Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Libor Palička • 52 let • Urolog • Kroměříž (ČR - kraj Zlínský)

Komentáře

Project Warlock

  • PC 70
Kompletní recenze na Somhráč.sk

Project Warlock je 3D akční střílečka vytvořená v dnes módním retro stylu. Titul podstoupil poměrně komplikovaný vývoj. Jeho hlavním tvůrčím mozkem je mladý polský vývojář Jakub Cislo, žijící v současné době v Německu, který si spolu se svými spolupracovníky pro vývoj založil studio Buckshot Software. To, co zprvu vypadalo jako graficky zastaralý klon Wolfenstein 3D pod názvy Exitium 3D a Cataclysm 3D, vykrystalizovalo v povedený mix akční hratelnosti stříleček devadesátých let s RPG prvky.

Hlavní inspirací je bezesporu stařičký Wolfenstein. Určitě znáte originál od id Software, v němž jste v rozsáhlých labyrintech likvidovali nacistické pohůnky. Tento praotec 3D akcí ještě nedisponoval výškovými převýšeními a úrovně byly ploché jako mužská ňadra. V této tradici se nese i Project Warlock.

Jeho levely však na rozdíl od dalších klonů Wolfa nejsou omezeny na interiéry, ale proběhneme se i v četných exteriérových oblastech, jež jsou naštěstí zpracovány mnohem více realisticky a nejsme ve výhledu omezováni stropem. Design tak vizuálně připomíná modernější retro akce, zejména Doom. Ale i tak se náš pohyb stále drží při zemi, tlačítko skoku neexistuje a jedinými prostorovými přechody jsou v podstatě přesuny výtahem do sklepení či vyšších pater budov.

Je zachována rovněž retro laděná grafika, samozřejmě s bohatou paletou textur v pixel artovém provedení, zčásti osvěžená modernějšími grafickými efekty. Hra nabízí celkem 5 světů - středověk, Antarktida, Egypt, městské industriální lokace a finální peklo. Každý z nich má svou unikátní grafickou stylizaci, motivy se neopakují a jednotlivé epizody jsou vizuálně unikátní. Což je dobře, jelikož nehrozí stereotyp z opakující se grafiky a prostředí.

V celkem 60 levelech se setkáváme s obrovskou spoustou nepřátel, většinou specifických pro daný svět. Až v pekle se mutanti setkávají všichni společně. Také zachovávají retro provedení ze spritů a dlužno podotknout, že kreativita vývojářů umožnila vytvořit nepřebernou spoustu potvor. Je patrná inspirace z jiných FPS titulů, ale mnozí nepřátelé jsou originální a nikde doposud nevidění. S vizuálem jsem tak nadmíru spokojen.

Jak je na tom Project Warlock s hratelností? Titul nedisponuje příběhovou linkou, natož pak videosekvencemi nebo animacemi. Dozvídáme se jen to, že jsme se vtělili do postavy tajemného a mocného mága, který putuje rozličnými světy a snaží se ze světa sprovodit veškeré zlo. Nic víc. Po kratičkém tutoriálu se ihned vrháme do líté akce.

Project Warlock není žádnou přemýšlivou či stealth střílečkou, ale poctivou řežbou ze staré školy. S ostře tasenou zbraní kličkujeme v bludištích chodeb a zabíjíme hordy různých mutantů s nulovou inteligencí. Jejich hlavním cílem je vás zlikvidovat, a tak nabíhají přímo před mušku vašich zbraní. Vše je rychlé a levely odsýpají překotným tempem.

Mapy jsou relativně krátké, žádné bloudění jako ve Wolfensteinovi 3D se nekoná, což je dáno i systémem ukládání, o kterém se ještě zmíním. Akce je zábavná, střílení a eliminace pestré škály pěkně vyvedených nepřátel za rozprskávání krvavých spritů poskytuje dokonalou herní satisfakci.

Máme k dispozici širokou paletu zbraní a každý z vás si jistě vybere tu svou. Preferoval jsem zejména kulomet a dvouhlavňovou brokovnici, ale i ostatní zbraně přinášejí velice dobrý pocit ze střelby. Snad pouze kuše je jen do počtu a taky sekeru jako základní obranný prostředek pro boj nablízko jsem prakticky nevyužil, spíše jsem preferoval vrhání nožem.

Na plynulosti hry se podílí i přehledný level design, v kterém nikdy neztrácíte orientaci, levely jsou menší a i když obvykle potřebujete najít tři klíče k odemčení všech dveří, nebloudil jsem. Navíc akci zpestřuje pátrání po secretech, v nichž se nacházejí nejen poklady, ale také unlock pointy. Mnohdy si průchodem tajnou chodbou zkrátíme cestu a vyhneme se obtížnému úseku, nebo naopak vnikneme do skrumáže nepřátel. Kostičkový design bez zaoblených hran upomíná styl hraní Wolfensteina s nezbytným vykukováním zpoza rohů, abychom zjistili, co se kde šustne. Naproti tomu v otevřených prostorách je Project Warlock arénovou střílečkou, spojenou s pobíháním mezi útočícími mutanty.

Jak vypadají avizované RPG prvky? Těmi se Warlock lehce připodobňuje dalšímu klenotu od id Softu - hře HeXen: Beyond Heretic. Při zabíjení nepřátel získáváte zkušenosti a vylepšujete si postupně úroveň schopností vaší postavy. Na různých místech levelů, zejména v těch tajných, jsou ukryty unlock pointy. Ty slouží k upgradu zbraní a kouzel. Podle preferencí vylepšování vašeho vybavení se může odlišovat styl hry a použité zbraně.

Nebo si za unlock pointy zakoupíte kouzla, která se odemykají pomocí magických knih. Magických schopností máte celkem osm, ale ani zdaleka se mi nepodařilo je zpřístupnit všechny. Já jsem používal výhradně magické světlo, které získáte zdarma a jen občas schopnost doplnění munice. Ale dokážu si představit, že s dostupnými kouzly si hráč s odlišným herním stylem může vyhrát.

Hned po vydání traileru jsem o hře začal pochybovat, jelikož je v něm docela zdůrazňován aspekt No Save - tedy žádné ukládání. Naštěstí se nejedná se o rogue like titul. Ukládání je omezeno, to ano, nelze si za každým rohem stisknout Quick Save. Váš postup se ukládá po zvládnutí daného počtu úrovní. Nejprve po dvou, po třech a před boss fightem musíte zvládnou bez úmrtí celé čtyři mapy. Pokud zemřete, naštěstí začínáte pouze na začátku levelu, pokud máte k dispozici extra život. Tato volba je vcelku akceptovatelná a zvyšuje napětí, adrenalin a také dodává nutnost opatrnosti ve hře.

Ale nicméně k dokonalosti má hra daleko. Zejména díky jistým nedomyšleným designérským rozhodnutím. V prvé řadě jde o nevyrovnanou obtížnost. Mám pocit, že úvodní levely mohou mnohé hráče odradit. I na casual obtížnost mi první dva levely činily poměrně výrazný problém díky uzavřeným místnostem s monstry kolem vás. Teprve až seberete brokovnici, hra začne odsýpat a problémy jsem již v dalších fázích neměl. Rovněž boss fighty, jakkoliv se veliká monstra tváří hrozivě, lze udolat poměrně bez obtíží, snad až na mocného Cthulhu, u kterého jsem se chvíli zasekl.

Další problém v první verzi byla všudypřítomná temnota. Lokace byly opravdu tmavé, dokonce v několika levelech jsem pobíhal v úplné tmě a nebýt osvětlovacího kouzla, tak bych neviděl vůbec nic. Problém je v tom, že s aktivním kouzlem nemůžete střílet, a tudíž byla moje palba v podstatě poslepu. Trochu jako baterka v Doom 3. Naštěstí v aktuálním updatu byl tento problém odstraněn.

Taky jsem docela prskal v poslední pekelné epizodě díky lávovým děrám, do kterých se mi dařilo padat více než bylo zdrávo. Asi třikrát se mi ještě stalo, že se hra zasekla, když jsem spustil výtah a pohnul jsem se o krok zpět. Ale jinak hra běží stabilně bez pádů či znatelných bugů. Pro některé uživatele může být mínusem i časově omezená exkluzivita prodeje na platformě GOG.com. Plánuje se i distribuce na další platformy, ale fanoušci Steamu si zatím hru neužijí a musí trpělivě čekat.

Jak jste měli možnost poznat, Project Warlock je nostalgickou akční hrou pro fanoušky těch starších titulů. Nabízí povedenou akční hratelnost, ale autoři se nevyhnuli zmíněným designovým chybičkám. Je vidět, že na hře nadále pracují, a třeba se nakonec podaří hru vypilovat k dokonalosti. Pokud hodláte vypnout mozek a užít si bezmyšlenkovitého zabíjení v povedené pixel artové grafice, hra bude pro vás jistou volbou.

Pro: Perfektní retro atmosféra. Zábavná a rychlá akce. Přehledné a kratší úrovně

Proti: Systém ukládání. GOG exkluzivita. Nevyvážená obtížnost

+28

Batman: The Enemy Within - Episode 5: Same Stitch

  • PC 90
Herní výzva 2018 - Kategorie č. 9 - Nerozbalený dárek (Hardcore)

Batman: The Enemy Within je poslední dokončenou “telltalovkou”. Pod taktovkou již uzavřeného studia Telltale Games vznikala ještě poslední série The Walking Dead, avšak zůstala prozatím nedokončená a práce na posledních pokračováních seriálu má dokončit jiné studio. V rámci Herní výzvy 2018 jsem svůj komentář koncipoval jako shrnutí celé série, protože popisovat jednotlivé díly individuálně mi připadá zbytečné.

Nový Batman je typickým zástupcem her od Telltale Studios a jak v enginu, grafice či herním systému nepřináší žádné inovace. Což konec konců možná stálo za komerčním neúspěchem posledních titulů firmy. Hratelnost spočívá v typickém systému dialogů mezi postavami s volitelnými možnostmi odpovědí, prokládaným akčními vložkami v podobě click time eventů. S občasnou hádankou, které mně až na jednu z nich nečinily výraznější potíže.

