Muj názor je takový, že DS je strašidelná, hororová hra, protože má taky všechny její aspekty, a kdo říká, že ne, tak si honí triko, nebo si ji neumí užít. Pro mě to byla jasná srdcovka, užíval jsem si ty momenty napětí, fakt si u toho vrnim. To, že hraju nejradši ve tmě, je samozřejmost, navíc mám větší přehled a slyšim všechny zvuky. Dead Space je opravdu smrtící, připomínal mi třetího Aliena, nikdy nevíte, kdy má potvora dost a ještě zautočí. Intra (které nešlo přetočit), ve kterém mě bossák trhal na kusy, jsem si raději nevšímal. Bez munice a ještě nesmrtelná svině, která se mi teleportuje za záda, to bylo už na mě moc! S frustrací hra téměř hraničí, ale nedochází k rutině. Fakt jsem se Izákem sžil, i když jsem ty kecy kolem moc nesledoval. Že jde o romantickej příběh jsem se dozvěděl až později! Nebudu vypisovat všechno, co už znáte, napíšu jen, že takhle měl vypadat třetí DOOM, Deus Ex, Systém Shock ad.! Vzali to nejlepší a dali do jedné hry. Vážně se jim to podařilo (taky tam narvali pár známejch zvuku z HL, AVP, Starcraftu). Poté, co jsem viděl pár videí na youtube, jsem to zavřel, protože z toho nebylo cítit to napětí, které vás na Ishimuře provází od začátku do konce. Nedostatek všeho, jste vděční za každej upgrade – klidně se pár bloku vracíte, abyste si vylepšili zbroj. Díky inteligentí navigaci se ale nikdy neztratíte – to by bylo už psycho, zapomněli ještě na spam! Na soubojích je hra postavena, každá rána se počítá, každej výstřel vedle zamrzí, zpusobu jak eliminovat nepřátele je zde spousta, proto je nezbytný taktizovat. Na začátku jsem to chtěl na Hard zabalit, protože se to dlouho načítá, ale pak jsem si s těma kriplama nějak poradil a už to šlo jako po másle, naučil se používat kinezi, stala se z toho zábava! Vyšší obtížnost rozhodně doporučuju všem! Plusy a minusy, vadí mi, že nenabíjí za chuze, respektive musím zastavit, aby začal. Boj zblízka je občas dost nepřehlednej, když vám něco skočí za krk, ale v reálu by to dopadlo ještě huř, třetí pohled tomudle žánru vyhovuje nejlépe (rozhled). O kvalitách vypovídá i to, že jde (prej) hru projít jen se základní pistolí, takže to není jen o nových zbraní, atmosféru buduje spousta dalších faktoru, ale když nechcete utíkat (to jsem udělal jen jednou, když mi docházel vzduch / nebo když se mi souboj nerentoval), přijdou vám vhod. Emzáku jsou ruzné druhy a na každého funguje něco jiného. Osobně jsem si oblíbil je tlakovou vlnou rozbíjet ještě zmražený ve stázi – to jim nedělá dobře! Jindy je lepší plamenomet nebo mina a šetřit munici do Plasma Cutteru – tři do nohy, tři do hlavy to jistí. Občas se vyplatí impa nechat na vás vyskočit, Izák ho pak sejme sám a vy doplníte jen zdraví. Prostě u toho musíte trochu přemýšlet!

