Rozhodně nejdůstojnější hra s Vetřelcem. Co však hru zabíjí je délka hry. Cca 20h na hororovou hru je prostě moc. Postupně kvůli tomu upadne strach a tísnivost. Nastoupí repetetivnost, kde jen pobíháte po celé stanici a z kochání atmosférou se stane frustrace. Vetřelec vás totiž zmazí jedna báseň. Vše je perfektně udělané, ale ta délka je bolestivá. Dokazuje to procentuální získání achievementu na steamu. Poslední achievement získalo jen malé procento lidí. Není to proto, že hra je až tak těžká, ale protože to prostě přestane bavit. Schovávat se celou dobu pod stolem prostě není úplně oukej.
I tak je to perfektní pocta Vetřelci. Skvělá atmosféra a...No, však všechny tyhle věci máte napsané u komentářů ostatních. Pokud jste fanoušci Vetřelce, tak rozhodně kupujte v akci. Na Isolation jsou totiž slevy snad pořád.

69%? Ale no ták, nápad je to přece dobrý! Uznávám, že hra je protkaná mikrotransakcema a nutí do masivního grindu, ale ten grind je vlastně zábavný. Kdo nechtěl nikdy být ninja cyborg, tak kecá! Nebo nebyl dítě. Nebo nebyl jeden z těch divných dětí.
Pokud hrajete Warframe s partou, tak se dají rozdílné mise nastavovat na krátké i dlouhé seance.Taková pohodička, kde vypnete a kosíte nepřátele. Ve hře je překvapivě dost zajímavých mechanik. Od barvení všeho, co jde až po systém kartiček a craftingu. Jelikož je hra f2p, tak je jasné, že za vše se platí. Vývojáři se ale odvděčují spousty updaty, které do hry skutečně přidávají zajímavý obsah.
Warframe není jednou z nejhranější her na steamu jen tak pro prdel.

Celá série se tváří jako AAA hra. Cenovku má také podobnou AAA hrám. Sniper Elite ale nikdy nebude dosahovat kvalit velkých her. Je to totiž béčkovka jako prase. Příběh je pitomý, hlavní hrdina drsný a vy máte odstřelovačku, kterou vlastně ve výsledku tak moc nevyužijete, pokud se rozhodnete jít čistě stealth postupem.
Nerad bych tu rozepisoval, jak a proč se mi hra líbí. Komentář píši, abych upozornil všechny hráče, že Sniper Elite je a vždycky bude béčkovka.
Pokud jste vyrůstali na filmech jako třeba Rambo, tak už asi tušíte, kam mířím. Sniper Elite prostě není o příběhu nebo realistice. Je o ověřených herních mechanikách, které jsou dobře zvládnuté a násilné. Ve výsledku jde o jednoduchou stealth AKCI. Pokud vás totiž odhalí, tak je nutné si uvědomit, že hra nekončí. Zkuste jednou pokračovat ve hraní dál. Kosit nácky i když jsou na nohou dostává pak jiný rozměr. V tomto ohledu u mě SE uspěl. Je pořád zábavné zabíjet nepřátele kombinací stealth mechanik a klasické akce. Ignorujte příběh a zapomeňte na realističnost.Tohle je moderní béčko.

Tak co, Rambo? Vzdáme se?
Naaaaasraaaat!

Všichni to už tady tak nějak napsali, ale stejně se neubráním trochu se vykadit. Takže ve zkratce. Příběh je ok. Těžkej průměr, který je na Deus ex asi trochu málo. Ne že by naprosto urážel, ale chybí tomu drive. Navíc to skončí tak rychle, jak se to rozjede. Jakoby dostala hlavní dějová linka málo prostoru pro rozvoj. Trochu smutné na Deus ex.
Herní mechaniky jsou v podstatě stejné, jako u dílu předchozího, takže nic moc nepřekvapí. Slušný nápad s přehříváním systémů, který tak nějak nedostál svému potenciálu, jelikož ho budete nuceni použít asi jen jednou. Schopnosti jsou bezvýznamné až na hackování (jak je tak trochu zvykem). Mikrotransakce snadno přehlédnete, protože NPC se nechají okrádat doslova před nosem. Vrchol byl, když jsem dvou posedávajícím augům šlohnul lahváče a nehnuli ani brvou. No jo, Praha. A když jsme u té Prahy...
To prostě není Praha. Fakt ne. Snažil jsem se, ale je to jen fiktivní futuristické město s nádechem české architektury. A co se týče jejich obyvatel, tak je to ještě legračnější. Perličky jako VáKlav jsem ještě docela překousl, ale intenzivní ruský akcent ne. Asi si vývojáři myslí, že prožijeme znovu invazi z Ruska a budeme nuceni mluvit pouze ruským jazykem.
Mohlo to dopadnout o moc lépe, ale stále je to Deus ex. Spousta (jasně vyznačených) cest, zajímavý děj, augmentace a konspirace. Na prdel si z toho ale po Human revolution určitě nesednete.

Ačkoliv povětšinou k tak velkým hrám nepíšu komentáře, tak se zde neubráním vyjádřit. Nemám nahráno stovky hodin a dozajista jsem neviděl ani polovinu obsahu. Dostal jsem však přehled o tom, jak hra vypadá a jak se hraje. Jelikož tohle však nemá být recenze, ale komentář, tak se můžu do toho pustit!

