Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Matthias

Matthias

 

Komentář

Přejít na komentáře

Diablo

  • PC 80
Rozhodl jsem se úplně přepracovat svůj komentář k Diablu, neboť ten první způsobil nemalý flamewar a v podstatě zbytečně, jelikož došlo k nedorozumění, a také jsem Diablo hrál znovu a mé nynější pocity k této hře jsou tak trochu jiné... Takže sorry všem, co mi dali +

Hlavně mi bylo vytýkáno, když jsem napsal, že je to takový "čistý RPG bez zbytečného balastu", k čemuž bych se rád vrátil. Hlavně některé naštvalo to "RPG" s tím, že Diablo RPG vůbec není, ale je to jen akční klikačka s nějakými těmi RPG prvky. No, může bejt. O to mi ale nešlo, pro mě bylo spíše důležité to "čisté" a "bez zbytečného balastu". Ale nezvolil jsem vhodná slova. Takže jsem přemýšlel nad jiným vystiženějším a přišel jsem na to slovo. To slovo je "Minimalistické".

Diablo je pro mě prostě tak minimalistické RPG, až to vlastně není RPG. Minimalismus je mimochodem také zajímavý životní styl :) Minimalismus v Diablu je patrný téměř na každém kroku. Hned na začátku si hráč volí ze tří charakterů a všechny jsou naprosto přesné a jednoznačné. I cvičená opice pochopí, že Warrior je ten, co bude útočit z blízka, že Rogue je ta, co střílí šípy a Sorcerer je ten, co kouzlí. Hned po vpadnutí do hry se objeví poměrně minimalistický HUD, který sice zabírá 1/3 obrazovky odspoda, ale je v něm jen to nejnutnější, stejně tak rozbalovací okna jsou pouze "postava" a "inventář"

Ony ostatní hry tohoto typu (záměrně jsem se vyhnul slovu RPG) bývají totiž někdy složitější. Třeba Planescape Torment nebo Baldur's Gate. Spousta tlačítek, spoustu funkcí, spoustu oken a nastavení. Takové RPG jsou dlouhodobější záležitostí, kterou si hráč spíše nechá na dlouhé zimní prázdniny. Ale Diablo je tak jasné, že ho člověk může hrát na notebooku o přestávkách ve škole.

Tak jo, doufám, že už jsem svůj názor formuloval trochu lépe...

Průběh hrou je rovněž minimalistický. Jen pár postav, questů (a ty jsou velice jednoduché), ale jinak je to celé jen o čistění dungeonů od všech možných nepřátel, sbírání zkušeností a rozdělování bodů na čtyři různé atributy. To ale neznamená, že by to celé byla nuda. Naopak, je to velice návyková a chytlavá záležitost, kdy si člověk řekne "ještě jeden dungeon a jdu spát" a samozřejmě je to stejná lež jako "vezmu si jen jedno Disko".
Navíc při hraní v noci jsem o dost intenzivněji vnímal atmosféru hry. Procházení temných podzemních chodeb, kde jsem sotva viděl na krok, do toho hrála dost ponurá hudba, to je prostě působivé.

Náhodné generování dungeonů taky pokládám za velké plus. Díky tomu můžu hrát Diablo furt znovu a znovu, a vždy budu mít úplně jiný zážitek. I když má i svoje nevýhody. Například tu chybí takový ten vztah k dungeonům, kdy je hráč zná zpaměti a má v hlavě mapu a rád se k nim vrací. Stejně tak je na náhodné generaci někdy poznat ta nepřirozenost. Zkrátka je to taková dvojsečná zbraň.

No, myslím, že jsem Diablo dost vychválil, přesně tak, jak jsem chtěl a tak je na čase jej naopak poplivat.

Inventář mi přišel dost omezený. Vleze se tam toho strašně málo. Ze začátku jsem posbíral vždycky všechno, co se dalo a opakovaně s tím chodil do vesnice, abych to prodal. Ke konci mě kapacita demotivovala tak, že jsem už skoro nic ze země nezvedal. Na druhou stranu to nebylo ani třeba, protože ke konci jsem měl tolik peněz, jsem že si kolem kašny poskládal asi deset hromádek.

Další nevýhoda je krátkost hry, kterou však dnes považuji spíše za plus. Diablo prostě končí v tom nejlepším. Končí tam, kde se dostavuje pocit stereotypu a jisté nudy. Takže asi beru zpět :)

Třetí věc jsou štíty. V této hře mi veškeré štíty přišly docela k ničemu. Buď hrajete za Warriora. Když mu dáte do ruky trochu větší meč, sekeru, kladivo nebo něco takového, tak štít u velké většiny věcí mít pochopitelně nemůže. Nebo hrajete za Rogue. Ta k těm svým lukům také nemůže vůbec nosit štít. No a kouzelník k těm svým kouzelným hůlkám také pochopitelně ne...

Poslední největší mínus jsou ale všichni nepřátelé, co mají schopnost útočit z dálky. Sem patří kozlové, co střílí šípy a ďáblice z pekla, co střílí firebally. Když totiž hrajete za warriora a jdete je zabít, začnou utíkat pryč. Takže buď jsem je 3 hodiny naháněl někam do rohu, abych je ubil k smrti, nebo zkoušel taktiky typu "schovat se za roh". Tak jako tak mi to připadalo jako úplné zničení dobré hratelnosti. Kolikrát jsem to chtěl už vypnout a jen přirozená hráčská trpělivost mě udržela až do konce.

Takže asi tak...

Pro: Minimalistická, návyková hra s atmosférou, kterou bych popsal slovy "Gloomy as hell" s náhodnou generací dungeonů.

Proti: Viz komentář

+18+19 / -1