Co je na adventuře nejdůležitější, je samozřejmě příběhová linka. Ta je vyprávěna atraktivně a poutavým stylem, ačkoliv rozjezd je tentokrát pomalejší. Rychlý spád a napětí autoři docílili zejména v druhé půli hry, kde se předkládané příběhové linky spojují a zde se hra podobá atraktivnímu napínavému seriálu, který můžeme svými rozhodnutími ovlivňovat.

Story má tentokrát více větví. Batman čelí jednak tradičnímu nepříteli Hádankáři - Riddlerovi, ale do cesty mu staví také tajná vládní organizace - The Agency, která na boční kolej odstavuje inspektora Gordona. Batman se setkává s Jokerem, v době jeho začátků, kdy si ještě říkal abstraktním jménem John Doe. Ten je součástí spolku The Pact spolu s Mr. Freezem, Harley Queen a Banem, kteří se snaží dostat pod nadvládu Gotham. A nejen to, mrtvý Riddler je klíčem k biologické zbrani zvané The Lotus. Navíc se všude plete nevyzpytatelná Catwoman.

Jak vidíte, příběh je poměrně spletitý, navíc mám pocit, že tentokrát se ve větší míře projevují vaše volby v dialozích, zejména pak na postavě budoucího Jokera, který se může vyvinout buď jako váš spojenec, nebo taky nepřítel. Já jsem volil cestu vzájemného spojenectví, ale alespoň podle videotrailerů se zdá, že jsou konce příběhu znatelně odlišné. Dále s potěšením kvituji větší roli Bruce Wayna, který ve střední části příběhu hraje docela podstatnou roli a ve své civilní roli se infiltruje přímo mezi členy Paktu.

Scénáristy vytvořená linka jednoznačně nezapadá do Batmanových kanonických příběhů, které najdete v komiksech. Dlužno podotknout, že mi chvíli trvalo, než jsem si zvykl na odlišné časové zařazení hry. Nejsem znalec komiksů, načteno nemám prakticky nic, avšak na druhou stranu jsem dohrál všechny Batmany od Warner Studios. První série Batmana od Telltale ještě z koncepce příliš nevyčnívala a dění bych bral jakousi předehru k dalším Batmanovým příběhům z doby jeho mladších let. Ale u pokračování mi notně neseděla smrt Riddlera, který ve všech Arkhamských akcích hrál takřka hlavní roli. Ale zvykl jsem si, přijal jsem, že jde o separátní story linku a na mé hodnocení tento faktor nemá vliv.

Druhá Batmanova série od Telltale běží ve stejných šlépějích jako předchozí díl. Zejména v druhé polovině bylo vyprávění i příběh dynamičtější a neustálé zvraty a akce mě připoutala k monitoru, což vyvážilo pomalejší rozjezd. Zrodil se Joker, takže série měla určitě potenciál k dalším pokračováním, avšak dalších příběhů se již nedočkáme a Batman tak bude muset vystupovat v jiných titulech. V každém případě zejména fanouškům netopýřího hrdiny Batman: The Enemy Within doporučuji.

Episode 1: The Enigma - 80%
Episode 2: The Pact - 80%
Episode 3: Fractured Mask - 85%
Episode 4: What Ails You - 90%
Episode 5: Same Stitch - 90%

Pro: Kvalitní audiovizuální provedení. Poutavý příběh a dynamický spád. Vaše rozhodování více ovlivňuje příběh.

Proti: Pomalejší rozjezd. Neodpovídá kanonickým batmanovským příběhům.

+16

Hero of the Kingdom III

  • PC 65
Série Hero of the Kingdom, zejména díky prvnímu dílu, hojně hraném na DH v rámci loňské Herní výzvy, nabyla takřka kultovního statusu a tato směsice RPG a adventury se stala mezi uživateli poměrně populární. Sám jsem první díl trilogie taky absolvoval a docela jsem si ho užil. Jelikož jsem finální Hero of the Kingdom III dostal k recenzi zdarma, přeskočil jsem druhou část příběhu a vrhnul jsem se přímo na třetí díl.

Z hlediska příběhového v tomto směru o nic nepřijdete, jelikož jednotlivé díly na sebe nenavazují. Pro úplnost - v prvním díle jste pomáhali proti zlým lapkům a ve druhém chránili království před piráty. Část třetí nabízí obsáhlejší story, v níž zachraňujete princeznu a celé království před kletbou zlého démona Zemětřasa.

Herní principy série zůstávají stejné, nebudu je tak podrobně rozvádět a dočtete se o nich v komentářích předchozích titulů. Třetí díl však disponuje změnami významně zlepšujícími herní komfort. Hero of the Kingdom III je klikačka, v níž na statických obrazovkách hovoříte s postavami, plníte rozličné úkoly, bojujete s protivníky, sbíráte hmotné statky všeho druhu a následně s nimi obchodujete. Jak v rámci základní kampaně, tak v podobě četných vedlejších úkolů.

Hra disponuje pěkně zpracovanými, takřka statickými lokacemi, nevyčnívajícím, ale taky neobtěžujícím hudebním doprovodem. Plusem je výrazné rozšíření herní doby, která činí kolem 10 hodin, v mém případě kolem 11 hodin při splněných všech achievementech. Příběh je docela poutavý, i když podobnou story jsme měli možnost v různých titulech prožít nesčetněkrát. Hero of the Kingdom má však v sobě určitou magii, která vás nutí pokračovat a zjistit, jak vše dopadlo.

Poměrně velikou část herní doby zabírá sběr surovin, ať již rostlinného či živočišného původu, v podobě lovu zvěře, sklízení bylin a plodin, nebo dokonce těžby minerálů, a následné obchodování a dokupování potřebných komodit a předmětů. S potěšením jsem kvitoval novou možnost automapy, která velice zpříjemňuje herní zážitek. Na automapě totiž vidíte dostupné obchodníky, takže nemusíte pracné hledat a pátrat po prodejci, jenž vlastní, co potřebujete.

Další novinkou je přítomnost tábořiště. Odpadá tak nutnost odpočinku a získávání energie v hospůdkách a podobných zařízeních, ale tábor rozbijete kdekoliv a energii si doplníte jak se vám zlíbí. Jídlo buď zakoupíte, nebo v pozdějších fázích sami navaříte. Rovněž v rozhraní tábora mícháte lektvary z nasbíraných bylin a nebo máte možnost ukovat zbraně a brnění. Další příjemná záležitost.

Uvedené zpříjemnění herního komfortu pomáhá v příjemném herním zážitku a hru si bez něj nedokážu představit. Pokud si chcete hru užít, třetí díl si opravdu nechte až na konec. Já jsem třetí díl díky nutné recenzi upřednostnil a absence nových možností mi v rozehraném druhém díle velice chybí a jaksi nemám chuť v něm pokračovat.

Jak již bylo uvedeno, Hero of the Kingdom III nic nového z hlediska herních mechanismů nepřináší. Užijete si jej zejména díky velkému rozsahu a novým možnostem interface. Máte-li rádi živější herní scenérie nebo podrobnější story, natož pak akci, zvolte raději jiné tituly.

Hero of the Kingdom III je pohodovou relaxační hříčkou, která zabaví a neklade velké nároky na hráče. Prostě odpočinkový titul ke kávě či čaji. Hru si určitě pořiďte, pokud máte rádi předchozí hry ze série. Kdo s nimi neměl tu čest, možná na vyzkoušení doporučuji zkusit některý z levných předchozích dílů, abyste se nespálili.

Kompletní recenze pro server Somhrac.sk

Pro: Úhledná grafika. Dlouhá herní doba. Komfortnější hratelnost. Poutavá a zábavná hratelnost.

Proti: Nadměrný důraz na sběr surovin a obchod. Až příliš statická grafika. Neoriginální příběh.

+24

Under Leaves

  • PC 60
Hidden object adventury mám zafixované jako graficky výpravné tituly plné barevných obrázků, mnohdy s až kýčovitě přeplácanými scenériemi, které kromě hledání objektů ve statických obrazovkách nabízejí většinou jednoduchý adventurní příběh spolu s řešením různých hlavolamů a hádanek.

Under Leaves je oproti tomu krystalicky čistá hidden object hra bez těchto přídavků. V celkem 28 úrovních hledáte objekty určené pro různorodá zvířátka - škebličky, ještěrky, listy a podobné, které vždy odpovídají právě přítomnému druhu z živočišné říše. Provedení grafiky je velice jednoduché, krásně barevné, v pastelových barvách vždy s jednotnou dominující barvou se spoustou variant jejich odstínů. Grafika i samotná hra je svou stylizací určená spíše pro dětské publikum.

Cílové objekty jsou velice pečlivě skryty v záplavě dalších podobných tvarů, kterými je herní obrazovka přímo přeplněná. Takže jejich hledání je mnohdy tuhý oříšek. Mám pocit, že mnohým dětským hráčům budou muset pomoci jejich herně spříznění rodičové.

Samotné hledání je propracované a uživatelsky komfortní. Lokace jsou rozděleny na několik obrazovek, mezi nimiž se pohodlně přesouváme. Dvojklikem si můžeme aktivovat lupu, což činí hledání o něco jednodušší. Pokud se nedaří, lze použít nápovědu, která spočívá ve vyluštění skládačky, v níž sestavujeme posouváním čtverců logo hry. Bohužel je tento hlavolam stále stejný, takže využití nápovědy je dosti stereotypní. Pokud chcete mít u Under Leaves kompletní achievementy, použití nápovědy se vyvarujte, neboť poslední trofej je právě za nepoužití nápovědy během hry.

Na to, že se jedná o bakalářskou práci jedné z autorek, je Under Leaves v rámci možností propracovaným titulem, dotaženým až do konce. Potěší drobné detaily jako latinské názvy zvířat v achievementech. Kromě hledání objektů hra nic víc nenabídne, ale fanouškům klidného hraní poskytne příjemnou relaxaci při oddechové hudbě. Pokud souzníte s předkládaným grafickým stylem, hru si užijete. Na mě je grafika příliš dětská, ale možná právě pro menší pařánky bude hra optimálním zážitkem. Pokud bych měl hodnotit hru jako bakalářku, tak má za A. Ale z pozice střílečkami protřelého hráče dávám 60%

Pro: Pro cílovou skupinu pěkná grafika. Vcelku obtížné hledání objektů.

