Druhý díl je spíše datadiskem dílu prvního. Nedošlo k žádné změně grafiky, engine zůstal zachován. Ve hře není možné vytvářet nové hrdiny, pouze importovat postavy z uložené pozice prvního dílu. Je ale zajímavé, že nemusí nutně jít o postavy, které se účastnily závěrečného souboje, a dokonce je možné importovat i charaktery, které v prvním díle zemřely, ale nedošlo ještě ke katastrofickému neúspěchu při oživování v chrámu.
K některým změnám, byť nepatrným ale přeci jen došlo. Jsou tu nové druhy nepřátel a tentokrát každá místnost má svůj klíčový význam pro splnění hlavního questu. Autoři také připravili pro hráče nové předměty, které je možné (náhodně) najít v truhlách po soubojích. Některé tyto předměty jsou velmi zrádné a po trpkých zkušenostech jsem některé raději nepoužil a nosil je s sebou pro případ strýčka Příhody. Opět je možné nakupovat v Boltacově obchodu a léčit se ve stejném chrámu. Pouze hrad byl vystřídán městem Llylgamyn.
Postavy, které po importu začínaly na 10.-13. levelu, se pomaličku zvedaly a ačkoliv ve spodnějších patrech přišlo nevratné vysátí jednoho či dvou levelů, přesto moji družiníci skončili na úrovních 15-19. Díky tomu, že jsem začal se 2 skupinkami z prvního dílu, mohl jsem si dovolit ty nejslabší nebo nejvíce postižené vysátím úrovní vyřadit z dalšího zkoumání a de facto si tak stvořit elitní šestici.
Ačkoliv tedy šlo v podstatě o to samé, co v prvním díle, přesto jsem hře docela propadnul a pouhých 6 pater prošel, zmapoval a popsal v relativně krátké době. Vlastní mapování a psaní deníčku si myslím byl ten správný katalyzátor a motivátor, který mně nedovolil od hry nadlouho odejít. Přemýšlel jsem po dohrání o tom, proč mi tato série tak přirostla k srdci, když jsou prokazatelně lepší dungeony než jsou tyto úvodní díly Wizardry. Moje odpověď by mohla být, že to tkví v kombinaci grafiky (ta černá s bílou prostě působí tajemně), skvělých tahových soubojůh, zajímavého rozvoje postav, permanentní smrti (opravdu člověk si není jistý ani na konci hry) a pak toho zatáhnutí hráče do hry, pokud si připravuje mapy. Nakonec jsem dal druhému dílu stejné hodnocení jako jedničce, i když by možná o nějaké to procentíčko měl díky "neoriginalitě" zůstat pozadu.
K některým změnám, byť nepatrným ale přeci jen došlo. Jsou tu nové druhy nepřátel a tentokrát každá místnost má svůj klíčový význam pro splnění hlavního questu. Autoři také připravili pro hráče nové předměty, které je možné (náhodně) najít v truhlách po soubojích. Některé tyto předměty jsou velmi zrádné a po trpkých zkušenostech jsem některé raději nepoužil a nosil je s sebou pro případ strýčka Příhody. Opět je možné nakupovat v Boltacově obchodu a léčit se ve stejném chrámu. Pouze hrad byl vystřídán městem Llylgamyn.
Postavy, které po importu začínaly na 10.-13. levelu, se pomaličku zvedaly a ačkoliv ve spodnějších patrech přišlo nevratné vysátí jednoho či dvou levelů, přesto moji družiníci skončili na úrovních 15-19. Díky tomu, že jsem začal se 2 skupinkami z prvního dílu, mohl jsem si dovolit ty nejslabší nebo nejvíce postižené vysátím úrovní vyřadit z dalšího zkoumání a de facto si tak stvořit elitní šestici.
Ačkoliv tedy šlo v podstatě o to samé, co v prvním díle, přesto jsem hře docela propadnul a pouhých 6 pater prošel, zmapoval a popsal v relativně krátké době. Vlastní mapování a psaní deníčku si myslím byl ten správný katalyzátor a motivátor, který mně nedovolil od hry nadlouho odejít. Přemýšlel jsem po dohrání o tom, proč mi tato série tak přirostla k srdci, když jsou prokazatelně lepší dungeony než jsou tyto úvodní díly Wizardry. Moje odpověď by mohla být, že to tkví v kombinaci grafiky (ta černá s bílou prostě působí tajemně), skvělých tahových soubojůh, zajímavého rozvoje postav, permanentní smrti (opravdu člověk si není jistý ani na konci hry) a pak toho zatáhnutí hráče do hry, pokud si připravuje mapy. Nakonec jsem dal druhému dílu stejné hodnocení jako jedničce, i když by možná o nějaké to procentíčko měl díky "neoriginalitě" zůstat pozadu.
Pro: permanení smrt = adrenalin, každá místnost je důlěžitá, parádní souboje
Proti: je to stejné jako první díl