Jak bych měl u takové hry začít? Nějakým RPG úvodem o popisu soustavy, lodi a s plno chytrýma řečma? Blbost, nepopsal bych své dojmy. Začnu tedy jinak.
"Ku*va, hnědej trpaslík! To vypadá fakt super!" říkal jsem si, když jsem prvně spatřil jeden z mnoha objektů ve hře. Byl jsem však hlavně překvapen, že vím, jak by měl vypadat hnědý trpaslík. Hra mě nenásilně učí o vesmírných objektech a základních zákonitostech, které jsem znal jen ve velmi malém množství.
Nejsem žádný extra nerd, ale vědu mám rád. Velmi mile mě překvapilo, že kupříkladu při vypnutí pomocných modulů u lodě vás začne gravitace táhnout k nejbližšímu velkému objektu. To hezké na tom je, že jelikož máte "poblíž" vícero obrovských objektů, tak začne sebou loď házet takovým způsobem, že je neovladatelná.
Spoustu podobných detailů je ve hře mnoho a dozajista potěší každého člověka, který se alespoň trochu zajímá o vesmír a má rád sci fi.
Díval jsem se na negativní recenze a vysledoval jsem jednu velkou podobnost. Lidé často zmiňují grind, který je ve hře všude. Jestli jsou herní mechaniky v Elite založeny na grindu je už velmi subjektivní názor. Pokud vás ta činnost bude bavit, tak bych to jako grind nebral. Ve hře je optimální množství činností, jak vydělat a postoupit ve hře zase někam dál. Je to prostě simulátor ve vesmíru bez nějakého extra příběhu. Ten si totiž tvoříte vy.
Ve výsledku se mi tedy Elite zdá jako dosti love/hate hra. Buď si ji jednoduše zamilujete a nebo ji budete nenávidět. V každém případě na vás zapůsobí.
Doporučeno hrát hru při sledování něčeho poutavého. Pokud totiž hrajete více hodin v kuse, tak vás začne délka skoku v supercruise štvát. To už ale také záleží na trpělivosti a touze po relaxaci. Jak jsem již popsal, Elite Dangerous ve vás vyvolá pocit, který je ovlivněn vašimy zájmy.
Pokud bych však měl popsat hru jednou větou, tak to bude: cesta je cíl.

Jak tak koukám, tak se zde každý k Zaklínačovi vyjádřil dosti podrobným způsobem. Proto to vezmu rychle.
Ano, hra je naprosto perfektní. Dospělý příběh, který je originální a překvapivý. RPG systém silný svou jednoduchostí a zábavností v honu za výbavou či materiálem. Jo, prostě ty klady, které jste tu už četli.
Měl bych ale pár kvákanců na třetího Zaklínače. Ačkoliv je hraní na gamepadu opravdu pohodlné a přehledné, tak ovládat chůzi Geralta je občas tak trochu porod. Z počátku si toho nevšimnete, ale jakmile začnete vrážet do lidí aniž by jste chtěli, tak se budete cítit několik okamžiků trapně.
Také mi chyběl ten atmosférický "rituál" před bojem. Meditace a vyptí lektvarů. Změna systému alchymie je sice praktičtější a dává větší důraz na užití lektvarů, ale už je to moc obyčejné. Necítíte, že by to bylo něco jedinečného.
Často se říká, že hra je bez bugů a naprosto dokonalá. Není tomu tak. Zaznamenal jsem několik málo pádů hry a při krocení Klepny jsem byl občas svědkem události o které by mohla TV nova natočit reportáž.
Všiml jsem si, že několik hráčů nadávalo na souboje ve hře. Mě se naopak líbily. Zaklínačský styl boje je založen na úskocích a různých fintičkách, takže je podle mě hloupé si na to stěžovat. Daný styl boje patří k tomu obrovskému loru a má tak být.
Další vyjádření snad není třeba, jelikož bych se pouze opakoval.
Zaklínač není hra bez chyby, ale je od bezchybnosti skutečně jen maličký kousek.
Udané připomínky jsou spíše hnidopišské a upřímné. Ve hře nijak nevadí a vaši hratelnost nenaruší. Pokud jste ještě nehráli, tak přestaňte číst komentáře a kupujte!

Osobně považuji Resident Evil 4 za skvělou hru, která bohužel postupem času zničila celou sérii. Velký příklon k akčnosti a upozadění survivalu. Přesto to byla kvalitní akční zábava, kterou mnozí z nás mají v srdci jako zrození béčkových hororů.
Evil Within je vším, čím měl být RE 4. Akční, divný příběh a atmosférický s opravdu fajn obludama. Mikami jasně věděl, co chce ze hry udělat. Moderní pojetí survival hororu, které na dnešním trhu prostě není. To je hlavní důvod, proč má TEW tolik pozornosti. Tyto hororovky ze staré školy jsou těžce nedostatkové zboží a tak dochází k "mezi slepými jednooký králem". Tím nechci říct, že je TEW špatná hra. Jen je velmi nevyvážená. Některé pasáže jsou naprosto fascinující a jiné zase příliš generické a jakési bez duše.
Délka je hry je tak akorát. U konce si začnete říkat, že by se to mohlo už pomalu uzavřít. Celou dobu si tedy TEW udržel mou pozornost až do samého konce a rozhodně dokázal kvalitně zabavit. Především pasáže, kdy Sebastian prchá před monstry. Hlavně naháněčka s Laruou byla prostě perfektní. Takovou hru bych chtěl. Je možnost se bránit, ale útěk je silnější zbraň. Dost jsem si vzpomněl na můj nejoblíbenější díl RE - nemesis. Také pracovalo s něčím podobným, ale zde to bylo ještě trochu lépe dotvořeno. Častější naháněčky s keeperem a Laurou by mi fakt nevadili.
Narozdíl od ostatních mi přišel zábavný i gunplay. Stealth je sice opravdu fajn nápad do survival hry, ale ustřelit palici zombíkovi brokovnicí to už je jiná. Krása je v tom, že výstřel jsem skutečně cítil. Převážně užívání kuše mě potěšilo. Je to jedna z nejzajímavějších zbraní za poslední dobu. Různorodost munice do této krásky dává možnost kreativně ničit nepřátele.
Co se týče příběhu, tak je nejlépe řečeno OK. Neurazí a ani nenadchne. Je těžce nad podprůměrnou zábavností a tak je hlavním tahákem samozřejmě hratelnost. Na hře je však toho hodně špatného.
Například optimalizace. Jako sorry, ale ta hra na plné detaily fakt nevypadá tak závratně, aby bylo potřeba žrát tolik výkonu. Na slabých mašinách samozřejmě nehratelné a na nejvyšší detaily jsem necítil, kam ten výkon chodí. Scenérie jsou sice hezké, ale převážně se pohybujete v uzavřených prostorách, které nejsou vymodelovány nijak závratně. Prostě klasickej survival ze staré školy. Dost mě to nakrklo. Stejně jako občasné pády hry.
Další věc, která mi přišla směšná, tak systém upgradování. Když pominu tu blbost, že do survival hororu někdo nasekal upgrade systém, tak používání zeleného gelu jako "platidlo" nedává absolutně smysl. Nejspíš jsem něco v ději minul, ale takhle mi to připadá, že gel je extrémně silná viagra, která dokáže postavit i větší kapsy. Při naleštění svého revolveru také zvýší účinnost (he, he, naleštění revolveru, he). Je to prostě směšný systém, který měl být ze hry naprosto odstraněn. Není sice přímo otravný, ale do celého soukolí nezapadá.
Rád bych také dodal, že pro mě survival není o tom, že nemohu vzít do kapsy víc jak 10 zapálek nebo nedokážu unést víc jak 5 střel do revolveru. Tohle selhání bych tipoval na lenost level designu, kde měly být lépe umístěné zásoby munice i léčiv. Pokud Sebastian dokáže dát do kapsy podivuhodný zdroj elektřiny, tak dokáže dát i o zápalku víc. Nesmyslné a hloupé.
Abych byl upřímný, tak jsem si hru koupil kvůli jménu hlavního hrdiny. Sebastian Castellanos. Řekněte si to nahlas. Super jméno, co? Ačkoliv je to sympaťák od pohledu a tvrďák, tak působilo dosti směšně, když ve čtvrté kapitole po překonání několika zrůd a pastí, padne do znečištěné vody obklopené mrtvolami a suše prohlásí "něco není s tímhle místem v pořádku". Tak ne asi, ty vole! Díky za info!
Ve výsledku je to však zábavná hra, která není ani horor a ani survival. Je něco mezi. Hraje se to však dobře a střetnete se převážně s nostalgii na staré hororovky, které jste tak milovali.