Proti: Jenom hledání objektů, nic víc.

+29

Thomas Was Alone

  • PC 70
HERNÍ VÝZVA 2018 - Kategorie č. 3 - Lidem vstup zakázán (Hardcore)

Dlouho jsem pátral a zkoušel, jakou hru si vybrat do této kategorie. Gumboy: Crazy Adventures jsem nezvládal, Zuma Deluxe jsem nebyl schopen dohrát díky posledním pěti levelům, Goat Simulator mi zase připadal až příliš ujetý. Takže jsem se nakonec inspiroval zkušenostmi ostatních hráčů na DH a logickou plošinovku Thomas Was Alone jsem si vybral také.

Tato hra je naprosto čirý minimalismus. Hrajete za malý obdélníček a postupně se k vám připojují další varianty tohoto základního geometrického útvaru, větší či menší, vyšší či širší. Každý z nich s jinými schopnostmi. Liší se odlišnou výškou i typem skoku, jeden plave po vodě, další poslouží jako trampolína. Vaším úkolem v každém levelu je dostat všechny kamarády na určené místo. Zdánlivě snadné, ale je třeba využívat vzájemné pomoci mezi jednotlivými postavičkami, jestli se tak vůbec dají nazvat. Společně zvládnou úseky, kam se jednotlivé obdélníčky nedostanou.

Thomas Was Alone tedy kombinuje prvky klasické plošinovky s logickou hrou. Ve stylizované grafice toho vizuálně nelze opravdu příliš předvést. Obával jsem se stereotypu, ale musím říci, že se autorovi podařilo všech 100 levelů naplnit pestrou směsicí obsahu v celkem deseti tématicky odlišných kapitolách. Úrovně se během hry žádným způsobem neopakují a neustále až do konce objevujeme něco nového.

Obával jsem se, znaje podobné hry v tomto stylu provedení, nadměrné obtížnosti. Ale Thomas je v tomto směru relaxační a pohodovou hrou a až na pár úseků s nutností přesného hopsání je titul relaxačním zážitkem. Některé levely zvládneme takříkajíc levou zadní. Jiné zase zaberou delší čas strávený vzájemným skládáním jednotlivých účinkujících obdélníků na sebe, abychom se posunuli dále. Ani logické zádrhele nejsou obtížné, a vždy je řešení patrné a dříve nebo později na ně přijdeme. Thomas je také ideálním titulem pro lovce achievementů, protože kromě pouhého průchodu příběhem získáváme trofeje i za nalezení několika aktivních bodů v průběhu hry. Což je také poměrně snadné.

Podobné produkce jako je Thomas Was Alone najdeme na Steamu přehršel. Avšak tvůrci svůj zdánlivě jednoduchý titul doplnili hodnotnou produkcí. K poslechu nám hraje excelentní soundtrack, který doplňuje atmosféru a skvěle se hodí i k samostatnému poslechu, pokud potřebujete uvolnit mysl a vyslechnout si něco pohodového.

A nejen to, autor vytvořil příběh vyprávěný dabovanými monology na začátku nebo v klíčových momentech levelu. Sdělení podněcují k zamyšlení a snad nám sdělují určité poselství, ale za mě musím konstatovat, že jsem je nevnímal a místo čtení jsem rychle vyběhl do akce. Nic vám ale nebrání si vypravěčovy monology v klidu vychutnat.

I bez prožívání příběhu byl pro mě Thomas Was Alone příjemným zážitkem a ačkoliv nejde o přelomový titul z hlediska prezentace, strohý vizuál je doplněný meditativním zážitkem při studiu vzkazů a poslechu soundtracku. Zamrzí snad trošku vyšší cena na hříčku podobného kalibru a také stáří.

Pro: Příjemná relaxační obtížnost. Pestré levely. Soundtrack. Dabing a příběh

Proti: Strohá grafika. Vyšší cena.

+18

LEGO Pirates of the Caribbean: The Video Game

  • PC 80
HERNÍ VÝZVA 2018 - Kategorie č. 10 - Válka periferií (Hardcore)

Tak mám za sebou další LEGO hru. LEGO Pirates of the Caribbean mi posloužili jako další bod do Herní výzvy, konkrétně jako hardcore varianta 10. bodu, v němž je třeba hru dohrát výhradně za použití klávesnice. Na rozdíl od rozporuplných pocitů z LEGO Star Wars III: Clone Wars jsem byl tentokrát spokojen. Hra se vrátila ke klidnějšímu LEGO hraní bez masivních bitev a až nadměrného rozsahu v podobě vesmírných a válečných misí.

Hra zpracovává první čtyři filmy série Piráti z Karibiku z produkce Disney, který proslavil Johnny Depp v podobě piráta Jacka Sparrowa. Dej v celkem 20 misích kopíruje ty nejvýznamnější dějové události filmů a hráč tak získá humorně přepracovanou dějovou rekapitulaci filmové tetralogie. Cut scény jsou zpracovány vskutku zábavně a přinášely mi při hraní úsměv na rty.

Hratelnost se nese v linii typické pro všechny LEGO hry. K dispozici je celkem 20 levelů, v nichž musíme zvládnout příběhovou linii, tak jak ji servírují scénáristé a designéři. Ale story mise jsou jenom předehrou, jelikož je nelze kompletně na 100% splnit. Až ve free play režimu pak s kompletní sestavou hrdinů o různých schopnostech dostáváme tu pravou zábavu, můžeme vstoupit do všech zákoutí a úrovně lze zvládnout komplet. V každé misi můžeme získat 3 zlaté cihličky. Za ocenění True Pirate dosažené sesbíráním potřebného počtu cvočků, za objevení 10 LEGO kanystrů a za nalezení všech 8 předmětů pomocí kompasu Jacka Sparrowa. O této novince se ještě zmíním.

Jako základna hráči slouží mateřský přístav, který můžeme prošmejdit a v němž se po získání potřebného počtu cihliček postupně otvírají nové části. V přístavu postupně nacházíme červené klobouky, které složí v podstatě jako cheaty, usnadňující plnění misí (násobení počtu sebraných LEGO cvočků, nesmrtelnost, šipky ukazující polohu kanystrů apod.), avšak mnohé jsou poměrně drahé.

Zdá se mi, že LEGO Pirates běží na novější verzi enginu, podobně jako LEGO Harry Potter, což se projevuje aspoň podle mého subjektivního dojmu o něco lepší a vyhlazenější grafikou, grafickými symboly ukazujícími polohu úkolu, a taky možností přepínání mezi charaktery, i když jsou daleko od sebe. Novinkou je tentokrát zmíněný Jackův kompas - ten ukazuje polohu některých předmětů v misi, a Jack jde pomalým krokem po jejich stopách. Někdy je jeho použití součástí mise, jindy ne, takže abychom nalezli všechny předměty, které ukazuje, musíme jej pravidelně v misích používat.

LEGO hry představují pro mě ideální odreagování v podobě pohodového zkoumání úrovní a hektického rozbíjení všeho kolem, I Piráti mi v tomto směru vyhovovali a splnili moje očekávání. Navíc tentokrát vše plynule odsýpalo, levely nebyly nadměrně velké, dominovalo hlavně zkoumání prostředí a akce bylo akorát přiměřeně. I postup základnou - přístavem - byl tentokrát příjemný a po poměrně hladkém získání multiplikátoru skóre vše šlo jako na drátkách. Dosažení 100% splnění ve hře mi trvalo tentokrát jen 33.5 hodiny.

Ale ještě příjemnějšímu hraní občas bránily některé chybičky. Přepínání mezi postavami se občas neobejde bez jejich zaseknutí, často někde ve větší vzdálenosti, a tak následuje nutnost převzít nad postavičkou manuální kontrolu. A i tvůrci se tentokrát neubránili pár botám.V jedné misi v Londýně se musí házet uhlíky na terč, což je bohužel ztíženo tím, že najdete jenom čtyři a nikoli neomezený počet, takže pokud netrefíte, nikam se nedá posunout a musíte opakovat level od začátku. V témže levelu jsem musel jednu z truhel naněkolikrát odpalovat výbušninou, což jsem taky nečekal, jelikož běžně k odpálení stříbrného předmětu stačí jedna exploze. Poslední z úskalí, sběr kytek, jsem musel absolvovat cestou kooperativní hry, jinak mi tento úkol taky nešel splnit.

LEGO Pirates of the Caribbean jsou klasickým zástupcem nekonečné řady LEGO her. Nepřekvapí zásadními novinkami, poskytují typickou zábavu i hratelnost pro LEGO hry. Kdo je má rád, pirátská dobrodružství si užije, tak jako já. Pokud chcete v rámci LEGO žánru příjemnou a rozsahem adekvátní hru, piráti jsou jasná volba. Pokud dáváte přednost jiným zpracovaným značkám, určitě si vyberete jinou z bohatého portfolia LEGO her.

Pro: Adekvátní rozsah hry, vylepšená grafika, přepínání postav i na dálku, soundtrack

Proti: Pár záseků v misích, zasekávání postaviček, pro někoho absence novinek

+17

LEGO Star Wars III: The Clone Wars

  • PC 65
LEGO Star Wars III: Clone Wars představuje další LEGO hru, kterou se mi podařilo dovést do úspěšného konce. A v rámci udržování započaté tradice, podařilo se mi i nyní dosáhnout plných 100% kompletace. Bohužel, Clone Wars představují pro mě nejslabší článek dosavadního řetězce LEGO her. Totéž jsem psal v komentáři k LEGO Indiana Jones 2. Zde byl problém v jisté recyklaci herního obsahu a minimu inovací. Při tvorbě Clone Wars se naopak tvůrci snaží ozvláštnit koncept LEGO her, ale bohužel z mého pohledu poněkud neúspěšné.