Hrát si na Boha je zábava, ale pokud neděláte dost zázraku nebo katastrof, lid ve vás přestane věřit. Představte si, že máte stádo (tupejch) krav, a vaším cílem je z nich udělat obraz sebe sama. Vojáky, později kněží, kteří budou zastupovat boží autoritu na zemi, když ale lidstvo zdegeneruje během Vaší nepřítomnosti natolik, že ztratí o svém Stvořiteli páru, je načase zbořit své dílo a postavit na jeho místě nové.

tvl, čumim na to, jak dírou vezdi ke mně leze malá potvora sosat louži krve a nemužu přijít na to, jak to hnízdo, kam se vrací, zničit. napadlo mě ji polejt absintem a zapálit, ale to daleko nedolezla. pravděpodobně tu flašku na ní budu muset vážně přilepit! představoval jsem si to, že ji chytnu a zkombinuju jako cokoli jinýho, ale hodit to po ní mě nenapadlo! na druhou stranu jsem zastánce toho - přijmi pravidla, nebo to nehraj, a pak je alone in the dark docela zajímavou hrou, určitě ne béčkovou, i když to skákání ala Tomb Raider na rozbořený budově na mě takovej dojem na začátku neudělalo, zato souboje jsou výborný, z FPS pohledu je to docela normální hra, trefit cokoli mi nedělalo problémy, laser se moc nepovedl, ale alespon je vidět. na požívání předmětu oběma rukama si kupodivu rychle zvyknete (pod M2 jsem nakonec nechal házení jako sekundární mod, TAB tradičně inventář, v něm spásně pro výběr a kombinaci Scroll Up/Down, Ctrl pak pro Cancel, baterka mohla bejt zvlášt). nemusím připomínat, že 2/3 jsem si poctivě hrál s nastavováním, vyzkoušel epizody s nejhezčím obrázkem, a když nějaká logická hádanka nešla, protože autoři zapomněli v místnosti udělat dveře, skočil rovnou do dalšíh levelu.

nejvíc mi to připomínalo: Silent Hill, Tomb Raider, Hitmana Blood Money

Jednoho mlžného rána... proč hraju takovou vykopávku, když si mužu pustit STALKERA? Třeba se dostanu i k nějaké akci! Největší vzrušení jsem zažil, když jsem si vybíral mezi postavou trpaslíka a lesního elfa. Nakonec jsem si vytvořil obraz ženského ideálu; vysokou atletickou postavu s plnými rty a dal jí do ruky obrovskou sekyru! A tam to asi skončilo. Nicméně jsem měl neodkladný pocit se s vámi o svoje zážitky z této nekonečně rozvleklé hry podělit. Bohužel nemám ted čas ani chut se toulat imaginárním světem, který podle všeho s tím naším ani nesouvisí. Víte, že pohádky a ruzné mýty jsou založeny na skutečných příbězích? Jen poslední generace je nahradil Hollywood svou továrnou na sny, abychom nezapomněli, jak to tehdy bylo. Na příšery už nikdo nevěří, přestože je má denně na očích. O to větší to bude šok, až moderní svět zjistí, že je všechno jinak.

HL2 je stejnej jako HL2, kámo, jen je to vydaný v jiný době. Takhle nějak bych si představoval pokračování mých oblíbených her, což HL teda rozhodně není, proto jsem mu dal taky jenom 0%.

Dám něco mezi 80 a 90% at nekazim pruměr. Hru jsem si stáhnul po přečtení recenze Modrýho žraloka a Všiváka, prostě jsem to musel vyzkoušet, když o ní tak básněj, a ačkoli jsem od toho nic nečekal, jedná se o starou dobrou klasiku, kde máte nastavováníček pomalu víc než u Mechcommandera. Takže těch pár prvních misí, co jsem hrál, mi zabralo asi stejně času. Hra je to dost chytlavá, chvíli mi trvalo, než jsem pochopil, že ten divnej zvuk, než se mi vypne mech, je z přehřátejch laseru, takže na řadu přišlo laborování s nespočtem ruzných možností, až jsem ocenil základní nastavení od zkušenejších mechaniku! Vzhledem k tomu, že jsem před rokem dohrál oba díly Mechcommandera včetně datadisku, tak jsem byl ve známém prostředí a mohl si zkusit hru z jiné perspektivy. Ted už mi do sbírky chybí akorát celovečerní film!