Risen 2 je prostě Gothic. Kdo pamatuje, tak ví, co očekávat. Ti, kteří nebyli okouzleni sérií Gothic, tak to rád přiblížím v kostce. Skvělé dialogy, dospělý přístup, kreativní řešení problémů, prostor pro to, být svině. Kromě toho také dementní ovládání, dementní systém boje a ze všeho nejvíce - dementní animace. Bože, ty animace. V roce 2012 neumí PB udělat hru, kde by hlavní hrdina neskákal jako krpatec po obrně. Já vím, že se z toho nemá dělat sranda, ale koukněte se na to sami. Je to prostě trapné. S tím ale fanoušci propracovaných RPG od PB dokáží žít. A já patřím mezi ně. Je to totiž jiné než ostatní RPGčka. Je to syrovější, agresivnější a uvolněnější. Není to upjaté s nucením na morální důsledky. Konverzace jsou skvěle napsané a občas se zasmějete nad vulgárním humorem (ostrov gnómů), který sedí na hru jako penis thajské prostitutce.
Pokud dáme tohle stranou, tak máme pirátskou hru(arrr), kterých je jednoduše nedostatek. Co si budeme nalhávat. PB udělali dobrý krok a nebojí se v prostředí trochu zaexperimentovat. Pirátské prostředí mi udělalo radost. Chlast, loupeže a vlastní kocábka. Má to ale jeden háček. Všechny ty fajn pirátské věcičky, jako je plavba lodí nebo rabování, děláte potvrzením tlačítka a sledováním sekvence. Abych byl přesnější, tak ve hře se nedá rabovat. To nejzábavnější na pirátech je prostě odstraněno. Nechápu proč. Je to ale škoda. I když vzhledem k animacím asi ani ne.
Pořád ale máte dost pirátských věcí, kterých si můžete užít. Střílení z pistole, chlastací hry, drsný řečičky.
Příběh je na PB tradiční. Jeden velký bůh/titán a vy ho prostě musíte sundat. Nic extra. Přesto největším tahákem jsou konverzace a RPG prvky, které se vlastně ani u PB nemění. Rozdělujete si bodíky a učíte se od učitelů. Stále to má své kouzlo a stále mě to baví.
Škoda, že z toho nešlo vytěžit víc. Chtěl bych pirátské aktivity a odstranit trapné chyby, které jsou na dnešní dobu prostě nepřípustné.
Dávám také plus za vyřešené ovládání na gamepadu. Je o dost pohodlnější, ale debilní souboje to stejně nevyřeší.
Co se týče posledního souboje s bossem, tak ...no...jak to říct. Byl děsně obyčejný. Takový, které zažijete během hry mockrát. Tohle PB asi stále neumí.
Nevyužitý potenciál mě tedy tlačí k tomu, že nejlepší pirátská hra je stále Assassins creed IV. Fanoušci Gothic však budou potěšení osvěžující atmosférou nedostatkového zboží. Neměli by to minout.