LEGO Star Wars III: Clone Wars jsou tentokrát zpracovány podle animovaného seriálu a mapují ve svých 18 příběhových misích (a dvou bonusových) všechny významné události seriálu. Máme k dispozici tři příběhové větve, ve kterých vystupují hrabě Dooku, generál Grievous a Asajj Ventress. Ke hře jsem tentokrát přistupoval teoreticky nepřipraven, jelikož jsem ani jeden díl seriálu neviděl. Ale nikterak mi to nevadilo, jednotlivé mise se dají dobře hrát i bez znalosti příběhového pozadí a zahrnují všechny podstatné postavičky světa Star Wars.

Splňují typické atributy LEGO her - průzkum a akci, rozbíjení předmětů a nepřátel na kostičky, řešení jednoduchých hádanek s využitím typických schopností a dovedností jednotlivých postaviček. Zde jsem byl vesměs spokojen, levely jsou rozsáhlé a dlouhé, ale nenudí. Nicméně v tomto směru by se hodila možnost savu i v průběhu mise. Novým prvkem je občasné paralelní rozdělení scén v některých úrovních, kdy se přepínáme mezi postavami a plníme úkoly jednotlivě, aby se nakonec oba ve finále spojili opět dohromady. V tomto směru jsem si hraní užíval. Až tedy na válečné mise, o kterých se zmíním později.

Bohužel jsem trochu tápal v základně, která je poněkud nepřehledná. Jak plníte jednotlivé úkoly, tak si postupně odemykáte jak republikánskou základnu, tak i základnu separatistů. Mezi nimi se dá podle potřeby přelétávat v kosmu. Průzkumem základny získáváte červené kostky, které tentokrát nejsou součástí příběhových misí. Zde musím poděkovat synkovi (DanielKM), který mi neúnavně pomáhal v orientaci v prostorách tohoto hlavního hubu, když jsem nemohl najít, co jsem potřeboval. Stejně tak je poněkud chaotická na můj vkus mapa úrovní, ve formě kosmické mapy s možností rotace, kde musíte jednotlivé mise rozklikávat, abyste zjistili, co máte splněno a co ne.

Pokud splníte příběhovou kampaň, máte k dispozici opravdu spoustu dalšího herního obsahu, za který získáte odměnu v podobě zlatých cihliček. Samozřejmostí je free play, ve které znovu procházíte splněné levely s již kompletní squadrou postaviček a máte tak šanci na úplné posbírání obsahu, který v kampani nemáte šanci splnit. A to není vše. K dispozici je 16 Bounty Hunter misí, což jsou v podstatě takové speed runy, v nichž musíte najít v úrovni schovanou postavu v časovém limitu. Některé jsem ale dával až s návodem.

A hlavně - válečné bitvy, což se konec konců dá od Klonových válek očekávat. Odemknou se vám dvě kampaně - za Republiku a Separatisty, každá po 16 misích. Hra vás vrhne do válečného pole, ve kterém zabíráte jednotlivé pozice a budujete vozidla, budovy a ochranná pole, abyste porazili nepřítele, nebo zničili jeho důležité struktury - sochy či velitelská stanoviště. Hra trochu připomíná real time strategii, musíte strategicky volit použitá vozidla, abyste zničili různě odolné jednotky protivníka. S tímto typem bitev se potkáte již v kampani, naštěstí v omezeném počtu.

Tyto mise jsou totiž značně stereotypní, hrál jsem za ně až po ukončení free play hry, kdy jsem měl odblokovaný Pirate Tank, dostupný za obě strany, se kterým bylo plnění misí hračkou. Možná při absenci této silné jednotky bude hraní větší výzvou, ale i tak je náplň těchto bojových misí dříve či později nudná,

A 16 kosmických misí nestojí vůbec za řeč, prostě poletujete ve vesmíru v raketě a se stisknutým tlačítkem střelby sestřelujete v časovém limitu poletující objekty. Nuda. Navíc mi dvě mise zůstaly zablokovány a až kouknutím do návodu jsem zjistil, že si je musíte odblokovat střelbou ze střílen, zastrčených až někde na periferii základny. Trochu klacek hozený pod nohy od designérů...

Další LEGO hra je za mnou, pokud bych měl hodnotit kampaň a free play mise, tak potud by bylo vše v pořádku a mé hodnocení by bylo daleko vyšší. Jinak nové inovativní možnosti hry nebyly pro mě to pravé ořechové a já doufám, že v LEGO Pirátech z Karibiku, které mě čekají dále, se tvůrci vrátí k osvědčenému schématu LEGO her.

Pro: Dlouhá herní doba, zábavná kampaň, velké možnosti herního vyžití, snaha o inovace

Proti: Válečné mise, kosmické mise, zmatečná základna

+19

Chuchel

  • PC 70
HERNÍ VÝZVA 2018 - Kategorie č. 4 - Hru nezastavíš

Chuchel je dalším titulem z produkce již etablovaného a světoznámého českého studia Amanita Design. Po Botanicule jde o druhou hru studia vzniknuvší pod taktovkou talentovaného designéra Jaromíra Plachého, ve spolupráci se “skupinou” Dva jako autory soundtracku.

Zatímco předchozí hry - série Samorost, Machinarium a koneckonců i Botanicula lze považovat za klasické adventurní tituly, jež přinášejí více či méně spletitou dějovou linku, Chuchel se poněkud odlišuje. Nabízí nám dobrodružství chlupaté koule s oranžovou čepičkou a výraznými ústy s vykotlanými zuby, jejichž výraz se mění podle Chuchelova duševního rozpoložení. Jako jeho side-kick, či spíše možná protivník, vystupuje další blíže neidentifikovatelná čtyřnohá entita jménem Kekel (z pekel?).

Jediným nosným motivem titulu je hledání ukradené třešně, kterou Chuchelovi zcizila jakási boží ruka. Nic víc, žádná story linka. Chuchel je víceméně sled humorných skečů a grotesek, ve kterých se Chuchel více či méně přímočarou cestou snaží ukořistit své milované ovoce. Sekvence fungují víceméně samostatně a řekl bych, že ani není patrná návaznost a scénky jsou poskládány bez hlubších souvislostí. Až tedy na tu závěrečnou.

Hlavním cílem hry je pobavit, což se v podstatě daří. Některé scénky jsou sice slabší, ale většina vyloudí úsměv na tvář svým roztomilým humorem. Grafické zpracování se nese v tradicích tvorby Amanity, je veskrze originální a je třeba pochválit nevyčerpávající kreativitu designérů, a mnohdy jsem se divil, jak na podobné potvůrky i scenérie ve svých tvořivých myslích přišli. Firma si svým oceňovaným vizuálem již dávno vybudovala svůj trade mark a každá její hra ihned prozrazuje svého tvůrce.

Zpracování je cíleno spíše na dětské publikum, ale samozřejmě také na dospělé hráče, kterým nevadí možná trochu infantilní ladění. Hratelnost je tak jednoduchá a přímočará. Až na pár puzzlů nemusíme vůbec přemýšlet a jenom si prostě hrajeme. Klikáme a zkoušíme, co všechno se dá na obrazovce udělat a výsledkem jsou další a další eskapády, do kterých se Chuchel dostane. Všude nacházíme vodítka nebo nápovědu, takže hru dohraje každý hráč. A s pomocí dospělého i každé dítko se zájmem o hraní. Nicméně asi u dvou či třech puzzlů se ratolesti zřejmě neobejdou bez pomoci rodičů. Jako určité negativum vnímám minihry, vybočující z konceptu hry, zejména ta s poletováním ve vzduchu a uhýbáním mráčkům. Až na originální zpracování střílečky Asteroids bych si je klidně odpustil.

Zvukové zpracování a soundtrack jsou rovněž unikátní a pokračuje v tradicích předchozí Botaniculy. Nicméně ve hře se o hudbě příliš hovořit nedá, jsou to v podstatě jenom ruchy, zvukové smyčky a ambientní melodie. Soundtrack se prodává samostatně, dokonce jsem viděl i klasické vinylové elpíčko, ale ve hře jsem žádné delší hudební sekvence jako v soundtracku nezaslechl.

Co o Chuchelu říci ? Hraje se skvěle, poskytuje uklidňující relaxační a optimisticky laděný zážitek a nejednou vykouzlí úsměv na tváři, když sledujete, co ztřeštěný Chuchel a jeho okolí provádí. Příjemný audiovizuální multimediální zážitek. Ale po dvou hodinách, možná o něco více, nastává konec. Nepostavíte se žádné výzvě, nečelíte jako ve správné adventuře přemýšlení, co dál. V podstatě jenom klikáte a zkoušíte. Můžete si hru projít znovu, abyste vyzkoušeli, jaké další skopičiny Chuchel umí, protože vše v jednom sezení neuvidíte. Ale nic extra nového vás nečeká. Ani bych se nedivil, pokud by byl někdy Chuchel zpracován jako animovaný film.

Pokud tohle všechno od hry očekáváte, budete spokojeni, ale mně trochu větší náročnost a více herních elementů trochu chybělo. Proto dávám “jenom” 70%. Což rozhodně neznamená, že je Chuchel špatný, ale z produkce Amanity je to pro mě zatím nejslabší hra (Samorost 3 jsem ještě nehrál).

Pro: Roztomilá grafika. Originální design. Humor. Přístupné pro všechny hráče.

Proti: Příliš jednoduché

+33

Major Mayhem

  • PC 70
Major Mayhem je velice příjemná akční jednohubka k oddechu a vyčištění mysli při nenáročném akčním hraní. Je k dispozici jako placená verze na Steamu, ale nemajetní hráči si ji mohou zahrát prakticky na všech mobilních platformách zcela zdarma.

Jedná se v podstatě o on-rail plošinovku. Což znamená, že se nemůžete volně pohybovat, a pouze automaticky přebíháte mezi palebnými pozicemi, odkud ze zákrytu pomocí střelby kurzorem myši likvidujete teroristy, kteří se snaží podmanit svět a unesli dívku hlavního hrdiny - ostříleného vojáka US Army. A také čivavu prezidenta Spojených států. Jen občas aktivně ovládáte protagonistu přeskakováním překážek a výstupků.

K dispozici je kampaň o 45 levelech ve třech prostředích - džungle, město a poušť. Po ukončení dějové linie se odemknou režimy Arcade, Survival a Timebomb. Kampaň odsýpá velmi rychle a plynule, levely jsou krátké a snadné, ideální pro chvilkové odreagování. Základním cílem je nadělat co největší rozruch a zkázu, za což budete odměněni bodovým ohodnocením a také hvězdičkami.

