Po polském znovuoživení legendárního Shadow Warrior, který se mi hodně líbil, tu máme další polskou střílečku, která se snaží prosadit na trhu. Ještě že ty Poláky máme - no není-liž pravda? Faktem je, že Alien Rage jsem hrál ještě před novým Lo Wangem, ale až teď jsem se dostal k napsání komentáře. Vezmu to tentokrát jen krátce, ať to zbytečně neprotahuji a nesepisuji tu další román jako minule…

Hned na začátku je nutné si říci, že tahle hra si prostě na nic nehraje. Ještě před vydáním autoři všude rozhlašovali, že půjde o čistě arkádovou, lineární střílečku, která je jen o střílení – nic víc. A nutno podotknout, že jak slibovali, tak tomu i doopravdy je. Ale právě proto je to mnohem sympatičtější a hře to spíše lichotí – na rozdíl od většiny současných her, které se na oko tváří jako bůhví co a ve výsledku je to ještě horší kravina.

Příběh hry se odehrává v daleké budoucnosti na jednom z bezejmenných asteroidů, kde lidstvo po mnoho let těžilo vzácný nerost, který je velmi žádaným zdrojem energie. Problém je však v tom, že tento nerost chtějí ze stejného důvodu i mimozemšťané, a tak než se nadějete, rozpoutá se mezi lidmi a mimozemšťany řádná bitka. A do toho vstupujete vy v parádní kovové zbroji a s ultra těžkými zbraněmi, jak se na správného drsňáka sluší a patří.

Hra nabízí celkem 14 poměrně rozlehlých levelů, kde je povětšinou vaším úkolem prostřílet se z jednoho konce na druhý. To vám samozřejmě komplikují vaši nepřátelé, kterých je tu hned několik různých typů. A bylo by namístě poznamenat, že se jim to i vcelku daří. Hra totiž dost cílí na hardcore hráče, co hledají výzvy, a tak je docela náročná. A i když to přiznávám nerad, i já musel zhruba na konci první třetiny změnit obtížnost ze střední na tu nejnižší, protože být každou minutu mrtvý pro mě zkrátka není ta pravá zábava.

Zabíjením nepřátel a způsobem, jakým toho docílíte, získáváte body, kterými vás hra za vaši snahu odměňuje. Ty následně odemykají nějaká ta vylepšení, z nichž si můžete vybírat. Není toho tady mnoho a navíc můžete mít současně aktivovaných jen několik z nich, ale aspoň něco. O to více potěší, že každé takové vylepšení je opravdu znát. A to se pak obzvláště hodí při soubojích s bossy, kterých je tu taky celkem dost a jsou i vcelku originální. Na každého platí trochu jiná taktika, což oceňuji.

Zbraně můžete vždy nést jen tři, takže se často nevyhnete tomu, že budete po vyčerpání nábojů muset vzít za vděk nějakou tou mimozemskou hračkou. Všechny zbraně ale svůj účel plní obstojně a vypadají správně futuristicky. To se týká taktéž celého okolního prostředí, které je prostě neuvěřitelně krásné a detailní. I když je design úrovní lineární, nic to neubírá na faktu, že vše okolo nádherně září a vyvolává tu správnou atmosféru vzdálené budoucnosti.

Rozmanitost prostředí je přirozeně omezena zasazením do důlního komplexu na asteroidu, takže nějaké razantní změny nečekejte. Přesto je svět kolem vás od začátku až do konce dostatečně pestrý na to, aby se tak rychle neokoukal. Občas přijde ke slovu i nějaká ta specialitka v podobě jízdy závěsným dopravníkem nebo přesun v bojovém mechovi. Jde sice jen o krátké pasáže a povětšinou budete muset stejně po svých, ale i tak je to příjemná změna.

Alien Rage rozhodně není špatná hra, i když na první pohled může koncept téhle polské střílečky působit jakkoliv lacině. Ano, žádný trhák to není – ale to ani být neměl. Je to velmi příjemná, oddychová záležitost, kterou by mohli ocenit zejména ti z vás, kdo hledají něco nezávazného ke zkrácení dlouhých večerů. Zabere vám to celé sice asi jen 8 hodin hraní, ale i tak si docela užijete řádnou porci zábavy. Já se slušně bavil, taky asi proto, že jsem od toho moc nečekal. Někdy je zkrátka méně více, a jelikož si to na nic jiného nehraje, nemohu jinak než snahu autorů ocenit – 80 ze sta.