Komentář i hodnocení se týká pouze singleplayerové části.
Na úvod je nutné poznamenat, že jsem vždy hrál COD a Battlefield jsem nějak minul. Hodlal jsem to tedy napravit. Nevěděl jsem však, co mě čeká.
Tak ale vážně. Musíme si přiznat, že od BF ani COD nikdo nečeká reálné zobrazení války. Ty hry jasně nabízí nenáročné střílečky s Bay efektem zničení. Prostě vše vybuchuje a vy jako Rambo jdete kupředu bez nějakých extra keců. Povětšinou. Takže argumenty jako "BF se snažil udělat reálnější válku než COD" jsou naprosto irelevantní.
Příběh samozřejmě stojí za prasklej párek. Nic, co by člověka překvapilo nebo ohromilo. Je sice hezké, že vývojáři vytvořili hezky vypadající filmečky, ale jsou jaksi bez duše. Necítím tam prostě emoce nebo něco víc. Jen taková ta tupá americká story o atomovkách a zlých lidech, kteří chtějí moc a zabíjet. Ne že by v tomhle bylo COD nějak jiné. Chápu tedy, že příběh se nemá hodnotit.
Hlavním tahákem hry má být samozřejmě akce. Zezačátku jsem myslel, že se poseru. Totálně podprůměrná a nudná střílečka, která se odehrává v nudném koridoru a s naprosto dementními NPC. Pokud dokázali DICE vytvořil tak nádherný engine, tak proč si sakra nedali trochu práce s umělou inteligencí? Nestává se občas, že váš über drsný kolega stojí v přestřelce s flintou namířenou do prostoru a jen čumí. Kolem něj se střílí, vybuchuje, ale on je totálně v cajku. Sem tam schytá nějakou tu ránu, ale nijak ho to nerozhodí. Všichni vaši společníci jsou prostě zenový mistři. Nejhorší je, že se to děje kdykoliv je příležitost. Vypadá to naprosto trapně a sráží to dost celkový pocit ze hry. Snažil jsem se na to nezaměřit, ale všude mi to bylo předhazováno. Nemluvě o šnečí chůzi, kdy je potřeba na NPC čekat, aby vykopli dveře nebo provedli jiný skript, který vás posune dál. Tohle je pro mě v roce 2011 naprostý trapas. COD 2 měl společníky více aktivní než tady. Vypadá to prostě děsně trapně.
Nejlepší na hře je však engine a grafika. Je opravdu nádherná. Převážně obloha vypadá fantasticky a v posledních třech misích se vám naskytne pohled na několik opravdu těžce nadprůměrně vypadajících panorámat. S tím opěvovaným ničením je to tak pade na pade. Někdy to funguje efektně a někdy vůbec. Můžete zničit tedy jen něco, tudíž bych to nepovažoval za nějak super vlastnost hry. Spíše efekty výbuchu a rozvíření prachu mi udělalo radost. Dal to ten správný feeling z války. Zmatek a nutnost čekat, až usedne písek/prach, aby jste mohli vidět na nepřítele. Ten engine je prostě fantastickej.
Mimo to jsem ale v singlu nezažil nic super. Neefektivní využití QTE je otravné a měl jsem pocit, že se ke hře jednoduše nehodí.
K tomu toliko toto. Kdybych měl najít důvody, proč hru hrát, tak kvůli třem posledním misím, grafice a enginu. Jinak ani fň.

Castlevania LoS je příkladnou hrou u které si stále říkáte, že mohla být o dost lepší. Měl to být velkolepý návrat staříčké side scrollovky, která měla geniální level design, soundtrack a akci. Tu hru jsem prostě miloval. Tento novodobý pokus o rubačku ve stylu God of War se prostě moc nepovedl. V té době neměli moc PC možnost hráč pořádnou bojovku a spousta z nás záviděla Kratosovo dobrodružství. Castlevania však rychle zapadla kvůli nevychytaným mechanikám hry. Jako udělat v dnešní době fixní kameru, která je opravdu zesratá a často vám zkazí pokus o překonání pasti či správného útoku v boji, je podle mě celkem nepřípustné. Dodává to nepříjemný pocit frustrace a neférovosti. Všichni na to nadávají a já se k nim rád přidám.
Mimo kameru hra nabízí podle mě již v dnešní době lehounce nadprůměrný soubojový systém, který se nemůže však měřit se sérií DmC nebo Darksiders. Obě hry jsou prostě lepší ve všech ohledech. Můžete kombinovat dva styly magie a kupovat komba. Rozšiřujete tak arzenál svých útoků a v několika momentech to vypadá vskutku efektně. Převážně souboje s bossi jsou hlavní doménou. Povětšinou jsou prostě epické. Líbil se mi ten starý návrat požadavku na schopnosti hráče. Rychlé reakce a sledovat pohyby nepřítele. Ne jako v Dark Souls, ale podobně taktické. Překvapilo mě, že jsem se u posledního bosse těžce zapotil. Nemyslím Satana ale bosse v DLC. Ten byl opravdu obtížný, ale vyvolalo to takové ty vzpomínky, kdy jste si s přáteli říkali "ty vole, už jsi ho porazil? To prostě nejde!".
Co se týče příběhu, tak je skutečně dobrý. Problém je ve zpracování. Souhlasím s tím, co se psalo v komentáři níže. Psaný styl mezi kapitolami nedodává takovou atmosféru a nevidíme vůbec proměnu hlavního hrdiny. Málokdy se rozvíjí tak, aby to šlo poznat v cut scénách. To byl velmi špatný krok. Hra tak ztrácí dynamiku v příběhu a napětí. Přitom si myslím, že cut scény jsou zpracovány dobře a velmi nadprůměrný dabing by dokázal navodit skutečné emoce. Tomuto rozhodnutí vyprávění prostě nerozumím.
Vše jednoduše od počátku hry nasvědčuje, že tohle bude epická fantasy. Hra se však velmi rychle mění. Vzhledem k opravdu dlouhé herní době na takovou rubačku, se snaží hra neustále měnit prostředí. Daří se ji to. Podíváte se snad do všech možných prostředí. Problémem je, že povětšinou nezapadají do světa Castlevanie. Snaží se propojit tedy různorodé oblasti s mytologickými příšerami.
Hádanky jsou další zvláštní mechanikou. Musím uznat, že povětšinou jsou skutečně originální. Na druhou stranu je jejich řešení nudné a tolik nemotivuje. Za odměnu dostáváte nějakou část zkušeností a těch se můžete vzdát za nápovědu, která často přijde vniveč. Velkou většinu hádanek jsem však nikde neviděl. Podle mě tedy budete překvapeni.
LoS nabízí hodně obsahu. Tím myslím opravdu HODNĚ obsahu. Já osobně jsem ho nevyužil. Můžete se vracet do předchozích úrovní a vyzobávat různá vylepšení. Ani jednou jsem se nevrátil. Není to tedy nutnost procházet. Dokážu si ale představit, že díky tomu u hry strávíte tak dalších 5 hodin minimálně. Podle mého názoru zbytečnost. Hra je sama o sobě hodně dlouhá a tak není třeba hráče tlačit do něčeho takového.
Co mě však také mrzí, tak soundtrack. Těšil jsem se na moderní podobu legendárních skladeb jako Vampire Killer nebo bloody tears. Za to jsem dostal sice fajn soundtrack a easter eggovou verzi Vampire Killera, ale ...je to prostě málo oproti epické hudbě ještě na kazetkách.
Jo, přesně tak. Napsal jsem komentář, kde srovnávám moderní hru s NESovou. Stay nostalgie!
Rozhodně se chci pustit do druhého dílu, ale za tu plnou cenu ji rozhodně po zkušenostech prvního dílu nekoupím jen tak. Dvojku má však našláplo na skutečně skvělý příběh a vymazlenější mechaniky. Uvidíme.