Akce je dynamická, nepřátelé padají jako na běžícím pásu, později se objeví těžší protivníci a bojová technika - vrtulníky, letadla a tanky. Ale i ty je poměrně snadné udolat. Paradoxně největším problémem pro mě byly tuhé mumie v pouštní epizodě. Základem hry jsou rychlé reflexy a včasné ukrytí před střelami, nebezpečně jsou jenom ty, které jsou indikovány červeným kroužkem. Hra se pohodlně ovládá jednou rukou, střílíte levým a skáčete pravým myšítkem. Volná ruka může posloužit k upíjení kávy, uzobávání nějaké výživné pochutiny, nebo třeba šmátrání po partnerce, pokud s vámi sdílí vaše PC.

Grafika odpovídá nevážnému ladění hry a je příjemně cartoonová, vojákům padají čepičky, padlí bojovníci efektně odlétávají zejména po explozích, občas musíme ušetřit rukojmí, kteří ovšem často pod rychlou palbou padnou za oběť. K dispozici jsou powerupy nakupované za herní měnu nebo nepřeberná škála často žertovných kostýmů.

Kromě rychlé akce se objevuje další taktický aspekt, a to plnění úkolů, které jsou nám průběžně servírovány. Po splnění tří požadavků dojde k povýšení hodnosti hráče a jak počet frček stoupá, odemyká se nám pestrý zbrojní arzenál. Pistole, uzi, brokovnice, samopaly a další oblíbená udělátka. Bohužel po splnění základní kampaně jsem již nenašel další motivaci k následnému hraní. Nabízí se jistě snaha o co nejvyšší skóre v dalších herních režimech, ale bohužel se levely stále opakují, a tak nastává stereotyp.

Total Mayhem nám poskytne nenáročnou a zábavnou akční hratelnost během kampaně, za což dávám solidních 70%. Ale další zábavu a přidanou hodnotu nám hra už neposkytne. Kompletní dosažení všech hodností nebo zisk stovky achievementů je alespoň pro mne čirá uropie.

Na závěr ještě připojím poznámku k mobilní verzi, kterou jsem taktéž prošel. Je v zásadě identická. Ovládání PC verze je jednoznačně přesnější, dotekové ovládání ťukáním po displeji totiž překrývá indikátor střely. Trochu se odlišuje i aspekt odemykání zbraní, které se děje totiž za herní měnu, nikoliv za dosaženou hodnost. Takže teoreticky si lepší kousky můžete koupit dříve, zejména pokud nasypete autorům bakšiš v podobě reálné platby za herní zlaťáky. Aspoň takto autoři motivují hráče k placení, jinak je hra komplet zdarma a ani vás nic nenutí k nákupům.

Pro: Rychlá a nenáročná akce. Pěkná cartoonová grafika. Zábavná kampaň.

Proti: Stereotyp po dohrání kampaně. Relativně vyšší cena na Steamu.

+14

SiN Episodes: Emergence

  • PC 85
Jarní květnový úklid na Steamu (Spring Cleaning) byl akcí, během níž jste pro získání speciálního odznaku museli splnit několik úkolů v podobě spuštění několika titulů z vaší knihovny podle určitých propozic. Jedním z těchto úkolů bylo zahrát si hru, kterou jste si na Steamu aktivovali jako úplně první. V mém případě šlo o titul SiN Episodes: Emergence. Myslel jsem, že jej pouze spustím a zase odinstaluji, ale jak jsem hru zapnul, nedalo mi to a přikován k příjemné 3D akci jsem ji musel za dvě herní víkendové seance kompletně dohrát.

Emergence je pouze prvním dílem zamýšleného epizodního seriálu 3D akcí. Navazovala na poměrně známou FPS SiN, kterou se mi však ani na tuším třetí pokus nikdy nepodařilo dovést do úspěšného konce. SiN Episodes byly vůbec první plánovanou epizodickou hrou od většího vydavatele, až po ní byly oznámeny kultovní Half-Life epizody. Tyto hry obecně však v případě 3D akcí nikdy nedosáhly zásadního rozmachu a ztroskotaly na neschopnosti tvůrců rychle přidávat nový obsah. Telltale Games jsou už jiná kapitola. A tak Ritual Entertainment nakonec z plánovaného seriálu vydali pouze první a zároveň poslední díl a brzy zavřeli krám.

SiN má s Half-Lifem společný nejen zvažovaný epizodický formát, ale také technologii - použitý engine Source. Což s sebou přináší plynulou hru bez dělení na levely a kontinuální kampaň, jen na chvilku přerušenou signálem nahrávání. Tak jako v prvním díle se setkáváme se starou známou - atraktivní sexy záporačkou Elexis Sinclaire, a navíc také s drogovým bossem Viktorem Radekem. V hlavní roli je opět drsný policista s dredy - plukovník John R. Blade, tentokrát doprovázený počítačovým hackerem JC Armackem a spolubojovnicí Jessicou Cannon. Ta působí i aktivně a často jej na jeho misi doprovází jako asistentka, jež Bladovi pomáhá při infiltraci nepřátelských pozic a na závěr se taky zapojí do bitev hlavnímu hrdinovi bok po boku.

Prostředí jsou realisticky vybudovaná, grafika je čistá a úhledná, ocitneme se v docích, na nádraží, v útrobách tankeru s drogovou laboratoří a ve finále infiltrujeme vysokou věž společnosti Sintek. Procházení lokacemi je poměrně lineární, ale design levelů je zábavný a nenudí, a tak zatímco v docích probíháme plošně rozsáhlé exteriéry, v tankeru zase prolézáme úzké chodby a podvodními kanály. Ale stejně nejlepší je Sintek Tower, kde postupně dobýváme jednotlivá podlaží a finální boje se odehrávají na římsách a na střeše. Za design tedy autoři zasluhují pochvalu. Nacházíme i množství secretů, ale bohužel za ně nejsme nikterak odměňováni a ani nelze zjistit, kolik jsme jich vlastně našli a kolik přehlédli.

Vše je podřízeno rychlé akci. Nepřátelé vydrží pár výstřelů, všechno odsýpá, design nepřátelských vojáků je perfektní a zejména létající vojáčci s jetpacky, kteří po sestřelení efektně explodují nebo odletí, jsou zábavní. Tempu akce a destrukci napomáhají plynové bomby všude možně rozeseté, které efektně explodují a pokud se podaří dobrý zásah, tak ohnivá apokalypsa nadělá v řadách nepřátel značnou paseku. Ke konci hry již přituhuje, nepřátel je více, akce je náročnější, ale férová. Dvakrát se objeví boss fight v podobě krásně nechutného mutanta a epizodu završí finální souboj s vrtulníky. Atmosféře napomáhá i solidní dynamicky se měnící soundtrack.

Specialitou Sin Episodes má být adaptivní přizpůsobení obtížnosti během hry. Ale nic neobvyklého oproti standardním akcím jsem nezaznamenal. Možná proto, že jsem jenom zlehka posunul posuvník směrem k větší obtížnosti a dál jsem se v nastavení více nehrabal. V první epizodě máme k dispozici jenom tři zbraně, ale na úvod ságy toto vybavení dostačuje a předpokládám, že v dalších dílech by smrtících hraček přibývalo. Občas jsme konfrontováni s logickým problémem nebo s nutností najít cestu kudy se dát, ale nejde o situace, jež by nám zavařily mozkové závity, a akce není zbytečně zpomalována. Jediným problémem, co jsem zaznamenal, a který je patrně dán použitým enginem, je občasné zaseknutí za rozházené předměty, zejména u stěn nebo v rozích. Ne že bych zůstal někde uvězněn, ale někdy toto zaškobrtnutí narušovalo plynulost hraní.

První a bohužel poslední epizoda Sin Episodes: Emergence byla velice příjemným herním zážitkem. Rozhodně nejde o převratný a herní milníky bořící titul. Nicméně dynamická a zábavná akce, příjemné grafické i technické zpracování bez zjevných bugů a plynule odsýpající zábavná kampaň mě ani jednou nenudila a celou dobu jsem se příjemně bavil. Herní doba sice mohla být delší, ale odpovídá původnímu epizodickému záměru. Hra naznačila velký potenciál a určitě je škoda, že série dále nepokračovala a tvůrci nemohli rozvinout své nadějné nápady. Za mě v každém případě palec nahoru.

Pro: Rychlá a poutavá akce. Grafika, soundtrack a titulní song. Žádné bugy

Proti: Zasekávání za předměty. Nepříliš dlouhá herní doba.

+28

Zax: The Alien Hunter

  • PC 80
Zax: The Alien Hunter je izometrickou akční hrou vydanou pod patronátem již zaniklého rakouského vydavatelství JoWood. Autorem titulu je studio Reflexive Entertainment, v posledních obdobích své existence známé zejména casual hráčům. Ale v raných dobách své vývojářské kariéry tvořilo i serióznější hry, například Lionheart: Legacy of the Crusader, Wik and the Fable of Souls a mezi tyto tituly samozřejmě patří i Zax.

V preview jsem četl, že Zax měl být původně prezentován jako RPG. Tomuto žánru nicméně odpovídá pouze izometrické zpracování a jinak jde o čistokrevný akční titul. V dnešní době podobných her najdeme záplavu, na Steamu nebo v indie bundlech, velice často za pár šupů. Ale v době vydání šlo o áčkový titul, který jsem kupoval v tehdy novinkové DVD krabičce jako svou úplně první hru v tomto balení za 1099 korun českých.

Zax je mimozemský humanoid, který bloumá se svým korábem osazeným umělou inteligencí Zelon, vypodobněnou do podoby docela fešné mimozemské divy. Poletuje vesmírem a hledá ložiska cenných nerostů. Jeho pouť končí sestřelením lodi nad neznámou planetou, na níž jsou domorodí obyvatelé zotročováni robotickým bohem Omem, který si stvořil armádu robotických přisluhovačů. Zax musí s pomocí Zelon na drátě opravit loď a krom toho se postaví na stranu revoluce zotročených Korbů proti robotí nadvládě.

