Herní výzva 2019: "Lovec trofejí"
S hackováním nemám žádné zkušenosti. Aspoň ne schválně, občas jsem se omylem dostal kam jsem neměl, jindy někdo nedopsal na svých stránkách odkaz tak jsem ho správně domyslel:) Proto jsem od hry moc nečekal a nevěděl jsem jestli mi jako člověku s humanitním vzděláním sedne.
Začátek byl pro mě krušnější, tak nějak jste v úplně cizím prostředí a děláte jen to, co vám hra nařídí. Vlastně to dost připomíná IT tutoriály, kterými jsem prošel - zachází s vámi jako s blbcem s tím, že časem se chytíte a nebo ne:) I proto jsem začínal hru asi natřikrát. Jak si ale osvojíte nějakou tu rutinu tak získáte jistou volnost a nové nástroje. Zkrátka, začne to být zajímavé.
Hraje se to svým způsobem jako tradiční textovka, akorát místo příkazů postavě dáváte příkazy svým...ech nějakému počítači. Grafika je ryze úsporná a hratelnost mi připomínala detektivní textovky typu Mean Streets, akorát tady jsem místo jmen a souřadnic zapisoval do notýsku IP adresy a hesla. Většinu příkazů můžete a někdy musíte zadávat ručně. Zpočátku jsem se pokoušel zadávat je ručně, postupem času jsem přeci jen přešel na pohodlnější autodoplňování, nicméně v krizových situacích jako když najdete. Z těch rutinních úkolů je paradoxně nejtěžší přesouvat soubory a upravovat text. To má také nejblíž k reálu, aspoň když ještě hlavním nástrojem byl příkazový řádek.
Vcítění se do role pomáhá to, že prostředí a názvosloví jsou reálná a inspirují k tomu si něco o tématu přečíst. Hodně pomáhá i nabíhající BIOS, futuristické GUI a odpovídající hudba. Samotné úkoly jsou dostatečně rozmanité, po určitém počtu splněných úkolů pokračuje hlavní dějová linka. Na počítačích kromě pro misi nutných věcí objevíte i sesbírané irc hlášky z bash.com, můžete měnit texty i veškerý obsah jen tak ze srandy smazat:)
Hra má 11 achievementů, prvním projitím jsem bez námahy získal 8 a doplnění nebylo bolestné, naopak jsem zkusil alternativní linku a dostal 3 nové úkoly. Obtížnostně hra není těžká pokud jde o povinné úkoly, některé vedlejšáky, např. eutanazii na dálku, bych bez návodu nedal. Tady vidím trochu minus, na jedné straně bych chtěl těžší obtížnost, na druhou stranu tu není nic, co by vás nasměrovalo když nevíte jak dál. Myslím, že třeba ty irc chaty a hackerské komunity přímo vybízejí k nějakým větším výzvám, ale také k možnostem se s někým poradit.
Dalším minusem pro mě byl příběh. Byl fajn (jenom fajn) a celkem chápu rozhodnutí ukázat hackery jako nekontroverzní bojovníky proti systému skryté v anonymitě. Mně však přijde zajímavá právě otázka prolomení soukromí a odhalení života za těmi nicky. To však hra nenabízí.
Jednou určitě zkusím datadisk a fanouškovské extensions.
S hackováním nemám žádné zkušenosti. Aspoň ne schválně, občas jsem se omylem dostal kam jsem neměl, jindy někdo nedopsal na svých stránkách odkaz tak jsem ho správně domyslel:) Proto jsem od hry moc nečekal a nevěděl jsem jestli mi jako člověku s humanitním vzděláním sedne.
Začátek byl pro mě krušnější, tak nějak jste v úplně cizím prostředí a děláte jen to, co vám hra nařídí. Vlastně to dost připomíná IT tutoriály, kterými jsem prošel - zachází s vámi jako s blbcem s tím, že časem se chytíte a nebo ne:) I proto jsem začínal hru asi natřikrát. Jak si ale osvojíte nějakou tu rutinu tak získáte jistou volnost a nové nástroje. Zkrátka, začne to být zajímavé.
Hraje se to svým způsobem jako tradiční textovka, akorát místo příkazů postavě dáváte příkazy svým...ech nějakému počítači. Grafika je ryze úsporná a hratelnost mi připomínala detektivní textovky typu Mean Streets, akorát tady jsem místo jmen a souřadnic zapisoval do notýsku IP adresy a hesla. Většinu příkazů můžete a někdy musíte zadávat ručně. Zpočátku jsem se pokoušel zadávat je ručně, postupem času jsem přeci jen přešel na pohodlnější autodoplňování, nicméně v krizových situacích jako když najdete. Z těch rutinních úkolů je paradoxně nejtěžší přesouvat soubory a upravovat text. To má také nejblíž k reálu, aspoň když ještě hlavním nástrojem byl příkazový řádek.
Vcítění se do role pomáhá to, že prostředí a názvosloví jsou reálná a inspirují k tomu si něco o tématu přečíst. Hodně pomáhá i nabíhající BIOS, futuristické GUI a odpovídající hudba. Samotné úkoly jsou dostatečně rozmanité, po určitém počtu splněných úkolů pokračuje hlavní dějová linka. Na počítačích kromě pro misi nutných věcí objevíte i sesbírané irc hlášky z bash.com, můžete měnit texty i veškerý obsah jen tak ze srandy smazat:)
Hra má 11 achievementů, prvním projitím jsem bez námahy získal 8 a doplnění nebylo bolestné, naopak jsem zkusil alternativní linku a dostal 3 nové úkoly. Obtížnostně hra není těžká pokud jde o povinné úkoly, některé vedlejšáky, např. eutanazii na dálku, bych bez návodu nedal. Tady vidím trochu minus, na jedné straně bych chtěl těžší obtížnost, na druhou stranu tu není nic, co by vás nasměrovalo když nevíte jak dál. Myslím, že třeba ty irc chaty a hackerské komunity přímo vybízejí k nějakým větším výzvám, ale také k možnostem se s někým poradit.
Dalším minusem pro mě byl příběh. Byl fajn (jenom fajn) a celkem chápu rozhodnutí ukázat hackery jako nekontroverzní bojovníky proti systému skryté v anonymitě. Mně však přijde zajímavá právě otázka prolomení soukromí a odhalení života za těmi nicky. To však hra nenabízí.
Jednou určitě zkusím datadisk a fanouškovské extensions.
Pro: atmosféra, hudba, reálné názvosloví
Proti: pojetí příběhu, obtížnost a absence nápovědy - viz komentář