Jsem si naprosto vědom stereotypních soubojů a kýčovitosti. Nebudu si nic nalhávat. Tak trochu mě přemohla nostalgie. Vzpomněl jsem si u hry na atmosféru Final Fantasy, které jsem kdysi hrával a vyrůstal na nich. Child of Light má totiž stejné kouzlo, kterým vás dostane. To dítě ve vás se probudí a chce víc. Tu pohádku prostě musí slyšet a hrát. Převážně díky soundtracku se navodila atmosféra takové novodobé pohádky, která je ne jen pro dospělé. Přesto je to klasický souboj dobra se zlem, ale naprosto skvěle zpracován. Veršované pasáže díky češtině již nejsou problém a tak si mohou hru plně užít i hráči, kteří nedisponují angličtinou na tak vysoké úrovni.
Teď k tomu horšímu. Systém boje je z počátku perfektní. Po velmi krátké chvilce se však dostaví velmi ošklivý stereotyp a zjistíte, že vlastně moc takticky bojovat nemůžete. Zbývá vám tedy sledovat lajnu "nabíjení" schopností a zaútočit ve správný čas. Pak lisknete elementální útoky skrz okuly a máte tak nějak vyhráno. Převážně v kombinování okulů se brzy stane chaos. Ten systém mi asi nesedl. Přestože je primitivní, tak sbíráte tolik elementálních kamenů, že brzy přestanete propočítávat co komu a jak.
Parta také není složená s nějakých skvělých osobností. Chybí jim větší propracovanost stejně jako celému systému levelování. Neustále dostáváte totiž další úrovně a tak necítíte nějakou motivace dále bojovat. I při dosažení další úrovně není moc co volit. Pouze naklikáte skilly tak, jak vám sedí a moc nad tím nemyslíte. Je to škoda, protože si myslím, že se z taktického boje dalo vytěžit o dost více.
Je to jednoduše ten typ hry, která má duši. Budete na ní dlouho vzpomínat i když víte, že mechanismy moc nefungovali a děj byl vlastně jedno velký klišé. Vzpomenete si však na soundtrack, zpracování, grafiku a celkovou kouzelnost, která ze hry svítí všemi směry.
Nutno ještě dodat, že Child of Light je pro specifické publikum. Nejlépe pro oblíbence JRPG, kteří chtějí zkusit, jak by tento systém fungoval vytvořený v jiné zemi. Také neuškodí, když budete mít rádi pohádky a nenásilné příběhy.
Složité doporučit, ale ze subjektivního hlediska mi Child of Light naprosto sedlo a velmi jsem se bavil.
Hrací doba je krátká (okolo 10h), takže neinvestujete moře času, jako do propracovaných JRPG. Pořádně promyslete, jestli chcete zrovna tohle. Pokud ano, tak je to nejlepší, co můžete najít.

Tak jo. Píši tento komentář, protože sám chci. Mám pocit, že se musím ke hře vyjádřit ač bylo vše řečeno. Proto přeskočím ostatní komenty.
Je to prosté. Řešíte opravdu dobře vymyšlené puzzly, které postupem času zvyšuji obtížnost. Jde však převážně o tu filozofickou část, které je ve hře tuny. Přemýšlíte neustále. Je tedy jasné, že jde o hru u které budete NEUSTÁLE přemýšlet. Podstatné je, aby jste si toho byli vědomi při koupi. Pokud občas přemýšlíte nad nestandartníma věcma, tak tohle je hra pro vás. Bez spoilerů a jakékoliv diskuze je hra velmi těžce popsatelná. Zkuste ji sami a uvidíte. Je to naprosto jiné než ostatní hry. Není to relax, ale styl myšlení.
Hra každopádně nadhazuje několik velmi zajímavých úvah. Ponoříte se do ní a její specifická atmosféra vás může dostat, ale nemusí. Je to dost jiná hra.
Zakládám si komentáře na tom, že jsou naprosto bez spoilerů, ale tady to prostě nejde. Zkuste sami. Pokud přemýšlíte a cítíte se občas jiní, tak nebudete litovat.