Vopravdu nejlepší, dokud si potom znova nezajedete Race nebo jinej simulátor. Vás arkádisty fakt nechápu. Tuning auta mi vydržel první večer, když jsem s nadšením vyjížděl všelijaké bonusy, abych měl na novej nárazník. Nicméně stupidita závodu a jízdní nemodel mě od pokračování v této bohulibé činnosti rychle odradily. Na rok 2005 a buhví kolikátej díl je to dost slabý, i když prvky z první pekelné honičky zustaly zachovány.

Tak jsem přišel na to, že když hraju střílečku, tak jsem totálně mimo, neschopnej jiný aktivity, která by vyžadovala trochu soustředění, a když už jí hraju, preferuju styl MW, kde mě víceméně nezdržují žádné zbytečné dialogy, kterých je v HL na muj v kus přeci jen trochu moc, a tím se dostávám k jádru pudla – obecně jsou to právě dialogy, které dokážou udržet moji pozornost u vobrazovky dost dlouho na to, abych zhlédl i závěrečné titulky. Všiml jsem si toho teprve nedávno, ale i ne uplně dokonalý příběh s dobrými replikami si získá nějaké ty bodíky navíc! V HL2 ale nic takového není. Akce je výborná, grafika se leskne, voda je čistá, i ta cigánská kámoška na cestách kolikrát potěší víc než kvér, ale jinak to na mě nijak zvlášt dojem neudělalo. Byla to taková áčková směsice Války světu, Hvězdné pěchoty a Tresspassera! A tady by právě ve srovnání i ten jurský svět zvítězil, protože je daleko víc originálnější a vlastně i uplně jiná hra. HL je typická střílečka, kde vubec nezáleží na tom, jak daleko se dostanete, duležitá je neustálá přítomnost valící se tsunami záporáku pod kolimátor vaší utočné pušky. HL2 není špatný kousek, ba naopak, svou fan základnu jistě nezklamal a ostatní nadchne, ale není to nic, čemu byste (dvakrát) propadli propadli, není to skutečný fenomén, a ve své velkoleposti se omezuje jen na parádní bezduchou, primitivní akci. Jo a ta Gordonova němota mi vubc nevadila.

V době, kdy grafika ještě nedokázala příliš oslnit, přišli Codemasters s jízdním modelem tak hustým, že mě baví dodnes! Z nastavování převodu se záhy stane nutnost a správně zařazenej rychlostní stupeň vám pomuže se udržet na trati a přitom neztratit rychlost. Fyzika je tady vopravdu skvělá, pokud ztratíte přilnavost k povrchu, následují zpravidla hodiny. Přitom udržet se mezi zběsilými soupeři není vubec sranda. Jejich agresivita nezná hranic a klidně si z vás v zatáčce udělají polštář! Až se z vás stane guru a vostatním ujedete na okruhu i na třetí obtížnost, která se zprvu jeví jako nereálná, tak tu máte ještě možnost jízdy na mokru, která vás hezky rozhodí z tempa, pokud sprchne uprostřed závodu! Nicméně hra vypadá za deště o třídu líp, hra světel je zpacovaná fakt pěkně.

Na šipkách si mužete jako na jedné z prvních simulací nastavit citlivost, takže volant ani nepotřebujete, rozhodně rychlejší čas nezajedete! Mezi vozy jsou samozřejmě rozdíly, některé se lépe ovládají, jiné jsou rychlejší na rovince, ale vesměs jsou si svými výkony podobné. Na předních příčkách se pravidelně umístuje Renault a Volvo, nejlíp se mi ale jezdilo s japoncema, poslední je už tradičně Peugeot. Každé má charakteristický zvuk a trochu jiný interiér, hra je zkrátka propracovaná do posledního detailu. Co ještě stojí za zmínku, je destrukční model; auto mužete slušně pomuchlat, nejhorší je, když při srážce přijdete o kus čelního skla, zuží se vám výhled a nevidíte na krok! Vytknul bych slabší obtížnost a maximum 25 kol na závod – to se nevyplatí ani zajet do boxu, aby vám tam okno vyměnili. Kdyby někdo vydal remake, vubec bych se nezlobil, tahle superzávodní hra si ho totiž zaslouží!

