Předchozí díl Spider-man: Miles Morales byl z mého pohledu hrou, která do značné míry dodnes nejlépe využila možnosti PS5. Čekal jsem tedy, že Spider-man 2 v tomto směru opět posune laťku výš. Nakonec se jedná spíš o evoluci než revoluci v žánru, a hře by reálně slušelo spíše hodnocení 85 - 90 %, ale rozhodl jsem se ze subjektivních důvodů v hodnocení přidat. Pokusím se vysvětlit proč.

Druhý díl plynule navazuje na události dvou předchozích instalací v sérii. Jsme ihned vrženi do akce a seznámeni s ovládacími prvky hry. Celou hrou střídáme mezi charaktery Petera a Milese (s občasnými side questy vedlejších charakterů). Ovládání je naprosto perfektní, málokterá hra umí takhle dobře pracovat s DualSense (včetně originálních vedlejších misí či miniher) a využívat jak jeho adaptivní trigerry, tak zvukové efekty.

Grafika je nádherná, nejedná se sice o dramatický skok oproti předešlým dílům, ale viditelný posun tu přesto je. Město je zároveň o dost větší a živější, tudíž o to víc jsem rád, že hra funguje plynule a detaily jsou vypiplané takřka k dokonalosti (nutno dodat, že za cenu snížených FPS). Přesto však v souvislosti s technickou stránkou hry se jedná o asi její největší slabinu, protože občasné bugy a glitche jsou nepřehlédnutelné. Spidey např. téměř vždy při kráčení po okraji římsy stojí jednou nohou ve vzduchoprázdnu, popř. se hra občas sekne nebo nenaloaduje správně checkpoint a vy musíte restartovat. Naštěstí se nejedná o častý problém.

Příběhově je hra velice silná a nabízí kvalitní filmový hrdinský opus. Je sice pravda, že rozjezd je pomalejší a seznamuje vás (možná pro někoho zbytečně) s ovládacími prvky a skilly, které znáte z dřívějších dílů, ale poté se vše velice slušně rozjede a příběh vtáhne a baví. Je však nutné podotknout, že někdy jsou zdlouhavé i boss fighty a mívají více kol, než by možná bylo vhodné. Co však považuji za silnou stránku příběhu je to, že i přes svoji občasnou předvídatelnost, dokáže zprostředkovat uvěřitelné emoce a silné lidské příběhy. Zejména u vedlejších questů mě až překvapovalo, jak mě dokázaly některé pasáže chytit za srdce a sám jsem se divil, že zrovna superhrdinská hra dokáže tak nenuceně a příjemně přenést do vašich obývacích pokojů emoce a poselství týkající se přátelství a lásky tak, aby to nepůsobilo nuceně. Upřímně, v tom by se mohla kromě her inspirovat i řada filmů.

S kvalitním přenášením emocí ze hry do celkového zážitku pomáhá i to, že město je velice živé. Za skly mrakodrapů se obyvatelé NYC věnují svým denním starostem, koukají na TV, cvičí, v parcích lidé grilují a město zkrátka žije. Líbí se mi, že je do hry opět zakomponováno poznávání města, tentokrát ve formě focení momentek ze života newyorčanů. Obecně jsou vedlejší questy zábavné, je jich sice méně, než v předchozích dílech, zato jsou ale méně repetitivní a město kromě toho, že je větší, je také méně nepřátelské (nestává se, že by na vás na každém metru někdo útočil), a i to mu přidává na uvěřitelnosti.

Z mého úhlu pohledu tak tento díl sice nepřinesl nic moc nového, ale vyšperkoval a dovedl téměř k dokonalosti všechny mechaniky a prvky, které byly v předchozích dílech úspěšné. Zároveň na hře v dnešní době, kdy se klade důraz na to, aby se v ní dalo najít XY collectibles a natahovala se tím tak herní doba na desítky hodin oceňuji to, že se vývojáři zaměřili místo na kvantitu na kvalitu, a servírují nám herní obsah tak, aby byl dávkován v rozumné míře, byl zábavný a originální.

Ostatně důraz na kvalitu místo kvantity se projevil i v tom, že je zde méně možností skillování či útoků postav, zato jsou ale efektivnější a rychleji se s nimi dá pracovat v soubojích. Líbí se mi, že každá z postav má své unikátní útoky, a každá vnímá příběh ze svého pohledu, popř. má vlastní úkoly, což hře dává hezkou dynamiku. Úplně nadšen jsem pak z toho, že zde absentují mikrotransakce a nemusíte grindovat, abyste se dostali na maximální level postavy. K tomu postačí zkrátka plnit kromě hlavní příběhové linky i vedlejší aktivity.

