Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Radomír Bobek • 40 let • Brno (ČR - kraj Jihomoravský)

Komentář

Přejít na komentáře

The Incredible Adventures of Van Helsing

  • PC 60
Abraham Van Helsing, syn známého lovce nestvůr, se vydává se společnicí Katarinou do Rumunska za účelem objevení skrýše svého otce a následného překažení plánů jednoho zlosyna.

Van Helsing má čtyři základní vlastnosti (Body, Dexterity, Willpower a Luck) a tři základní charakteristiky (HP, MP a Rage, sloužící k vyvolání některých speciálních útoků). Vývoj postavy určuje styl boje zejména u Van Helsinga (u počítačem ovládané Katariny je jiný a nepoměrně menší strom schopností). V zásadě je třeba se rozhodnout, jestli bude likvidace monster probíhat na dálku pomocí střelných zbraní (případně doplněno trochou magie) nebo na blízko prostřednictvím zbraní chladných. Dalším doplňkem jsou aury a triky (další pasivní a aktivní schopnosti, většinu z nich je třeba se nejprve naučit od NPC, než je možné do nich investovat body). Možnosti vývoje postavy jsou tedy poměrně široké, bohužel v ostrém nepoměru s ostatními kvalitami hry (s výjimkou výborné hudby).

První problém je nemožnost pořádného oddálení kamery (o rotaci nemluvě, ale ta mi zase tolik nechyběla). Díky tomu útočí zejména ve třetí kapitole neustále nějaký nepřítel z dálky mimo obraz, občas se stane, že takto například přiletí tři těžké dělové koule najednou a na místě Vás zabijí. S touto legráckou zdárně korespondují absurdně vysoké počty nepřátel. Možná někomu přijde likvidace 10 500 nepřátel během asi 15 hodin hry zábavná, mně přišla zoufale nenápaditá a neskutečně otravná. Zejména v posledním aktu není možné ujít pár metrů, aniž by člověk nebojoval proti další desítkám monster. Díky tomu je hra místy zoufale ubíjející. Pro jistotu je tato "nápaditost" umocněna dvěmi dvakrát tolik ubíjejícími "tower defence" vložkami a opakováním dvou levelů.

Mezi druhou a třetí kapitolou skokově vzrůstá obtížnost (v prvních dvou kapitolách bylo naprosto zbytečné používat rage, lektvary a podobné legrace, protože nepřátelé si ani neškrtli). Na druhou stranu není za smrt postavy naprosto žádná penalizace, je možné se objevit bez ztráty peněz "ve městě" nebo za pár desítek tisíc přímo na místě. Po objevení se ve městě si člověk dojde zpátky na místo, kde ho minule dostali, a pokračuje v boji. Dva bossové jsou z hlediska návrhu opět zosobnění maximálního stereotypu, mraky životů a do toho nekonečný respawn řadových monster.

U obchodníků až na výjimky není naprosto co kupovat, až do konce hry mi tvrdohlavě nabízeli pouze modré "magic" předměty (o třídu horší než zlaté "rare", které jsem měl na sobě). Do toho chyby typu nemožnosti střílet daným směrem (protože na zemi se nachází celých pět centimetrů vysoká mina) nebo osmisekundová schopnost, která vydrží tři sekundy. A na to jak hra vypadá (nijak špatně, nijak zázračně) má vysokou harwarovou náročnost a nepochopitelně dlouhý loading mezi levely.

Jsem si podle hodnocení ostatních vědom toho, že budu se svým názorem v menšině, ale pro mě je tato hra doslova zosobněním toho, co dnes považuji v herním průmyslu za špatné.

EDIT: Final verze prvního dílu je nakonec výrazně lepší než verze původní. Počet nestvůr klesl na něco kolem poloviny až třetiny, tower defence už nejsou povinné, byla opravena většina chyb. Pořád ale zůstává level scaling a nulový postih za smrt postavy, díky čemuž hráč v podstatě nemá motivaci nějak extra složitě řešit vývoj postavy (což je samozřejmě v RPG špatně). Celkově se tedy stále jedná o dost průměrnou záležitost (dvojka je navíc i ve final verzi ještě o fous horší a trojka je vyloženě špatná).

Pro: široké možnosti vývoje postavy

Proti: ubíjející stereotyp ve spojení s absurdním počtem nepřátel, nevyrovnaná obtížnost, chyby

+23 +25 −3