čistokrevná akce, která musí po chvíli nudit i epileptika. ten příběh od střílení akorát zdržuje. no ty animace byly asi nejhorší. ještě ta orientace na lodi, prostě strašný. nálepka ST je asi největším lákadlem, takže jen pro znalce. ve srovnání třeba s Unrealem si to neškrtne po jediné stránce. škoda slov. žádnej nápad, i KHG byl ukolech vynalázavější, měl atmosféru a přestřelky náboj. je sice hezký, že s vámi kooperuje tým, ale co naplat, když bych členy posádky postřílel nejradši sám, ale tím hra končí. taková nespravedlnost! a proč mi velí nějakej cigán, to už bylo na mě moc! copak jich není ve vesmíru dost?

koukal jsem na youtubko a vypadá to dobře. debilové tam padaj po první ráně (pocit ze střeby výbornej), na všechno jde sáhnout popřípadě to sebrat, grafika je přímo revoluční, hodně mi to celé připomínalo HL, kterej právě hrát nechci, protože mě vubec (kdoví proč) neláká. nelíbí se mi tři vjecy : ta jeho roztomilá kámoška má nepřirozeně hluboko posazenej hlas, na muj v kus moc velkou prdel a mluví sprostě(!), což se k mladé slušně vychované dámě nehodí!!!!!! éé

realističtější možná, nejzábavnější určitě ne - nemohl jsem to udržet ani na EASY, natož trefit něco jinýho ve vzduchu. navíc nejde vypnout přístrojová deska, jesli se nepletu, takže je to fakt peklo, nemluvě o mracích, kdy nevidíte ani na krok a musíte střídat pohledy. plusem je jistě pokročilá grafika, taková barevnější (na což zrovna neletim), ale alespon to má dobře vymodelovanej terén nejen z vejšky! ta zadní 7,62 je v soubojích fakt zrádná. už chápu, proč ji tam rudoarmějci mermomocí chtěli namontovat!

No jo, Rhynn byla moje velká láska. Vedle Lary vypadala celkem slušně, přestože neměla na E3 svojí modelku a nelekl bych se jí ani neska. Dohrál jsem to dvakrát - poprvý mě nenapadlo, že mužu přepínat mezi firebally, a tak se mi nepodařilo zapálit tu slavnou pochoden na konci a po týdnu marný snahy to vzdal. Vlastně se divím, že jsem se bez cheatu a ankličtiny dostal tak daleko! Ted mi to už přijde blbí mávat ohnivým mečem a jezdit na drakovi - prostě trapárna pro dětičky. Ale líbí se mi, jak na něj píská jako na pejska.

Nejvíc mi to připomínalo: Severance, Die By The Sword, Unreal (asi hranami a Obry), Tomb Raider

mno, já sem FIFU nikdy moc nehrál, byl jsem spíš lední typ, a tak mi na ni nezbývalo moc času, protože nový NHL vycházelo tak zhruba ve stejnou dobu na podzim, ale tohle mi přišlo asi nejhratelnější, pomyslný vrchol kopaný v obejváku! ty další jsem ani nehrál, ale překvapilo mě, jak je to zase dobrá simulace s prvky reality, protože takhle zpátky už prostě nečekáte žádný zázraky, ale vypadá to, že tu eru nic nepřekoná, protože se jedná o jakýsi ideální kompromis mezi zábavou a realističností. neska vám vyjde hra plná superlativu a neštěkne po ní ani pes, přitom tehdy to byl svátek a nerostly na stromech!

