Universe for Sale mě uvítalo nádherným grafickým zpracováním a zajímavým soundtrackem. V první minutách hra zaujala i příběhem, bohužel v průběhu hraní moje nadšení dost opadlo, a to především kvůli neustále zamrzajícím obrazovkám, kdy jsem co 20 minut musela hru natvrdo vypnout a restartovat. Naštěstí se hra automaticky ukládá (skoro) na každém kroku, takže se tak alespoň nedělo na úkor postupu. Nicméně mít zatajený dech pokaždé, když jsem přecházela do jiné části mapy, a doufat, že se tentokrát hra načte bez problému, bylo dost otravné.
Když ale přejdu technické neduhy (problém jsem měla i s krkolomným ovládáním), tak příběh byl zajímavý. Sice jsem nebyla v šoku z rozuzlení (tak trochu jsem ho tušila asi od půlky děje), ani to nebylo to nejoriginálnější, s čím jsem se kdy setkala, ale i tak to nebylo úplně špatné. Cestování časem, alternativní vesmíry a podobně jsou mojí slabinou a podání musí být hodně blbé, aby mě to nebavilo. Hlavní předností hry je opravdu ten vizuál, fakt se na to krásně dívá (především jsem si užívala různé vesmíry, které v rukou Lily vznikaly). Život ve vesmírné kolonii je vždycky vděčné téma, obzvlášť pokud si autoři vyhrají s populací, která bude dané místo okupovat.
Z pohledu hratelnosti je to jemně ukecaná (jak jinak) vizuální novela, přičemž těch miniher je tu povícero než u jiných, ale není asi o čem moc vykládat. Nejvíc propracované je samotné tvoření nových vesmírů, kde si člověk může kombinovat ingredience a tvary podle libosti a potom nahlédnou, co se v tom vesmíru děje. Tyhle části hry ale nemají moc vliv na samotný děj, což mi přišlo trochu škoda. Mezi ostatní herní prvky patřilo přehazování kabelů, tu zatáhnout za páčku, tu chvíli navigovat vesmírnou loď.
Není to asi titul, který bych doporučovala na potkání, ale určitě si na tuhle hru ještě v budoucnu vzpomenu. Myslím, že má co nabídnout, jen kdyby to tak často nepadalo. Právě to neustálé restartování hodnocení stáhlo dolů, narativní hra s jednoduchou mechanikou by měla vtáhnout do děje a plynout. Bylo to jako když se člověk snaží začíst do nové knihy a stále ho někdo vyrušuje.
Když ale přejdu technické neduhy (problém jsem měla i s krkolomným ovládáním), tak příběh byl zajímavý. Sice jsem nebyla v šoku z rozuzlení (tak trochu jsem ho tušila asi od půlky děje), ani to nebylo to nejoriginálnější, s čím jsem se kdy setkala, ale i tak to nebylo úplně špatné. Cestování časem, alternativní vesmíry a podobně jsou mojí slabinou a podání musí být hodně blbé, aby mě to nebavilo. Hlavní předností hry je opravdu ten vizuál, fakt se na to krásně dívá (především jsem si užívala různé vesmíry, které v rukou Lily vznikaly). Život ve vesmírné kolonii je vždycky vděčné téma, obzvlášť pokud si autoři vyhrají s populací, která bude dané místo okupovat.
Z pohledu hratelnosti je to jemně ukecaná (jak jinak) vizuální novela, přičemž těch miniher je tu povícero než u jiných, ale není asi o čem moc vykládat. Nejvíc propracované je samotné tvoření nových vesmírů, kde si člověk může kombinovat ingredience a tvary podle libosti a potom nahlédnou, co se v tom vesmíru děje. Tyhle části hry ale nemají moc vliv na samotný děj, což mi přišlo trochu škoda. Mezi ostatní herní prvky patřilo přehazování kabelů, tu zatáhnout za páčku, tu chvíli navigovat vesmírnou loď.
Není to asi titul, který bych doporučovala na potkání, ale určitě si na tuhle hru ještě v budoucnu vzpomenu. Myslím, že má co nabídnout, jen kdyby to tak často nepadalo. Právě to neustálé restartování hodnocení stáhlo dolů, narativní hra s jednoduchou mechanikou by měla vtáhnout do děje a plynout. Bylo to jako když se člověk snaží začíst do nové knihy a stále ho někdo vyrušuje.
