Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentář

Přejít na komentáře

Baldur's Gate II: Shadows of Amn

  • PC 95
,,All hail the king! Long live the king!".... ,,The king is dead. Long live the king Dragon ag-"(gunshot) ,,Screw you! The king ain´t dead! He lives on... and on.... and on forever!

Občas vznikne legenda. To už je prostě přirozený řád věcí. Někdy jí to trvá, někdy ne. Ve světě PC her však nevznikají sami od sebe. Otcové těchto legend vynakládají co největší úsilí, aby právě ta jejich legenda dostála svému jménu. V případě hry Baldurs Gate 2 má však tato legenda nejen tatínka, ale také i maminku. Bioware a Black Isle, Brumbál a Gandalf ve světě RPG. Pokud se takové dvě mocnosti spojí, poté vznikne legenda natolik velká, že nejenže dostojí svému jménu, ale na dlouhé časy předčí veškeré další legendy, které vzniknou po ní...

Ano, Baldur dvojka je prostě král. A má všechny faktory, jaké pravé RPG prostě musí mít. A nejen to! On je má dotažené do takové dálky, do které ani zkušení a vostřílení hráči her na hrdiny ze staré školy dodnes nedohlídnou. Ve hře je toho totiž neskutečně mnoho. A jedno rozehrání na mou duši nestačí. To ani zdaleka ne! Velice silný a promyšlený příběh je podložen nejrůznějšími oblastmi, charaktery a boji, které člověku prostě musí utkvět v paměti. Aby ne! Kdo by si nepamatoval na mysteriózní snové frekvence s Imoen, epickými boji s draky, frustrujícími boji s lichy a nebo váš první sex s vaši vyvolenou parťačkou, kdy jste skákali na židli radostí, že se vám ji (nebo jeho) konečně podařilo sbalit. Jon Irenicus je navíc záporák, který má kurňa styl. Jeho charismatický hlas, ďábelská inteligence a zatraceně působivá magická moc dokonale stačí k tomu, abyste ze svého protivníka měli náležitý respekt. A o to víc se také těšíte na to, až se s ním konečně střetnete tváří v tvář.,, You will suffer! You will all suffer!" Jep, teď trefil hřebíček na hlavičku.

To, co ale dělá Baldurs Gate 2 opravdu mistrovským dílem, je jeho smysl pro detail. Žádný větší aspekt hry není nedodělaný. Ať už je to například grandiózně majestátní Athkatla, ve které se nachází stovky různých postav, tuna krátkých a dlouhých questů, spousta obchodníků, mnoho příležitostných bojů atd., nebo dokonale promyšlení parťáci (ke kterým se ještě dostanu), na které také navazují nejrůznější úkoly, cítí, mluví, smějí se i pláčou. Jak reagují na vaše rozhodnutí, dávají vám rady, nadávají vám či vám vyznávají lásku, to jsou všechny ty neuvěřitelné detaily, které je prostě činí - živými. A dokonce teprve nedávno jsem zjistil, že pokud vedu romancové dioalogy se dvěma parťačkami (Aerie a Jaheira), tak na sebe začnou žárlit a přes rozhovor na sebe různě štěkat. No kdo by si to jen pomyslel! Koho by jen napadlo tohle udělat! Je toho prostě spousta! A to ani nemluvím o sakra obrovské škále zbraní všeho druhu, kterých je tolik, že byste tím klidně mohli vyzbrojit všechny Peršany o Thermophylu. (Což by teda Sparťané už fakt nedali, obzvlášť ne, když by se na ně řítila Zuřivost nebes + 3) A samozřejmě je tu čarodějova kniha kouzel, ve které je toho tolik, že ani dodnes, a to ten Baldurs Gate znám fakt dlouho, si nepamatuji či dokonce nevim, jaká všechna kouzla tam jsou nebo co i způsobují. To jako fakt, spoustu efektů ještě neznám, a to tam jsou ještě kněžský a druidský kouzla! Je to opravdu radost si vybírat, oproti takovému Dragon age, který je na kouzla fakt chabej. Navíc nemá ten krásný smysl pro detail, což dost degraduje jeho kvalitu. Jako Dragon age je dobrá hra, ale Baldur si ho může strčit do kapsy raz dva.

Společníci jsou částí jádra výbornosti hry. Osobně například nechápu lidi, co hrají pouze sólo, protože hra bez vašich parťáků mi přijde mdlá a nudná. V případně Icewind Dale to třeba chápu, ale tady? Vůbec. Osobně mám nejraději Imoen. Vzhledově můj typ, navíc má milej smysl pro humor a je prostě věčně optimistická. Bez ní se ani nehnu. (Pokud zrovna nehraju za zlo, že?) Mezi další výborně napsaný parťáky ještě považuji Minsca, Viconii, Jana Jansena, Mazzy, Jaheiru a Edwina. A romance, bez těch prostě hru nemůžu hrát. Každá má vlastní kouzlo, které dodává na síle i charakteristická znělka každé z nich. Vždy mi až osobně záleželo na tom, abych byl úspěšný, protože jak byli vaši parťáci natolik živí, připadal jsem si, jako by to až bylo doopravdy. No jo, jsem beznadějnej Nerd, nedá se nic dělat. A navíc úspěšná romance dost hustě zasahuje do hlavního příběhu, to je přeci masakr, ne!?

A teď zápory. Žádný strachy, jsou nepatrný. Štvalo mě například, že se svými společníky si nemůžete sami promluvit, kdykoliv budete chtít. Museli jste vždycky čekat na to, až oni osloví vás. Je to škoda, neboť takovej Planescape Torment to už měl, a to vyšel o rok dříve! Navíc když se nad tím zamyslíte, vlastně by nemuselo být tak těžké to udělat. Stačilo by napsat pár otázek, na které by se váš charakter dotyčného ptal, a následně přiměřené odpovědi. Nemusí to být nějak do hloubky jako v Tormentu, stačí i okrajově. Takhle se cítím v interakci se společníky hrozně omezený. Dále mi přijde škoda nevyužití průzkumu divočiny, jako tomu bylo v BG1. Ano, chápu, že Athkatla je už sama osobě velká dost, ale stejně by bylo fajn se k tomu zas vrátit. Takhle jsem se jen přesouval z místa na místo dané zápletky, většinou už s vědomím, co mě asi čeká.

Vskutku, ať žije král. Baldurs Gate 2 považuji za nejlepší RPG všech dob. Dílo, na které Black Isle a Bioware mohou být náležitě pyšní. Je opravdu velká škoda, že podobná spolupráce už nevznikne, protože "novým" Black Isle prostě nevěřím. Přesto, lide, smekněte. Neboť král je stále živ, stále vládne a stále bude plát jeho oheň v našich srdcích, čímž se naše srdce stanou +6 tkovými. A to by i kovář Cromwell mohl závidět!

Pro: DETAILY!!, Příběh, zajímaví a živí NPC, délka hry, gigantičnost ve všech směrech, je furt co dělat

Proti: nemožnost promluvit na své parťáky, omezenost ve svobodném pohybu základní mapou

+29 +30 −1