uš jsem chtěl hledat disketu, protože jsem si za boha nemohl vzpomenout, jak se to jmenovalo. RET mi ve vyhledávači moc neukázalo! taky jsem nemohl přistát!!! ale proč přistávat... tet jsem kouknul na vobrázky a vypadá to pěkně hnusně, přesto jsem dal z fleku 100%, protože si to pamatuju jako naprosto bezchybnou záležitost, u který jsem dokázal strávit několik hodin po škole, než tatka přišel domu a seřezal mě, že sedím zase u počítače! (ale stálo to za to)

to je s tou myší a přesýpacíma hodinama, jak se nakonec milujou? tak to bude pak asi moje první gamesa, kterou jsem rozjel - na 486, samozřejmě u fotra v práci (kde taky jinde)! za tu hodinu, než se vyhrabal z papíru a odtrhnul mě od klávesnice, se to dalo zmáknout (byl jsem geniální dítě), když už jste věděli, který padací dveře přeskočit, kam vylézt, nebo koho probodnout tím mečíkem, a hlavně jak - ještě ted si myslim vzpomenu na ten jednoduchej qrif, který při pozorování zkušeného hráče musel vypadat strašně složitě! všechny ty bossy jsme měli ve školce dokonce pojmenovaný, takže označení "sultán na konci" mi nic neříká, byl to Černokněžník a hotovo! před ním tam byli ještě dva - Tlustoch a na toho třetího si už nevzpomenu kostra!!. a to bude asi tak celý, vlastně ne, začíná se mi to vracet - byl tam taky váš duch, kterého jste nesměli zabít (!), skoky do prázdna a zrcadlo, které se pojilo asi s tím vaším druhým já. info pro Ducana - kdyby tě to nebavilo, tak bys ty levly nevopakoval, pak byste si zase stěžovali, že je to moc krátký - ta hra byla časově omezená, protože měla vysokou znovuhratelnost díky právě těm questum, který se logicky nedaly všechny vyřešit napoprvý. kolikrát neska nedohraju mnohem komplexnější hru jen proto, že mě v pulce začne nudit, ale Prince bych si určitě ještě jednou někdy zopakoval!

RED: nedá. tohle je hrozná kravina - utrhni větvičku, odklon vodopád, zalij keř: spadne ti z něj kouzelný vejce (fakt se divím, že jsem to po chvíli sám dal). příběh mě zaujal (už si ho nepamatuju - holka na koleji dělá nějaký umění), dialogy také, ale přiznám se, že v tom městě už nevím jak dál. nejdříve jsem chtěl napsat krátkej příspěvek v diskusi, ale hodím ty dojmy z toho rovnou sem, at jsou za to nějaký body.

popravdě jsem nečekal, že tu hru na databázi vubec najdu, o to víc jsem mile překvapen, když čtu ty laskavé komentáře (bez ironie)! v podstatě nemám, co bych dodal, jen že jsem si celou dobu myslel, že se to jmenovalo Test Drive a nemohl to nikde sehnat! ještě bych snad vyzdvihl destrukční model, kterej se s výše zmíněným TD nebo nějakými Nýdy nedal srovnávat (žádnej nebyl)! opět jedna gamesa, která předběhla svou dobu a to hned na několika rovinách, která má potenciál zaujmout i neska, ale jen "omezenou" skupinu lidí, kteří dokážou rozpoznat kvalitní značku! přesně to honění setinek na okruhu se mi líbí, zvlášt, když si k tomu mužu potunit matematicko-fyzikální model auta i trochu jinak než kočičkou vedle na sedadle!

baterka místo zbraně bylo to nejlepší, co Doom 3 nabídnul. kdybych hrál předtím něco jiného, tak bych se votočil a šel od toho hodně daleko. ještě blbější hra než Kvák, kde jen skáčete a vobčas něco zabijete. strach jsem měl maximálně z toho, že nebudu vědět kudy mám jít nebo někam v tý tmě spadnu.