I když se tak nabízí, že hra by měla dostat o něco střízlivější hodnocení, tak si dovolím z čistě subjektivního pohledu procenta napálit, a to s čistým svědomím. Těší mě, že hra dokázala vybalancovat hranici vážnosti a humoru a přinést silné příběhy ve feelgodovém hávu. To v kombinaci s luxusní hratelností, ovladatelností, grafikou a celkově očividnou láskou vývojářů k tématu zkrátka musím ocenit.

Nemůžu si pomoct. Série FAR CRY je moje srdcovka, z níž jsem hrál všechny díly včetně datadisků a DLCs a všechny jsem si nadmíru užil. Ke každému z dílů jsem však měl i určitou dávku výtek, které mě více či méně obtěžovaly v hratelnosti. U nejnovějšího dílu jsem vnímal z hráčské komunity rozporuplné reakce a kritiku toho, že už jede opravdu ze setrvačnosti a přišel by vhod větší posun v tom, co hra nabízí. K FC 6 jsem tedy přistupoval s obavami, že moje oblíbená série začíná stagnovat. Po více než 40 hodinách hraní (a dohrání hlavního příběhu) však musím s úlevou a potěšením konstatovat, že šestý díl série z mého pohledu (upozorňuji, že skalního fanouška) vybrousil skoro všechny nedostatky k dokonalosti. Nejprve tedy začnu tím, že vyjmenuji zápory, kterých je z mého pohledu v nejnovějším díle pramálo, a pak se pustím do vysvětlování kladů.

Je pravda, že grafika by si už zasloužila silnější boost. Prostředí Yary je krásné a barevně bohaté, ani to ale nedokáže zakrýt, že se jedná o umně udělanou berličku - grafika totiž funguje už roky na stejném enginu a v některých momentech je to silně vidět - ať už je to při pohybu nepřátel, vody, či vozidel. Nedostatky grafiky skrývá právě přepastelizovaná grafika, i přesto ale lze nedostatky viditelně vidět. Další výtkou je AI nepřátel - v pátém díle byl celkem posun, že se nepřátelé přesouvali na základě vašeho postupu, tady mi ale přišel určitý regres - nepřátelé byli pomalejší, předvídatelnější, a ani fakt, že jich na vás běhají fakt hordy to nezakryje.

Další neduh (a bohužel stále více prorustající všemi hrami) je šílená monetizace produktu (ať už ve formě DLC či skinů), i bez plateb se to však dá - počítejte ale s tím, že buď budete šíleně grindit, nebo holt budete mít jen pár zbraní a s nimi pojedete celou hru (můj případ).

Abych se ale dostal i k těm proklamovaným kladům - předně, snad poprvé v dějinách série zde opravdu funguje příběh. Hlavní postava je skvěle zakomponovaná do prostředí, interaktivní, její motivy jsou jasné, nedějí se zde již ohrané Far Cry twisty (vaši spojenci jsou vlastně taky zmetci) a nedochází  k tomu, že by příběh končil nešťastně.  Co fakt silně oceňuju je pak systém craftění a skillení, kterým je série FC proslulá. V tomto díle vše funguje rychleji a pryč je tak zdlouhavé sbírání všech možných předmětů, abyste si vůbec mohli vyrobit základní zbraň (a paleta originálních zbraní, které si můžete nad rámec těch klasických vytvořit, je fakt veliká).

Co je vyloženě luxusní je soundtrack a dabing. To, že vaše hlavní postava dokonce v autě za jízdy písničky z rádia zpívá, je pecka, která jen dokresluje a podtrhuje atmosféru. Dalším výrazným plusem je orientace v mapě - pryč jsou otravné šipky na silnici za jízdy či nemožnost rozkrytí míst, která jste ještě nenavštívili - mapa je mnohem přehlednější, interaktivnější a kompas ukazující trasu vám nenarušuje pocit z jízdy. No a poslední a dost silný klad je ten, že se můžete plynule soustředit na hlavní příběh - pryč jsou tak nutné výplně v podobě vedlejších misí, bez kterých se vám další příběhová mise nanačte a vy se neposunete dál - jasně, vedlejších aktivit je tu hafo a jsou více či méně zábavné a je na vás, kolik času jim chcete věnovat, avšak pokud chcete sledovat pouze hlavní linku (která sama o sobě vystačí fakt na dlouho), máte tu možnost a nic vás vtom nebude rušit. Hra přináší také spoustu zábavných miniher ve formě kohoutích zápasů či deskovek.

