu trávil i hodiny. Dokonce jsem se, ačkoliv velmi nerad, opovážil využít nabízenou nápovědu, která je skvěle vymyšlená a dokonce jsem nenašel jediný náznak toho, že by hra využití nápovědy jakkoliv penalizovalala (samozřejmě kromě vlastního svědomí!). S druhým přídavným balíčkem jsme více méně na stejné úrovni, s tím rozdílem, že ten je o mnoho nápaditější, zkuste si místo jedné Lary starat hned o dvě!, pestřejší a zábavnější.
Po překonání těchto dvou lokací jsem dorazil až na úplný závěr hry, a to včetně všech sběratelských předmětů v inventáři a achievementů na Steamu. Sběratelské předměty mi zajistily odemknutí několika různých obleků pro Laru, se kterou mohu projít jednotlivé lokality znovu. Pustím se do toho? No... možná za pár měsíců (čti let). Ačkoliv nebudu o Lara Croft GO mluvit jako o nejlepší hře všech dob, jedna věc se jí podařila. Vím, že vyhýbat se podobným titulům (Hitman GO, Deus EX GO, dívám se na vás!), by se mohlo šeredně nevyplatit a výsledkem by bylo zbytečné ochuzení o zajímavý přístup k již legendárním sériím z úplně jiného (logického) pohledu, kde ne každý pohyb může znamenat smrt, ale naopak pouze ten jeden pohyb smrt neznamená a ty ostatní ano.
Hodnocení: 75%
Na úvod bych chtěl poznamenat, že se jedná o můj první kontakt se sérií "GO" od Square Enix, který jsem započal hned tématem mě nejoblíbenějším z dané nabídky. Tedy Larou Croft. Abych se přiznal, velké ambice jsem od hry neměl. "Kostičkovaná" grafika s Larou na tahy... co by člověk mohl také čekat, když byl vždy zvyklý spíše na rychlé reakce a postřehy ze série Tomb Raider. Výsledek? Poměrně překvapil.
Co je nezbytné vychválit je hned první, co ze hry uvidíte. Tedy stylizované menu, které jsem si ještě za pomocí borců z Lokalizace.net vylepšil o možnou, avšak u tohoto typu her ne zrovna nezbytně nutnou, českou lokalizaci. Vše je na první pohled přehledně uspořádané a vizuálně opravdu nádherné.
Pustil jsem se tedy hned do prvního otevřeného "příběhu" a započal seznamování se hrou. První úkoly člověk zvládl hravě a očekával tedy, co bude dál s pečlivým vyhledáváním "collectibles" na každé obrazovce. Co mi na hře trvalo, jakožto odvěkému FPS hráči asi nejdéle, je zvyknout si, že hra "zkrátka nikam neuteče", aneb dokud se nehnu já, tak ani nepřátelé, kameny, dokonce ani časové spínače. Z ničeho nic, čas strávený u hry se přehoupl z minut na hodiny (bohužel asi jen tak na 2) a já zjistil, že jsem dorazil na konec původní hry. Dál v cestě mi stojí už jen dva další samostatné příběhy. Do teď jsme se nijak extra nezapotil a hra i přes několik opaků všemožných kombinací příjemně utíkala.
Při spuštění prvního přídavného balíku, jsem ale tvrdě narazil. Z původních 5-10 minut, co mi trval level v původní hře, jsem v jednom levelu trávil i hodiny. Dokonce jsem se, ačkoliv velmi nerad, opovážil využít nabízenou nápovědu, která je skvěle vymyšlená a dokonce jsem nenašel jediný náznak toho, že by hra využití nápovědy jakkoliv penalizovalala (samozřejmě kromě vlastního svědomí!). S druhým přídavným balíčkem jsme více méně na stejné úrovni, s tím rozdílem, že ten je o mnoho nápaditější, zkuste si místo jedné Lary starat hned o dvě!, pestřejší a zábavnější.
Po překonání těchto dvou lokací jsem dorazil až na úplný závěr hry, a to včetně všech sběratelských předmětů v inventáři a achievementů na Steamu. Sběratelské předměty mi zajistily odemknutí několika různých obleků pro Laru, se kterou mohu projít jednotlivé lokality znovu. Pustím se do toho? No... možná za pár měsíců (čti let). Ačkoliv nebudu o Lara Croft GO mluvit jako o nejlepší hře všech dob, jedna věc se jí podařila. Vím, že vyhýbat se podobným titulům (Hitman GO, Deus EX GO, dívám se na vás!), by se mohlo šeredně nevyplatit a výsledkem by bylo zbytečné ochuzení o zajímavý přístup k již legendárním sériím z úplně jiného (logického) pohledu, kde ne každý pohyb může znamenat smrt, ale naopak pouze ten jeden pohyb smrt neznamená a ty ostatní ano.
Hodnocení: 75%
Pro: Menu, zpracování hry, nápadité hádanky, promyšlenost tahů, sběratelské předměty
Proti: Poměrně krátké, velmi nevyvážená obtížnost, nulový příběh