Hlavní hrdina pobíhá v izometrickém pohledu po planetě a jeho hlavním cílem je většinou likvidace všeho živého a sesbírání co největšího množství rudy a krystalů. Ale také hledáme různé předměty. které jsou potřeba pro odboj, nebo likvidujeme nepřátelská zařízení. Lokace jsou velmi precizně provedeny, grafika je plná mnohdy titěrných detailů, zejména v oblastech s přírodními scenériemi. Bohužel neexistuje patch pro moderní stroje, takže jde nastavit max. rozlišení 800x600 bodů, ale i tak je vzhled hry solidní, alespoň na mé 23 palcovém monitoru. Škoda, že občas díky spritům místy není zřejmé, jestli je zákoutí v porostu průchozí nebo ne.

Postupně se odemyká poměrně bohatý zbrojní arzenál, používal jsem zejména plazmové zbraně, jelikož do nich vypadává munice z padlých nepřátel, samozřejmě máme i pistole či samopaly a nesmí chybět raketomet i granátomet. Akce poměrně solidně odsýpá, není obtížná, protože máme k dispozici ochranný štít, jenž si rovněž doplňujeme ze zemřelých nepřátel, takže pokud si bedlivě hlídáme svou ochranu, střelba Zaxe nezraní. Navíc je většinou v úrovni teleport, kterým se přeneseme do mateřské lodi, kde si doplňujeme zdraví a vytváříme si nové zbraně a upgrady, které nám nabízí Zelon.

Levely nejsou osazeny předem danými protivníky, ale mnohde jsou teleporty, kterými se neustále zjevují mutanti až do té doby, pokud nezničíme ovládací konzoli. A později jsou občas tyto teleporty statické a nepřátelé se zjevují stále. Ve finálních fázích hry pak přituhne a docela často jsem musel loadovat po úmrtí z neúspěšné akce.

Postaví se nám jednak havěť obývající útroby lesů a vesnic, a potom různé varianty robotických nepřátel. Zpestřením akce jsou hrátky se spínači, naštěstí většinou doprovázené ukázkou, kde se aktivace spínače projevila, protože v některých oblastech jsou aktivované prvky docela daleko. Občas se objeví také logické puzzly, například manipulace se světelnými paprsky v podzemí, které otvírají elektrickým výbojem zavřené dveře.

Ačkoliv se herní obrazovky tváří poměrně komplexně, cesta je většinou lineární, orientaci pomáhá možnost zoomu a oddálení pohledu , takže si na cíle můžeme pěkně z výšky posvítit. Avšak pozor, pokud jsem si zmenšil obraz a hru uložil, po loadingu pozice se projevilo vadné zobrazení a musel jsem hru natvrdo restartovat.

Co mě ke hře přikovalo, je příběh. To, co odlišuje Zaxe od zmiňované řady podobných izometrických akčních her. Je podávaný dialogy mezi zúčastněnými postavami, prakticky bez animací, rozhodně není na Pullitzerovu cenu, ale byl jsem prostě zvědav, jak bude Zax pomáhat odboji zotročených Korbů. A odměnou mi bylo docela překvapivé rozuzlení. Neustále jsou nám servírovány různé příběhové úkoly, kterých mnohdy plníme několik najednou, takže střílení a akce má smysl.

Rovněž herní prostředí se mění, a tak je akce vizuálně oživena a není monotónní. Jen postup v závěru byl už poněkud stereotypní díky nekonečným vlnám poměrně tuhých nepřátel, navíc v neměnném prostředí temných chodeb. Také mise po uvěznění Zaxe byla docela frustrující, než se mi po několikerých pokusech podařilo beze zbraně proběhnout smrtící palbu.

Zax je příjemnou retro akcí, která sice není žádným objevným titulem, ale poutavý příběh a vyvážená obtížnost hráče určitě připoutá. Satisfakce v podobě zachráněného národa Korbů a hory cenné rudy byla odměnou za lítou akci na mimozemské planetě.

Na závěr ještě technická poznámka k české verzi. Použil jsem neoficiální češtinu, která je opravena patchem. Ten jsem nahrál až dodatečně po rozehrání hry s původní verzí češtiny a i poté se chyba objevila. Doporučuji tedy opravenou verzi češtiny instalovat jako čistou instalaci. Ale jak se bude chovat, vyzkoušeno nemám. Jinak mi Zax šlapal na Windows 10 jako hodinky na, takže i při absenci patchů předpokládám, že si hru bude moci užít každý hráč.

Pro: Vyvážená obtížnost, detailní grafika, poutavý příběh, solidní herní doba

Proti: Chyba loadingu při zmenšení obrazu, monotónní hra na konci hry, nízké rozlišení

+18

Alicia Quatermain: Secrets Of The Lost Treasures

  • PC 75
HERNÍ VÝZVA 2018 - Kategorie č. 8 - V zemi nikoho

Alicia Quatermain: Secrets Of The Lost Treasures je “obsluhovačka” z produkce Jetdogs Studios, kteří se i zde na Databázi úspěšně zapsali do povědomí osazenstva svou sérií 12 Labours of Hercules, kterou hraje docela dost uživatelů. A to i těch, u kterých bych nečekal, že je pobaví tento zběsilý klikfest pro nenáročné publikum. Mám nicméně dojem, že si i vydavatelská firma uvědomuje, že se potenciál série díky již sedmi pokračováním poněkud vyčerpává, a tak přišli s novou značkou, v níž se nám představuje nová hrdinka - cestovatelka s poněkud krkolomným jménem pro českého hráče - Alicia Quatermain. V naší lokalizované verzi naštěstí nese půvabné jméno Emilka Holubová.

Vývoje se tentokrát chopili jiní autoři, ruské studio Whalebox. Vývojáři se zuby nehty drží osvědčené formule z Herkulů a tak herní principy zůstávají v podstatě identické. Jen zaobalené do jiného příběhového podkresu a grafického zpracování. Takže neočekávejte žádné výrazné inovace.

Hlavní roli příběhu hraje Alicia, vnučka slavného cestovatele. který na svých cestách záhadně zmizí a hrdinka se vydává po jeho stopách. Na jednotlivých úrovních, které vždy tvoří jediná obrazovka, musíte splnit zadané úkoly. S pomocí svých asistentů, daších cestovatelů, sbíráte suroviny, dřevo, potraviny a zlato, stavíte a vylepšujete budovy a klikáním si krůček po krůčku zpřístupňujete cestičky po levelu. Některé postavy se speciálními schopnostmi vám pomohou realizovat specifické úkoly.

Jak vidíte, Herkulova dobrodružství se ve hře nezapřou a podobnost není jistě náhodná. Pojďme se proto mrknout Alicii alias Emilce na zoubek a prozkoumáme, co je ve hře odlišného. V první řadě vás potěší mnohem lepší a detailnější grafika, dle propozic dokonce HD. Přesně to však nelze určit, jelikož ve hře nejsou specifikovány přesné hodnoty rozlišení. Prostředí je pestré a střídají se přírodní scenérie s písčitým, zasněženým terénem i lokacemi plnými zeleně. Ve finále prozkoumáme historické chrámy plné artefaktů. Takže žádný stereotyp. Mapky oplývají různými drobnými detaily, které však přinášejí určité úskalí v podobě horší přehlednosti díky titěrnosti objektů. Což mi zejména zpočátku udělalo určité potíže, než jsem si navykl na vzhled používaných předmětů.

Hra nabízí celkem 50 levelů rozdělených na jednotlivé epizody po 10 úrovních, přičemž jako bonus jsou k dispozici další mapy, jež se zpřístupní po nalezení všech dílků puzzle v epizodě. Hratelnost je tedy naprosto identická jako u seriálu her s Herkulem. Odlišnost je v navýšení obtížnosti, kdy na tu nejvyšší jsem neměl šanci na zlaté 3 hvězdičky a spokojil jsem tak s klidnějším hraním na tu střední. A i zde jsem musel mnoho levelů hrát na více pokusů. Určitá nepřehlednost při sledování surovinových zdrojů je daná i herním designem, kdy jednotlivé budovy neukazují, jakmile jsou zdroje připraveny a ty se do vašeho majetku přičítají samostatně. V Herkulech je to vyřešeno lépe a pohodlně vidíte, jakmile jsou suroviny připraveny.

Hra má nicméně podobně jako dobrodružství s řeckým rekem jakousi magickou přitažlivost, která vás jako magnetem přiková k monitoru a u hry udržuje tak dlouho, než všechny levely úspěšně neprojdete. Ačkoliv je opravdu obtížnost vyšší, na druhou stranu sbírání achievementů je pro změnu snazší a naštěstí až na jednu výjimku absentuje komplikovaná nutnost překonávání vývojářských rekordů.

Pokud se vám Herkulovy úkoly omrzely, Alicia (Emilka) je pro vás dostatečná náhrada a vítané osvěžení v podobě nové příběhové i vizuální značky a také poněkud vyšší obtížnosti. I když s sebou přináší menší přehlednost prostředí, tato obsluhovačka vás docela dlouho zabaví a ukrátí váš čas jednoduchou a relaxační hratelností.

Pro: Zábavná hratelnost, solidní herní doba, pěkná grafika, chytlavost, snadné achievementy

Proti: Horší přehlednost map, titěrné objekty. Špatná kontrola příjmu surovin

+14

Wrack

  • PC 75
Wrack je ambiciózním projektem, který se v počátcích vývoje jevil velmi nadějně. Bohužel však nedopadl zcela podle představ nejen vývojářů, ale i mnohých hráčů. Příčinou byla bezesporu úskalí nezávislého vývoje v malém týmu.

Hra se mi hřála disku poměrně dlouho. Jako fanoušek klasických 3D akcí jsem totiž neodolal lákavé prezentaci oznámené hry a následné nabídce koupě alfa verze, tehdy myslím na momentálně umrtvené platformě Desura. Nakonec jsem získal i Steam kód a v době předběžného přístupu jsem hru vyzkoušel. Vzhledem k evidentnímu nedokončení jsem ji ale odložil ad acta. Až nyní, více než po 3 letech od koupě, jsem se konečně na Wrack vrhnul.