Bulletstorm je jako béčkový film z 80.let. Můžete tedy očekávat krev, tupý děj, drsné hlášky plné černého humoru a machrování hrdinů. Jestli toužíte přesně po takových hodnotách, tak zde je máte vrchovatě.
Příběh je málo rozpracovaná záminka ke střílení. Je to škoda, protože ač se jedná o pouhé téma pomsty, tak by šlo z postav a zajímavých kulis vytěžit o dost více.
Jakožto vedoucí týmu žoldáků jste zrazeni a využiti. Pomsta vás však přivede k selhání a ocitáte se na neznámé planetě s pouze jedním přeživším vašeho týmu. Pod tíhou výčitek ze smrti téměř celé vaši skupiny dáte poslednímu příteli slib. Musíte se dostat z týhle planety za každou cenu a dodržet tím své slovo.
Je to tedy ve výsledku klasická cesta pomsty střihnutá osobním vykoupením ze hříchů minulosti a špatných rozhodnutí. To zní sice nudně a příliš obyčejně, ale postavy jsou natolik zajímavé, že by zasloužili více prostoru. Sice ne přímo hlavní hrdina, ale převážně velmi charismatický záporák, který sice není elegantní, ale dohání to velkou slovní zásobou a kreativitou ve tvoření těch nejprimitivnějších urážek. Váš společník Ishi je zajímavý díky jeho osobnímu souboji s částí jeho já - strojem. To už sice zní vše lépe, ale problémem je, že na to hra jednoduše sere. Netouží rozvinout tyto zajímavé postavy. O tom prostě hra není. Rozumím tomu, ale stejně... je to prostě škoda.
Level design je místy urážející svoji linearitou a jednoduchostí. Přitom když se podíváte kolem sebe, tak vidíte mimo cestu opravdu atraktivní prostředí, které si říká o prozkoumávání. U lineární střílečky mi přijde důležité mít správně sestrojenou úroveň. Po chvíli pak začne hra nudit svojí koridorovostí a tak se přestanete rozhlížet kolem sebe. Soustředíte se pouze na hlášky a samotné střílení se systémem skillshot.
Velmi brzy získáte ve hře poněkud zajímavý bič. Díky kombinaci kopání, zbraní a bičem můžete tvořit velmi zajímavé způsoby zabíjení za které jste odměněni body. Ty utrácíte za munici nebo velmi chabé "upgrady" zbraně nazývané chargeshot. Velmi silná variace na klasickou střelbu. Nic víc, nic míň.
Co se týče arzenálu, tak získáte zajímavé kousky kromě nudného samopalu. Dojem však kazí, že kromě prvotní zbraně můžete vzít cestou pouze dvě další. Vývojáři se asi rozhodnutí snažili kompenzovat velmi častým rozmístěním stanic na doplnění munice a výběr zbraní. Proč tedy rovnou nemůžete nosit všechny? Bylo by to o dost pohodlnější.
Hrací doba je přibližně 7h. Bulletstorm je tedy ideální volbou pro výplň mezi propracovanějším herním kouskem. Nudit vás gameplay přímo nebude, ale častěji si začnete všímat různých chyb. Například nevkusné QTE, které jsou místy pro hráče prostě ponižující. Ručkování ve správnou chvíli je snad to nejmenší.
Ve výsledku je to však zábavná hra, která by si zasloužila více pozornosti a snahy samotných tvůrců. Pravděpodobně malá snaha udělat z této IP něco více může za polovičný úspěch. Mohlo to být lepší.

Cože? Tak nízké hodnocení?
Tento díl CoD je pro mě asi druhý nejlepší. Změna v podobě exoskeletonu je opravdu zábavná a dodává hře svižnost. Tento díl se prostě dočkal spousty změn. Od právě zmíněného exoskeletonu, tak po grafiku. Ještě bych rád vypíchl smart granáty. Opravdu zábavná věc. Přestřelky jsou rychlejší, akčnější, filmovější a celkově prostě lepší. Z CoD nebude nikdy nic jiného než lineární FPSko. Je nutné to brát na vědomí. Nesejdete z tunelu a nebudete mít možnost nějakých voleb. O to ale v CoD přeci vůbec nejde. Jde o to si zatraceně dobře zastřílet, ne? Kampaň má po dloooouhé době dokonce i smysl. Je jiná než předešlé díly a pokud by se na ni zapracovalo ještě více, tak by mohla i prorazit. Takhle má jen nevyužití a nedotažený potenciál s Kevinem Spacey, který je samozřejmě supr.
RPG systém je k smíchu. To snad víme všichni. Plusem však je, že není nutné se mu vůbec věnovat. Prostě někam ty body naházíte a zdar. Tak trochu zbytečnost, která mohla být ze hry vypuštěná úplně.
Tento díl dělá skvěle to, co by jste po CoD chtěli. Střílení, střílení a střílení. Hlavní však je multiplayer, že? Ten je tak trochu dosraný kvůli zničenému matchmakingu. Dokonce i servery vždy lagovaly. Vývojáři slíbili samozřejmě zlepšení, ale vybodli se na to. To je velké mínus. Platební model mě nasral úplně. Hru jsem si koupil asi týden po vydání a po půl roce vyšla gold edice, která obsahovala zombie mód a všechny ty hezké věcičky. Na předešlé zákazníky byl vystaven prostředníček. TOHLE je hnusné zacházení a ne jako Ubisoft, když udělá další hru, kde se hledají věže.
Škoda, že hráči již upustili od multiplayeru kvůli serverům a také novému dílu.
Za mě je to však kvalitní kousek a budu si za tím stát!

Tak trochu nepochopená a neprávem odstrkovaná hra, která má toho mnoho co nabídnout. Každej chtěl být někdy špionem/tajným agentem a nyní se vám to může splnit. Hra připomíná tak trochu sérii s Bournem. Prostě jeden tajný agent proti ostatním. Není to však pouze o střílení/infiltraci. Jde i velkou částí o konverzace a rozdělování bodů. Velmi záleží na tom, jak chcete hru hrát. Ovlivní se tak vaše souboje a celkový postup ve hře. Můžete jít do bojového úmění nebo třeba do útočných pušek. To se samozřejmě dalo čekat.
Nejvíce mě však překvapilo více způsobů, jak misi splnit. Modifikace vybavení také velmi potěšila. Já prostě mám Alpha Protocol rád i když má naprosto vyloženě debilní animace, pochybnou AI a málo výrazný děj, i když je sepsaný fakt dobře. Také jsem nečekal takový důraz na konverzace. Musíte jednat rychle a často instinktivně. Ulehčí vám to popis pouze "stylu" řeči, takže můžete být seriozní agent nebo humorista. To ovlivní vztah s ostatnimi. Překvapilo mě, jak moc byl na tuto část kladen důraz. Dá se z několika situací prokecat a párkrát máte na svých bedrech opravdu těžké rozhodnutí, které mírně ovlivní děj.
Hra je však nedodělaná, co se týče technické stránky. Jde to převážně vidět právě na nepřátelích a animacích. Hackování také není nejšťastněji vymyšlené, ale postupem času jsem si zvykl.
Já jen prostě nechápu, proč Alpha Protocol má často špatné hodnocení.