Když to tedy shrnu, z mého pohledu skalního fanouška se jedná o nejlepší díl série, který vybrousil všechny předešlé neduhy a k tomu, aby byl perfektní, ho tak sráží především zastaralý engine. FC 6 mi dává přesně to, co od něj chci, a nemám vůbec potřebu mu to kritizovat. Pokud bych chtěl hru s jinými mechanikami a principy, jdu do jiné FPS. Naopak se mi líbí, že se nesnaží převzít systémy z jiných her, které ji nejsou vlastní a ty na sílu roubovat do gameplaye (narozdíl od jiných her, viz např. craftění v COD MW II, které tam (u tak klasické lineární FPS) za mě nemá co dělat a bylo to v příběhu vyloženě na sílu a otravné). Rozhodně tento díl nepřišel s žádnou revolucí nebo posunem (a je fakt, že zakomponování některých nových mechanik by hro mohlo posunout zase o kus dál), ale to, co fungovalo, ještě vylepšil a naopak nedostatky vybrousil. Za mě tedy čistá radost, ale pro ty, kterým tato série nevoní, nebo chtějí větší změny, se doporučuji šestému dílu rovnou vyhnout.

Jakožto velký fanoušek serie MOH jsem netrpělivě čekal na den, až mi nový díl přijde pod ruku. Minulé díly mě bavily, včetně restartu z roku 2010, trailery se mi líbily a tak jsem neviděl důvod proč se na nový díl netěšit. O to větší šok nastal po cca 3 hodinách hraní.

To, že je to jen klasická koridorovka s příběhem rádoby citovým, nechám stranou. To, že inovace v podobě honičky v autě a možnostmi vykopávání dvěří jsou zábavné jen napůl, to všechno bych přežil. Ale co jsem fakt nebyl schopen strávit, je šílená zabugovanost titulu !! Takový hnus jsem dlouho nezažil, skoro žádnou misi jsem neodhrál bez toho, aniž by se mi někde v půlce spolubojovníci nezasekli a já tak nemusel restartovat celou hru. Že nejsem jediný kdo má tenhle problém ilustrují četná videa na youtube s několika ukázkami zabugovaných misí. Např. : v misi s honičkou autem se mi stalo, že po jednom checkpointu mnou pronáslednové auto prostě zajelo do zdi, zmizelo, a konec. I po několikátem restartu hry furt to samé a tak jsem si musel dát misi od znova. Nejhorší to však je v momentech, kdy už jste na konci mise a vaši parťáci se seknou, a vy se dál nedostanete, jelikož dveře v další místnosti musejí vykopnout oni. Prostě paráda. Vrcholem pak je mise, ve které ulehnete za odstřelovačku, jednou (!) zmáčknete spoušť, spustí se animačka se zabitím nepřítele a konec. No tak to je fakt něco. Třešničkou na dortu jsou nerealistické zbraně, neuvěřitelně rychlí a neunavitelní vojáci (tím myslím nás, hráče, a naše spolubojovníky), a až přehnaně odolní soupeři, když do jednoho člověka v pohodě vyprázdníte zásobník než konečně zemře. Singl je tak záležitostí o nervy a opravdu si ho nikdy nezopakuji.

Co se MP týká, to je vydatné zlepšení. Bugy se taky najdou, např. když se všem na mapě seknou zbraně a přestanou se pohybovat. Ale budiž, neni to první hra s tímhle nešvarem. Mapy jsou hezké, grafika taky, možnost upgradu zbraní rozmanitá a volení si z několika sepciálních jednotek s možností jednotlivé národy porovnávat v žebříčcích je také vítána. I když ani v tomhle ohledu není MOH kdovíjak nápaditý, přeci jen se jedná o solidní zábavu.

Když to vše shrnu, lituji toho, co EA dokázala udělat, a jakým způsobem zprasila kdysi věhlasnou značku. Odradila mě tak od toho, abych s touhle serií pokračoval dál.
Připomínám, že jsem zaritým fandou MOH serie, mam rád i COD a BF a v žádném případě hry neporovnávám.