Wrack je poctou klasickým 3D akcím a zejména Doomu, ale nechybí ani odkazy na legendární plošinovky, zejména v podobě některých skákacích pasáží nebo vzhledu bossů. Není se čemu divit. Hlavním tvůrcem je totiž Brad Carney alias Carnevil, který se v doomovské komunitě proslavil jako tvůrce dnes již nepodporovaného portu Skulltag. Dokonce se mu podařilo pro vývoj angažovat i nesmrtelnou legendu Bobbyho Prince jako autora soundtracku a ozvučení.

Wrack je zástupcem sci-fi žánru ačních her. Přenáší nás do roku 2037, kdy díky vynálezu Hyperion generátoru je eliminován problém s nedostatkem energetických zdrojů i potravin a lidstvo žije bezstarostně v blahobytu, aniž by se staralo o zajištění své bezpečnosti. Není divu, že mimozemská invaze z planety Arcturus postupuje hladce a právě generátor je jejím hlavním cílem. Jedině neohrožený hrdina Kain Sager se spolu se svými spolupracovníky postaví na odpor.

První, co vás upoutá po spuštění hry, je vizuální stylizace, jež se nese v komiksovém duchu. Děj je vyprávěn formou statických komiksových obrázků s dialogy, bohužel bez dabingu, který by konverzacím mezi hrdiny docela slušel. Stejně tak jsou vyvedeny i textury a grafika postav - všechny jsou v cell shadovém provedení a docela jim to sekne. Vizuál je světlý s všudypřítomnými pastelovými barvami, takže v žádném případě se nejedná o temnou, natožpak hororovou atmosféru. Vizuální zpracování má ten správný old schoolový feeling a zejména hráč retro stříleček si užije. Postavy protivníků neoplývají velkým počtem animačních fází, ale je radost je likvidovat zejména díky možnosti je naporcovat až na kousíčky, což je spolu s gejzíry krve velice efektní.

Použitý engine z vlastní produkce se nese v klasickém old schoolovém duchu a připomíná zejména Doom. Samozřejmě v modernějším provedení a se zakomponováním skoku jakožto nezbytného prvku hratelnosti. Musíme tak přeskakovat lávová jezera či překonávat plošinky vedoucí ke vzdálenějším oblastem. Občas se nám dostane možnosti výskoků z antigravitačních políček. Nechybí různé tajné oblasti, které se mi zejména v pozdějších levelech velice špatně dařilo najít.

Vlastní hratelnost se nese zcela v arkádovém duchu. Žádný autoheal, místo toho poctivé léčení pomocí lékárniček. Akce je rychlá a unikátním prvkem je možnost řetězového zabíjení nepřátel, za což získáváme plusové body do skóre a úspěšné vraždění nám pak dá ultimátní útok používané zbraně. Navíc za úspěšné plnění mise (nalezení tajných místností nebo zabití nepřátel) získáváte medaile. Toto masové zabíjení dodává hře šťávu, ale často se stává, že v bojové vřavě zapomenete na ochranu vlastní tělesné schránky a utrpíte fatální poranění s nutností reloadu. Wrack nemá multiplayer, ale po dohrání si své výsledky můžete porovnat v žebříčcích ostatních hráčů. Zde se mi bohužel nedařilo zhlédnout záznamy nejlepších výkonů patrně díky chybě hry.

Design map není zcela přímočarý, potřebujete najít jeden či více klíčů a mapy jsou mnohdy rozděleny až na 3 sektory , které si musíte postupně zpřístupnit. Ale nehrozí žádné velké bloudění a hře dominuje zejména akce. Zbraně jsou typické pro standardní 3D akce, graficky jsou pěkně zpracovány, ale nevybočují ze standardu žánru. Nesete pistole, brokovnici, samopal či raketomet nebo plasmovou pušku. Specialitou je meč, kterým můžete porcovat nepřátelské mimozemské bastardy nebo jej využít k rozbíjení krabic, v nichž se nalézá munice či lékárničky. Kořením akce jsou souboje s bossy v arkádovém duchu, které se zprvu zdají náročné, ale většinou postačí přijít na jejich vzorce chování a boj pak odsýpá hladce.

Atmosféru a retro feeling dodává typická hudba Bobbyho Prince, který používá podobné zvukové palety jako ve svých starších dílech. Svůj styl nezapře a je potěšitelné, že se jej podařilo angažovat jako součást vývojářského týmu. Tím spíše, když se aktuálně léčí s rakovinou. Doufejme, že Wrack nebude jeho poslední angažmá v herním průmyslu.

Zdánlivě akčnímu hráči nic nechybí ke štěstí. Bohužel díky neuskutečnění původních plánů na plnohodnotnou hru je k dispozici pouze jedna epizoda. Což je docela málo a v pozdějších levelech se již objevuje určitá stereotypnost použitého sci-fi prostředí. Myslím, že původní rozsah hry měl být daleko větší a jako finální produkt se nám prezentuje pouze jedna epizoda. Pokud by byla hra rozsáhlejší, jistě by přibylo nové grafiky a prostředí a prodloužila by se adekvátně i herní doba.

I tak je ale Wrack velice solidním počinem pro fanoušky retro akcí. Nabídne zábavnou, akcí vyplněnou hratelnost s oživením v podobě řetězení komb. Doufejme, že následovníkovi Wracku - rogue like tower defense hře Wrack: Exoverse se povede mnohem lépe.

Pro: Grafická a vizuální stylizace. Old school akce. Hudba. Rychlá akce. Řetězení komb.

Proti: Krátkost. Relativně stereotypní prostředí. Nemožnost zobrazení videí v žebříčcích. Absence dabingu.

+22

Batman: Arkham Knight - A Matter of Family

  • PC 90
Poslední DLC pro hru Batman Arkham Knight je pro mě tím nejlepším z přídavného herního materiálu, který nám Rocksteady naservírovalo.

A Matter of Family představuje dokonalý návrat ke kořenům, až do dob převratného prvního dílu batmanovské série - Batman: Arkham Asylum. DLC mi oživilo příjemné vzpomínky na tento nesmrtelný klenot, jenž zahájil herní sérii, která svými kvalitami a originalitou obohatila herní historii.

Hlavní postavou je tentokrát Barbara Gordon alias Batgirl, která ve spolupráci s Batmanovým sidekickem Robinem zachraňuje svého otce, komisaře Gordona. Ty uvěznil Joker spolu s Harley Quinn v opuštěném zábavním parku Seagate.

Nejenom časové zařazení do dob Arkham Asylum, ale i hratelnost se vrací do dob minulých. Batgirl nedisponuje batmobilem ani nejnovějšími high tech vychytávkami, jaké má Batman, ale řeší vše doslova na vlastní pěst. Po úvodní intro sekvenci, kde spolu s Robinem pronikáme k zábavnímu parku, se Batgirl věnuje prozkoumávání jednotlivých zapomenutých atrakcí spolu se zběsilou likvidací osazenstva nepřátel. Ať již v boji na férovku nebo ze zálohy ve stealth stylu.

Park je vybudován velmi stylově a pozitivně jsem kvitoval jeho menší rozlohu - park je kompaktní uzavřenou oblastí bez nutnosti zdlouhavých přesunů a cestování. Akční sekvence nevybočují ze standardu batmanovské hratelnosti, příběh plynule odsýpá a obtížnost je nastavena velice příjemně.

Po ukončení příběhu vám DLC nabídne další přídavnou hodnotu v podobě možnosti podrobného průzkumu lokace. Jednak můžete šmejdit po zákoutích parku a hledat čertíky z krabičky a staré známé Jokerovy protézy, nebo se snažit ve vyšších sférách o likvidaci balónků. Žádné složité hádanky, jež by zavařily vaše myšlení, pouze čistokrevná hledačka. Což mě baví. A komu by to nebylo málo, tak může zprovoznit veškeré atrakce, což vás přivede k rozuzlení příběhového pozadí zruinovaného lunaparku.

A Matter of Family vřele doporučuji všem fanouškům netopýřího hrdiny. Kombinuje osvědčenou akční hratelnost spolu s průzkumem celé oblasti a nabízí poměrně slušnou herní dobu. Pokud bych neměl Season Pass, toto DLC bych si určitě zakoupil i samostatně.

Pro: Detailní a atmosférické prostředí. Slušná herní doba. Vyladěná akce. Hledání objektů.

Proti: ---

+20

Batman: Arkham Knight - A Flip of a Coin

  • PC 70
Arkham Episodes je série krátkých příběhových DLC ke hře Batman Arkham Knight, situovaných většinou před událostmi hlavní kampaně hry.

Hlavní úlohu tentokrát vyplní Robin, mladší a neustále přehlížený Batmanův souputník a chráněnec, jenž bojuje s Two-Facem. První stealth mise spočívala v likvidaci nepřátel v továrně na praní špinavých peněz. Jakkoliv bylo prostředí vizuálně atraktivní, tak v mém případě se hra zvrhla v zakempování v kanalizační šachtě a postupné likvidaci postupně přicházejících zločinců. Takto si to autoři zřejmě nepředstavovali.

Další postup vyžadoval přemýšlení, jak se dostat přes střílnami bráněný vstup do Two-Faceho úkrytu. Pak vás čeká již jen souboj s několika vlnami nepřátel.
Prostředí je opět poměrně zajímavé, souboj se střílnami jsem musel absolvovat na několik pokusů, než jsem přišel na fígl, jak je obejít. A pak už šlo do konce vše jako po másle.

Robin je opět slabší kopií Batmana. Až na některá nová udělátka, jako je štít proti kulkám, je hraní identické jako za jeho mentora. Jinak DLC nic zásadního nepřináší, ale hru jsem si příjemně užil. Jako součást Season Packu jde o příjemné obohacení obsahu základní hry, pro samostatnou koupi je DLC příliš krátké.

Pro: Atraktivní prostředí

Proti: Krátké. Chabá AI v první misi.

+16

Batman: Arkham Knight - Catwoman's Revenge

  • PC 55
Arkham Episodes je série krátkých příběhových DLC ke hře Batman Arkham Knight, situovaných většinou před událostmi hlavní kampaně hry.