Extrémně krátký kousek, který vám nabídne přesně ten typ zábavy, který vidíte už jen na obálce. Béčkovost starších hororů a nic zajímavého. Původní díl se mi nadmíru líbil proto mě zklamalo, že se tento "kraťas" vydává cestou akčnosti. Chyběl snad už jen systém krytí.
Pokud bych to ale měl brat jako pouze akční hru s jemně hororovým podtextem, tak to není tak špatné. Převážně rozdílný arzenál potěší.
Příběh by si zasloužil delší herní dobu. Je zajímavý a rozhodně by se dal protáhnout na plnou hru, kdyby se upravil. Hlavně neustálé posunování času mi lezlo na nervy. Nechci prostě hrát stále tu stejnou úroveň. Poháněl mě v podstatě jen příběh.
Bohužel jsem i do těch 3h pocítil stereotyp. Je to převážně level designem, který má sice svůj princip, ale prostě nedokážu se přes to přenést.
Grafika je ještě o něco lepší než v původním Alanovi a náročnost je dost v pohodě. Hezky se na to kouká a nepřijde mi, že hra stárne. V tomhle se odvedla dobrá práce.
Je to jednoduše slabý odvar předešlého dílu, který se zaměřuje na něco naprosto jiného. Přesto oceňuji snahu tvůrců o změny hratelnosti v této značce.

Již několikrát bylo řečeno, že tohle není Hitman. Napůl souhlasím. Těžké odpoutání od minulých dílů a vytváření nesmyslů v příběhu a postavách dává pocit, že je něco zatraceně špatně. K Absolution musíte mít dost odlišný přístup, pokud si ho chcete užít. Zkuste se prostě odpoutat od předešlých částí Hitmane a dejte tomuto dílu šanci. Není to tak hrozné, jak se zdá. Stále je to z části Hitman, takže převleky a tvoření "nehod" je stále velkou součástí hry. Přesto se až moc tlačí na klasický stealth, který vaše plánování tak trochu ničí a zakládá si na šikovnosti a reakcích. Kazí to dojem, protože vývojáři tímto zůstali na půl cesty k opravdu dobrému dílu. Bohužel je nestranné nucení ke klasickému plížení až příliš patrné. Kouzlo je však pro mě v této hře trochu jinde. Kombinování postupu. Párkrát jsem se vyprdl na skóre a rozhodl jsem se jít dynamickou cestou. Musím uznat, že spojení těchto dvou součástí funguje ještě lépe než ve Splinter cell conviction. Je to svižné a zábavné. Prostě není nad to někomu hodit kudlu do ksichtu a převlíknout se za maskota, který vypadá jako kuře, a při odhalení zpráskat a postřílet nepřátele. A neříkejte, že by se vám to nelíbilo!
Jelikož v předešlých dílech nebyl moc děj, tak square enix zde vytváří filmovou atmosféru. Jak však víme, tak tato firma si zakládá na emocích ve hře, takže volba hrdiny bez emocí je tak trochu no...jak to říct? Blbost? Charakter 47čky tedy neudrželi. Což je škoda vzhledem k barvitosti ostatních postav a celkovému vývoji dějství. Ne že by přímo scénář byl napsaný nějak překvapivě, ale právě to zpracování ve stylu square vám často díky svému černému humoru vykouzlí úsměv na rtech.
Co se týče kontraktů, tak mi přijdou velmi obyčejné. Prostě se snažíte zabít člověka, kterýho uživatel vybere. Na tom není nic špatného. Musíte prostě dosáhnout toho, co člověk - stvořitel zvládnul sám. Díky tomu se ve výsledku tvoří obyčejnost úkolů a cílů. Záleží na vašich prioritách. Jestli je to dobře nebo špatně. Osobně jsem v kontraktech strávil málo času, tak nemohu osobně posoudit. Každopádně musíte být elitní vrahoun.

Nečekaná pecka, která na papíře zní dementně, ale v akci je naprosto parádní. Nemám moc rád závodní hry a ani sportovní. Fotbal je pro mě velkou neznámou. Okolo aut je to trochu lepší, ale můj koníček to prostě není.
Problém je, že ať hru uvidíte v gameplaye nebo čtete recenzi, tak na vás nemůže dýchnout to kouzlo jednoduchosti, soutěživosti, zlomyslnosti a humoru.
Smysl hry je jednoduchý. Dát se svým týmem autíček gól do brány nepřítele. Můžete s autíčkem skákat a ve vzduchu se točit. Díky tomu vzniká spousta vtipných, smutných a dramatických momentů.
Jde o hru odpočinkovou. Přijdete domů a dáte pár zápasů. Můžete však samozřejmě stoupat po ranked žebříčku, jehož systém se mění, ale pro mě se nenašel žádný atraktivní systém, který by byl fér a spojil mě s přiměřeným nepřítelem. Než se však k tomu ještě dostaneme, tak bych rád zmínil zábavné modifikace vašeho autíčka. Vlaječky, kloboučky a různé typy předmětů dodávají vašemu autu určitou jedinečnost. Předměty získáváte skrz zápasy a tudíž máte motiv neustálého hraní dál a dál.
Problémem je zesratý matchmaking. Povětšinou (ne vždy) mě hodí k moc silnému nebo moc nezkušenému protivníkovi. Nemluvě o ranked zápasích, které jsou díky tomu pro mě celkem nehratelné. Druhým problémem jsou časté lagy. Od určitého patche mi začala hra často lagovat a ping skákal kolem 300. To už na hře poznáte. Nevím, jestli masivní úspěch zajistil i problémy se servery, každopádně je tato hra zatraceně zábavná.
Nice shot!