EDIT: tak jsem si to v rámci opakováníčka pustil neska znova (hru mám pořád na disku) a zjistil jsem, že tam jsou nějaký mody (hned v uvodním menu), kterých jsem si nikdy předtím nevšiml - třeba alieni jen lezou po zemi, takže si je v klidu muže dát i nějakej posera. ta rychlost, s jakou se jinak pohybujete, je fascinující, i to, jak rychle si na to zvyknete! predátor je šovinistický hovado, dokud mu nedojde kouzelná mana, pak mu zbyde na konfrontaci jen nožík, se kterým moc vetřelcu najednou nerozpárá. párkrát se mi stalo, že mě takhle ve ventilaci uhlodal i mrzák, kterej neměl ani pracky, protože jsem mu je s ním upižlal, ale nestačilo to! stejným nešvarem trpí i ta futuristická kuše, co vrhá docela nebezpečný šipky, ale vetřelce to jinam než do hlavy opět nezastaví! na ně jsou nejlepší právě energetický zbraně, který maj i slušnej splash back a s paralyzerem nemusíte mířit vubec! bohužel vám do něj po pár metrech v hnízdě dojde štáva a jste malinkej jako ztracenej pejsek. chce to proto umět volit správný postup právě skrze sortiment zbraní, které z vás dělají stroj na zabíjení! ve dvojce už ta elektrická pistole neměla logiku - do jisté míry ji nahrazoval shulder-cannon, kterej projektily sám naváděl na cíl a stačilo jen mačkat levou myš, v pulce zásobníku pravidelně obnovit štíty a pak znovu dobít energii, prostě nuda... pokud se vám ale tady podaří přežít kontakt zblízka dost dlouho, doplní se sama a jste z toho zase na chvíli venku. ještě si pamatuju ten systém z dema, kde jste ji mohli pouze sbírat a žralo ji i vobyčejný vidění ve tmě, což byl konec i pro predátora, pokud jste se nedostali na další "checkpoint" včas. neviditelnost je takovej bonus při hrátkách s marináky, ale dá se mezi nimi proběhnout i bez toho, aniž by vás nějak vážně ohrozili, navíc vás její používání v kombinaci s většinou zbraní omezuje. v MP to ale byla vítaná změna, když bliklo to známé červené světýlko, po němž následoval zpravidla restart. zamaskovanýho predátora v klidu šlo snadno přehlédnout i z pár metru a klidně jste si stoupli před něj do rohu, kde vás vykuchal jako prase s tím základním hákem, což na jednu stranu vubec není slabá zbran, když se umí používat i ve druhém modu a právě v kombinaci s neviditelností. na mrštnýho vetřelce, kterej si držel vodstup, to v multáku většinou nestačilo. disk jsme na kláních pravidelně zakazovali, protože jsme hráli tak ve třech a neměli jsme proti němu žádnou šanci, ale v singlu je to dobrá záložní zbran, když jste na suchu! na druhou stranu, když si naběhnul na minigun, tak to s ním zamávalo jako nákladák s kočičkou na silnici. to mě přivádí k marináckejm zbraním, které jsou jednoduché a učinné, od pulsní pušky, která má už jako primární zbran neuvěřitelnou kadenci, až po raketomet, kterej vás sejme na první ránu, at jste kdokoli! granátomet disponuje třemi ruznými typy granátu, které jsou velmi nepříjemné pro vetřelce, ale zároven i pro jeho majitele, protože zblízka udělá větší paseku než oni! to ten podvěsnej na pulsní pušce vám kolikrát zachránil život, když šlo do tuhýho. taky si pamatuju to cvaknutí, když došel zásobník, nebo když se párkrát dokonce zasekla přehřátá zbran. smartgun asi už každej zná, byl kolikrát taky předmětem sporu, proč ho nepoužívat, když se nějaká potvora před ním díky jeho automatickému zaměření cíle nedokázala schovat! prostě paráda. na konec flambovač, kterým jste spolehlivě vyřešili ty malý chobotničky, který kolikrát nešlo ani zahlédnout, než se vám přisály na ksicht! pak přišel vhod i neustále pípající detektor pohybu, který k tomuhle universu neodmyslitelně patří, ale měl spíš ulohu vám nahánět pocit klaustrofobie, kdyby snad ty koridory nebyly dost uzký! stejně zachytil všechno, co se pohlo i několik pater nad vámi a sledovat ho nebyl vubec čas! v datadisku přibyly i pistole, který tam určitě dali jen kvuli mě, abych občas zařval, i když nejsou vubec špatný, pouze se dlouze přebíjej. pak taky nějaký BFG pro chudinky, kterým by snad současnej arzenál nevyhovoval, který nechci ani moc komentovat, protože je uplně zbytečný a nepřináší nic nového. v podstatě je to ekvivalent bazooky na bázi samonaváděcí střely. prostě unikát (ironie). možná mi trochu chyběla brokovnice, kterou jste měli možnost vozkoušet jen v kampaních za příšerky, když vám s ní někdo pořádně vyprášil kožich. zblízka tradičně smrtící. Slinta, ač se to nezdá a má jistě jednodušší osobnost, disponuje hned několika utoky a nabízí nám hru v uplně jiné perspektivě, která mě osobně nikdy moc nezaujala, ale je to sranda vobčas neohroženě se pohybovat mezi vyplašenejma civilama, který neváhaj po sobě házet zápalný láhve, protože jim nic jinýho nezbylo - nebo rovnou křičet o pomoc, než jste je omráčili vocasem a na zemi uhryzli svý oběti hlavu - což se rovnalo instantní smrti i v případě predátora! prostě těch možností jak někoho přechcat, ačkoli se jevil mnohem větší a silnější, byly spousty a hra se tak i s omezeným počtem protivníku nezajídala, a to mohu dnes potvrdit!