Catwoman se snaží pomstít Riddlerovi a zlikvidovat jeho výrobnu robotů. DLC vám poskytne zejména dokonalý estetický zážitek v podobě pohledů na ladné pohyby a křivky pěkné kočky Catwoman. Avšak s herní náplní je to podstatně slabší.

Příběh začíná úvodní stealth misi, v níž musíte strážím ukrást přístupové karty a samozřejmě je potom ze zálohy vyřídit. Zde mi příliš neseděl kočičí styl, kdy se Catwoman pohybuje po stropě, což mi připadalo nepřehledné a navíc se tímto stylem nedostane úplně všude. A taky se mi zdálo, že eliminace protivníků shora burcovala stráže více než při boji na zemi.

Následuje poměrně monotónní boj s vlnami Riddlerových robotů v areálu továrny. Jednotlivá kola jsou postupně obtížnější díky laserům a elektrickému poli, takže kromě zuřivé produkce železného šrotu z nebohých robotů musíte i uváženě balancovat, abyste nedostali elektrický výboj do vašeho obleku.

A toť vše. Dvě mise jsou opravdu zoufale málo a navíc, podobně jako u Harley Quinn, mi charakter Catwoman příliš nesedl.

Pro: Krásná hlavní protagonistka. Pěkně zpracované lokace

Proti: Krátké. Docela nudné mise. Lezení po stropě.

+19

Batman: Arkham Knight - GCPD Lockdown

  • PC 70
Arkham Episodes je série krátkých příběhových DLC ke hře Batman Arkham Knight, situovaných většinou před událostmi hlavní kampaně hry.

V hlavní roli GPCD Lockdown je tentokrát Nightwing spolu se vzdálenou asistencí Luciuse Foxe. Oba se společně snaží eliminovat Tučňáka, alias Cobblepota. DLC je opět velice krátké a herní doba, jež závisí na vašich dovednostech, trvá asi 30 minut.

Po úvodním zahřívacím souboji se snažíte infiltrovat budovu. Nejprve bojujete v exteriérech kolem budovy a následně hledáte spínače v nepřáteli zamořené budově, v níž se uplatní vaše stealth schopnosti. A nakonec polapíte samotného Pinguina. Nightwing bojuje takřka identicky jako Batman, tudíž hratelnost je v podstatě stejná jako kterákoliv jiná mise s Batmanem. DLC tak ničím nevyčnívá a nic originálního v něm nečekejte. Jako součást Season Passu krátkodobě zabaví, avšak samotný bych si jej určitě nekoupil.

Pro: Docela zajímavé mise.

Proti: Krátké. To samé jako charakter Batmana

+19

Batman: Arkham Knight - Red Hood Story Pack

  • PC 80
Arkham Episodes je série krátkých příběhových DLC ke hře Batman Arkham Knight. Tentokrát se události odehrávají až po ukončení hlavní kampaně hry.

Red Hood se v příběhu, dá-li se děj příběhem nazvat, snaží najít padoucha jménem Black Mask a překazit jeho výnosné kšeftování se zbraněmi. DLC nám nabízí pouze tři pasáže - úvodní poměrně rozsáhlý souboj, stealth misi a finální bitku s likvidací Black Maska. Takže rozsahem nic světoborného.

Hlavní devizou je ovšem hlavní postava - Red Hood, který se poněkud vymyká zavedeným sluníčkovým trendům arkhamské série, v níž kladní hrdinové nezabíjejí, ale pouze protivníky uvádějí do sladkého bezvědomí.

Red Hood se s ničím nemaže a za pomoci duálního komba pistolí neváhá a bez skrupulí střílí a poražené zločince doráží jako na popravě zastřelením. Principy hratelnosti základní hry zůstávají stejné, ale nový charakter jim svou brutalitou dodává příjemné okořenění a částečnou změnu herního stylu. Bavil jsem se skvěle.

Pro: Red Hood. Změna herního stylu. Brutalita.

Proti: Krátká herní doba

+19

Batman: Arkham Knight - Harley Quinn Story Pack

  • PC 65
Arkham Episodes je série krátkých příběhových DLC ke hře Batman Arkham Knight, situovaných většinou před události hlavní kampaně hry.

V příběhu Harley Quinn Story Pack se věrná Jokerova souputnice snaží na zakázku vysvobodit ze zajetí Poison Ivy, aby ji mohla využít klika kolem Scarecrowa. DLC nám nabídne 2 stealth mise, asi 2 soubojové pasáže a závěrečný souboj, ve kterém se samotná Harley Quinn utká s Nightwingem v boss fightu. Tedy asi půlhodinka herní doby

Charakter Harley Quinn mi svým herním stylem příliš nesedl. Je to hlučný fracek, z čehož vyplývá absence schopnosti tiše likvidovat protivníky. Stealth mise pro mě tak byly podstatně náročnější, protože po každém útoku se naše mladá dáma prozradí, tudíž jsem predator mise docela proklínal a úkoly zvládl až na několikátý pokus. V soubojích jí to naopak odsýpá jedna báseň a řetězení komb jde samo. Utkání s Nightwingem, poté co jsem přišel na fígl jak na něj, je také velmi dobře zvládnutelné,

Harley Quinn Story Pack mi tak přišel z Arkham Episodes jako slabší kousek. Jokerova slečna mi prostě svým herním stylem nesedla, i když se na její pozadí dobře kouká.

Pro: VIzuál Harley Quinn. Zábavné souboje.

Proti: Krétká herní doba. Obtížnější stealth mise.

+21

Batman: Arkham Knight - Season of Infamy: Most Wanted Expansion

  • PC 80
Po dohrání základní hry a kompletním dokončení Most Wanted expanzí (s výjimkou Riddlerových hádanek) jsem se ve svém putování po Gothamu vrhnul i na sadu DLC, kterou jsem měl v Season Passu. První z nich - Season of Infamy: Most Wanted Expansion - je přídavkem, který obohacuje ve hře obsažené Most Wanted mise o nový příděl čtyř krátkých kampaní.

Nejedná se o žádné jednorázové rychlokvašky, každá epizoda nabízí ucelený příběh se starými známými záporáky, které jsme v hlavní kampani neměli možnost potkat. Ne že by byly nějak extra dlouhé, každá z nich vám zabere kolem hodiny i méně podle vašeho hráčského skillu, ale tato délka pro DLC dostačuje. Je v nich namíchán koktejl v podobě typických elementů batmanovských titulů v různých poměrech - kontaktní bitky, stealth mise, minihry, hledání důležitých objektů po Gothamu a nesmí chybět i souboje v batmobilu.

Wonderland
Mad Hatter, sedící za katrem, prozradí, že někde v Gothamu ukryl 3 zpacifikované policisty. Pomocí signálu policejní sirény je musíte vyhledat a prostřednictvím minihry pak osvobodit od nastražených výbušnin. Hledání mi nečinilo obtíže, jen minihra u třetího policisty již byla docela náročná, jelikož vyžaduje rychlou koordinaci pohybů obou rukou, a potřeboval jsem několik pokusů. Následuje vizuálně originální, ale poměrně snadný finální souboj na pozadí neotřele designovaného prostorového leporela, v němž na vás shlíží samotný Kloboučník. Až na toto závěrečné klání DLC nabízí jen hledání a minihry, tedy nic pozoruhodného, natož objevného.

Shadow War
Batman zjistí přítomnost členů League of Assassins v Gothamu a po nalezení mrtvého bojovníka se investigativním pátráním dostává až samotnému Ra's Al Ghulovi, který opět vstal z mrtvých. Zamícháte se do sporu dvou frakcí asasínů, načež se vám dokonce naskytne možnost volby jako v hrách od Telltale. Podstatnou část hry opět tvoří pátrání a hledání, včetně využití batmobilu. Akce je spíše upozaděna, i když se několika soubojů samozřejmě dočkáme. Shadow War je pro mě nejslabším příběhem z DLC, a zejména otravné hrátky s výtahem v interiéru nemocnice mě docela prudily.

Beneath The Surface
V tomto příběhu se dostáváte na palubu vzducholodi Iron Heights, která slouží jako věznice pro nebezpečné vězně v čele s Killer Crocem. Ten se stává vůdcem vzpoury a vaším úkolem je zachránit dozorce a zpacifikovat povstání. Hlavní náplní je explorace polorozbořeného vzdušného plavidla a nalezení správného postupu k cíli. Pak samozřejmě několik soubojů s vězni a Killer Crocem, po němž zjistíte skutečné pozadí vzpoury. Prostředí poničené vzducholodě je atraktivně zpracováno, i souboje jsou zábavné a s vyladěnou obtížností. Tempo bohužel zpomaluje nutnost odejít z lodi a hledat v Gothamu dozorce, kteří uprchli na padácích. Beneath the Surface mě i tak velice solidně bavilo a bavil jsem se.

In From the Cold
Asi nejvíce atmosférické DLC z balíčku. Zajímavý příběh, v němž se vrací na scénu Mr. Freeze. Padouši se jej snaží donutit, aby se přidal k Scarecrowovi a bojoval proti Batmanovi. Náš ledový muž se ovšem jejich nátlaku brání, a tak mu unesou jeho ženu Noru. Vy jako Batman mu musíte pomoci a jeho drahou polovičku zachránit. Hlavní náplní jsou zejména Predator mise s tichou likvidací nepřátel, hledání Nory a ve finále velkolepá taková bitva. A emotivní závěr příběh perfektně uzavře. Děj plynule odsýpá tentokrát bez zdržování a tento přídavek je bezesporu nejlepším DLC z Famous of Infamy.

Most Wanted Expansion je solidním přídavkem k základní hře. Jako celek funguje dobře a přináší oživení vzpomínek na charaktery, které v hlavním příběhu nepotkáte. Náplň příběhových balíčků se střídá, takže se v zásadě nenudíte. Až na některé odbočky zpomalující nastolené tempo. Samostatně bych toto DLC asi nekoupil, ale jako součást Season Packu patří k těm jeho lepším částem.

Pro: Návrat starých známých padouchů. Pestrá náplň misí, Přiměřená délka.

Proti: Občasné zbytečné cestování a velký důraz na hledání. Výtah v nemocnici.

+19