Hra je samozřejmě už profláknutá a padlo o ní nespočet slov. Díky této nové IP se Ubisoft pěkně zavhrnul, ale podle mě dosti neoprávněně. Jsem si vědom absolutně nevyužitého potenciálu a zes*atého příběhu. Dokonce i naprosto debilního systému řízení a absence jakéhokoliv charakteru u všech postav, ale stejně jsem se bavil. Vedlejší mise mají často lepší obsah než ty hlavní a díky velkému rozpětí volby aktivit máte opravdu na výběr, co zrovna budete dělat. Přesně tohle mě na Watch Dogs bavilo. Svoboda a akce, která byla závislá na hackovacím systému. Jo, ten stal taky za ho*no, ale jak chcete vymyslet rychlé hackování tak, aby jste ho mohli používat svižně v akci a efektivně?
Co se týče grafického zpracování, tak i po slavném downgradu vypadá WD naprosto skvěle. Okouzlující grafika se dá ještě vylepšit na "E3" grafiku díky různým modům.
I když to nenapraví stupidní děj, model řízení a jednoduchost, tak je hra pořád skvělou open world akcí s fajn výběrem hudby. Prostě to není špatná hra tolik , jak se o ní často říká.
Nenáročnost dělá z toho titulu příjemnou oddechovku, kterou si dáte nějakou chvilku po práci jako odpočinek. Nová IP má však obrovský potenciál a já doufám, že i přes řev haterů se Ubisoft chytí za pr*el a udělá takové pokračování, že budou všichni hledat čelisti pod kobercem. Fandím této sérii.

Pamatujete si někdo Twin Peaks? Sovy nejsou tím, čím se zdají být? Bobby? Bílej kůň? Ha?! Ne?! Jo?!!
Ať je odpověď jakákoliv, tak při rozhodování si musíte odpovědět pouze na jednu otázku. Máte rádi zajímavé příběhy, které jsou zaměřené na postavy a děj s občasným řešením hádanek? Pokud ano, tak není nutné dále váhat a mazejte si hru na steam ihned pořídit. Rozhodně však chcete vědět, proč LiS sbírá všude velmi vysoké hodnocení. Dle mého je to převážně díky scénáři, který se povedl nadmíru a vytvořil tak vysoce kvalitní adventuru, jejiž ustředním tématem je dospívání. Spracované však jiným způsobem, než je zvykem. Převážně díky postupnému vývoji hlavní postavy si všímáte, že téma hry je okatě podáváno se stupňujícím upozorněním na samo sebe. Vytváří to tak okouzlující pojetí, které je střihnuto Twin Peaksovskou tajemností. Takové to "děje se něco víc, než jde vidět" je patrné na každém kroku a velmi rychle vám to LiS po částech ukazuje. Dávkování, v podobě epizod, je zvoleno dobře a ač jsem koupil až hru v celku, tak si dokážu představit nervozitu při čekání na další díl.
Herní mechanika je kreativně vytvořena pro řešení různých hádanek. Nejsou to kdovíjak hlavolamové skvosty, které by připomínaly staré point n click, ale rozhodně je to správný krok kupředu narozdíl od nejmenované firmy, která rozpoutala boom okolo těchto her psst...Telltale!. Postupným vývojem hlavní mechaniky řešíte o něco složitější překážky u které je zábavné sledovat několik možnosti, které se stanou. Mě osobně tento přístup zaujal.
Graficky je hra laděná spíše do telltaleovek, ale se svým stylem a méně komiksové. Díky tomu sedá zakrýt spousta grafických nedodělků a ve výsledku hra vypadá slušně. Rozhodně to není nějaký grafický skvost, ale dá se na to koukat. Díky tomu však hra není ani náročná. Rozjedete ji v podstatě i na bramboře.
Okouzlující soundtrack dotváří celkový dojem pochmurnosti a tajemna. Celkově pak atmosféra působí ještě silněji a vytváří tak v hráči emoce a nátlak při rozhodování. Vlastní zpívaný soundtrack mám prostě ve hrách rád. Dodává to pocit realističnosti a vymezuje se z plastičnosti.
Co s týče postav, tak povětšinou jsou to jedinečné osoby s vlastním charakterem, který není sice úplně propracovaný, ale rozhodně není špatný. Jen mi přijde moc jednoduchý.

Trapně občas působí lip sync s kterým si mohli autoři ještě vyhrát. Dabing je totiž na vysoké úrovni, tak to kazí trochu dojem, když někdo hovoří a postava jen tupě zírá. Stalo se mi to však takhle na plnou hubu jen jednou. Dá se to přežít, ale všimnete si toho.
Více mi však vadila animace postav, která pusobila prostě tupě. Přílišný ragdoll pocit mě dokázal vrátit zpět do realita a u takové hry v dnešní době to podle mě není těžké urovnat. Působí to jako zpíchnuto horkou jehlou. Mohlo to dodat pocit ještě větší realističnosti. Takhle díky pohybu postav a výrazům v tváři působí v tomho LiS dosti primitivně a trochu to kazí dojem.
Ač je příběh strhující, tak si spousta lidí stěžuje na konec děje. Má však svůj důvod a hodlám se s ním vykecat do spoileru.
Všechny vaše předešlé volby neměly podle mě nikdy ovlivnit tolik děj hry, jakožto vývoj vás samotných společně s Max a dotvořit tak její charakter, aby jste si konečné rozhodnutí mohli jasně zdůvodnit. Hra je přeci o dospívání. Max je v takovém věku, kdy se nejvíce emočně rozvíjí a často v dospělosti čelíte voleb ze dvou špatných situací. O to ve hře jde. Vybrat tu méně špatnou podle vás. Na volbách záleží, protože se díky tomu Max a vy vyvíjíte. O to v LiS podle mě jde
Pokud chcete zažít tak trochu jiný příběh, který se zpočátku zdá díky zasazení jako Beverly Hills, tak neváhejte a mějte alespoň trochu trpělivosti. Také oči otevřené. Nic není tím, čím se zdá být.