U týhle hry všicky ostatní srali strachy, i když šlo o MP, kde si asi v kuži vetřelcu už nepřipadali jako bezbranní asociálové, nicméně to mojí pulsní pušce bylo jedno, kosil jsem je na hromadu stejně - není lepšího pohledu než na navztekanýho aliena - proto jsem si tuhle klasiku později sehnal znovu v Edici (trvalo to dva roky), bohužel jsem ji za marinu dohrál se všemi questy druhej den dopoledne, což se mi u jiný hry zatím nestalo. Takže to bude asi tak jediná moje výtka. Pro mě nejzajímavější mise je ta z dema, kde jsem se poprvý objevil v APC, sbíral zásobníky a snažil se vydržet mezi alienama co nejdýl, to, kde to má východ, mě celkem nezajímalo, přestože se před nima nedá nikam schovat. Puvodně to bylo nehratelný, ale postupně se moje šance na přežití začly zvyšovat, protože se z toho rychle stala moje droga a ted - nechci se chlubit - to dám maximálně na první pokus pouze s nožem, abych to neměl tak snadný, plamenomet jsem nikdy nepoužíval - ten je jen pro sraby.

Stěžejní část týhle hry je zaručeně v jednoduchém konceptu založeném na ruznorodosti tří hlavních charakteru, které se svým stylem boje liší a není u toho pak třeba vymejšlet nějakej extra příběh, kterej už stejně všichni známe z TV. Hra se zaměřuje spíš na střet těhle ras, který se na rozdíl od filmového zpracování povedl. Facehuggeři (se kterejma jsem ani nepočítal, než se mi jeden přilepil z druhý strany na monitor), královna na konci a několik mutací mi bohatě stačilo, abych si užil i kampan, i když je fakt, že v datadisku (který obsahuje pouze nové MP mapy) jsem ocenil i střelbu ve stylu Jona Woo, abych si mohl dýl hrát s Predátorem. Jinak bych ten arzenál, kterej je obzvlášt u něj povedenej (platí zásada kámen-nužky-papír), neměnil, nic bych neinovoval, ani nepřidával, leda tak nějakou tu další pěknou mapku.