Vesmírných stříleček jsou tuny a velmi často se vyznačují stejným ovládáním, velice podobným vizuálem a Score systémem, který má jakž takž zaručovat nějakou tu znovuhratelnost a přesně těchto prvků se dočkáte i v Syder Arcade. V čem se teda alespoň nepatrně liší?

V zásadě jediným odlišnějším prvkem je skutečnost, že se hraje na pevně stanovené mapě. Není to tedy jako u většiny ostatních side-scrolling vesmírných stříleček, kde se vám prostě objevují na jedné straně obrazovky nepřátelé a vy je buď sejmete, nebo obejdete. Tady ačkoliv se během hry nepřátelé spawnují, tak máte pevně stanovou sekci, po které můžete ve většině misí libovolně létat a pokud se tedy některým nepřátelům pouze vyhnete, můžete se k nim později vrátit za pomoci funkce otočení lodi, která se velice hodí i při samotných soubojích proti nepřátelům, kteří jsou zranitelní jen z jedné strany - postačí je tedy rychle obletět, otočit loď a sestřelit.

Ne všechny mise však připomínají arénu. V některých misích například ochraňujete vesmírnou loď, která prolétá vaším sektorem. V takových případech vám nezbude nic jiného, než se jí držet a ničit cokoliv, co by jí stálo v cestě.

Během hry máte na výběr ze 4 lodí, ale mě osobně nejvíce sedla hned prvních loď v nabídce, která je nejrychlejší a jak její primární, tak sekundární zbraň střílí pouze klasicky dopředu. Další lodě mají různé alternativní způsoby střelby, které většinou poskytují různý druh rozptylové munice, která se mi ale vůbec neosvědčila, protože v momentech, kdy potřebujete rychle zničit cíl, je klasický přímý proud kulek naprosto ideální.